Proč je tak těžké dostat se z chudoby?TED-Ed

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 35
64 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:44
Počet zobrazení:2 457
Sociální pomoc těm nejslabším existovala v různých podobách už od nepaměti. Dnes této pomoci říkáme sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti apod. Nicméně právě tyto systémy, které mají s chudobou bojovat, často pomáhají udržovat cyklus chudoby v chodu. Jak je to možné a jak můžeme tento problém vyřešit?

Přepis titulků

„Boj s chudobou není předmětem charity, ale předmětem spravedlnosti.“ Představte si, že jste nezaměstnaní a už měsíce hledáte práci. Vládní podpůrný program vám pomáhá pokrýt nájem, energie a jídlo, ale jen taktak vyžíváte. Konečně ale najdete práci. Po dlouhé době obdržíte první výplatu a vypadá to, že bude lépe, ale má to háček. Nová práce vám vydělává tolik, abyste ztratili nárok na podporu, ale ne tolik, abyste pokryli výdaje.

A co hůř, musíte platit za dojíždění a školku, když jste v práci. Kupodivu máte méně peněz nyní než v nezaměstnanosti. Ekonomové této situaci říkají „past sociální podpory“, což je jedna z pastí chudoby, která má dopady na miliony lidí světa. Pasti chudoby jsou ekonomické a environmentální poměry, které se upevňují a drží lidi v chudobě po generace. Některé pasti chudoby se pojí s osobní situací, například s nedostupností zdravého jídla nebo vzdělání, jiné postihují celé národy, když jde o zkorumpované vlády nebo klimatickou změnu.

Ale krutá ironie pasti sociální podpory je v tom, že vychází ze systémů, které mají s chudobou bojovat. Většina společností v dějinách se snažila chudým pomoci se základními potřebami. Do 20. století takové iniciativy vytvářely náboženské a soukromé charity. Dnes jsou to programy sociální podpory a většinou vypadají jako vládní příspěvky na bydlení, jídlo, energie a zdravotní péči.

Zpravidla vycházejí z majetkových poměrů, tedy pouze lidé, kteří nedosahují určitého stupně příjmů, mají na podporu nárok. Takový systém má zajistit pomoc těm, kdo ji potřebují nejvíce. Ale to znamená, že k ní lidé ztrácí přístup, když začnou vydělávat nad daný limit, ať už je jejich finanční situace stabilní, nebo ne. Tento začarovaný kruh škodí chudým lidem i ostatním.

Běžné ekonomické modely předpokládají, že lidé jednají racionálně, zvažují náklady a přínosy svých možností a vybírají si tu nejvýhodnější. Pokud chudí lidé ví, že z práce nebudou mít prospěch, jsou pobízeni k tomu, zůstat na vládní podpoře. Jistěže lidé pracují z několika důvodů, mezi které patří společenské normy a osobní hodnoty. Ale příjem je zásadní motivace k práci. A když méně lidí pracuje, ekonomika zpomaluje, což drží lidi v chudobě a lidi na hranici chudoby to může dostat za její okraj.

Někteří tvrdí, že tento cyklus můžeme zastavit tím, že zcela zrušíme vládní podpůrné programy. Ale většina se shoduje na tom, že to není realistické ani lidské. Jak tedy můžeme sociální dávky předělat, aby lidé nebyli za práci penalizováni? Různé země tento problém zkusily vyřešit různě. Některé lidem umožňují pobírat dávky určitou dobu i poté, co si našli práci.

Jiné na dávkách ubírají postupně se zvyšujícími se příjmy. Tyto strategie i tak snižují finanční motivaci k práci, ale riziko pasti je nižší. Jiné vlády poskytují podporu na vzdělávání, péči o děti nebo zdravotní péči plošně všem svým občanům. Jeden návrh tuto myšlenku univerzální podpory dotahuje ještě dál. Základní nepodmíněný příjem by všem lidem poskytoval fixní podporu bez ohledu na majetek nebo pracovní status.

Jde o jedinou známou strategii, která by mohla odstranit pasti, protože vydělaná mzda by podporu doplnila, ne nahradila. Vytvořením stabilního příjmového dna, pod které nikdo nemůže propadnout, by měl nepodmíněný příjem zabránit tomu, aby se lidé do chudoby vůbec dostali. Mnoho ekonomů a myslitelů tento nápad prosazovalo už od 18. století. Ale v dnešní době je to pořád hlavně hypotetická záležitost.

I když to v omezeném rozsahu už na některých místech zkusili, lokální experimenty moc nesvědčí o tom, jak by to fungovalo v celé zemi nebo na celém světě. Ať už vlády zvolí kteroukoli strategii, při řešení pasti sociální podpory je potřeba respektovat autonomii člověka. Jen když jednotlivcům umožníme vytvářet dlouhodobou změnu ve svých životech a okolí, budeme schopni začít narušovat cyklus chudoby.

Možnost jednat je druh moci, která vychází ze spojení jednání a volby. Ale co je vlastně moc? Jakou roli ve společnosti hraje? Jak ji můžeme získat a zodpovědně používat? Zjistěte více v tomto videu. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz

Komentáře (44)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

" I když to (základní nepodmíněný příjem) už na některých místech zkusili, lokální experimenty moc nesvědčí o tom, jak by to fungovalo v celé zemi. "
Tak takhle se argumentuje proti tomu, když experimenty ukazují, že myšlenka je nerealizovatelná.. no potěš.. Takhle bychom mohli přistupovat i k fyzice, ne? Třeba: Ačkoli lokální experiment s Magdeburskými polokoulemi a odsátým vzduchem byl proveden a reprodukován, nijak nevypovídá o působení údajného atmosférického tlaku na objekty hranaté, nekovové a netažené koňmi

34

Odpovědět

A můžes své tvrzení nějak podložit? Protože podle Voxu je to přesně naopak. Zkoušelo se to a výsledky byly poměrně pozitivní, ale nezkoušelo se to v dostatečném měřítku. Proto je ve videu tato opatrná formulace. Ne proto, že je to, jak tvrdíš ty, nerealizovatelná myšlenka.

Více si o tom můžeš přečíst zde: https://www.vox.com/future-perfect/2020/2/19/21112570/universal-basic-income-ubi-map (seznam zemí a míst, kde to zkoušeli, spolu s důsledky, které to neslo nebo nese).

