Thumbnail play icon

Co kdyby zmizelo Slunce?Vsauce

Přidat do sledovaných sérií 101
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:1 779
Počet zobrazení:14 399

Dnes nás Michael vezme do vesmíru, kde se zamyslí nad možností, že by Slunce úplně zmizelo. Dovede si to představit?

Přepis titulků

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Gravitace je vlastnost hmoty, čehokoliv s hmotností. To zahrnuje Měsíc, Zemi, Jupiter, Slunce a dokonce i vás - vaše tělo. Pokud se vám někdo líbí, postavte ho 3/4 milimetru od sebe. V této vzdálenosti vás kumulativně všechny atomy ve vašem i jeho těle budou přitahovat k sobě stejnou gravitační silou, jakou na vás teď vyvíjí Slunce.

Samozřejmě, že necítíme žádnou z těch sil, protože ve srovnání s gravitační silou Země jsou v podstatě ničím. Nemusíte se zaobírat gravitační přitažlivostí mezi vámi a někým, koho objímáte, nebo vaším tělem a Sluncem vzdáleném 150 milionů kilometrů Slunce by vlastně ani nemuselo existovat. Co kdyby Slunce zmizelo?

Můžeme si být jistí, že se to nestane. Slunce zanikne za miliardy let rozpínáním, odpařením vody z našich oceánů a pohlcením celé Země. Slunce prostě jen tak nezmizí. Hmota a energie nemizí. Samozřejmě, hmota se může přemístit kvantovým tunelem na různá místa. Ale při rozměrech Slunce není dostatek času v životě miliónů a miliard vesmírů, aby taková pravděpodobnost stála za debatu.

Pojďme to ale stejně probrat. Jako myšlenkový experiment. Abychom určili, jak by to Země zvládala bez Slunce. Co by Země dělala a co by mohla dělat sama? V momentě, kdy by Slunce zmizelo, bychom to vůbec netušili. Protože trvá 8 minut a 20 sekund, než dorazí světlo na Zemi.

Takže něco málo přes osm minut bychom nic netušili. Až bychom to zjistili, následoval by zmatek a masová panika. Gravitační působení Slunce na naší planetu by taktéž skončilo za 8 minut a 20 sekund. To proto, že se gravitační vlny šíří rychlostí světla. V okamžiku, kdy bychom viděli Slunce zmizet, bychom přišli o jeho gravitační vliv a Země by letěla po přímce směrem k čemukoliv, co by se nacházelo v její oběžné dráze.

Konečná rychlost světla a gravitace by způsobila, že zatímco by se na Zemi šířila panika a strach ze ztráty Slunce, mohli bychom na obloze ještě chvíli pozorovat naše planetární sousedy, jako by se nic nestalo. Například Jupiter by stále obíhal a odrážel světlo ze Slunce, které už neexistuje, ještě 30 minut poté, co by Země zjistila, že je Slunce pryč.

V závislosti na poloze Jupiteru na oběžné dráze bychom mohli dalších 30 minut až hodinu pozorovat, jak světlo odražené Jupiterem uhasíná. Bez měsíčního nebo slunečního svitu by vesmír byl jediným zdrojem viditelného světla. V roce 2004 Abdul Ahad vypočítal, že Mléčná dráha vydává asi tolik světla jako 1/300 úplňku. To by bylo dost světla z vesmíru, abychom trošku viděli.

Samozřejmě, elektřina a fosilní paliva by byla ještě nějakou dobu použitelná, takže města by mohla být osvětlena umělými zdroji. Jako v noci. Až na to, že noc by byla všude. Fotosyntéza by se okamžitě zastavila. A to je důležité. O tomhle videu jsem hodně diskutoval s Henrym z MinutePhysics a nového kanálu MinuteEarth.

Pokud neodebíráte MinuteEarth, určitě byste měli. V jedné z epizod zmiňuje, že 99,9 % přírodní produktivity na Zemi zajišťuje fotosyntéza, která vyžaduje Slunce. Bez Slunce by rostliny nadále nebyly schopné vdechovat oxid uhličitý a vydechovat životně důležitý kyslík. Nebojte se. Dohromady všichni lidé, všech 7 miliard, spotřebují asi šest biliónů kilogramů kyslíku ročně.

