Jak horko může být?Vsauce

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 108
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:1 098
Počet zobrazení:12 435

Přáli jste si další video od Vsauce, tak zde je. Tentokrát se podíváme na teplotu v zemském, ale i ve vesmírném měřítku. Dávka zajímavých informací je zaručena.

Přepis titulků

Ahoj, tady Vsauce, Michael. Můj čaj je celkem horký. Ale není to nejžhavější věc ve vesmíru. Tak která je? Chci říct, že víme, že existuje absolutní nula, ale je tu něco jako absolutní horko? Bod, kdy je něco tak horké, že už teplejší být nemůže? Abychom to zjistili, tak začněme u lidí.

Vaše vnitřní teplota není konstantní. 37 °C, 98,6 °F... Jasně. To jsou ale průměrné teploty. Vaše vnitřní teplota se mění cyklicky asi o 1 °F, tedy 0,5 °C, během celého dne. Za předpokladu, že v noci spíte, tak ve 4:30 ráno vaše tělo dosáhne nejnižší fyziologické tělní teploty. A v 19:00 dosáhne té nejvyšší.

Ale nebezpečná horečka není dobrá. 42 °C je téměř vždy smrtelné. Nejvyšší naměřená teplota na Zemi se objevila 4krát v Údolí smrti. Dosáhla hodnoty 54 °C. 82 °C je teplota doporučovaná k vaření kávy. A při 99 °C se upeče koláč. 1090 °C je teplota lávy vyvěrající ze země.

Ale no tak, udělejte si vlastní lávu jako GreenSciencePro. Tenhle chlápek použil fresnelovu čočku, aby koncentroval sluneční paprsky na... ...na cokoliv. Tohle je kousek obsidiánu, čili sopečného skla, který může roztavit na opravdovou lávu, přímo vzadu na dvorku. Vezměte na vědomí, že Slunce má obrovský vliv, přestože je 150 milionů km daleko od Země. Na povrchu Slunce je to jiný příběh.

Povrch má teplotu 5500 °C. Ale v centru, kde probíhá jaderná fúze, je to šílené. Teplota zde dosahuje 15 milionů stupňů Celsia. Což je také 15 milionů kelvinů. Kelvinova stupnice má jednotky stejně velké jako Celsiova stupnice, ale je to absolutní stupnice, kde nula je absolutní nulou. Když hmota dosáhne teploty, jaká je v centru Slunce, tak je vyzářeno ohromné množství energie.

Kdybyste na teplotu jádra Slunce zahřáli pouhou hlavičku špendlíku, zabilo by to kohokoliv v okruhu 1600 km. Když už o tom mluvíme, energie vyzářená předmětem nám často hodně řekne o teplotě předmětu. Každé těleso nad absolutní nulou vyzařuje nějaký druh elektromagnetického vlnění. Já a vy nezáříme viditelně, ale vyzařujeme infrazáření. Nemůžeme ho vidět, ale infračervené kamery ano. Wbeaty má skvělá videa.

Tady je, jak se schovává do černého pytle na odpadky. My ho vidět nemůžeme, ale jeho tělo stále infračerveně září skrz. Pokud chcete, aby něco mělo teplotu na to, aby zářilo ve viditelném světle musíte dosáhnout takzvaného Draperova bodu. To je asi 798 K. V tomto bodu začne téměř jakékoliv těleso svítit slabě červeně. Můžeme vypočítat očekávanou vlnovou délku záření vycházející z předmětu s ohledem na teplotu.

Vlnová délka je menší a menší, čím se teplota předmětu zvyšuje. Jde od radiových vln, přes mikrovlny, skrz infračervené a viditelné, až k paprskům X a gama paprskům. Ty tvoří střed našeho Slunce. Při teplotách, které panují ve středu Slunce, existuje hmota ve čtvrtém skupenství. Není pevná, tekutá ani plynná. Místo toho je ve stavu, kdy elektrony prostě odcestují od jádra. Plazma.

Pokud jste sledovali můj Leanback o teplotách, tak víte, že plazma můžete vytvořit tak, že dáte oheň do mikrovlnky. Ale to nezkoušejte. Mimo to naše Slunce není ani zdaleka ta nejžhavější věc ve vesmíru. Teda, jasně. 15 milionů kelvinů je opravdu úctyhodné, ale maximální teplota dosažitelná při termonukleární explozi je 350 milionů kelvinů. Což se stěží počítá, protože ta teplota trvá tak krátce.