23

Odpovědět

+XardassTo, co píšou ve Voxu, se snaží vyznívat dobře, ale pečlivě se vyhýbá tomu, jak nerealizovatelné to je. Základní matematika:
Existenční minimum na osobu je v ČR cca 3500 na měsíc. ČR má 10^7 obyvatel. Tedy na rok bys musel vyplácet přibližně 12*35*10^9 = 420 miliard KČ. Příjem státního rozpočtu za minulý rok byl asi 1385*10^9. Neboli vyplácení UBI jen na úrovni existenčního minima by tě stálo skoro třetinu příjmů. A to jsem zaokrouhloval dolů. A v těch Evropských experimentech, které máš na Voxu vypsané, dávali násobně větší částky. Takže aby bylo stejných výsledků dosaženo, muselo by být vydáváno víc než celý příjem státu! Co platy státních zaměstnanců a důchody? Co peníze samosprávám? Co investice do infrastruktury i výzkumu?
Proti tomuhle se zastánci UBI snažili ohánět tím, že když budou lidé spokojenější, mít jistoty, budou méně vystresovaní a budou pracovat více, lépe a radostněji. Že více vyprodukují a tím zalepí aspoň částečně tu díru v rozpočtu. A právě tohle žádný experiment nepotvrdil. K překvapení kritiků nebyl propad v zaměstnanosti. Ale nebyl ani žádný nárůst. Takže to nejde brát jako pořádnou investici. Aby se vyvážilo, že to není investice, ale jen silně socialistická politika, zdůrazňuje se, že lidé jsou pak spokojenější, šťastnější apod., zatímco se snaží zakrýt fakt, že tohle zajištění spokojenosti by vyžadovalo dvojnásobně větší daně. A zvýšení daní by ti část té spokojenosti ještě sebralo.. A spousta podnikatelů a bohatých by odešla někam, kde by se jim dařilo lépe, takže ani dvojnásobné daně by nemuseli stačit.
Už nevím, kdo to řekl, ale bylo to něco jako "Mějte se na pozoru přede všemi, kdo nabízí jednoduchá řešení na složité problémy." - a přesně takhle se snaží idealisti prodat UBI.. a s ním silný socialismus.

50

Odpovědět

+Rýpal ObecnýJinak tebou vypočtená částka má dost k částce, kterou zmiňoval Zeman při svém plánu "zrušme všechny daňové výjimky" (380 miliard Kč vs. 420 miliard Kč).

Tedy vzniká otázka, kdo by zaměstnával ty ouřady, kteří nyní spravedlivě a bez korupčně dohlížejí na tyto miliardy a jestli by se jednotlivci raději těchto peněz nevzdali pro nějaký celostátní projekt (třetí jaderná elektrárna, nebo kompletní dálniční síť, či jiný celospolečenský projekt ).

A co by dělali různí baroni, kterým nyní stát doslova cpe do chřtánu - jednou kvůli nezaměstnatelné manželce, jindy zase kvůli splátkám hypotéky, či soukromému automobilu.

00

Odpovědět

+LČástkou to blízko má, ale nahrazovat to by nízkopříjmovým nejspíš nepomohlo, spíš ublížilo. Místo slev na dani na poplatníka pro pracující by se rozdávalo jak pracujícím tak nepracujícím. Vlastně by z toho neměli moc peněz navíc, pokud by dokonce neměli o něco méně. Tedy by ještě klesla ekonomická motivace pracovat. Navíc bys nahradil aspoň trochu cílenou podporu plošnou, těch 3500 by nedostávali jen nízkopříjmový, ale i všichni kdo milion lidí s průměrným platem, kteří by si za to mohli něco dopřát, ale nijak to nepotřebují.
Ještě dodám odkaz na komentář k Zemanovým 380 mld.
https://hlidacipes.org/petr-barton-omyly-prognostika-zemana-zruseni-danovych-vyjimek-zhorsi-zivot-milionum-cechu/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

00

Odpovědět

+Rýpal ObecnýAno, rozdávalo by se všem.

Ale všem stejnou částku, nikoli jak dnes matce s dítětem jezdící hromadnou dopravou bydlící v pronájmu + 3500 Kč (na matku)+ 3500 Kč (na dítě);

ale úplné rodině s několika automobily bydlící v rodinném domě a občas jezdící na svou chatu

(na každého dospělého člena rodiny + na každého neplnoletého člena rodiny+ školkovné pro každé dítě+ dotace "Zelená úsporám na okna" + dotace "Zelená úsporám na kotel"+ odečtené náklady na hypotéku+ snížená daň na paliva, protože nyní jsou vlastně tak drahá+ opravdu nedokážu vyjmenovat další dotace a úlevy, kterými ti nejchudší dotují nižší střední třídu, aby se ta mohla prezentovat jako skutečná střední třída).

00

Odpovědět

+Rýpal ObecnýNečetl jsem to celý, ale nikde jsem si nevšiml, že bys počítal s již existujícíma dávkama, které by základní nepodmíněný příjem "vstřebal" do sebe... navíc by se samozřejmě nemohlo začít hned od těch 3500 Kč, muselo by se začít daleko níž a postupně jít nahoru.

Navíc všechny ty experimenty (pokud se nepletu, kdyžtak mne oprav) byly časově omezený. Níkdo nezmění svůj styl života, když ví, že se ke svému starému životu bude muset třeba za rok znovu vrátit - z tohodle prostýho důvodu jsou ty experimenty dost k ničemu. ... Kdybych byl jeden z těch "účastníků" - ty peníze jsou super, ale dobře vím, že je přestanu dostávat, takže si nechám dál svojí práci a vlastně si jich nebudu moc všímat, je to jen dočasný příjem navíc... to ale základní nepodmíněný příjem být nemá. To nejdůležitější na něm je právě ta jistota. To, že vždycky, ať se stane cokoliv, tak ho dostanu. To tyhle experimenty vůbec nezohledňujou.

00

Odpovědět

+BullOverProč by se mělo začít daleko níž?

Když základní sleva na poplatníka je 2570 Kč měsíčně + dále si můžeš odečíst slevu na každé dítě + slevu na školku a další podmíněné slevy.

Pak by přece bylo výhodnější zvýšit tu základní slevu a osekat ty podmíněné (proč by matka-samoživitelka měla platit někomu v jeho slevě hypotéku?).

00

Odpovědět

+LProtože základní sleva není nepodmíněný příjem... tyhle dvě věci spolu nemají nic společného. Základní sleva je podmíněná zdanitelným příjmem - je to způsob jak jednoduše vytvořit progresivní zdanění.

Nepodmíněný příjem jsou prostě peníze navíc, který dostane každý a vždycky, může to být ze začátku klidně jen 1000kč - všechny soc. dávky (včetně důchodů) se sníží třeba o 500kč (lidi co berou 0 nebo 1 dávku si trochu přilepší, lidi co berou 3 a víc dávek na tom budou trochu hůř... ale není to žádný šílený rozdíl)... no a postupem času se může ten základní příjem pomalu zvyšovat a ostatní dávky pomalu snižovat. Ty čísla jsem teď střelil od boku, samozřejmě by byly úplně jiný... jen chci naznačit ten princip.

