Kdyby

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Tento měsíc jsem jel s Euronews
do Kourou ve Francouzské Guyaně, abych se podíval
na start rakety VEGA. Kdyby se to stalo,
když jsem tam byl. Čekaje na vyhlídce
pár minut před startem, start byl odložen kvůli počasí. Ačkoli raketoví konstruktéři
používali Comic Sans, raketa odstartovala až den po tom,
co jsem se musel vrátit do Londýna.

To mě přimělo se zamyslet.
Umíme vyslat družice na oběžnou dráhu a lidi na Měsíc a předpovídat
zatmění Slunce tisíce let dopředu, ale zatím nedokážeme spolehlivě předpovědět
směr větru v následující hodině. Jak můžeme rozumět
monumentálním kosmickým pohybům vzdáleným světelné minuty
nebo světelné roky, zatímco počasí, které se odehrává
ve stejné vrstvě atmosféry, ve které žijeme,
zůstává takovou záhadou? Má to co do činění s limity toho,
co víme a co můžeme vědět.

Poloha planet a pozemské
počasí v budoucnu jsou určeny jejich
výchozími podmínkami. Předpovídání budoucí polohy planety
v krátkém časovém měřítku zahrnuje méně proměnných než počasí. Abyste přesně předpověděli počasí, musíte znát úplný a přesný stav
každé molekuly vzduchu na Zemi, jak budou reagovat mezi sebou a ve vztahu
k Zemi, jaká bude jejich zpětná vazba a jak se budou vzájemně ovlivňovat
změnou ostatních molekul.

To činí předpovídání počasí na více než týden dopředu
neuvěřitelně složitým. Tenhle problém jen tak nezmizí,
je zásadní pro náš vztah s vesmírem. Při dostatku času se malé,
nepozorovatelné, nezměřitelné, nepoznatelné faktory zvětší znovu a znovu a pomalu je jejich
vliv nesmírně významný a naše dnešní předpovědi
jsou beznadějné. Neil deGrasse Tyson to zmiňuje ve své
skvělé Smrti v podání černé díry, kde upozorňuje na to, že zpětný ráz
při startu jediné vesmírné sondy může ovlivnit naši
budoucnost natolik, že přibližně za 200 miliónů let bude poloha Země na oběžné dráze
Slunce vychýlená o téměř 60 °.

Edward Lorenz dal tomuto
jevu jeho populární jméno. Předvídatelnost: Může mávnutí
motýlích křídel v Brazílii vyvolat tornádo v Texasu? Motýlí efekt (efekt motýlích křídel).

Malá změna jako motýl,
který mávne křídly, může vést k celému řetězci reakcí, kde se větší a větší procesy
mění natolik, aby způsobily ještě
významnější změny, až se nakonec bouře objeví
někde úplně jinde nebo vůbec. Obor, který nastartoval takovéhle
myšlení, je známý jako teorie chaosu. Když přítomnost určuje budoucnost, ale přibližná přítomnost
neurčuje přibližnou budoucnost.

Pro nás je vesmír plný kdyby, ale pokud zvážíme všechno,
docela dobře předvídáme budoucnost a připravujeme se na ni. Ale některé věci jsou nebo byly
připraveny na budoucnost, která zatím nenastala
nebo nikdy nenastane. To, že o těchto věcech víme víc, skvěle objasňuje perspektivu
limitů našich znalostí. Když mluvíme o limitech,
začněme vaším životem.

Carpe Diem -
(Užívej dne) online aplikace, do které
zadáte datum narození, využívá nejnovější data
o předpokládané délce života a ukáže vám mřížku se čtverci. Jeden čtverec představuje
jeden týden, sedm dní. Ty světlé jsou týdny,
které jste už prožili. Ty tmavé znázorňují to, co máte před sebou. Zaškrtněte spánek a uvidíte, kolik týdnu jste prospali
a ještě prospíte.

Samozřejmě, že je to jen odhad. Je nemožné odhadnout, jestli
před sebou máte více či méně týdnů. Je těžké poznat,
kdy to všechno skončí, je ještě složitější to
zdokumentovat. Tedy pokud nejste Reynaldo Dagsa, radní z Filipín, který takhle vyfotil
svou rodinu na Nový rok. V té samé vteřině, kdy byl zabit.

Foto později posloužilo
k dopadení vraha. Nemůžeme předvídat všechno, ale v případě očekávané
katastrofické události, drsného počasí, blížícího se
jaderného útoku nebo asteroidu, jak bychom všichni
věděli, co se děje? Mnoho zemí zavedlo systémy, které jim umožňují mluvit
co nejrychleji k co největšímu počtu lidí. Spojené státy mají nouzový
výstražný systém.

Po spuštění systém přeruší všechno
vysílání v rádiu nebo televizi vytvořenými zprávami,
které využívají převod textu na řeč. Varovné tóny jsou známé. Trochu děsivé je, že dneska
můžeme nakouknout a podívat se, jak by to
vypadalo a znělo, kdyby se objevila
katastrofická událost. V tomto příkladě jde o jaderný útok,
který ohrožuje život v celé zemi. Nejdřív byste slyšeli sirény.

Potom, až byste zapnuli televizi,
slyšeli a viděli byste tohle. VLÁDA VYHLÁSILA STAV POHOTOVOSTI Přerušujeme vysílání,
tohle je stav národní nouze. Následující zpráva je vysílána
na žádost vlády Spojených států. Tohle není test. Probíhá jaderný útok na Spojené státy. Čtyři jaderné střely byly
odpáleny z neznámých míst a zasáhnou USA během
příštích 15 minut.

