Lunch Atop A SkyscraperSlavné fotografie

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 15
84 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:63
Počet zobrazení:3 914

Nejnebezpečnější, ale zároveň nejzábavnější oběd v historii: Oběd na mrakodrapu. Jedenáct mužů společně jí, směje se a sdílí cigaretu 250 metrů nad Manhattanem. Jedenáct mužů, jejichž jména dodnes neznáme. Parta dělníků, kteří pomáhali stavět Rockefellerovo centrum, a tři fotografové, kteří chtěli zažít trochu vzrušení s nimi.

Přepis titulků

Jsou to neznámí dělníci, hrdinové stavebnictví. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Jejich výraz, ta bezprostřednost, lhostejnost k faktu, že riskují, je to, co dělá fotku výjimečnou. Stačí ji jednou vidět a nezapomenete. OBĚD NA MRAKODRAPU 1932 Tato světoznámá fotografie zachycuje 11 mužů na trámu ve výšce 250 metrů nad New Yorkem.

V pozadí můžete vidět Central Park, budovy pod nimi a oni si tam jen tak sedí, jeden vedle druhého, a obědvají. Všichni jsou dělníci a pocházejí z celého světa. Jsou to Irové, mohawští indiáni… Směsice mužů, co spolu pracovali v letech 1931 a 1932. Fotka se poprvé objevila v Herald Tribune 2. října 1932. Bylo to velké newyorské vydavatelství a díky tomu to vyvolalo obrovské nadšení.

Zviditelnili vás, co to šlo, když jste si pronajali kancelář, ať už zubař, kadeřník nebo velká korporace, dostali vás mezi lidi. Rockefeller během krize zaměstnal čtvrt milionu lidí. Řidiče náklaďáků, těžaře, výrobce oken… Různá povolání, ale s velkým dopadem na ekonomiku. Taková zavládla nálada, nadějná k budoucnosti, nadějná k Americe i byznysu.

Legrační bylo, že snímky vznikaly pro reklamu. Takže byly zinscenované, jako tady Joseph McCluskey, držící vlajku tak, aby vypadala, že je na špici Empire State Building. Další ukazuje muže na posledním kusu kamene, co stoupal vzhůru, aby oslavili dokončení stavby. Máme fotku ze stejného dne. Říkám jí „smeknutí“, kdy se muži hrdě dívají do objektivu.

Jsou opravdu pyšní na to, co dokázali, je to cítit. Jako na všech ostatních fotografiích, ta hrdost na vykonanou práci. Toho dne tam bylo několik fotografů. William Leftwich, Charles Ebbets a Thomas Kelley, který si zahrával se smrtí. Na zádech měli koženou brašnu se skleněnými deskami, které tam vyměňovali. Myslím, že se chtěli předvést po boku dělníků.

Vy hoši se tu promenádujete, no a co, my taky umíme riskovat. Často vyvstává otázka po jménech oněch dělníků. Kdo byli ti muži? Fotky nejsou nijak popsané… Občas někdo tvrdí, že je to jeho strýc či příbuzný, ale jsou to jen dohady a domněnky. Je smutné, že nebyli jmenováni. Každý získal svou slávu, a přesto muži, co ten dům postavili, jsou zapomenuti. Ale fakt, že jsou zachyceni na této fotografii, že byli těmi, kdo na té stavbě riskovali, to je na tom důležité.

Byli součástí té historie. Podíleli se na budování New Yorku a Rockefellerova centra. Je to uznání skupině, která by ho jinak nedostala. V den, kdy Oběd na mrakodrapu vznikl, byli přítomni všichni tři fotografové. Dodnes není známo, kdo z nich je autorem snímku.

Komentáře (8)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Ten celkom v pravo je Gusti Popovič. Mal by im to niekto vysvetliť.

00

Odpovědět

Podla roznych stranok na nete identifikovali len dvoch a nikde sa o ziadnom Gusti Popovicovi nepise (len vo wiki). Naopak, na inych strankach su presvedceni ze zistili povod toho uplne vlavo a vpravo z nejakej Irskej dediny, kde visi ich podobizen.

00

Odpovědět

potia sa mi dlane ... :D

11

Odpovědět

Co na to sdělit. Díky za komentáře kluci a autorovi videa za lekci jak snadno jsem se nechal oblbnout.. Ženská co mluvila by mohla dělat herečku pokud už nedelá, hlas má přesvědčivý a teatrálnost jí taky nechybí.

11

Odpovědět

Nějak nechápu, proč by chtěla znát jejich jména... je to jen pár z x-set náhodných dělníků, čim se lyšej od těch ostatních? Jen tim, že jsou na jednej známej fotce. Proč by teda těhle pár mělo být známých a těch dalších x-set, co dělali stejnou práci, ne?

64

Odpovědět

toto vydal time magazin? hroza

26

Odpovědět

Tento mini "dokument" u mě naprosto skončil. Ti borci nesedí 250 metrů nad zemí, ale jen pár metrů nad dokončenou podlahou patra pod nimi. Stejně tak jako na všech dalších fotkách ze staveb mrakodrapů. Vše je jen o tom, jak si fotograf pohrál s perspektivou, aby to právě tak vypadalo. Zcela běžně už se používal jištění, jinak by stavby mrakodrapů ve 30 letech neměli desítky obětí, ale stovky.

124

Odpovědět

"Jedenáct mužů, jejichž jména dodnes neznáme."
tak minimalne meno muza uplne napravo je v nasich koncinach celkom pozname...Gusti Popovič

60