00

Odpovědět

+BullOverAno, byl to jen hrubý výpočet, chtěl jsem ukázat, že na vyvrácení stačí matematika 3. třídy. Zkusím to podrobněji:
Nemůžeš jít níž než 3500 na měsíc, protože to odpovídá asi 115 Kč na den a to je dost tak na pokrytí jídla a pití (jasně, suchých housek se najíš za méně, ale čas od času potřebuješ víc kvůli vitamínům a tak. Když dáš méně, nedá to lidem ani tu základní jistotu. Nejenže v tom není bydlení apod., není v tom ani na kvalitní teplé oblečení na zimu. Proto je to existenční minimum.
Jistě, část příspěvků by vstřebal do sebe, ale taky ne moc. Víc než dvě třetiny výdajů Ministerstva PSV jde na důchody: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-600 (hledej kód 313). Na důchody při tom sáhnou nemůžeš, alespoň na většinu z nich ne. Protože to bys důchodcům nepřidal, ani nevstřebal celý důchod, jen bys z něj kus přesunul a říkal mu jinak.
Z dalších státních podpor bys možná a teoreticky dokázal nabrat 100 miliard a ještě bys část z toho potřeboval z nemocenského pojištění, což mi nepřijde jako dobrý nápad. Takže bys z té mé třetiny státního rozpočtu bys pokryl tolik, že už by ti chyběla jen čtvrtina - pohnuli jsme se, ale zdaleka ne dost.
Ano, časová omezenost je v tomto ohledu významná. A těžko odhadnout, kterým směrem by se pohnulo, kdyby to bylo na 10 let nebo do konce života. Vlivy by působily oběma směry, jednak lidé uváděli, že s UBI měli víc času na studium, takže možná po pěti sedmi letech by se tohle projevilo pozitivně, na druhou stranu možná by se časem našlo o trochu víc těch, kteří by nepracovali či pracovali méně pilně. A hlavně - to, co by celou tu myšlenku mohlo ospravedlnit, by se projevilo už během těch dvou let a to: když se nebudou lidé bát o život a životní úroveň, zkusí změnit zaměstnání k lepšímu? Vystoupí ze známého režimu a risknou si odejít a dát rok až dva hledání, případně rekvalifikaci, aby našli něco, co jim bude i víc vyhovovat i budou prospěšnější společnosti? A tohle se neprojevilo. Možná se našli takoví jedinci, kteří to zkusili i se jim to podařilo, ale statisticky to nepřevýšilo negativní vlivy na celkovou hodnotu odvedené práce. Tedy k tomuhle účelu to plošně neposlouží. Na ukázání tohohle dva-tři roky trvající experiment stačí.

00

Odpovědět

+Rýpal ObecnýTen nepodmíněný příjem ale nemá (a zezačátku ani nemůže) pokrýt 100% výdajů... klidně to může být 1000 kč na měsíc. Časem se to bude navyšovat, dokud to ty základní výdaje nepokryje, ale na to přechodný období to nejde... také se najednou nezruší všechny ostatní dávky, jen se budou tím nepodmíněmým příjmem postupně nahrazovat - takže ano, dostaneš třeba 1000 kč základní nepodmíněný příjem a příspěvek na bydlení o 500 kč míň.

Ty konkrétní částky by se samozřejmě museli přesně vypočítat, na to jsou dobře placení odborníci na ministerstvu práce a soc. věcí a ministerstvu financí, já ty částky hážu od boku jen pro ilustraci.

A vážně si myslíš, že za dva roky by se tohle mohlo projevit? Že si člověk řekne "ok, dva roky mám zajištěný, můžu se vysrat na práci a jít studovat/podnikat"? Co když mu to prostě nevyjde a po těch dvou letech nebude mít nic? Kolik lidí tohle riskne? Když to takhle časově omezíš, tak většina lidí prostě bude pokračovat ve své stávající práci, jen začnou trochu víc utrácet.

00

Odpovědět

+Rýpal ObecnýTaké netuším, kdo to řekl: “Nejlepší řešení bývá to nejjednodušší.“, ale je v tom jistá souvislost s Occamovou břitvou.

Není to tak jednoznačné. Ještě stále žijeme v různých formách socialismu a v kombinaci s populismem v tom aktuálně v poslanecké sněmovně jedou v jisté formě snad všechny politické subjekty, kdy se snaží rádoby svoje voličské skupiny zvýhodňovat na úkor jiných. Jedním z cílů UBI je tento způsob vládnutí porazit nebo přinejmenším oslabit, ale klíčové je vhodně nastavit jeho výši. Jak to tak bývá, tak většinou existují nějaké výjimky, v tomto případě je zastupuje libertariánský socialismus, který si UBI představuje příliš vysoký, ale o tom nebyla ani ve vašem povrchním propočtu existenčního minima zmínka, jen je znát z tohoto hlediska jisté rozčílení v tom následujícím odstavci, kde je pěkně znázorněno, k čemu by celkem zákonitě muselo dojít. Tedy s velkou pravděpodobností by to ve finále dobře nedopadlo. UBI zkrátka nemá chudobu odstranit, kromě té extrémní, ale má umožnit, se z chudoby dostat, ovšem pokud člověk bude chtít.

Podrobněji, jak by to mohlo fungovat v ČR včetně vyčíslení při rozpočtově neutrální podobě popisuje (Detailní návrh programu).
https://technoliberalni.wordpress.com/navrh-programu/

00

Odpovědět

+DZWow, ne, fuj! Jsem hrozně háklivý na komolení Occamovy břitvy a že je toho komolení plný internet. Původní myšlenka vyjádřena intuitivně by zněla asi takto (nejlepší, na co jsem na netu narazil): "Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované." Occamova břitva vždycky byla o vysvětlování, o teoriích, nikdy o řešení.
“Nejlepší řešení bývá to nejjednodušší.“ je něco úplně jiného než OB a je to z optimalizace. Základní předpoklad toho je, že všechna řešení jsou skutečná řešení problému. S tím, co jsem psal včera já, jde vlastně o dva po sobě jdoucí testy: 1) ujisti se, že všechna navrhovaná řešení jsou skutečně řešením (a nenech se zlákat na něco, co jen dobře zní); 2) ze skutečných řešení vyber to nejlepší dle parametrů XY a jednoduchost respektive pochopitelnost bývá často důležitý parametr (protože s tím řešením mohou pracovat i lidé, kteří to nevymysleli, mohou to chtít rozšířit či použít na podobnou situaci..). Takže ta 2) tam je, ale když ji použiješ bez 1), pravděpodobně skončíš v totálním... ještě větším problému.