Vzhledem k nedostatku
informací o těchto střelách by všichni obyvatelé Spojených
států měli najít kryt a ihned se připravit na úkryt. Vyčkejte na zprávu
prezidenta Spojených států Kdyby se objevila katastrofická
událost globálních rozměrů, co by lidstvo dělalo? Mohli by být přeživší. Lidé schovaní v pevnostech,
které jsme postavili, jako Severoamerické velitelství
vzdušné obrany, NORAD.

Vestavěný do masivní žuly, chráněný ocelovým kováním, které chrání počítačový systém
před elektromagnetickými impulzy, a podpíraný pružinami, na kterých se bezpečně
zhoupne v případě zemětřesení. NORAD může ochránit lidi a vybavení před 30 megatunovým jaderným
výbuchem vzdáleným pouhou míli.

Po dané události by
právě takováto místa byla doslova poslední šancí
na pokračování lidského života. Špicberské globální úložiště semen
leží na norském ostrově Špicberky. Pohřbeno 119 metrů do hory bezpečně skladuje a chrání
250 miliónů jednotlivých semen pro pěstování rostlin a plodin, kdyby byli jejich zranitelní příbuzní
na povrchu zničeni. Existovaly sovětské technologi,
které mohly poslat lidi na Měsíc, ale nikdy nebyly využity.

Kdyby Rusko vyslalo lidi na Měsíc,
procházeli by se tam v tomhle. Krechet-94 byl navržen v roce 1967, ale nikdy nebyl použit
pro sovětskou lunární výpravu. Rusko ale vyslalo do vesmíru
prvního muže a taky první ženu. Také vyslali prvního psa
na oběžnou dráhu Země. Bohužel pes zemřel brzy
po startu na přehřátí. Později vyslali Belku a Strelku, psy v raketě plné živých organismů, kteří jako první obletěli
Zemi a vrátili se živí.

Můžete je vidět i dnes. Muzeum kosmonautiky
v Moskvě oba psy zachovalo, vycpalo a vystavilo
jako fyzickou památku pozemšťanů rostoucích
a opouštějících planetu. Měl jsem to štěstí, že jsem
v Moskvě navštívil i restaurace, které, měly menu, jo,
napsané Comic Sansem.

Jo, a jedl jsem stardog,
který v azbuce vypadal jako "dávka hnusu". Spojené státy poslaly lidi na Měsíc, ale nedávno jsme zjistili,
že NASA v té době s naprostou jistotou nevěděla, jestli první člověk na Měsíci
bude moct odletět zpátky. Pouze dva dny před historickým
přistáním lidstva na Měsíci byl William Safire požádán, aby připravil řeč
pro prezidenta Nixona, kterou by přečetl světu v televizi, kdyby Buzz Aldrin a Neil Armstrong
zůstali uvězněni na Měsíci.

O 30 let později
William Safire vysvětlil, že Aldrin a Armstrong se měli spojit s velitelským modulem
obíhajícím Měsíc. ...ale kdyby se jim to nepodařilo,
a to riziko bylo velké, museli by být opuštěni na Měsíci,
napospas smrti. A...

řídící středisko by pak muselo
použít svůj eufemismus, uzavřít komunikaci a pak by museli buď umřít hlady,
nebo spáchat sebevraždu. A tak... jsme se na to připravili tou řečí,
co jsem napsal, a prezident byl připraven ji přednést. Naštěstí Nixon nikdy nemusel
pronést řeč o neštěstí na Měsíci. Ale když si ji přečtete dnes a myslíte přitom
na dva živé chlapíky na povrchu Měsíce, kteří vědí, že se nevrátí na Zem,
pěkně z toho mrazí. V řeči byly i tyto věty: "Osud rozhodl, že muži, kteří šli
v míru prozkoumat Měsíc, tam zůstanou navždy odpočívat.

Tito stateční muži,
Neil Armstrong a Edwin Aldrin vědí, že není šance je zachránit, ale také vědí, že v jejich
oběti je naděje pro lidstvo. V dávných dobách se lidé dívali
na hvězdy a v nich viděli své hrdiny. V moderní době děláme
v podstatě to samé, ale našimi hrdiny jsou impozantní
muži z masa a krve.

Každý člověk, který se v noci
zadívá na Měsíc, bude vědět, že existuje kus jiného světa,
který navždy patří lidstvu." A to jsem si ze svého výletu
do Kourou přivezl. Vesmír není jen místem
pro triky ve stavu beztíže nebo představování sci-fi technologií, vesmír se stále rozpíná
a je plný míst s jinými světy, které by jednou mohly patřit lidstvu. Pokud se tak rozhodneme.

A to nebagatelizuje Zemi. VEGA raketa, na kterou jsem se
jel podívat, vyslala družice sestrojené k testování
elektrických slunečních větrů pro meziplanetární cestování stejně jako družice,
které analyzují zdraví zemské vegetace nebo předvídají přírodní katastrofy. Stejně jako naše těla těží
z doktorů a jejich nástrojů, které zkoumají, prověřují
a diagnostikují, tak to má i Země.

Odpalovací rampy jako ta,
kterou jsem navštívil v Kourou, jsou vlastně nemocniční
pokoje pro Zemi. Místo, kde naše planeta čeká
na průzkumníky a vědce, aby použili své nástroje
na oběžné dráze. Asi nebudeme nikdy vědět,
jestli se něco stane nebo ne, ale sledováním vesmíru
a dalších světů získáme perspektivu,
která nám může pomoci zmenšit velikost záhadného
a často děsivého kdyby.

A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka
www.videacesky.cz