Vzestup moderního populismuTED-Ed

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 28
89 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:80
Počet zobrazení:2 444

Charismatičtí vůdci v mnoha demokratických zemích urážejí politické oponenty, znevažují instituce a tvrdí, že pracují pro lidi. Někteří kritici označují tento přístup za autoritářský nebo fašistický, zatímco jiní tvrdí, že tito vůdci manipulují s voliči. Tento styl politiky se nazývá populismus. Takis S. Pappas zkoumá tento fenomén a trvalý dopad, který může mít na zemi.

Poznámky:
Celý citát z úvodu videa zní: „Populismus pokládá správné otázky, ale neposkytuje promyšlené odpovědi.“ – Christopher Lasch, The True and Only Heaven: Progress and its Critics.
PASOK je zkratka pro Panhelénské socialistické hnutí, levicovou stranu, která dodnes patří mezi hlavní řecké politické strany.

Chcete si vyzkoušet své znalosti z videa? Krátký kvíz na téma populismus najdete už teď na našem Facebooku.

HLUBŠÍ ZAMYŠLENÍ S TED-ED:

Populismus je slovo běžně používané, ale málo pochopené. Představuje nový politický a demokratický ideál, který staví na první místo konkrétní zájmy veřejnosti, a to i na úkor neosobních politických institucí. Ačkoli je populismus v moderní politice všudypřítomný, obzvláště dobře se mu daří, když je zneužíván charismatickými vůdci.

Populismus je spojován s ohromnou plejádou historických jevů a politických vůdců, od demagogů starověkého Řecka a bratří Gracchů v pozdní římské republice (509 př. n. l. – 27 př. n. l.) přes levellery během anglické občanské války (1642 – 1651) až po chartisty, luddity a agrární americké populisty v 19. století, narodniky v předrevolučním Rusku a odtud k tak různorodým modernějším osobnostem jako Adolfu Hitlerovi, Mahatma Gándhímu a Juliovi Nyereremu.

Předmoderní populismus by neměl být zaměňován s moderním populismem, tedy typem demokracie, která upřednostňuje zájmy obyčejných lidí před obecně uplatňovanými institucemi poválečného liberálního státu. Moderní populismus by navíc neměl být zaměňován s autoritářstvím, které je nedemokratické, nebo s nativismem, což je termín používaný k popisu antiimigračních stran, zejména v Evropě.

Andreas Papandreou (1919–1996) byl prvním populistickým vůdcem, který získal moc v evropské zemi, v Řecku. Populismus v Řecku sílil a byl největší příčinou nedávné finanční a politické krize, která otřásla i Evropou.

Dalšími důležitými populistickými vůdci byli argentinský Juan Perón (1895–1974) a venezuelský Hugo Chávez (1954–2013), zatímco v poválečné Evropě jsou Viktor Orbán (nar. 1963) z Maďarska a Jarosław Kaczyński (nar. 1949) z Polska. Donald Trump je také považován za populistického.

Úplnou studii o populismu najdete v knize Populism and Liberal Democracy: A Comparative and Theoretical Analysis. Její autor Takis Pappas také spravuje blog věnovaný diskusi o tématech souvisejících s populismem a současnou demokratickou politikou: www.pappaspopulism.com.

Přepis titulků

„Populismus pokládá správné otázky, ale neposkytuje promyšlené odpovědi.“ V polovině 70. let, po desetiletích politických nepokojů, to vypadalo, že je Řecko konečně na cestě ke stabilitě. Se zavedením nové ústavy a probíhajícími jednáními o vstupu do evropských institucí mnoho analytiků očekávalo, že se řecká politika bude řídit vzorem většího západního světa. Pak se v roce 1981 dostala k moci politická strana zvaná PASOK.