Ale uvnitř středu hvězdy 8krát větší než naše Slunce, by na konci jejího života, kdy se sama do sebe zhroutí, byste měli teplotu 3 miliardy kelvinů. Nebo pokud chcete být hustí, tak 3 gigakelviny. Ale přitvrďme. Při 1 terakelvinu se začnou dít divné věci. Pamatujete, jak jsme se bavili o plazmatu, ze kterého je Slunce? Při 1 terakelvinu to nejsou jen elektrony, které cestují pryč.

Hadrony samotné, tedy protony a neutrony v jádru, se roztaví na kvarky a gluony. Takový mišmaš. Ale jak horký je terakelvin? Zatraceně horký. Existuje hvězda jménem WR-104. Asi 8 000 světelných let daleko. Její hmota je stejná jako 25 našich Sluncí.

A až zemře, až se zhroutí, tak její vnitřní teplota bude tak obrovská, že energie vyzářená gama radiací do okolního vesmíru bude větší než veškerá energie, kterou naše Slunce vytvoří za celý svůj život. Gama záblesky jsou docela úzké, takže Země je nejspíš v bezpečí. Ale co kdyby nebyla? Když se WR-104 zhroutí, i přesto, že je Země 7567 bilionů km daleko, tak energie, kterou vyzáří, nebude znamenat nic dobrého.

Vystavení záření na 10 vteřin by znamenalo ztrátu 1/4 ozonové vrsty. To by vyústilo v hromadné vymírání, změny potravního řetězce a hladomoru. Ze vzdálenosti 8 000 světelných let daleko. Blíž našim domovům, přímo na Zemi ve Švýcarsku, jsou vědci schopni vystřelit proton do jádra, což vytvoří teplotu mnohem větší než 1 terakelvin.

Dokázali vytvořil teplotu v rozmezí 2-13 exakelvinu. Ale my jsme v bezpečí, protože tyto teploty trvají velice krátký čas a zahrnují jen velmi malý počet částic. ALE PŘIDEJME TROCHU! Pamatujete, že můžeme vypočítat vlnovou délku záření tělesa na základě jeho teploty? Pokud by předmět dosáhl teploty 1,41 krát 10^32 kelvinu, tak vyzařované záření by mělo vlnovou délku 1,161 krát 10^-26 nanometru.

Což je malinkaté. Vlastně tak malé, že to má svůj název. Je to Planckova vzdálenost. Což je podle kvantové mechaniky nejkratší vzdálenost, která může v našem vesmíru existovat. Dobře.

A co když dodáme ještě víc energie? Vlnová délka by se měla zmenšit, ale už nemůže. Zde máme problém. Nad 1,41 krát 10^32 kelvinu, tedy Planckovou teplotu, naše teorie nefungují. Předmět by měl být žhavější než... teplota. Byl by tak horký, že by to ani nemohlo být považováno za... teplotu. Teoreticky tu není žádný limit ohledně množství energie kterou můžeme přidávat do systému.

Jen nevíme, co by se stalo, kdyby bylo žhavější než Planckova teplota. Samozřejmě můžete namítnout, že tolik energie na jednom místě, by okamžitě vytvořilo černou díru. A černá díra vytvořená z energie má svůj vlastní název. Co se tedy snažím říct, je to, že pokud budete chtít říct někomu, koho máte rádi, že je žhavý, tak žhavý, že to ani věda nedokáže pochopit, tak mu řekněte Kugelblitz.

Konečně se dostáváme k něčemu zábavnému. Slunce je asi 4,7 miliardy let staré, tedy asi v půlce života. A za tu dobu spálilo palivo o objemu 100 zeměkoulí. Což zní jako hodně, ale Slunce je velké jako 300 000 zeměkoulí. Díky tomu se dá užít spousta matematické legrace díky porovnání vašeho a slunečního tepelného vyzařování. Slunce je mnohem žhavější než my a vyzařuje mnohem více energie než my. Bad Astronomy si s tímhle faktem užívá dost zábavy.