Ale naše atmosféra obsahuje trilión kilogramů kyslíku. I bez fotosyntézy a se zahrnutím všech zvířat, hmyzu, mikroorganismů, které potřebují kyslík, by trvalo tisíce let, než by nám došel. Rostliny by na tom byly mnohem hůř. Bez Slunce by většina z nich odumřela v horizontu několika dní nebo týdnů.

Kromě obrovských rostlin, například sekvoje obsahují tolik cukru k výrobě energie, že by teoreticky mohly žít ve tmě celé roky. Problémem by bylo velké ochlazení Země. Ohromné stromy by v podstatě umrzly a jejich krev, voda v míze uvnitř, by ztuhla dlouho předtím, než by umřely hlady. Právě teď, se Sluncem, je průměrná teplota povrchu Země, teplá i studená místa, různá roční období započítána, ne moc příjemných 14 až 15 °C.

Bez Slunce, které by dodalo energii, by Země vyzařovala teplo exponenciálně, což znamená, že by to bylo nejprve rychle a potom stále pomaleji. Na konci prvního týdne bez Slunce by průměrná teplota na povrchu Země byla mrazivá: 0 °C (32 °F). Takové teploty jsou na Zemi běžné.

Když pomineme paniku, strach, rabování a anarchii, několik prvních týdnů nebo měsíců bychom si vystačili. Koncem prvního roku bez Slunce by ale průměrná teplota povrchu Země byla -73 °C (-100 °F). Nejlepší by bylo se přestěhovat do geotermálních oblastí jako například Yellowstone nebo Island. Tato místa by byla pro život lidí posledními bezpečnými útočišti. Téměř všechen život na Zemi existuje kvůli nebo je závislý na mimozemské energii - Slunci.

Ale Země si vytváří vlastní teplo. Navzdory proplouvání chladným vesmírem po miliardy let, je pod povrchem Země poměrně teplo. 20 % tohoto tepla vychází z faktu, že když se Země tvořila, hmota byla rozmačkána v jádru tak pevně, že tlak roztavil kámen. Zbylých 80 % vnitřního tepla Země vzniká při rozkladu radioaktivních prvků v jádru, což poskytuje potřebnou energii k tomu, aby v jádru bylo 5000 °C.

Každý, kdo by si nezajistil místo u těchto bašt tepla nebo v podzemní komunitě ohřívané nukleárním palivem, by pravděpodobně zemřel během prvního roku bez Slunce. Během dalších 10 až 20 let by věci byly mokré rosou. Ne překrásnými kapičkami vody, ale krůpějemi tekutého vzduchu. Vzduch by se tak ochladil, že by se plyny, které ho tvoří, vysrážely nebo vytvořily mraky a vysrážely se nejprve jako déšť a s větší zimou jako sníh.

V krátké sci-fi povídce Fritze Leibera Kbelík vzduchu se to už stalo. Země byla odtržená od Slunce a aby přežila, rodina musela ve speciálních oblecích vyjít ven a nabrat si do kbelíku kyslíkový sníh, vzít ho dovnitř a ohřát ho, aby mohli dýchat.

Asi rok po zmizení Slunce by skrz naskrz zamrzly oceány. Led má menší hustotu než tekutá voda, což znamená, že by led plaval. Led je navíc výborný izolátor. Takže miliardy let po zmizení Slunce by tekutá voda stále existovala na dnech oceánů, chráněná a izolovaná před vesmírem kilometry ledu nad sebou a ohřívaná průduchy na dnech oceánů, které chrlí vařící vodu ohřátou jádrem.

To by na Zemi pokračovalo po hodně dlouhou dobu se Sluncem i bez něj. Místo toho, aby se stala zamrzlou a bez života, extrémofilové jako mikroorganismy, které žijí kolem hydrotermálních průduchů v oceánech, by byli v pohodě. Žijí hluboko v oceánech, hlouběji než kam dosáhne Slunce, a energii nevyrábí fotosyntézou, ale chemosyntézou. Převádí teplo, metan a síru na energii, kterou potřebují.