Charismatický vůdce Andreas Papandreou se postavil proti nové ústavě a obvinil z „národní zrady“ ty, kteří byli u moci. Papandreou byl proti členství Řecka v NATO a v Evropském hospodářském společenství a slíbil, že bude vládnout hlavně pro přilepšení „obyčejného lidu“. Slavně prohlásil: „Neexistují žádné instituce, existují pouze lidé.“ Papandreouův vzestup k moci není ojedinělým případem. V mnoha demokratických zemích na světě charismatičtí vůdci démonizují politické oponenty, znevažují instituce a prohlašují hesla k lidu.

Někteří kritici tento přístup označují za autoritářský nebo fašistický a mnozí tvrdí, že tito vůdci využívají emoce k manipulaci a klamání voličů. Ať už je tento styl politiky etický, rozhodně je demokratický a nese jméno populismus. Termín populismus existuje od starověkého Říma a má své kořeny v latinském slově „populus“, což znamená „lid“.

Od té doby se však populismus používá k popisu desítek politických hnutí, často s protiřečícími a někdy protichůdnými cíli. Populistická hnutí se vzbouřila proti monarchiím, monopolům a širokému spektru mocenských institucí. Nemůžeme zde pokrýt celou historii tohoto pojmu. Místo toho se zaměřujeme na jeden konkrétní typ populismu popisující Papandreouovu administrativu a řadu dalších vlád za posledních 70 let: moderní populismus.

Abychom však pochopili, jak političtí teoretici definují tento fenomén, musíme nejprve prozkoumat, na co reaguje. Po skončení druhé světové války se mnoho zemí chtělo vzdát totalitních ideologií. Hledali nový politický systém, který by upřednostňoval individuální a sociální práva, zaměřil se na politický konsenzus a respektoval právní stát. Výsledkem je, že většina západních zemí přijala dlouhodobou formu vlády zvanou liberální demokracie.

Liberál se tu nevztahuje na žádnou politickou stranu, ale spíše na typ demokracie, který má tři základní složky. Liberální demokracie zaprvé připouštějí, že společnost je plná mnoha často průřezových rozdílů, které vytvářejí konflikty. Zadruhé vyžaduje, aby mnoho frakcí společnosti hledalo v těchto divizích společnou řeč.

Liberální demokracie se nakonec opírají o právní stát a ochranu práv menšin, jak je uvedeno v ústavách a právních předpisech. Dohromady tyto ideály říkají, že tolerance a instituce, které nás chrání před netolerancí, jsou základem funkční a rozmanité demokratické společnosti. Liberální demokracie pomohly přinést stabilitu národům, které je přijaly. Ale jako každý vládní systém nevyřešily všechno.

Stále větší rozdíly v bohatství mimo jiné vedly k nezabezpečeným komunitám, které nedůvěřovaly svým bohatým sousedům ani svým politickým vůdcům. V některých případech politická korupce dále poškodila důvěru veřejnosti. Rostoucí podezření a zášť kolem těchto politiků přiměly občany hledat nový druh vůdce, který by zpochybnil zavedené instituce a dal na první místo potřeby lidí. V mnoha ohledech tato reakce ukazuje demokracii v akci. Pokud má většina populace pocit, že její zájmy nejsou dostatečně vyslyšeny, mohou si zvolit vůdce, kteří to změní pomocí stávajících demokratických systémů.

Ale takto mohou dnešní asertivní populističtí kandidáti zničit demokracii. Moderní populisté se identifikují jako ztělesnění „vůle lidu“ a tyto zájmy staví nad instituce, které chrání jednotlivce a sociální práva. Moderní populisté tvrdí, že tyto instituce řídí samoúčelná vládnoucí menšina, která se snaží ovládnout drtivou většinu ctnostných obyčejných lidí. Výsledkem je, že politika již není o hledání kompromisu a konsensu skrze tolerantní demokratické instituce.

