Obří čelisti smrti

Smrtící živočichové Keporkaci Tito predátoři nám
možná nepřipadají nebezpeční. Keporkakům říkáme něžní obři oceánů. Ale zkuste to vysvětlit jejich kořisti. Keporkaci jí přichystají masakr. Pohled na matku
s mládětem nás možná rozněžní. Krmí se hlavně v létě
a v zimě žijí ze svého tuku.

Za potravou migrují
nejdále ze všech savců. Až 16 000 kilometrů tam a zpět. Keporkaci jsou obyčejně samotáři,
ale při lovu spojí síly. Jihovýchod Aljašky. Tato skupina keporkaků
za moment pozře tisíce ryb. Užívají taktiku, která by
v rukou dítěte byla neškodná. Zpívání a tvoření bublin.
U keporkaků je tato kombinace smrtelná. Z jedné strany hejna ryb
vytvoří kytovec bublinovou stěnu.

Na druhé straně hejna započne
jiný keporkak jejich válečný pokřik. Slavnou píseň keporkaků. Ale teď je to spíš žalozpěv. Má sílu 180 decibelů, stejně jako
start rakety. Poškodil by i lidské ucho. Ryby před hlukem prchají
a narážejí na bublinovou stěnu. V bublinách vidí bariéru.
Mezitím je predátoři obeplavou a obklopí je bublinovým vězením. Nezbývá jim nic jiného,
než zamířit ke hladině.

Přesně tam, kde na ně keporkaci čekají. V tomto smrtícím kruhu
se nakrmí desítky keporkaků. Nemají zuby,
a tak polykají svou kořist celou. Pokud by se nějakému tvoru mělo
přezdívat "čelisti", měl by to být keporkak. Dokáže tlamu rozevřít více než tři metry
do šířky a v jednom loku spolknout stovky ryb. Jejich hrdlo a hruď lemuje
na 30 širokých žlábků. Díky nim mohou otevřít tlamu co nejšířeji
a spolknout tisíce litrů vody i s kořistí. Během období krmení se
mohou takto živit až dvakrát denně.

Překlad: ABigWhiteWolf
www.videacesky.cz