Ano, pozůstatků socialismu je kolem nás mnoho s spousta se jich snaží vyklíčit zpět do plného systému. Připomíná mi to, jak kamarád popisoval likvidaci kořenů akátu, který se provrtal celou zahradou i z části pod chatu. A nebudu tvrdit, že celé jeho dědictví je špatně, přinejmenším je třeba pamatovat, že absolutní kapitalismus vede k silné frustraci části obyvatel a to k nepokojům a destabilizaci až revoluci.. a spoustě utrpení. Tedy že je potřeba mít připravenou vhodnou podporu, záchranné sítě a zejména podporu pro ty, kteří se do nepříznivé situace dostanou (často narodí) ale mají potenciál a schopnosti a mohou se z té situace dostat a stát se soběstační. Nicméně je důležité nedávat podporu tam, kde je to potřeba, ale co nejpřesněji tam, kde k něčemu bude. Tohle UBI vůbec nedělá, naopak. UBI jde filosoficky, významově vykládat dvěma způsoby, oba jsou dost špatné: 1) Každý si zaslouží aspoň trochu, tak zajistíme, že ji dostane - což je pěkné, ale hrozně idealistické, v životě bohužel nemůže každý dostat vše, co si zaslouží, navíc -proti tomu argumentuji většinu doby tady- si nemůžeme dovolit dávat každému vše, co si zaslouží; a 2) děláme to proto, že někteří lidé potřebují pomoci, ale my vlastně nedokážeme poznat/určit, kteří to jsou - neboli jsme buď moc slepí, nebo nemáme hodnoty, kterými se řídíme - tahle druhá varianta vlastně docela vysvětluje nárůst popularity UBI v posledních letech.. :/

10

Odpovědět

+Rýpal ObecnýPardon a děkuji za upřesnění.

Přesně tak, absolutní kapitalismus není udržitelný.
Jak bylo ve videu, že současný systém trampolíny je spíše pastí k trvalé chudobě, tak samozřejmě pro zdravotně znevýhodněné by příspěvek na péči a invalidní důchod byl nadále k dispozici i po zavedení UBI, stejně tak na dobrovolnější bázi by stále pokračoval starobní důchod, ale dalších X desítek dávek a podpor atd. by mohlo být UBI zcela nahrazeno.
„Nicméně je důležité nedávat podporu tam, kde je to potřeba, ale co nejpřesněji tam, kde k něčemu bude. Tohle UBI vůbec nedělá, naopak.“ - Hezky se to řekne, ale hůře dělá. Takto je to zase idealismus z té druhé strany mince. Ano, problém je, že nemusí být snadné jednoznačně určit a hlavně rychle určit, komu je vhodné pomoci. Dalším aspektem je, že plno lidí si o dávky neřekne i když na ně má nárok a to právě například kvůli možnému časově a byrokraticky náročnému a ponižujícímu procesu schvalování s následnými kontrolami, příkladem může být příspěvek na bydlení. Jinak direktivně rozhodovat a kontrolovat přidělenou podporu také něco stojí, a když tyto prostředky raději zůstanou lidem, za které si mohou pomoc na volném trhu třeba i přes občanskou společnost zaopatřit sami, tak mi to přijde daleko efektivnější a v konečném důsledku i levnější, než aby to řešil stát.
Jistě, každý nemůže jen tak dostat vše, ale tu trochu - takový základ na kterém může každý dále stavět, lze uskutečnit. Dle mých propočtů je UBI v současnosti realizovatelný ve výši kolem 5500 Kč měsíčně i se zachováním důchodů a příspěvků na péči a bez zvyšování celkové složené daňové kvóty za předpokladu, že na UBI by při příjmech jedince bylo pohlíženo jako na daňovou slevu.

00

Odpovědět

+DZMožná udržitelný je, ale ne ve spojením s hodnotami humanismu. Nevím, jen mě to napadá dle toho, co jsem slyšel o mexických obchodních kartelech.
S tím, u čeho byla ve videu trampolína, není problém ani v kapitalismu, ani v socialismu, ale v tom, že politici nedokážou vymyslet / pochopit složitější než lineární funkce. K tomu se ještě vrátím. Všiml jsem si, že mám v citované větě chybu. Sorry. Ale snad je pochopitelné, o co mi šlo. A nejde tam přímo o idealismus, jde o to, že na základě pravicovějšího ideálu postavíš optimalizační problém. Já neříkám, že to půjde absolutně dokonale, ale "co nejpřesněji", což je klasický problém přesnost versus pokrytí. UBI pro 100% pokrytí absolutně kapituluje na přesnost, což se v obecné rovině bere snad jako nejhorší řešení ze všech :D A je to podobný problém jako s těmi funkcemi u politiků, akorát místo funkce má být UBI konstanta. Podle mě dává daleko větší smysl něco, co bych nazval DTR neboli odvozená daňová úleva. Místo konstantní slevy na poplatníka, kterou máme dnes, bychom tam měli funkci takovou, že kdo míň vydělává má úlevu větší, ale kdo víc vydělává pořád bere víc celkem. Např. když bez uplatnění slevy jeden bere 15k, druhý 16k a třetí 30k, tak po uplatnění by brali 20k, 20.9k a 32k. Moje tušení je, že taková funkce by šla postavit na kombinaci odmocniny a lomené funkce, což je středoškolská matika a každý solidní ekonom ji musí umět navrhnout (i s dodatečnými podmínkami na omezenost derivací). Ale ne, politici se pořád hádají o podělaná procenta..
Proti "plno lidí si o dávky neřekne i když na ně má nárok.." stojí jednoduchá pravicová myšlenka: Kdo nemá dost pokory, ale požádal o pomoc, nemůže pomoc očekávat.
Můžeš přihodit ty propočty na 5500 měsíčně? Protože můj odhad říká, že by to mohlo sedět ale zase za cenu celého rozpočtu a pořád tu máš platy, obranu, stavbu a opravu silnic, sociální a zdravotní...