Tito vůdci se spíše snaží překroutit to, co vidí jako narušený systém. To znamená, že tam, kde má liberální demokracie maximální respekt k institucím, jako jsou soudní síně, svobodný tisk a národní ústavy, moderní populisté pohrdají jakýmkoli zřízením, které nesouhlasí s takzvanou „společnou vůlí.“ Moderní populistické strany vznikly na mnoha místech, ale vůdci těchto hnutí jsou si pozoruhodně podobní.

Často jsou to charismatičtí jedinci, kteří se identifikují jako ztělesnění „vůle lidí“. Dávají svým podporovatelům přehnané sliby a své oponenty nazývají zrádci, kteří aktivně podkopávají zemi. Ať už jsou tito politici upřímní věřící nebo manipulativní oportunisté, uvolněná dynamika může být pro liberální demokracii hluboce destabilizující. I když moderní populističtí vůdci nedodržují své nejvýstřednější sliby, jejich dopad na politický diskurz, právní stát a důvěru veřejnosti může přetrvat dlouho po opuštění jejich funkcí.

Překlad: Kara www.videacesky.cz

Komentáře (35)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

preco, vzdy pri politickych temach na VC, mi vzdy zduplikuje palec hore alebo dole?

310

Odpovědět

Protože počet palců se updatuje jen při načtení stránky a při kliknutí na palec. To, že se ty palce "duplikují", znamená jen to, že mezi tím, co jsi načetl stránku, na ten palec klikl ještě někdo jiný.

81

Odpovědět

+AnonyMařkaee, zas som neni blby, aby mi zapocitalo hned plus aj minus hned niekolkokrat po sebe

15

Odpovědět

+vm wargaNejsi, jo? Takže ty tvoje předchozí komentáře byly vždycky jen trollení? :D

51

Odpovědět

Podívejme se na to z druhé strany. Proč je např. populismus to, když se tvrdí: muslimové jsou zhouba, náboženství v globále je zpátečnické, cigáni kradou, černoši jsou agresivní rasa apod.
Ptám se naprosto otevřeně, proč je populismus adresovat tyto problémy ? Nevolím SPD, ale jaký je populismus na jejich přístupu k pijavicím na sociálním systému ?

919

Odpovědět

S náboženstvím souhlasím, ale znám poměrně dost romů, cikánů chceš-li, a ti se často chovají i slušněji než já. To samé platí o černoších. Sice nemůžu tvrdit, že jsem jich poznal dost, vlastně osobně dost málo, ale generalizovat je všechny na agresivní rasu je hodně ujetá představa, která vychází z nezkušenosti. Sám jsem se setkal s tím, že lidé, kteří nejvíc hanili černochy, ve skutečnosti nikdy žádného neviděli osobně (rozuměj bavili se s ním). A ti cikáni, co kradou, a černoši, kteří se chovají agresivně? Dost pochybuju, že to bude jen jednostranný problém. Velká rasistická minulost vytvořila konflikty a nedůvěru na obou stranách, a tak si bílí myslí, že černí jsou podřadní a kradou, takže je nezaměstnaj, a černí začnou kvůli malým příležitostem krást a bílí z nich začnou dělat rasu odpadlíků. Je to začarovaný kruh ve kterém nikdy není vinna jen jedna strana. Ač to nerad přiznávám, mám sestřenici, která žije z dávek a nic nedělá. Když ji porovnám s romkou ve stejném stavu, rodinou, přístupem atd. málokdo je bude měřit stejným metrem.

298

Odpovědět

+Heritoale i já jich znám dost slušných,... ale v globále, co nám totot etbikum přineslo ekonomicky ? jaka ciste cerná země je na vzestupu inteligence a jejivhž stát je se dá srovnávat s demokracií ?

622

Odpovědět

+plebEtiopie, Botswana, Bermudy ( kam se jezdí schovávat i naši podvodníčci typu Kožený atp.), Jamajka, a jiné státy Karibiku.

Například nebýt Etiopie, tak na stole nemáš kvalitní kávu, protože po staletí to byla jediná země s ' know-how ' na zpracování kávy ( a pak přišel Mussolini).

