Michael a jeho zážitek z kosmodromu

Jmenuji se Michael Stevens a jsem tvůrce a moderátor
YouTube kanálu Vsauce. Je to zábavný kanál s novým
videem týdně, kde rozebírám vědu - fyziku, chemii a psychologii
každodenních otázek. Obzvláště zábavných otázek, jako Jakou barvu má zrcadlo? nebo nejnovější teorie
o déjà vu a proč ho zažíváme. Jedno z mých nejoblíbenějších témat
je vesmír, cestování vesmírem, historie lidských cest
do vesmíru a jejich budoucnost.

Učím se o vesmíru a zajímám
se o něj už od doby, kdy jsem byl dost starý
na učení a zajímání se o věci. Když jsem byl teenager, jel jsem
3x za sebou na vesmírný tábor. Navzdory tomu všemu jsem
nikdy neviděl vypuštění rakety. Takže když se naskytla šance jet se podívat do Francouzské
Guyany na start rakety Vega s Euronews a jejich naučným
kanálem, byl jsem radostí bez sebe.

Řekl jsem,
že bych samozřejmě rád jel. Bohužel jsem stále
neviděl vypuštění rakety, protože každý den,
který jsem tam byl, nebylo vhodné počasí ke startu. To jen dokazuje, jak jsou tyto
starty opatrné a důležité. První, čeho jsem si všiml
po příjezdu do Guyany, byla vlhkost. Byla intenzivní. Vzduch se zdál velice, velice
hustý a těžký, já jsem byl zpocený.

Samozřejmě, super věc, nad kterou moc nepřemýšlím, když
bydlím v Londýně, kde není tak vlhko, je, že vlhký vzduch se může
zdát hustší a těžší, ale je vlastně řidší
než suchý vzduch. Všechna ta voda v hustém
vzduchu zabírá místo, které by jinak bylo obsazeno těžšími
molekulami dusíku a kyslíku. To mě přimělo zamyslet se
nad starty raket ve vlhkém vzduchu. A zda je či není
jednodušší odstartovat ve vlhkém méně hustém vzduchu, než by bylo v suchém,
hustším a těžším vzduchu.

Nejsem si jistý, že by to byl
velký rozdíl. Dá se to spočítat, ale myslím, že by byl malý
v porovnání s opravdovým důvodem, proč startují blízko rovníku
ve Francouzské Guyaně. To byla moje první otázka.
Ptal jsem se: Proč Evropská kosmická
agentura vypouští rakety v Jižní Americe?

Samozřejmě se ukázalo,
že vypuštění rakety blízko rovníku vytváří obrovskou podporu
díky skutečnosti, že se Země otáčí. Čím blíž jste rovníku,
tím rychlejší to posílení je, takže nespotřebujete tolik paliva. V Kourou bylo prostředí a příroda
kolem naprosto úžasná. Brouci, které jsem
v Kourou viděl, byli... bylo to jako být
v dokumentu o přírodě. Procházel jsem se kolem hotelu
a našel jsem mravence.

Obrovské mravence, kteří nesli listy
a klacky, doslova klacky a listy, které byly 5x, 10x větší
než ti mravenci. Popadl jsem kameru
a natočil si to, protože tohle v Londýně nevídám. Nevídal jsem to ani když
jsem bydlel v New Yorku. Možná přemýšlíte, kde právě jsem. Natáčím v hotelovém pokoji
v Moskvě v Rusku. Přijel jsem sem hned po svém
výletu do Jižní Ameriky a dělám tu přednášku pro YouTubery
o vytváření obsahu pro ruské diváky, jak se bavit a být
úspěšný na YouTube.

Když myslíte na vesmír a Rusko, může
vás napadnout kosmická loď Sojuz. Zábavným řízením osudu je kosmická loď Sojuz
aktivně používaná v Kourou ve Francouzské
Guyaně, kde jsem byl. Mezi mé tři nejlepší
zážitky z celého výletu patří návštěva aktivní
odpalovací rampy, kde byl Sojuz připraven a vypuštěn.

Neviděl jsem kosmickou loď Sojuz, ale viděl jsem raketu Orion,
největší, jakou tam vypustili. Připravovali ji, my jsme byli
v zařízení, museli jsme mít přilby. Když jsem stál vedle té rakety
a díval se na ni, uvědomil jsem si, že poletí do vesmíru
během několika měsíců, a já stojím hned vedle motoru, trysek, ze kterých
půjde všechen tah.

Bylo to neuvěřitelné. Tohle byly nejlepší části
celého výletu. Nebyl jsem ale jen na prohlídce
historického vesmírného centra, byl jsem i na činném kosmodromu, kde všichni kolem pracovali
ve vesmírném průmyslu. Nebyla to kniha, Wikipedia,
ani dokument, bylo to opravdové. Byl jsem obklopen lidmi,
jejichž každodenní prací je vypouštění věcí do vesmíru.

Všichni lidi, se kterými
jsem cestoval, byli v pohodě. Novináři, kteří psali o vědě, o všem od CERNu
po vypouštění satelitů a raket, i vítěz soutěže z Ugandy,
kterého mi bylo vážně líto, protože ačkoliv cestoval
až do Francouzské Guyany, aby se podíval na start
rakety, tak ho neviděl. Hezká věc na výletu
do Francouzské Guyany, o které jsem nepřemýšlel,
dokud jsem tam nedojel, byla, že moje rodina
a lidi, se kterými pracuji na Vsauce2 a Vsauce3,
žije ve Spojených Státech.

Oproti Londýnu, kde bydlím, byla Francouzská Guyana mnohem
příhodnější díky časovému pásmu. Mohl jsem si popovídat s mámou
a sestrou a všemi kamarády bez časového posunu, kterým se
musím zabývat v Londýně. Celkově vidět dnešní
stav vesmírného průmyslu a popovídat si a potkat se s lidmi,
kteří v něm pracují, bylo úžasné.

Moje jediná otázka je,
kdy se můžu vrátit, protože chci vážně vidět
vypuštění rakety Orion v červenci. Je to obrovská raketa
a start jsem ještě neviděl, ale slyšel jsem, že to, co kamera nebo foťák dokáže
ze startu zachytit, se ni zdaleka nepřibližuje tomu,
co cítíte, když tam jste. Části startu jako ultrazvuk, zvuk o tak vysoké frekvenci, že ho
neslyšíte ani nezachytíte kamerou, ale můžete cítit ty vibrace, jako
bubnování pochodové kapely.

Takže jsem byl rád, že jsem jel,
a tolik jsem se dozvěděl, nejen fakta o letech do vesmíru, ale i o životě při práci
v tomhle odvětví. Jsem si mnohem víc vědom skutečnosti
dnešních vesmírných cest. Není to jenom nějaká mytická
věc, která se stala v minulosti a může se stát v budoucnu,
je to něco, co se děje právě teď. Satelity pro naše
GPS nebo telefony, které využívají družice, jež jsou vypouštěny
do vesmíru zatímco mluvíme.

Raketa Vega,
jejíž start jsem neviděl, protože byla vypuštěna den po tom,
co jsem se vrátil do Londýna, vynesla do vesmíru dvě,
vlastně tři družice, jednu vážně vzrušující z Estonska, která bude testovat speciální
typ sluneční plachetnice. Ty další dvě jsou naprosto nezbytné.

Jedna sleduje zdraví
vegetace na Zemi a druhá nám pomůže předvídat
přírodní katastrofy. Uvědomit si a pomoct
uvědomit si ostatním na Zemi, jak důležité a prospěšné
jsou tyhle technologie a jak vesmírný průmysl
posouvá jejich hranice, je podle mě důležité,
k dalšímu pokroku s průzkumem míst mimo Zemi. Překlad: tynka
www.videacesky.cz