To ovšem nic neznamená. Kvůli velikosti Slunce je teoreticky pravda, že 1 cm krychlový člověka vyzáří víc energie než průměrný 1 cm krychlový Slunce. Což by vás mělo vnitřně zahřát. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (65)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Já osobně mám teda pocit, že by to měla nakonec omezit rychlost světla ne? Tedy, pokud je nějaké těleso zahříváno, tak se chvěje a také se rozpadají částice. Takže bych řekl, že pokud bychom chvění považovali za pohyb, tak ten nemůže přesáhnout rychlost světla, tudíž by těleso nebylo schopno přijímat další energii, pokud by měly částice rychlost světla přesáhnout. Zároveň se rozpadají částice a čím větší horko, tím rychleji tyto částice od sebe odlétávají, opět ale nemohou překonat rychlost světla. Mohly by se také všechny částice roztavit a pak by těleso také nemělo být schopno přijímat další energii. Nevím, jestli se pletu, ale podle mě je v těchto případech teplota absolutní, jen nevím, který případ nastane jako první. Nestuduji fyziku a je mi teprve 16, takže mě opravte, jestli se pletu. ;)

11

Odpovědět

Pochybujem, že by sa tento jav dal vysvetliť selským rozumom, ak je mimo hranice súčasnej vedy vrátane kvantovej mechaniky, ktorá je už tak dosť nepochopená.

00

Odpovědět

Hřeje me u srdce, když vím, že VideaČesky.cz sleduje tolik zástupců třídy renomovaných kosmologů, astrofyziků a všemožné žoužvele :)

331

Odpovědět

No, tak já to sice nestuduji, ale zapsal jsem si několik přednášek ohledně astrofyziky a s tím souvisejících hovadin a s klidným čistým svědomím můžu říct pouze následující:
1) Cokoli s nenulovou klidovou hmotností nedosáhne rychlosti světla, muselo by to dosáhnout nekonečné hmotnosti (což nelze)

2) Ohledně výbuchu hvězdy: Paprsky gama záření by k nám letěly stejnou rychlostí jako světlo, čili v momentě, kdy by jsme viděli, že hvězda ukončila své bytí, by jsme už byli vystaveni působení radiace ;), tedy žádná prodleva. Ale můžeme odhadnout, v jakém stáří ji vidíme, a propočítat si cca, jak je na tom teď (čili že už je třeba klidně 100 let po smrti).

3) Na problematiku teploty nejsem expert, tak že se hádat nebudu, ale taky jsem si prvně říkal, že by mohlo hrát roli ohraničení rychlostí světla. No, asi si budeme muset udělat vlastní průzkum.

203

Odpovědět

Měl bych jen takovou otázku, kterou mi tu možná nějaký místní fyzik zodpoví. Od 7. minuty začíná řešit problém, s maximální možnou teplotou. Tam tvrdí, že planckova délka je nejmenší vzdálenost, jaká může v našem vesmíru existovat. Já ale jednou v jedné knize četl, že planckova délka je jen nejmenší velikost, jakou je možné jakkoliv ZMĚŘIT. Podle tohoto tvrzení je teoreticky možné, aby existovalo ještě něco menšího, jen prostě neexistuje způsob jak to zjistit. Jak to tedy je?

210

Odpovědět

Pokud to dobře chápu, tak teorie je taková, že máme rychlost světla ve vakuu, což je jakási nejvyšší možná rychlost v prostoru, pomocí které se dají vyjádřit konstanty jako je právě Planckova délka a Planckův čas, které zas vymezují hranici platnosti klasických zákonů fyziky. V prostoru a čase menším, než jsou tyto konstanty se projevují kvantové vlastnosti.

00

Odpovědět

Úžasné video, nie som expert a vôbec sa nevyznám vo fyzike a pod., ale videá tohto typu ma strašne bavia :)

210

Odpovědět

jo vsauce je dobrej, vice videii prosim.. a pravidelne :_D

210

Odpovědět

uplne zboˇˇnujem tieto videa od Vsauceho , hoci po anglicky ale vie to tak vyborne vysvetlit, ked si dopomozem titulkami parada .... take veci zaujiamve sa mi ani vo sne nesnivali :) parada len tak dalej chcem vidiet dalsie videaa +++

190

Odpovědět

Ja toto úplne zbožňujem, popravde som si to ani nechcel pustiť, že sa budem nudiť nejakými odbornými kecami, ale toto ma fakt bavilo a nakonec som rád že som si to pustil a idem ešte raz aby som si aj niečo pamätal :D

180

Odpovědět

Jen tak dál, díky za tato videa :)

180

Odpovědět

No, doufám, že ta hvězda nemá v plánu vybouchnout následujících 80 let. Chci umřít jinak, než na ozáření sluncem a hladomor (Za předpokladu, že by to trefilo nás) :D

