Proč není svět pokrytý trusem?TED-Ed

Hovnivál vejde do baru. „Je tahle stolice volná?“ Někde ve vaší blízkosti se vyprázdňuje zvíře. Zvířecí říše každý den vyprodukuje asi tolik trusu, jako je objem vody přepadající přes Viktoriiny vodopády. Proč tedy není svět pokrytý trusem? Můžete za to děkovat skromným hovniválům, kteří jeho přebytek snědí. Hovnivál je schopen zakopat 250násobek své váhy během jedné noci. Tento udatný hmyz rychle pracuje s nekonečným přívalem výkalů.

Přes 7 000 známých druhů hovniválů odklízí trus na 6 světadílech, všude kromě Antarktidy. Prvním úkolem hovnivála je lokalizovat trus. Někteří žijí v anální oblasti větších zvířat, připraveni skočit, až se zvíře vyprázdní. Jiní se snaží vyčmuchat výkaly, které za sebou zvířata nechávají. Hromada sloního trusu může přilákat 4 000 brouků během 15 minut. Jakmile tedy hovnivál trus najde, musí si rychle část odměny ukořistit pro sebe.

Většina druhů hovniválů spadá do jedné ze tří kategorií: váleči, tuneláři a osadníci. Váleči vytvarují kuličku trusu a za pomoci zadních nohou ji rychle odvalí pryč od svých soupeřů. Potenciální partnerky na kuličku naskočí, a až si tvůrce kuličky partnerku vybere, zahrabe nový pár kuličku trusu do půdy. Po úspěšném zahrabání samička naklade do kuličky jedno vajíčko.

Tuneláři volí jiný přístup. Kopou pod hroudou a někteří pak trus táhnou dolů do půdy a tvoří z něj chomáče zvané plodové koule, kuličky trusu nebo párečky trusu v závislosti na tvaru a velikosti. Samečci tunelářů mají působivé rohy, jimiž mezi sebou bojují o kontrolu nad tunely, které brání až do doby, kdy samička naklade své vajíčko. Někteří tuneláři se potyčce vyhnou tak, že se maskují jako samičky bez rohů a vplíží se do tunelu, aby se tam spářili, zatímco se strážci divají jiným směrem.

Třetí skupinou hovniválů jsou osadníci, kteří volí nejpřímočařejší postup a kladou vajíčka přímo do hroudy trusu. Jejich potomstvo je pak ale více ohroženo predátory než potomstvo tunelářů a válečů. Jak se larvy krmí, hloubí v hroudách trusu tunely a nechávají za sebou zbytky, které rychle kolonizují bakterie a houby a erodují. Jakmile se larva vylíhne, konzumuje uvnitř tunelu, kuličky nebo hroudy trus, dokud se nepromění v kuklu a posléze v dospělého brouka.

Vedle odklízení trusu jsou činy těchto brouků významné i z ekologického hlediska. Zaprvé působí jako sekundární rozptylovači semen. Trus opic, divokých prasat i jiných zvířat obsahuje semena ovocí, která jedí. Když brouci své kuličky trusu zahrabou, neúmyslně tím semena chrání před predátory a zvyšují jejich šanci na vyklíčení. Jde o tak velkou výhodu, že jedna jihoafrická rostlina se vyvinula, aby její semena vypadala a páchla jako trus, a tím zmátla hovnivály, aby je zahrabali.

Hovniválové hrají důležitou roli i v zemědělství. Dobytek jako krávy a ovce produkuje obrovské množství trusu, který obsahuje živiny, jež prospívají rostlinám. Hovniválové trus rozbíjejí a přesouvají ho hluboko do půdy, díky čemuž živiny přícházejí do blízkého kontaktu s kořeny rostlin. Jejich služby farmářům jsou v USA oceňovány na 380 milionů dolarů ročně a v Británii na 367 milionů liber ročně.

Hovniválové nám mohou pomoci i v boji s globálním oteplováním tím, že snižují emise skleníkových plynů spojených se zemědělstvím. Mikroby žijící v trusu dobytka chudém na kyslík produkují metan, silný skleníkový plyn. Ale hovniválové hroudy okysličují tím, že do nich hloubí tunely, čímž mikrobům brání v tvorbě metanu. Hovnivalové rozšiřují semena, pomáhají farmářům a bojují s klimatickou změnou, a to vše svou netradiční činností.

Možná že až příště narazíte na nějaký výkal v lese nebo na poli, budete mít nutkání podívat se na něj zblízka. Překlad: marysol www.videacesky.cz