194

Odpovědět

+plebTo je právě ten problém. Škatulkuješ lidi podle etnika. Co nám kdy přineslo Norsko, Island, Mongolsko a mohl bych pokračovat. Tohle je strašné povrchní pohled, který akorát přináší to měření dvojím metrem i u těch, kteří flákači nejsou. Doufám, že to pochopíš.

183

Odpovědět

+HeritoPromin, ale nepochopim.
Srovnavat cele staty s : netahavym etnikem, ktere kam vleze, tam krade. Ktere vysava socialni system, nici si domy, ktere jim byly darovany, obtezuji sousedy, maji invalidní duchody od puberty a v pomeru k poctu jedincu, zdaleka nejvetsi kriminalnici.
Co my dalo norsko ? Nor by mi treba neukradl kolo jen proto, ze od malicka umi jen loupit.
Nez budu oznacen za rasistu, staci se podivat na statistiky.
Nikdo je nechce za sousedy, kazdej vi, ze jejich prinos spolecnosti je nula navic ji jeste skodej, ale z nejakeho záhadného duvodu je treba je branit a ohybat cisla, ktera hovori v jejich neprospech. Ptam se proc ?

815

Odpovědět

+Plebs"Nor by mi treba neukradl kolo jen proto, ze od malicka umi jen loupit."
No, právě si ze sebě udělal rasistu a nebylo k tomu potřeba ani obvinění někoho jiného. :D

147

Odpovědět

+PlebsJako sorry, ale s tím Norem ses teď dost setřel. :D :D

145

Odpovědět

+Nejsem DanNesetrel. Staci zavitat na kole do chanova, krupky, a nebo nestemic a nebo se vydat na cyklovylet do vesnicky v norsku a vsem je hned jasne, kde je vetsi šance, ze vam to kolo ukradnou.
To neni rasismus, to je holej fakt.

613

Odpovědět

+plebsTakže cikán, který zná jen zlodějnu ti kolo ukradne, ale Nor, který zná taky jen zlodějnu, ti to kolo neukradne? Aha. :D

126

Odpovědět

Já se sice považuji za docela klidného člověka, ale tahle část mě fakt hodně rozhořčila.
Cituji od 3:06 : "Liberální demokracie se opírají o právní stát a OCHRANU PRÁV MENŠIN, jak je uvedeno v ústavách a právních předpisech."
Cituji Listinu základních práv a svobod (součást ústavního pořádku České republiky): " (Článek 1) Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. ... (Článek 3) : Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení."

Ta základní myšlenka je, že na určité úrovni jsme si všichni jednotlivci rovni. Ta idea byla, že chceme chránit práva každého jednoho člověka, i kdyby patřil k jakékoli menšině, případně můžeme zvýšeně dbát na to, aby byla ts samá práva zaručena i menšinám, u nichž by mohla být více ohrožena. Ale rozhodně tam není nic o právech menšin a jejich ochraně a tohle zkomolení je vysloveně v rozporu s tou základní myšlenkou, že jsme si na úrovni bytí všichni rovni, protože práva menšin by členy daných menšin právně zvýhodnila oproti ostatním.Jistě, to překroucení skvěle vystihuje spoustu dnešních aktivistických hnutí, ale jde o výklad neslučitelný s původní myšlenkou o hodnotě každého z nás.
No, trochu jsem se z toho vypsal, ale fakt mě to na začátku dost konsternovalo a následně rozohnilo. Byl bych rád, kdyby si ten těžko postřehnutelný a při tom velmi zásadní rozdíl uvědomilo co nejvíce z vás, protože když se dívám na Západ, obávám se, že toto "slovíčkaření" (jak by to někdo asi označil) bude brzo hrát opravdu velký význam. Připomíná mi to ty "drobné" rozdíly ukázané v sérii Raně křesťanská schizmata, na kterou stojí za to se mrknout a za jejíž přeložení děkuju.