Jsou potom potravou pro mušle a riftie. Extrémofilové ukládají minerály zpět do průduchů, čímž je jejich potravní řetězec úplný. Je to koloběh. A je nezávislý na Slunci. Pozemšťané jako oni by prosperovali, kdyby Slunce zmizelo. Žili by si svůj život, aniž by si všimli, že Slunce zmizelo. Nebo upřímně, bez toho, aby věděli, že vůbec existovalo. Je úžasné pomyslet, že by život na osamělé Zemi, která si letí vesmírem bez Slunce, byl tak nějak v pohodě.

Místo toho, aby se stala zmrzlým mrtvým kamenem nebo nudným latentním semenem, by Země byla vesmírnou lodí převážející živé pasažéry s dostatkem geotermálního tepla pro miliardy let života. Kdyby Slunce zmizelo, vesmírná loď Země by letěla po přímce rychlostí 30 kilometrů každou vteřinu. Po jedné miliardě let by uletěla 900 biliard kilometrů nebo 100 tisíc světelných let.

Výlet přes celou naši galaxii, kolem tisíců hvězd. A není důvod, aby nespadla do oběžné dráhy kolem jedné z nich, udržela se a nechala žijící extrémofily, aby rozmnožili život na Zemi zase od začátku. Možná by se jednoho dne vyvinul život dost inteligentní na to, aby odhalil všechno, co zbylo z našich životů. Možná by mohli dokonce najít i tohle video.

V tom případě... Ahoj. Rád jsem vám poskytl toto video o historii vaší planety. A... jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz

Komentáře (82)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Pokud by zahynuly rostliny, pak zahynula i zvířata a zahynuli bychom my lidé...

2312

Odpovědět

Ten rok než by všichni umrzli by se dalo přežít na konzervách a jiných zdrojích potravy.

82

Odpovědět

No teoreticky by se dala využít geotermální energie pro pohon UV lamp a vyhřívání hal, kde by se daly nějaké rostliny pěstovat. To by přežití taky mohlo o nějaký pátek prodloužit. Otázka je, jak by lidé psychicky nesli myšlenku neodvratného konce.

50

Odpovědět

Super video. Zahraju si boužel na hnidopicha a mám k tomu jeden postřeh. Jak se vsauce zmiňuje o tom, že při -78C zkondenzuje vzduch, není to tak docela pravda, protože jediná složka vzduchu splňující tekutý skupenství je jen oxid uhličitý. Neznamená to však, že v té mase není vzduch (něco jako u ledu).
hodnocení: 10/10

264

Odpovědět

Popravdě jsem u toho měla celkem stísněný pocit, jako by se to mohlo opravdu stát.. Vsauce by měl být pouštěn ve školách..je víc napínavější než cokoliv jiného :D

470

Odpovědět

Videa z Vsauce pouštím občas při výuce.

830

Odpovědět

Zírala jsem na to video upřeně celou dobu s otevřenou pusou ... Vážně.. Hrozně zajímavý ! 10/10

311

Odpovědět

tohle bylo jedno z nejlepších videí Vsauce... skvělé!!

230

Odpovědět

to bylo zajímavé... takhle jsem nad tím nikdy neuvažovala... :)

192

Odpovědět

Hodne zajimave, vsauce je proste best. Vi ze tu ma komunitu?

211

Odpovědět

pěkné video,ovšem informace v něm jsou zcela k ničemu....čistě hypoteticky zajímavé úvahy.

1959

Odpovědět

Země by třeba spadla do oběžný dráhy mnohem větší hvězdy než je Slunce a byla by třeba moc blízko,tak by z ní byla za čas ohnivá koule.

202

Odpovědět

Trochu mě zaráží, že neuvážil žádné srážky planety s čimkoliv ve vesmíru.