00

Odpovědět

+Rýpal ObecnýJe ještě otázkou, jak si kdo definuje absolutní kapitalismu, ale obecně z dlouhodobého hlediska to po mnoha stránkách spíše udržitelné nebude.
Ano, "co nejpřesněji" - s tím se dá zajisté souhlasit, ale jaké konkrétní opatření by musely existovat, aby k tomuto ideálu mohlo alespoň z velké části dojít? Obávám se, že pro rychlou funkčnost s vysokou účinností a přesností by bylo zapotřebí sáhnout po některých podobných sledovacích praktikách, které provozují třeba v totalitní Číně. Můžu se ale mýlit a možná se najde i jiné přívětivější řešení. Jinak ta jednoduchá pravicová myšlenka na mě působí spíše jako účinná manipulativní technika, kdy je cílem vytvořit dojem, že když si lidi o pomoc neřeknou, tak to automaticky v tomto vidění znamená, že pomoc nepotřebují a tím je tento problém nepřímo ale jen na oko vyřešen.
Ano, UBI kapituluje na přesnost, protože zkrátka zasáhne všechny. V praktické rovině se zohledněním ostatních hledisek může být velmi účinný při porovnání s jinými alternativami.
Vždyť sleva na poplatníka nebo UBI a konstantní daň (která v tvém příkladu chybí) ti při proměnném příjmu v podstatě ve výsledku dá to, co popisuješ, protože s rostoucím příjmem a jednotnou daňovou sazbou celkový význam UBI procentuálně klesá. Akorát u slevy na poplatníka to není tak markantní, protože je relativně nízká. Proto řešení s UBI považuji za elegantní a jednoduché a viz ta trampolína - odpadá dilema, zdali raději dávky nebo zaměstnání.
Jinak u nás celkové zdanění mzdy v procentním vyjádření je jak na houpačce a jde tak nějak proti této logice. U velmi nízkých příjmu je třeba doplácet zdravotní pojištění, pokud není člověk registrován na úřadu práce, takže výdělek může být dokonce záporný, poté s rostoucím příjmem celkové zdanění klesá až do vyčerpání všech bonusů a slev a vzápětí roste i kvůli druhé vyšší daňové sazbě a nakonec opět klesá, protože při velmi vysokých příjmech narazí na strop pro sociální pojištění. Pro přesnější prozkoumání může pomoci tato kalkulačka, která uvádí celkové zdanění v procentech. https://www.finance.cz/dane-a-mzda/kalkulacky-a-aplikace/mzdovy-kalkulator/

Samozřejmě, je to bez omezení těchto výdajů, takže netřeba se obávat zhoršení zmíněných služeb. Financování je stanoveno pro rok 2020 při výši UBI 5200 Kč.
● Celkový počet obyvatel ČR odpovídá 10,7 milionů z toho 0,6 milionů jsou cizinci a trvalý pobyt z nich má 0,3 milionů → 10,4 milionů základních příjmů - 2,9 milionů penzistů, kteří již mají NZP součástí důchodu
● Celkem je zapotřebí najít 7,5 milionů základních příjmů → 7,5 mil * 5 200 * 12 = 468 miliard Kč
● Celkem je zapotřebí na sociální výdaje najít 468 + 540 (penze a příspěvky na péči) = 1 008 miliard korun
1) Současné sociální dávky → odhad dle MF - státní rozpočet v kostce – 2020; 650 miliard Kč
2) Slevy na dani (sleva na poplatníka 130, sleva na děti 40 a ostatní 30); 200 miliard Kč
3) Digitalizace (bude zřejmě 2-3x více kvůli přesunu cca 90 000 lidí na produktivní pozice); 40 miliard Kč
4) Úprava sazeb zdanění práce (OSVČ 20 a zaměstnanci 40 → v celkové bilanci v součtu s NZP eliminováno a zdanění v průměru nižší); 60 miliard Kč
5) Zemědělské dotace a dotace na obnovitelné zdroje, státní příspěvky pro neziskové organizace a ostatní dotace až 120; 60 miliard Kč
Celkem; 1010 miliard korun.
Další podrobnosti jsou v již dříve přiloženém odkazu.

00

Odpovědět

+DZTak tohle je problém, který řeší teorie her, konkrétně mechanism-design. A vsadím se, že by šlo najít velmi dobré teoretické řešení, které by velmi slušně fungovalo i v reálu, kdyby se našla politická vůle dostatečně silná, aby ho prosadila. Myslím, že namátkové kontroly + tresty při odhalení můžou lidi odradit, stačí vhodně nastavit šanci na odhalení a ty tresty. Ale třeba se v tomhle pletu. A dost možná existuje mnohem lepší řešení, které by uplatnění té teorie her odhalilo.
To není o vytvoření dojmu, ale o praktickém přístupu, že úředníci nemůžou všechny obcházet a ptát se, jestli náhodou něco nepotřebují. Řada úředníků má už tak dost práce. Takže když od nich někdo něco chce, musí přijít za nimi.

Shodneme se, že někdo, kdo má příjem 30 tisíc a víc nepotřebuje státní podporu?
Takový příjem má totiž většina lidí v ČR (medián je někde kolem 33 tisíc). To znamená, že kdyby se rozdávalo všem, tak přinejmenším polovina peněz jde někam, kde nejsou potřeba a víme o tom. Takže účinnost UBI je pod 50% a to jsem započítal jen jeden faktor. UBI není účinná.

UBI a konstantní daň nikdy nemůže dát to, co popisuji, protože to je lineární funkce a já popisoval funkci konkávní tzn. "správně prohnutou".
Sleva na poplatníka je mnohem lepší než UBI přinejmenším proto, že ty peníze zůstanou u lidí, místo aby se prohnaly přes státní aparát a vrátily se. Když je necháš takhle protáčet, vždycky se při tom nějaké ztratí. Takže když už něco jako UBI, tak bych naopak preferoval pro všechny zaměstnané ve formě slevy na poplatníka.
Pokud by naším hlavním cílem bylo odstranit trampolínu, myslím, že by se našla řešení mnohem lépe mířená než UBI. To, že UBI propagují právě v téhle souvislosti přispělo k mé původní naprdnutosti, která mě vedla k napsání původního komentáře.

K výpočtu:
1) ok
2) Už výše jsem argumentoval pro slevy na dani oproti UBI a v tomto směru mám aspoň dvě další námitky: a) Obecně to vede k podpoře nezaměstnaných na úkor zaměstnaných. V tom jsem silně proti. Navíc pokud chceš UBI vyplácet od narození, tak podporuješ porodnost nezaměstnaných víc než zaměstnaných. A to jsem tuplem proti. b) Velkou část z těch 200 miliard stejně získáš přes DPH, protože někteří z lidí všechny ty peníze utratí, takže odsud by si nezískal ani zdaleka celých 200 mld. navrch, ale kolik přesně by to bylo si netroufám říct.
3)+4) Kolik je možné získat z digi a daňové reformy nevím, možná to je těch 100 mld., možná i víc, ale kdyby v rozpočtu najednou bylo o 100 mld navíc, vážně by pro ně byla UBI to nejlepší uplatnění, ta nejlepší investice?
5) Zemědělcům prosím peníze nebrat. Jako podle toho, co vím, tak by to chtělo ty dotace posílat jinam, ale rozhodně bych ne neposouval do jiného sektoru. Když budou mít zemědělci méně peněz, bude horší kvalita potravin a když bude horší kvalita potravin, dlouhodobě to bude způsobovat větší výskyt onemocnění, takže by ti ty peníze požralo zdravotnictví.

