Nejbolestivější hmyzí bodnutí

„Vstupuješ do světa bolesti.“ – Big Lebowski Vítejte u To bolí! O jednom z těchto druhů hmyzu se říká, že jeho bodnutí je nejbolestivější. Kdybyste si měli tipnout, vybrali byste: Mravence, který drancuje koruny stromů v deštném pralese? Včelu, která chrání úl plný lahodného medu? Nebo vosu, která paralyzuje sklípkany? Pojďme to zjistit.



Mravenčí, včelí a vosí jedy obsahují variabilní koktejl složek, které vyvolávají nepříjemné pocity, nebo dokonce narušují tělesné funkce. Schmidtův index entomologa Justina Schmidta popisuje a seřazuje asi 100 druhů hmyzu podle bolestivosti jejich bodnutí. Jeden z našich tří soutěžících v něm s neojodpornějším bodnutím vítězí. Nejdříve se podíváme na bodnutí včely medonosné. To Schmidt přirovnává k tomu, kdyby vám na paži přistála hořící sirka a byla uhašena nejdřív louhem a potom kyselinou sírovou.



Tyto potíže způsobuje jed plný bolest vyvolávajícího peptidu zvaného melitin a tkáně změkčujících enzymů, které jed rozšiřují. Tyto enzymy také mohou způsobovat alergické reakce, a vést i k hromadění tekutin v plicích. Včely dělnice mají ostnaté žihadlo, které zabodnou do oběti, přičemž obvykle nemohou bodnout bez toho, aby žihadlo zůstalo v oběti, což je nakonec zabije.



Protože schopnost rozmnožovat se má jen včelí královna, pomáhá taková oběť včely dělnice zajistit, že včelí kolonie a její geny převládnou. Ale předtím než umřou, vypustí varovný feromon, který aktivuje ostatní včely k masivnímu útoku a který často cílí na nejzranitelnější části těla oběti. Bodnutí vosy hrabalky je dle Schmidta jako oslepující, děsivá, šokující bolest připomínající zásah bleskem. Lehněte si a křičte.



Člověk ji pociťuje jen 5 nekonečných minut, ale sklípkani, kteří jsou primárním cílem hrabalky, zůstávají paralizováni trvale. Potom co vosa bodne sklípkana, kdy cílí na důležitý svazek nervů, do jeho imobilizovaného těla naklade vajíčko. Po vylíhnutí stráví vosí larva své první dny v hojném prostředí sklípkaního těla, kdy ho požírá zaživa. Kromě paralýzy však sklípkanům bodnutí hrabalky žádnou další újmu nezpůsobuje.



Pavouk tak v podstatě funguje jako čerstvé maso pro vosí potomstvo. Tropičtí mravenci Paraponera působí čistou, intenzivní až oslnivou bolest. „Je to jako chůze přes rozžhavené uhlíky s třípalcovým hřebíkem zaraženým v patě,“ uvádí Schmidt. A tahle muka často trvají víc než 12 hodin. Neurotoxický peptid zvaný poneratoxin, který mají naše těla problém odbourávat, je důvodem, proč bolest trvá tak dlouho. Kromě bolesti může poneratoxin vyvolávat třes, studený pot, nevolnost, zvracení, a dokonce i abnormální srdeční rytmus.



Jsou to tedy mravenci Paraponera, kteří mají nejbolestivější hmyzí bodnutí. Je možné, že si tuhle trýznivou obranu vyvinuli proto, že shání potravu v deštných pralesích plných predátorů, kteří se poohlíží po výživné svačince. Nemůžou prostě uskočit nebo odletět, proto se jim asi líp daří s touhle spolehlivou, odpuzující zbraní. Bodnutí vosy hrabalky obecné je na stupnici bolesti hned na druhém místě.



Což je dost možná důvodem, proč tahle vosa nemá žádné známé predátory. Včelí bodnutí patří někam do půlky stupnice bolesti. Ale když jich udeří hodně zároveň, může se snadno zvladatelná situace proměnit v pěkně nebezpečnou. Některá hmyzí bodnutí tak pomohla ve vývoji komplexních kolonií, které by jinak představovaly snadnou kořist pro predátory. Některý bodavý hmyz je samozřejmě agresivnější než ostatní, ale většina nás bodne jen v případě, že je my vyprovokujeme.



TO BOLÍ Pravda bolí. Překlad: marysol www.videacesky.cz