1420

Odpovědět

Ono to spíš bylo myšleno ve spojitosti s jejich častou diskriminací.

"Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení."

A proto se takhle část vyzdvihla. Ano, mohli to říct lépe, ale vzhledem k aktuálnosti se to prostě jen podtrhlo. Nic rozhořčujícího bych na tom neviděl.

225

Odpovědět

+PeskalChceme chránit práva menšiny, nebo práva jednotlivců, kteří jsou členy dané menšiny?

Přesně jsem citoval právě proto, abych ukázal, že původní myšlenka je o ochraně práv jednotlivců. Když ve videu mluví o ochraně práv menšin, nevyzdvihují ani nepodtrhují myšlenku z ústavního pořádku, jak tvrdí, ale říkají jinou myšlenku. Chápu, že většina lidí ten problém nezaznamená, a nikomu to nevyčítám. Ale věřte mi, prosím, že tam ten rozdíl je a že i v aplikační rovině má velký význam. A právě ten rozdíl i jeho pravděpodobné důsledky je to, co mě popuzuje.

49

Odpovědět

+Rýpal ObecnýA někteří tomu třeba nepřikládají tak velkou váhu a v téhle drobnosti nevidí nástroj k zničení našich dosavadních představ o rovnosti. Tedy pokud mají lidé zdravý rozum, dojde jim, že tohle není žádná propaganda, překrucování faktu nebo stranění dané skupině. Češi (a Slováci) nejsou přecitlivělí jedinci, u kterých bys musel apelovat na jejich jednání. Tohle není USA.

Při těch různých zprávách z USA chápu, že v tom vidíš problém a jinou myšlenku, ale biješ na poplach kvůli něčemu malichernému a zřejmě exponovanému hrůznými zprávami typu "naš svět se řítí do zkázy".

114

Odpovědět

+PeskalMám návrh: Ty mi zkusíš co nejpodrobněji a nepřesněji vysvětlit, proč věříš, že je to drobnost, a něco malicherného a exponovaného hrůznými zprávami typu "naš svět se řítí do zkázy" a já si to zkusím přebrat a pochopit, jak nejlépe dokážu.
A pokud potom budeš mít zájem, tak ti následně já zkusím vysvětlit, proč tomu přikládám takovou váhu a obávám se toho nikoli jako nástroje na zničení našich dosavadních představ ani cílené překrucování faktu, ale jako na šířící se omyl a nepochopení, které může (a pravděpodobně to i udělá) posílit rozdělení společnosti a způsobit tak neštěstí, kterému bychom se mohli vyhnout.

13

Odpovědět

+Rýpal ObecnýPardon, ale nejprve musíte Vy vysvětlit, proč je to problém. Je obtížné hájit něco, když člověk neví, před čím to má hájit.
Je rozdíl něco nějak říci, ale nějak to chápat. Když řeknu, že budu chránit menšiny a reálně budu chránit jedince, tak to nemá aplikační dopad.

30

Odpovědět

+HrdlodusAno, dávalo by větší smysl, abych začal já, ale abych začal něco vysvětlovat, musím nejdřív věřit, že je reálná šance, že si to někdo poslechne nebo přečte. Z mé zkušenosti jsou lidé ochotnější doopravdy poslouchat spíš potom, co si doopravdy poslechnete je, proto většinou nabízím, aby druhý člověk začal vysvětlovat první. A Peskal svým posledním komentářem ukázal, že on už svůj názor (nejen na téma, ale zdá se, že i na mě) má vytvořený a není ochotný snažit se pochopit víc.

Ano, je rozdíl mezi jedním vyjádřením a celkovým přístupem. Nicméně lingvisté vypozorovali, že jazyk značně ovlivňuje myšlení, proto není samo o sobě závažný problém jednou něco vyjádřit nepřesně, ale pokud budeme tu samou nepřesnost opakovat, začneme časem věřit jí namísto původní myšlenky. V některých případech je takové zkomolení nepodstatné, já tvrdím, že v tomto případě je nejen podstatné ale i nebezpečné. Abych vysvětlil proč, musel bych ten komentář psát aspoň hodinu - proto jsem se chtěl předem ujistit, že by to nebylo zbytečné.