Mimochodem, nevěděl jsem, že VSauce rád Portal (Teplota 99°C upečení dortu) :D
Ještě by tam mohl dát teplotu 4000 K, ale to už to s tím Portalem přeháním :D

195

Odpovědět

No, jelikož ten gama paprsek by k nám letěl 8000 let, tak ta hvězda klidně mohla vybuchnout právě před 8000 léty a 21.12.2012 může být sranda:-)

194

Odpovědět

+ObiÍík... :D

200

Odpovědět

Možná budu za blbce ale napadlo mne...Teplota je vlastně energie způsobená pohybem částic...a ty se mohou pohybovat maximálně těsně pod hranici rychlosti světla ne? Takže větší teplota už pak být nemůže, jelikož hmota nemůže dosáhnout rychlosti světla.

185

Odpovědět

To není úplně pravda, protože hmota může dosáhnout rychlosti světla, v ten moment se však mění v energii. Zde se mluví přímo o energii a na tu se limity nekladou.

1810

Odpovědět

+DaymareTo co jsi napsal je totální blud.
1. Hmota rychlosti světla nemůže dosáhnout, protože k tomu je potřeba nekonečná energie.
2. Energie má hmotnost => elektromagnetické záření má hmostnost, jen ne klidovou.

Říkáš, že by se z třeba protonu stalo jen tak samo od sebe záření? wtf??

Na energii se limity nekladou? a co třeba ta rychlost světla?

181

Odpovědět

Jedna teória:
1.Teplota vzniká pohybom častíc
2.Podľa zákona zachovania energie energia nevzniká ani nezaniká len sa transformuje
3.Takže logicky musí existovať najvyššia teplota ak by sme zhromaždili všetku energiu vo vesmíre a vytvorili nový Big Bang dosiahol by najvyššiu možnú teplotu kedže už nemôžeme pridať ďalšiu energiu.

Opravte ma ak sa mýlim.

181

Odpovědět

Řekl bych, že máš víceméně pravdu, jenže ani nevíme, jak je vesmír veliký, proto nevíme jaká je maximální hranice energie:) a za předpokladu nekonečného vesmíru víme taky prd, jelikož by to znamenalo, že můžeš přidávat a přidávat a nikdy nepřestat :) (trošku jako politici a jejich platy :D)

182

Odpovědět

+DaymarePrávě Planckova teplota je teplota Vesmíru jeden Planckův čas po Velkém třesku, to znamená, že Planckova teplota vznikne, když se nashromáždí zpět veškerá energie z celého Vesmíru, čímž tedy vznikne nový Velký třesk, jak píše Suro.

180

Odpovědět

Ten chlap je naprosto parádní. Zbožňuju všechny jeho videa, nejvíc ty co se týkají vesmíru. Nemůžu dát jinak než za 10!
Prosím o víc videí od Vsauce!

181

Odpovědět

Fascinuje mě, že hlavička špendlíku zahřátá na 15mil kelvinů dokáže zabít vše v okruhu 1600km. Přijde mi to až neuvěřitelné.

190

Odpovědět

Vzhledem k tomu, že si dokážu představit i hlavičku špendlíku i 1600km tak jediný neuvěřitelný na tom je ta obrovská teplota .-) a z tvýho komentáře to vypadá jako by bylo běžný zahřívat něco na takovou teplotu...

1929

Odpovědět

Nějak se mi to nezdá - v atomové/vodíkové bombě jsou vyšší teploty (sám to říkal) a ty zdaleka nemají takový účinky...zajímalo by mě jak na to došel...

185

Odpovědět

+czatlantisProtože jak říkal u té atomové bomby, tak ta teplota je tam jen hrozně krátce. A ten špendlík by musel mít onu teplotu hrozně dlouho (aby se to stihlo okolo něj ohřát do té dálky. Kdyby naše slunce mělo na stejný zlomek vteřiny 8x větší teplotu, tak to určitě udělá o mnoho menčí paseku, než kdyby tomu tak bylo hodinu.

180

Odpovědět

asi nebudu jediný kdo to bude zkoušet :-) http://www.youtube.com/watch?v=3_Ptrwzj10M

180

Odpovědět

V 9:46 hned napravo vedle Vsauce (červená blůza či co to je), taky Vám strašně připomíná Evu Aichmajerovou (Decastelo) :D?

180

Další