Každopádně jak to tak čtu, píšu a přemýšlím a hlavně jak se při tom pozoruji, docházím k závěru, že já jsem a budu odpůrce UBI. Nepřesvědčíš mě. A hádám, že já zase nepřesvědčím tebe. Abys ten čas neměl za promarněný, tak bys měl vědět, žes mě přiměl si přiznat, o kolika oblastech toho příliš nevím :) Možná pro případného čtenáře, ale asi víc pro svůj pocit, že jsem řekl vše, dopíšu ještě jednu velkou výhradu proti UBI, která bude dost drsná, ale nejspíš pravdivá. Nebude moc o UBI jako takové. A pokud ty máš ještě něco k tématu, budu rád, když to napíšeš, přečtu si to, ale nejspíš neodpovím, prostě proto, že už mě to stojí zas dvě hodiny času..
Můj argument stojí nad zamyšlením o Prattchettově Ankh-Morporku. Konkrétně na Cechem Zlodějů. Cech Zlodějů byl v Ankh-Morporku velmi vlivný a respektovaný a dlouho bohatl z povinných příspěvcích od svých členů, placených pochopitelně jako část z nakr. .. z výdělečné činnosti. Nicméně vládce Ankh-Morporku v rámci své snahy o prosperující město postupně přiměl Cech k jistým ústupkům a dohodám. Celková suma, o kterou mohli být občané Ankh-Morporku okradeni byla omezena a Cech ji pochopitelně plnil na měďák přesně a to tím, že svým jednotlivým členům limitoval, kolik mohou ukrást. Částky, které byly kradeny byly standardizovány a každý člen Cechu byl okradenému povinen vystavit doklad, který ho po určitou dobu chránil před další okradením. A jelikož již dříve Cech tvrdě potíral neregistrované zloděje, připadla mu navíc povinnost je všechny zneškodnit, protože kdo jiný by věděl, jak lépe na to? Že to zní celé absurdně? Zní. Ale není na tom něco pravdy?
Občané platí daně a to v pravidelných intervalech, takže zaplacení nás chrání před další platbou. No ale to zní, jako by stát byl Zloděj. Ale tak to není, alespoň ne dle ankh-morporské symboliky, protože tam je stát vládce. Možná jsou Zloději prostě jen zloději. Možná, že stát za nás tak trochu uzavřel nepsanou dohodu, že takoví ti malý zloději budou registrovaní, nebudou se muset namáhat, bude jim vyplácena standardizovaná částka od jiných občanů a za to se občané nebudou muset přímo stresovat, nebudou v ohrožení, dokud zaplatí skrze daně požadovanou částku. Možná jsme všichni přijali, že těm 2% nezaměstnaných, kteří nechtějí a ani nebudou pracovat, vyplácíme částku pro náš klid a snížení kriminality, zkrátka tím, že pro obě strany přijatelnou část kriminality legalizujeme a standardizujeme. Nikdo by tady přece nechtěl mít 200 000 hladovějících, naštvaných, rabujících banditů.. no dobrá, asi by kriminálníky stali jen někteří, pořád by to ale mohli být desítky tisíc.
Možná, že mnoha lidem nedáváme "podporu" proto, aby se vzchopili a zapojili do práce, ale prostě proto, aby si to nebrali násilím. A jestli se bude rozdávat všem, mohlo by se stát, že ta částka nebude pro tenhle "Cech" dost a mohl by se začít bouřit.

00

Odpovědět

+Rýpal ObecnýNo právě, naráží to na limity, kde ani dle mého sebelepší teorie her stačit nebude. Když bych to měl vyjádřit v řeči čísel, tak jenom na nákladech na provoz úřadů práce včetně mezd se vydá kolem 12 miliard korun, což v přepočtu znamená UBI pro necelých cca 200 tisíc lidí a když se do toho započítají i některé vyplácené dávky, tak to prostě vychází levněji.

Ano, to se zajisté shodneme, že příjem 30k+ nepotřebuje státní podporu za předpokladu, že se jedná o zcela zdravého jedince, ale s účinností UBI pod 50 % to už bude horší, snad to vyjasní následující příklad.

Lineární funkce to bezesporu je, ale navíc k tomu lomená. Výsledná křivka je hyperbola respektive výsek křivky v kladných hodnotách (při příjmu) tvoří konkávní oblast. Celkové zdanění v procentech tedy není konstantní. Počítáno pro UBI = 5k a daň 50 %.
Vzorečky:
Čistý příjem = Příjem před zdaněním * 0,5 + 5k
Čistý příjem v procentech = 1 - (Čistý příjem / Příjem před zdaněním) * 100
(příjem před zdaněním bez UBI; čistý příjem s UBI; celkem daň/bonus‘-‘)
1k → 5,5k → -450%
5k→ 7,5k→ -50%
10k→ 10k→ 0%
20k→ 15k→ 25%
30k→ 20k→ 33,3%
40k→ 25k→ 37,5%
50k→ 30k→ 40%
100k → 55k → 45%
200k → 105k → 47,5%
Graf výsledného zdanění v procentech s UBI v závislosti na příjmu před zdaněním bez UBI. https://www.wolframalpha.com/input?i=plot+%281-%28%28x*0%2C5%2B5000%29%2Fx%29%29%29*100+from+x%3D2500+to+40000
To platí za předpokladu, když jsou zapotřebí různé schvalovací procesy. Takhle protáčet se mohou zcela automatizovaně, takže ty ztráty budou minimální oproti slevě na poplatníka, kde je zapotřebí práce účetních viz ten růžový formulář, takže ztráty jsou především přesunuty na soukromý sektor, stát to pak ještě kontroluje a produktivita vázne. A kdyby sleva na poplatníka byla pro všechny zaměstnané jako i bonus v plné výši, tak by to bylo bezesporu lepší, ale zase by zřejmě musela být stanovená nějaká hranice určující minimální velikost úvazku nebo výši příjmu, protože jinak by hrozilo riziko zneužití ve smyslu - nechte se zaměstnat na 1 hodinu v měsíci, dostanete bonus.
Možná nepochopeno. Cílem je odstranit takovou trampolínu, která člověka polapí do pasti. Trampolína je jinak prospěšná, ale v současnosti spíše nefunkční. Jde o to, že když člověk má nastoupit do zaměstnání a pobíral relativně vysoké dávky, tak se mu zaměstnání nemusí vyplatit, protože po odečtení nákladů na dopravu, dražší stravování, lepší ošacení atd. může mít čistého méně, než kdyby zůstal doma na dávkách. A to je to dilema zdali dávky nebo práce. S UBI tento problém odpadá.

2) a) Ano, obecně by to platilo za předpokladu, když by UBI byl příliš vysoký. Na dávkách lze v některých případech v současnosti získat i více než při UBI 5200 Kč. Takhle bych to nestavěl proti sobě, jelikož pořád by vycházelo ekonomicky lépe nechat se zaměstnat byť jen na částečný úvazek, než vychovávat dítě, které by prakticky celý příjem z UBI spotřebovalo.
2) b) Snad se shodneme, že v tomto kontextu je celkem jedno, zdali lidé získají slevu v podobě UBI nebo v podobě slevy na poplatníka, nejsou to tedy peníze navrch, ale jen vyplacené jinou formou, takže z DPH se získá nejspíše stejně.
3+4) Vzhledem k tomu, že úspory vzniknou především kvůli UBI, tak je logické, aby tyto prostředky primárně zůstali jako součást UBI.
3) Digitalizace by mohla dle mých propočtů přinést až 120 miliard, proto také raději uvádím pouze 40 miliard a případné prostředky navíc se mohou uplatnit i jinde.
4) To také z části souvisí s tím, co už zaznělo: „kdo má příjem 30 tisíc a víc nepotřebuje státní podporu“. Jinými slovy, když by sleva na poplatníka byla 2070 Kč a UBI by byl 5200 Kč, tak přiměřeným zvýšením daňové sazby lze ten nárůst vhodně eliminovat.
5) Důležité je si položit otázku, kolik takové dotace činní z celkové ceny základní suroviny? Například u pšenice, kde je výkupní cena kolem 5 Kč/kg, výnosy kolem 6 tun/ha a při nárokových dotacích přibližně 5000 Kč/ha to zhruba dělá 1 Kč/kg a při započtení nenárokových dotací odhadem v průměru cca 2 Kč/kg dohromady, přičemž dle mého odhadu 10 – 20 % činní administrativní náklady spojené s vyplácením dotací.
Nechce se to nechat zmást mediální masírkou agrárníků, že chleba bude stát 200 Kč (čistě teoreticky, ledaže by daň byla kolem 1,2 milionů Kč/ha a nezvýšila by se cena výroby chleba, počítáno dle současné ceny chleba 1,2 kg za 30 – 40 Kč/ks) nebo že se zhorší kvalita potravin, což pěkně popisuje zkušenost z Nového Zélandu, že tomu bude z opodstatněných důvodů spíše přesně naopak. https://www.asz.cz/clanek/770/jde-to-i-bez-dotaci/
Hlavním problémem je, že zemědělci příliš neumí prodávat výrobky nebo lépe finální výrobky koncovým zákazníkům, až se to naučí, problém se vyřeší.
Ano, chtělo by to posílat jinak nebo jinam údajně spíše těm menším. Za mě raději jinak, protože opět je to daleko jednodušší řešit přes UBI.

Máš mírně odlišný pohled na věc i když cíl je nejspíš velmi podobný. Jinak tvůj pohled ti neberu a respektuji ho.
Příběh zajímavý včetně následující úvahy, ale když by se to dalo do širšího kontextu i s tím, jak to funguje teď, tak lze najít jisté náznaky podobnosti, ale realita je v konečném důsledku spíše odlišná. Zatímco členové cechu zlodějů nedostávali od vládce prakticky nic (knihu jsem nečetl, proto nevím přesně), tak občané od státu za to mají různé služby.
Ano, UBI na úbytek drobné trestné činnosti by mohl mít také pozitivní vliv. Třeba krádež pěti housek v nouzovém stavu vyjde v průměru na cca 0,5 milionu korun za deseti a půl měsíční trest ve vězení.
Obavy z populismu jsou téměř vždy aktuální, ale fungují jisté zákonitosti a když se to přežene, vrátí se to dříve nebo později jako bumerang například v podobě větší inflace. Vždyť i nyní se rozdává v různých formách skoro na všech frontách, ale je to více fragmentované a komplikované. Naopak s UBI by to bylo přehlednější a navyšování rozdávání nad možnosti státního rozpočtu by šlo hůře okecat.
Zkrátka nemusí to ve skutečnosti dopadnout tak zle, jak se na první pohled může zdát.

10

Odpovědět

+XardassPozoruhodné hrátky s fakty.

Už jen druhý příklad v Severní Karolíně ukazuje, že tento univerzální příjem by dán pouze členům vybrané komunity. Jinými slovy nejedná se o univerzální příjem, ale o přímou dividendu (podobně jako třeba vyplácí ČEZ svým akcionářům - tedy státu a soukromým akcionářům).

22

Odpovědět

Myslim si ze postupne znizovanie davky vzhladom na vysku platu by bolo motivujuce. Pretoze by mal jedinec viac penazi nez by mal keby bol na davke.

11

Odpovědět

Ono je docela paradoxní, jak je nyní popisována chudoba.

Chudý člověk je vlastně mimozemšťan, který spadl na Zemi bez koruny (nic nezdědil, nebo své předchozí výdělky už spotřeboval) a nemá kolem sebe žádnou informační, nebo sociální bublinu, která mu nedovolí získat nějaké zaměstnání. Když už získá nějaké zaměstnání, tak také neumí určit svou cenu na trhu práce ani způsobem nejnižší možné částky umožňující měsíční vyžití.

04

Odpovědět

Tak rodiče si nevybíráme a v dospívání hodně lidí chybuje (tím spíš, když jim chybí dobrý vzor)... takže ano, bohužel je hodně lidí, kteří jsou jako ti mimozemšťani. Najednou jsou dospělí, nic nemají a nic neznají... a co se stane, když takovým lidem nikdo nepomůže? Budou se dál množit (což samo o sobě není nic špatnýho, špatný je to, že budou dál předávat svojí mentalitu a zděděný způsob života - čim dřív někoho z tohodle způsobu života vytáhneš, tím míň tě to nakonec bude stát, protože je prostě nemůžeš nechat umřít hlady)

11

Odpovědět

+BullOverTakže tomu nemajetnému mimozemšťanovi se nějak podaří získat "samičku", i když "samičky" jsou obvykle dost vybíravé a zkažené dětství obvykle znamená zvýšené nároky na budoucího partnera a zakladatele "hnízda".

Proto také ženy snadněji zvýší svůj společenský status svatbou a dítětem, a proto je více bezdomovců-mužů než bezdomovců-žen.

32

Odpovědět

+LPředpokládáš, že ten nemajetný mimozemšťan je sameček... ale rozložení pohlaví je cca 50/50, takže je zhruba stejný množstvý nemajetných mimozemšťanů a mimozemšťanek... navíc jsou z podobné sociální skupiny, mají k sobě blízko, snadno se budou dál rozmnožovat.

00

Odpovědět

tAKŽE mALÁČOVÁ JE HLADY A NEDOSTALA DOST HLASŮ NA PRÁCI VE ZNĚMOVNĚ?