2223

Odpovědět

Když si uvědomíš velikost naší planety, ve vztahu k jiným vesmírným tělesům, tak zjistíš, že velikost naší planety je docela směšná :-) a abys něco potkal, to by podle bylo velice málo pravděpodobné, asi tak jako, že na tebe spadne letadlo. Tady ve sluneční soustavě, tak je Slunce, které tu drží jiná tělesa svou gravitací, ale když by Země letěla ve volném vesmíru, tak by teoreticky stovky světelných let nemusela vůbec nic potkat.

261

Odpovědět

Chmmmm a co Měsíc? Vzhledem k tomu, že obíhá slunce a ne nás, co se s tím malým šmejdem stane?
Než mě tady někdo ukamenuje, co to je za blbost... Gravitační tah slunce na měsíc je během tzv "nového měsíce" téměř třikrát větší, než tah Země, to je fakt (Obíhá tudíž po velice vtipné trajektorii kolem slunce, ne nás). Ergo pokud slunce zmizí, měsíc se přihákne na nejbližší gravitační studnu, nás. A pokud vytrhneme slunce z rovnice, mám takový pocit, že by nám sem flákl... pokud bychom mu neuletěli, co já vím...

2013

Odpovědět

Měsíc by zůstal normálně při Zemi a klasicky obíhal. To, jak ovlivňuje Slunce měsíc je velmi srovnatelné, jako ovlivňuje i nás. Kdyby do nás měl měsíc praštit, už by se mu to o to mnohem spíš podařilo, když je někde v úplňku (kdy je k nám přitahován nejen gravitací od Země, ale Slunce mu ještě dokonce pomáhá).

220

Odpovědět

Je to v podstatě tak, že z hlediska slunce se země a měsíc chovají jako jedno těleso - Jedna divná planeta, která má hmotnost jako měsíc a země dohromady. Z hlediska slunce je jedno, jestli je to jedno souvislé těleso, nebo dvě.
Gravitační působení slunce na měsíc je silné (asi čtyřikrát silnější než působení země), ale nesmíme zapomenout na odstředivou sílu. Stejně jako na oběžné dráze země se gravitační síla země vyrovná s odstředivou a tak vznikne stav beztíže, i při oběhu slunce se tyhle dvě síly vyrovnají a tak na měsíc zdánlivě slunce nepůsobí, stejně jako zdánlivě nepůsobí na nás. Obíhání měsíce kolem země je opravdu způsobeno pouze gravitací země. Slunce a země jsou dohromady na oběžné dráze slunce taková černá skříňka, na kterou slunce vlastně nepůsobí. Něco jako když si na ISS zahraješ kulečník a nepůsobí na tebe země.

211

Odpovědět

Slnko by podľa astronómov malo zaniknúť tak, ako zanikajú všetky hviezdy jeho typu - najprv by sa roztiahlo do obrovských rozmerov, pričom by pohltilo minimálne Merkúr, Venušu, Zem a možno i Mars a potom by sa malo zmrštiť späť do seba a vytvoriť zo seba trpaslíka. Nemyslím si, že Slnko zanikne tak, že jednoducho zmizne, ale asi to skôr bude takto, takže bohužiaľ, nádeje na to, že by naša Zem len tak odletela niekam do vesmíru, nie sú nijak veľké. Napriek tomu 10/10.

P.S.: Viem, že Michael operoval s možnosťou zmiznutia a z tohto pohľadu vysvetlenie beriem, iba škoda, že Slnko asi len tak nezmizne.

1935

Odpovědět

Zrovna tohle bez té omáčky okolo je věc, kterou dost lidí zná, nebo si domyslí. Takže alespoň pro mě míň zajímavé, než obvykle.
Jinak šance, že by se v takovém případě Země srazila s nějakým vesmírným tělesem je mnohem větší, než že se přivtěří k nějaké další hvězdě. A to i vzhledem k dole zmíněnýmu faktu, že je vesmír prázdný, pustý místo. Menší těleso v obdobném vztahu k planetě by asi mělo mnohem větší šanci. Což odpovídá na otázku položenou pP níže. Měsíc by měl mnohem větší šanci na přežití, než my. Země samotná by si ho neudržela, takže by měl asi pak zajímavou dráhu.

