Povoláním elektrotechnický inženýr, Harold “Doc” Edgerton, chtěl oku zpřístupnit neviděné. Jeho úžasný snímek Kapka mléka odstartoval novou éru vysokorychlostní fotografie a filmu.
Nikdy jsem Doca neslyšel říct:
"Tahle je má nejlepší..." Realita zachycení fotografie
jako byla Kapka mléka, je, že jí předcházely stovky jiných. Na dokonalé verzi té fotky
pracoval 6 až 7 let. Harolda "Doca" Edgertona
jsem potkal v posledním ročníku. V elektrotechnické laboratoři
Massachusettského technologického institutu, profesor H.G. Edgerton pracuje na novém
vysokorychlostním fotoaparátu, který lidskému oku ukáže věci,
které není schopno vidět.
Jeho absolventskou prací byly
velké elektrické motory, které potřeboval vyfotit. Tehdy byly k dispozici nešikovné
stroboskopické přístroje, které podnítily jeho
inženýrskou zvědavost. A pak si nejspíš řekl:
"Hele, zkusíme to trochu jinak. Jdeme na to. Naše oči nejsou stavěné na rychlost. Vystřelíte, ale střelu nevidíte,
nic o ní nevíte.
Proto potřebujete stroboskop. Doc celá léta pracoval na zdokonalení
vysokorychlostních snímků, opravdu krátkých záblesků světla. A okolo roku 1931 začal dělat
fotky obyčejných věcí. Jak se zdokonaloval, přešel od 250 snímků za vteřinu
k 6 000 a díky tomu mohl zachytit sekvence jako
šplouchnutí padající kapky a spoustu dalších věcí, které můžete
s vysokorychlostním filmem dělat.
Padající kapku dokázal zachytit tak, že měl malý trychtýř
s mlékem a kapátko, které ukápne jednou za pár
vteřin. Kap. Kap. To se děje před LED žárovkou, která je spouštěčem a řekne
boxu s časovačem, aby pustil blesk. A skvělé na tom je,
že se sekvence opakuje každé dvě vteřiny. To šplouchnutí vypadá,
že je velké jako podšálek, ale ve skutečnosti je velké
jen jako nehet na palci.
Místo malého talířku jsme
začali používat červenou misku. Fotografie kapky mléka byla součástí celoživotní série
fotek tekutin a vody. Opravdu miloval krásné fotografie. Dokud neměl takovou, se kterou by byl
spokojený, zkoušel to pořád dokola. - Považoval se Doc za umělce?
- Dělal si z toho legraci. Říkával: "Jsem inženýr, ne umělec." Ale pak nám ukázal vícenásobnou
expozici tenisového hráče, který zasáhl míček, a je to
50 snímků na 1 negativu.
Vy na to koukáte a on řekne: "Chtěl jsem to vyhodit,
ale pak jsem si to radši nechal." A dnes to visí v muzeu moderního umění. Když Doc začal své snímky publikovat,
měly tehdy obrovský vliv. Protože byly tak neobyčejné a úchvatné a upoutaly vaši pozornost tak,
že jste je nemohli ignorovat. Myslím, že lidi fascinovalo,
jak ty obyčejné věci, co se kolem nich dějí,
mají takové skryté kouzlo.
Je pravým otcem moderní
vysokorychlostní fotografie. Jeho snímky tu s námi budou ještě dlouho. Nic podobného nikdy nevzniklo
a i dnes jsou úchvatné. Myslím, že určitě hodně ovlivnil
své kolegy a studentům ukázal, že je třeba zkoušet nové věci,
abychom jim porozuměli. Překlad: hAnko
www.videacesky.cz