04

Odpovědět

Trochu som sa musel prekonávať,aby som video dopozeral.
Sa to tam poukazuje,ako keby že dáte chudobným ludom dobre platenú prácu, alebo vetší obnos penazí
a všetko bude OK. Ale tak to nefunguje. Ludia sú rôzny. A poniektorí proste s peniazmy
nevedia narábať. Sú nezodpovedný, prepijú, prefajčia, prehrajú na automate, alebo si zoberú úver(pôžičky)
na hlúposti.Alebo proste nemajú na to mentalitu. Tzv. pracovná trieda (Aj ja tam patrím). A nesnažia sa o lepšie platenú prácu, alebo lepšie vzdelanie. Neuchádzajú sa o vyžší pracovný post.
Na serioznu prácu s peniazmy proste potrebujete vyžší intelekt. A ludia s tým nižším intelektom proste
nevedia pochopiť ako sa veci majú a preto šomrú a nadávajú na tých, čo si zarobiť vedia.
A tí, čo vedia a majú peniaze, dávajú prácu a možnosť si zarobiť tým, čo nemajú intelekt, ale vedia
manuálne robiť a sú šikovný v tom.
Na fungovanie sveta musia byť tí, čo riadia, vymýšlajú a majú na to mozgové kapacity a tí
čo to vyrobia, postavia a majú na to svaly.

26

Odpovědět

ukomir ukomir: vetší = väčší, penazí = peňazí, rôzny = rôzni, peniazmy = peniazmi, nezodpovedný = nezodpovední, vyžší = vyšší, ludia = ľudia, šikovný = šikovní, vymýšlajú = vymýšľajú. Chlape, ty si musel meškať dosť na základnej škole.

21

Odpovědět

Já to nechápu vždyť stačí si koupit bitcoin nebo akcie Tesly a jste za vodou.

15

Odpovědět

hroby marxa, engelsa a hlavne lenina by mali vykpat, znecutit, zrusit a tieto nechutne postavy dejin uplne vymazat z historie, bez nich by sme uz lietali mimo galaxiu, socilaizmus je brzda pokroku

79

Odpovědět

Stejně jako v kapitalismu.

211

Odpovědět

„Ten kdo zapomene na svoji minulost, je odsouzen ji znovu prožít.“
George Santayana

21

Odpovědět

+Rýpal ObecnýJj, třeba krach na burze finanční krize...

21

Odpovědět

Socialista je člověk, který ti dá peníze v nouzi, do které by ses nedostal, kdyby ti je předtím nevzal...

127

Odpovědět

Není člověk, není problém.

61

Odpovědět

Problém je, že když všichni dostanou nějakou "dávku minimální potřeby", tak se tím ta minimální potřeba zvýší. Protože všechno tím zdraží. Tenhle problém nemá asi žádné řešení.

68

Odpovědět

Vtip je v tom, že se produkty nezdraží rovnoměrně.
Může se klidně stát, že ceny potravin vzrostou jen o 10%,
protože zbytek peněz půjde do nejnovějších iPhonů.

32

Odpovědět

Já když ráno nasypu zrní všem slepicím, tak tím nic nezvýším, jen když nakrmím jen půl hejna tak druhá kdáká hladem.

45

Odpovědět

+xs vejce sociopateKdyž nasypeš všem slepicím místo jenom půlce, tak zvýšíš svoje náklady na zrní.

02

Odpovědět

Všetko nemôže zdražieť. Nezvyšuješ tým náklady na produkty a služby ale zvyšuješ životnú úroveň ľudí.

Skôr by ma zaujímalo, kde na takúto sociálnu podporu zoženú štáty peniaze.

14

Odpovědět

+problémjednoducha odpoved
vytlacia si peniaze, peniaze stratia hodnotu, hodnota tovarov porastie
preco si myslis, ze je teraz inflacia? lebo sa oznamili Projekty obnovy za stovky miliard eur

93

Odpovědět

+problémPrávě že musíš ty peníze někde získat a tím se zvýší náklady. Protože ať zdaníš cokoliv, tak se to nakonec projeví na konečném produktu/službě.

11

Odpovědět

+problémnavic kdyz jim das penize tak zvysis poptavku ktera povede ke zvyseni cen...

00

Odpovědět

+problémVláďa ty peníze má, jen se musí změnit přerozdělování. Základní nepodmíněný příjem by časem nahradil všechny ostatní sociální dávky (včetně důchodů). Ten přechod by byl samozřejmě nejbolestivější, protože se ostatní sociální dávky nedají jen tak ze dne na den prostě zrušit. Musí se začít od nuly... nebo třeba spíš od 1000 kč - s tím, že všechny ostatní dávky by se snížily třeba o 500 kč (na člověka a měsíc)... a jak by se postupně ten nepodmíněný příjem zvyšoval, tak by takhle všechny ostatní dávky časem pohltil do sebe.

Ale samozřejmě s tím ruku v ruce musí jít změna daňového systému... ta měla přijít už dávno. Stále nejvíc ze všeho daníme práci lidí a vůbec jsme nezareagovali na to, že naprostou většinu práce už dávno dělají stroje. Musí se snížit daň z práce (tzn. soc. a zdar. "pojištění") a naopak zvýšit daň z kapitálu a ze spotřeby.

A úplnou samozřejmostí je ukončení tý naprosto nesmyslný politiky podpory porodnosti, to je slepá ulička. Úplně zbytečně se do toho rvou prachy s tím, aby bylo v budoucnosti dostatek lidí v produktivním věku, aby ta jejich daň z práce uživila nás, až budeme důchodci... ale to tak to prostě nejde. Lidi se dožívají čím dál tím většího věku a nemůže nás tady být jen víc a víc a víc a víc... Pokud nechceme posouvat odhod do důchodu, tak musíme zapomenout na to, že důchodce uživí daň z práce jejich dětí... naopak se musí víc podporovat sníženní nákladů na život = vlastní bydlení, ideálně s vlastním zdrojem energie (solár na střechu, tepelný čerpadlo pod zem... (ano, je to šílená investice a pro hodně lidí nedosažitelná, ale právě proto by s tím měl pomoci stát... když to ten člověk za 40 let splatí, může klidně do důchodu a stát mu už bude muset dávat daleko míň peněz, protože ten důchodce bude mít daleko nižší náklady)).

02

Odpovědět

+BullOverProč by chudá matka-živitelka bydlící v pronájmu měla podporovat svého "landlorda" tím, že mu zaplatí tepelné čerpadlo k jeho baráku, když tím vlastně nic nezíská (místo státnímu molochu bude posílat své peníze za energie svému "landlordovi", což je v 60% případů zase moloch - i když vlastně soukromý).

A zvláště v tuzemsku je pod pojmem "solár na střechu" spíše "solár na pole" a dotace jak na pole, tak na solárem vytvořenou elektriku.

Tedy efektivní je nikoli daň z práce, ale daň z majetku-je tvůj "solár na poli" daleko od městské trafovny? sorry, buď si tu elektriku spotřebuješ sám, nebo ty jako výrobce, a ne já jako odběratel, zaplatíš za drát do trafovny.

00