1921

Odpovědět

Podle výpočtů je přes 99% vesmíru prázdno. Šance, že by se Země srazila s něčím větším je absolutně mizivá. Samotné obrovské galaxie cestují mnohem větší rychlostí, než udávaných 30km/s, kterou by byla vystřelena Země, a jejich srážky jsou vzácné. Měsíc by nám zůstal, byl by vystřelen stejně jako Země, která má na něj oproti Slunci neporovnatelně větší gravitační vliv.

214

Odpovědět

+ObiTo neni zrovna presne. Podle vypoctu naopak naprosta vetsina vesmiru prazdna neni :) Jen v 99% neni hmota. Zbytek je tvoren temnou energii a temnou hmotou, coz se jiste neda nazvat prazdnem. Nicmene kdyby dopady teles byly tak absolutne mizive, nevypadala by kazda planeta, jak vypada, take bychom nemeli mesic...

219

Odpovědět

+ObiHelemese: Reagoval jsem na to, co psal FraGyver o tom, že je velká šance, aby se Země s něčím srazila. Já psal o tom, že není velká šance, aby se Země srazila s něčím VĚTŠÍM. Měsíc se zrodil v době formování galaxie a Sluneční soustavy, kdy to tu bylo dost divoké, to dnes neplatí. Z tohoto pohledu je ve vesmíru prázdno, s temnou energií a hmotou máš ale samozřejmě pravdu, ale do ní těžko něco narazí:-)

222

Odpovědět

+Obitak jestli je ve vesmíru z 99% prázdno tak já jsem papež...opravdu tady nad některýma komentama žasnu,postrádají naprostou logiku a informovanost co se týče universa..

lidi než sem začnete psát tajty sračky a ještě to lamy odlajkujou (očemž napovídá iq některých uživatelů) tak si aspon přečtěte pár knih nebo zajděte na přednášky týkající se universa.

1833

Odpovědět

+ObiMistr jarad je parádní exemplář typického fóra. Obi upřesnil jak těch 99 pct myslí a Helemese jej opravil ale s argumentem. To že jarad byl na přednášce nic neznamená. Jestli teda vesmír je naopak, jak psal Obi (tj. např 1% prázdno) tak prosím elaborovat. Ono je jednoduché někoho nazvat blbcem podle logiky, která není zřejmá nebo je subjektivní. Taky to zkusím. Jarad je totální magor a neumí počítat do 10.

261

Odpovědět

+ObiHmm, o tvé inteligence na druhou stranu vypovídá tvůj psaný projev. Napočítal jsem patnáct pravopisných chyb ve třech větách, opravdu úctyhodný výkon.

231

Odpovědět

+ObiMůj poslední komentář samozřejmě směřoval na jarada, jen aby nedošlo k mýlce:-)

211

Odpovědět

Nepotkal tento osud Planetku pojmenovanou Europa? (známou jako jednu z největších měsíců Jupiteru)

203

Odpovědět

Na tohle téma jsem kdysi četl velmi dobrou povídku. Na jméno si bohužel nevzpomenu.

206

Odpovědět

Me by treba zajimalo co kdyby fakt ty oceany zamrzly az do dna jestli by se pri roztahovani vody jen "nadzvedla" hladina oceanu nebo by to treba trochu natrhlo zemi. Kdyz treba vezmete v potaz mariansky prikop, sice to neni moc hluboke, ale je to takova mensi prasklinka jak na silnici a staci trocha vody je tam skarpa jako prase. A co treba kdyby se to natrhlo nekam k jadru ne uplne zeme na pul ale trocha vody by tam natekla a ted jak by se to vyparovalo nebo rozklad vody na vodik atp. Jinak zase moc pekne video kdyby mi todle nekdo poustel na zakladce misto opakovani 3x tydne ze na Vysocine rostou brambory mozna bych z te skoly i neco mel. :)

208

Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK