Proč je tak těžké dostat se z chudoby?TED-Ed

+Rýpal ObecnýNo právě, naráží to na limity, kde ani dle mého sebelepší teorie her stačit nebude. Když bych to měl vyjádřit v řeči čísel, tak jenom na nákladech na provoz úřadů práce včetně mezd se vydá kolem 12 miliard korun, což v přepočtu znamená UBI pro necelých cca 200 tisíc lidí a když se do toho započítají i některé vyplácené dávky, tak to prostě vychází levněji.

Ano, to se zajisté shodneme, že příjem 30k+ nepotřebuje státní podporu za předpokladu, že se jedná o zcela zdravého jedince, ale s účinností UBI pod 50 % to už bude horší, snad to vyjasní následující příklad.

Lineární funkce to bezesporu je, ale navíc k tomu lomená. Výsledná křivka je hyperbola respektive výsek křivky v kladných hodnotách (při příjmu) tvoří konkávní oblast. Celkové zdanění v procentech tedy není konstantní. Počítáno pro UBI = 5k a daň 50 %.
Vzorečky:
Čistý příjem = Příjem před zdaněním * 0,5 + 5k
Čistý příjem v procentech = 1 - (Čistý příjem / Příjem před zdaněním) * 100
(příjem před zdaněním bez UBI; čistý příjem s UBI; celkem daň/bonus‘-‘)
1k → 5,5k → -450%
5k→ 7,5k→ -50%
10k→ 10k→ 0%
20k→ 15k→ 25%
30k→ 20k→ 33,3%
40k→ 25k→ 37,5%
50k→ 30k→ 40%
100k → 55k → 45%
200k → 105k → 47,5%
Graf výsledného zdanění v procentech s UBI v závislosti na příjmu před zdaněním bez UBI. https://www.wolframalpha.com/input?i=plot+%281-%28%28x*0%2C5%2B5000%29%2Fx%29%29%29*100+from+x%3D2500+to+40000
To platí za předpokladu, když jsou zapotřebí různé schvalovací procesy. Takhle protáčet se mohou zcela automatizovaně, takže ty ztráty budou minimální oproti slevě na poplatníka, kde je zapotřebí práce účetních viz ten růžový formulář, takže ztráty jsou především přesunuty na soukromý sektor, stát to pak ještě kontroluje a produktivita vázne. A kdyby sleva na poplatníka byla pro všechny zaměstnané jako i bonus v plné výši, tak by to bylo bezesporu lepší, ale zase by zřejmě musela být stanovená nějaká hranice určující minimální velikost úvazku nebo výši příjmu, protože jinak by hrozilo riziko zneužití ve smyslu - nechte se zaměstnat na 1 hodinu v měsíci, dostanete bonus.
Možná nepochopeno. Cílem je odstranit takovou trampolínu, která člověka polapí do pasti. Trampolína je jinak prospěšná, ale v současnosti spíše nefunkční. Jde o to, že když člověk má nastoupit do zaměstnání a pobíral relativně vysoké dávky, tak se mu zaměstnání nemusí vyplatit, protože po odečtení nákladů na dopravu, dražší stravování, lepší ošacení atd. může mít čistého méně, než kdyby zůstal doma na dávkách. A to je to dilema zdali dávky nebo práce. S UBI tento problém odpadá.

2) a) Ano, obecně by to platilo za předpokladu, když by UBI byl příliš vysoký. Na dávkách lze v některých případech v současnosti získat i více než při UBI 5200 Kč. Takhle bych to nestavěl proti sobě, jelikož pořád by vycházelo ekonomicky lépe nechat se zaměstnat byť jen na částečný úvazek, než vychovávat dítě, které by prakticky celý příjem z UBI spotřebovalo.
2) b) Snad se shodneme, že v tomto kontextu je celkem jedno, zdali lidé získají slevu v podobě UBI nebo v podobě slevy na poplatníka, nejsou to tedy peníze navrch, ale jen vyplacené jinou formou, takže z DPH se získá nejspíše stejně.
3+4) Vzhledem k tomu, že úspory vzniknou především kvůli UBI, tak je logické, aby tyto prostředky primárně zůstali jako součást UBI.
3) Digitalizace by mohla dle mých propočtů přinést až 120 miliard, proto také raději uvádím pouze 40 miliard a případné prostředky navíc se mohou uplatnit i jinde.
4) To také z části souvisí s tím, co už zaznělo: „kdo má příjem 30 tisíc a víc nepotřebuje státní podporu“. Jinými slovy, když by sleva na poplatníka byla 2070 Kč a UBI by byl 5200 Kč, tak přiměřeným zvýšením daňové sazby lze ten nárůst vhodně eliminovat.
5) Důležité je si položit otázku, kolik takové dotace činní z celkové ceny základní suroviny? Například u pšenice, kde je výkupní cena kolem 5 Kč/kg, výnosy kolem 6 tun/ha a při nárokových dotacích přibližně 5000 Kč/ha to zhruba dělá 1 Kč/kg a při započtení nenárokových dotací odhadem v průměru cca 2 Kč/kg dohromady, přičemž dle mého odhadu 10 – 20 % činní administrativní náklady spojené s vyplácením dotací.
Nechce se to nechat zmást mediální masírkou agrárníků, že chleba bude stát 200 Kč (čistě teoreticky, ledaže by daň byla kolem 1,2 milionů Kč/ha a nezvýšila by se cena výroby chleba, počítáno dle současné ceny chleba 1,2 kg za 30 – 40 Kč/ks) nebo že se zhorší kvalita potravin, což pěkně popisuje zkušenost z Nového Zélandu, že tomu bude z opodstatněných důvodů spíše přesně naopak. https://www.asz.cz/clanek/770/jde-to-i-bez-dotaci/
Hlavním problémem je, že zemědělci příliš neumí prodávat výrobky nebo lépe finální výrobky koncovým zákazníkům, až se to naučí, problém se vyřeší.
Ano, chtělo by to posílat jinak nebo jinam údajně spíše těm menším. Za mě raději jinak, protože opět je to daleko jednodušší řešit přes UBI.

Máš mírně odlišný pohled na věc i když cíl je nejspíš velmi podobný. Jinak tvůj pohled ti neberu a respektuji ho.
Příběh zajímavý včetně následující úvahy, ale když by se to dalo do širšího kontextu i s tím, jak to funguje teď, tak lze najít jisté náznaky podobnosti, ale realita je v konečném důsledku spíše odlišná. Zatímco členové cechu zlodějů nedostávali od vládce prakticky nic (knihu jsem nečetl, proto nevím přesně), tak občané od státu za to mají různé služby.
Ano, UBI na úbytek drobné trestné činnosti by mohl mít také pozitivní vliv. Třeba krádež pěti housek v nouzovém stavu vyjde v průměru na cca 0,5 milionu korun za deseti a půl měsíční trest ve vězení.
Obavy z populismu jsou téměř vždy aktuální, ale fungují jisté zákonitosti a když se to přežene, vrátí se to dříve nebo později jako bumerang například v podobě větší inflace. Vždyť i nyní se rozdává v různých formách skoro na všech frontách, ale je to více fragmentované a komplikované. Naopak s UBI by to bylo přehlednější a navyšování rozdávání nad možnosti státního rozpočtu by šlo hůře okecat.
Zkrátka nemusí to ve skutečnosti dopadnout tak zle, jak se na první pohled může zdát.