Život a smrt Noor Inayat KhanTED-Ed

„Velikost života se mění úměrně s odvahou člo²věka.“ - Anaïs Nin Noor Inayat Khan byla na zoufalém útěku. Za své aktivity byla uvězněna jako spojenecká špiónka, ale za pomoci šroubováku a dvou dalších vězňů se opět ocitla pod pařížskými hvězdami. Když se rozběhla, zaplavily ji vzpomínky na to, co ji sem přivedlo. Narozena v Moskvě roku 1914 indickému muslimovi a Američance, Noor byla vychována ve velmi mírumilovném domově.

Její rodiče byli súfijští pacifisté, kteří věřili v sílu hudby a soucitu. Poté bydleli v Paříži, kde Noor studovala psychologii dětí a vydávala dětské knížky. To vše se ale změnilo s příchodem 2. světové války. V květnu 1940, když byla německá armáda připravena obsadit Paříž, Noor a její bratr čelili obtížné volbě. Jako pacifisté věřili, že všechny spory by měly být urovnány nenásilně, ale když viděli devastaci v Evropě, rozhodli se, že tomu nemůžou pouze přihlížet.

Při cestě do Anglie se Noor přihlásila k ženskému pomocnému letectvu a vyučila se na radistku. Ponořila se do bezdrátových operací a Morseovy abecedy nevědíc, že ji sleduje tajná organizace. Za účelem sabotáže Němců v zemích okupovaných nacisty zřídili Britové Oddělení pro zvláštní operace. Jako vycvičená radistka, která dobře znala Paříž a mluvila plynně francouzsky, Noor byla lákavým rekrutem.

Na svém pohovoru byla varována, že bezdrátová operace je jednou z nejnebezpečnějších prací v oblasti zpravodajství. Operátoři museli vláčet nápadný vysílač nepřátelským územím a tajná agentura by ji nemohla ochránit, kdyby byla chycena. Noor na úkol kývla okamžitě. I když se rozhodla brát své pacifistické principy co nejvážněji, Noor se musela naučit umění špionáže. Naučila se, jak kontaktovat zpravodajské sítě, otevřít zámek, odolat výslechu a střílet ze zbraně.

V červnu 1943 přistála v Angers na jih od Paříže a vydala se do města vyzbrojena falešným pasem, pistolí a několika francouzskými franky. Ale její síť byla ohrožena. Týden od jejího nasazení byli všichni její kolegové zatčeni a Noor byla povolána domů. Přesvědčila své nadřízené, aby mohla zůstat, takže musela zvládat bez pomoci práci šesti radistů.

Během následujících měsíců sledovala a přepravovala zásoby francouzskému odboji a informovala o nacistické činnosti do Londýna a zajišťovala bezpečný průchod pro spojenecké vojáky. Byla nezbytná pro budování francouzského odboje a zpravodajských sítí spojenců a nakonec k ukončení války. Chráněna pouze svým důvtipem a charismatem se často vymluvila z dotazování.

Když ji gestapo hledalo ve vlaku, dala jim přednášku o svém „filmovém projektoru“. Když ji důstojník zahlédl věšet anténu, řekla mu o své vášni k poslouchání hudby v rádiu a přesvědčila ho, aby jí pomohl nastavit kabel. Za celé její čtyřměsíční funkční období ji její bystrost a nenápadnost nezklamaly, ale její kouzlo však probudilo smrtící žárlivost.

V říjnu 1943 sestra kolegy, zamilovaná do agenta, který miloval Nooru, prodala její adresu gestapu. Noor odmítla sdělit jakékoliv informace, spíše se soustředila na svůj útěk. Ukradla strážím šroubovák a uvolnila s ním světlík a vyklouzla do noci. Jakmile však vězni začali utíkat o život, její únosci spustili náletovou sirénu. Noor byla znovu chycena a poslána do německého vězení. Poté do koncentračního tábora Dachau.

Noor navzdory mučení, deprivaci a izolaci nic neprozradila. Říká se, že než byla popravena, křičela „Liberté!“ Noor byla po své hrdinské oběti poctěna jako hrdinka, která vedla tajné bitvy za nepřátelskými liniemi a umetla cestu svobodě, aniž by kdy vzala život. Překlad: Kara www.videacesky.cz