02

Odpovědět

+Rýpal ObecnýTím posledním odstavcem se dá popsat i rozšířený mýtus o tom, že máme pět smyslů, že se lidé vyvinuli z opic, nebo že používáme jen 10 % mozku. A stejně svět stojí a společnost se nedělí. Tomu, jak to píšeš, se nedá rozumět jinak než zbytečným zveličováním, které je ovlivněné přílišnému čtení katastrofických zpráv.

20

Odpovědět

+PeskalNevím, proč mluvíš rovnou o světě (už podruhé) já rozhodně netvrdím, že celý svět zanikne už jen proto, že nemám definované, právě co do toho světa spadá. O společnosti mluvím a mnohá pozorování říkají, že se dělí (třeba zpráva od BIS, ale kdo by té věřil?). Katastrofické zprávy čtu pouze za předpokladu, že do nich počítáš večerní zpravodajství, Aktuálně.cz, seznamzprávy a zmíněnou zprávu od BIS.
Ujišťuji tě, že se tomu dá rozumět jinak. Já totiž nepíšu ani o konci světa, ani o třetí světové, ale o významné přesto zvládnutelné krizi. Něco o významu počátku husitství. Pokud si představuješ katastrofické scénáře, není to o tom, jak to já píšu, ale jak to ty čteš.
U žádného z omylů, které jsi jmenoval, neznám potenciálně negativní dopady. Ale když někdo přijde s tím, že nějaké objevil a já budu mít čas, poslechnu si to a zvážím, jestli to dává smysl.

02

Odpovědět

+Rýpal ObecnýJá zase neviděl negativní dopady plynoucí z tohohle TED videa, kde se lidi odkazovali na hlavní náplň liberalismu jako na ochraňování práv menšin. Až proto na nějaký případ narazíš, dej vědět, a pokud budu mít čas, poslechnu si to a zvážím, jestli to dává smysl.

10

Odpovědět

proste keď patríš k menšine a domáhaš sa svojich práv si zvýhodnený a keď k väčšine pojeb sa

1117

Odpovědět

+peepoKolikrát sem budeš ještě dolejzat? :)

147

Odpovědět

+NolifeKolikrát sem budeš ještě dolejzat ty?

817

Odpovědět

+peepoTo byla odpověď jak ze základní školy. Zkus to znova a líp.

106

Odpovědět

Trump se od ostatních jmenovaných populistů liší. Ostatní mají v popředí svých ambicí starost o národ. Trump má starost pouze o sebe.

54

Odpovědět

jasne jasne, propaganda.. liberalizmus a ostatní sú popusti..

620

Odpovědět

Populistická hesla jsou zábavná. Třeba "zbývá jen dvanáct let do apokalypsy, více Evropy" a podobně.

75

Odpovědět

Otázka od TED-Ed:
V posledních letech populismus zesílil nejen v liberálně demokratických zemích, ale v několika z nich se také dostal k moci. Jakým způsobem ovlivňuje populismus tyto demokracie?

91

Odpovědět

Kvůli populistům není slyšet obyčejné politiky, kteří se třeba opravdu snaží něco změnit, jen ne nadáváním, pomluvami a lží.

202

Odpovědět

že odmietli imigrantov tak liberali vyplakávajú

617

Odpovědět

Populismus je kupování si svých voličů z daní nás všech. V praxi to dělají vlastně všichni socialisté, od pastelkovného a šrotovného až po současné uplácení důchodců. Populismus není hájení zájmů většiny, jak to tzv. liberálové používají jako urážku, to je normální demokracie. Důsledek je rozdělená společnost a šílené státní dluhy.

172