Proč nemáme všichni rakovinu?

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Od začátku tohoto videa zemřel
více než milion vašich buněk. Nestrachujte se, je to přirozené,
ale jste doslova pokrytí smrtí - mrtvými věcmi. Nehty, vlasy,
nejvrschnější vrstva kůže, to všechno je tvořeno mrtvými věcmi. Tyhle mrtvé věci ztrácíte neustále. Každý týden shodíte
asi 5,5 gramu mrtvé kůže. Univerzita v Ohiu zjistila, že 80 % hmoty, kterou vidíte
tančit ve slunečních paprscích, je mrtvá lidská kůže.

Ale z velké většiny
jste tvořeni žijícími věcmi. Jste biologickou pecí,
která pálí energii z jídla, abyste se pohybovali,
dýchali, mysleli a byli v teple. Jak vidíte v Grand Illusions, teplo z vaší vlastní dlaně,
zatímco vy klidně sedíte, stačí k pohánění Stirlingova motoru.

Vaše buňky jsou
v jednom kole a jsou aktivní a dělí se milionkrát
a milionkrát denně. Kvůli tomu byste neměli být
nazýváni person (člověk), ale persON, a dál a dál a dál a dál... Ale tohle je naprosto
fascinující věc o mozek-udržujícím procesu
dělení buněk: replikace instrukcí,
DNA pro každou dceřinou buňku, vyžaduje kopírování v přesné
sekvenci 3 miliard nukleotidů.

To je hodně. Naštěstí jsou naše těla
naprosto nadšená, že to mohou dělat. Nejsou ale dokonalá. Pokaždé, když se ve vašem těle
rozdělí jediná buňka, enzym, který syntetizuje vaši DNA,
udělá 120 000 chyb. Některé z těch chyb
skončí jako užitečné. Některé z těch chyb
skončí jako škodlivé a některé jako neutrální -
neznamenají žádnou změnu.

Ale pokud chyba, mutace v DNA buňky,
způsobí abnormální chování buňky a podněcuje vlastní růst,
ignoruje stop signály, stimuluje tělo
k vlastnímu přívodu krve, potenciálně se donekonečna zvětšuje, uvolní se z původního místa
a šíří se tělem, stane se speciálním druhem buněk. Objevili jsme 200 nemocí
s rozdílným původem a charakterem, které odpovídají tomuto popisu.

Navzdory svým odlišnostem jsou
obvykle označovány jedním názvem - rakovina. Mutace DNA se ve vašem těle
objevují náhodně, ale mohou být i zděděné
nebo způsobené prostředím. Například vystavení
ultrafialovému záření ze Slunce může způsobit celou řadu poškození,
včetně genetických. Pokud je použita malá
nebo žádná ochrana kůže, hromadění všech těchto poškození
může být dramatické.

Tento muž řídil kamión spoustu let a jednu polovinu obličeje
vystavoval Slunci víc než tu druhou. 15 let pracovala tato žena
v jedné místnosti se stejným oknem, které měla po levici. Poškození těla způsobené prostředím, ať už zapříčiní rakovinu
nebo ne, je vážná věc. Žirafy mají černé jazyky, protože je tmavý pigment
chrání před slunečním zářením, když ho celý den vystrkují.

Směrem ke kořeni, kam Slunce
nesvítí, jsou jejich jazyky růžové. Vzhledem k množství pro naši DNA
nebezpečného prostředí a počtu chyb, které naše tělo
každý den v DNA udělá, je neuvěřitelné,
že naše těla nevyvíjejí rakovinu neustále již od okamžiku narození. Jedna z věcí,
které můžeme poděkovat, je automatická oprava v našem těle.

Biologický mechanismus opravy DNA,
stejně jako kontrola pravopisu, zachytí a opraví
nebo zastaví více než 99 % chyb. Stárneme a umíráme z mnoha důvodů. Ale když jde o rakovinu, je
automatická oprava v našem těle stejná jako oprava v telefonu. Je skvělá, ale ne perfektní. Rakovina stále vzniká.

Obzvláště po nahromadění chyb
a mutací postupem času. Jsem neuvěřitelně vděčný
Cancer Research UK. S tímhle dílem mi
opravdu hodně pomohli. A díky práci jim podobným skupinám
nacházíme stále rychleji způsoby, kterými se dá rakovině
předcházet a kontrolovat ji, za hranici toho,
co zvládnou naše těla. Tím chci říct,
že přirozený výběr vidí jen tolik, kolik mu umožňuje selekční stín.

Nejsme všichni stejní a pokud vaše genetická variabilita činí vás i vaše děti
úspěšnější v množení, stanou se vaše znaky běžnějšími. Tento jev má
v tomto bodě slabý vliv - později v životě,
kdy vaše role v rozmnožování a výchova potomstva
k nezávislosti proběhla. Objevili jsme důkaz selekčního stínu
při práci s myšmi a netopýry.

Při chovu v ideálních podmínkách, s veterinární medicínou a bezpečím,
žijí myši jen 2 - 3 roky. Zatímco netopýři s obdobnou
velikostí a metabolismem se dožívají i více než 30 let. Podstatným rozdílem je,
že na rozdíl od myší měli netopýři v divočině
po miliony let méně predátorů. Menší možnost brzké smrti
díky vnější úmrtnosti. V průměru měli více dní
k ovlivnění přirozeného výběru.

To by mohlo být dobrým vysvětlením,
proč přetrvávají nemoci, které během života zasahují
naše složitá mnohobuněčná já. Ale moment,
proč dnes žijí lidé tak dlouho? Nebyli v minulosti, ale v genetice nedávno, považováni teenageři
za lidi ve středním věku? Ani ne. Je pravda, že v minulosti byla očekávaná délka
života poněkud nižší. Očekávaná délka života
je ale jen průměrným počtem let, které má dle očekávání člověk
prožít od okamžiku narození.

V minulosti byla
kojenecká úmrtnost tak vysoká, že podstatně tento průměr snížila. Je pravda,
že na začátku 17. století jste v Anglii mohli pouze doufat,
že se dožijete 35 let. Ale pokud jste se dožili 21 let, mohli jste v klidu předpokládat,
že se dožijete 60. Délka života, která překračuje věk
pro rozmnožování, má pro lidi smysl.

Protože jsme inteligentní,
sociální a užiteční pro ostatní a naše děti jsou náročné na čas
a vedení k získání nezávislosti. To pouze posouvá
selekční stín kupředu. Stále tam je a naznačuje, že nakonec jsou naše těla jen nástroji
pro naše pohlavní buňky, které je používají
k rozmnožování a dospívání. Příroda a čas nepomohla našim tělům k boji nad pozdě
působícími nemocemi, protože kuře je pro vejce jen
cestou k vytvoření dalšího vejce.

Možná ne na dlouho. Naše mysl a moderní věda,
technologie, inženýrství, matematika dosahují pokroku
proti pozdě působícím nemocem. Když jde o rakovinu, Cancer
Research UK poukazuje na to, že před 40 lety žil 10 a déle let
jen 1 z 10 diagnostikovaných lidí. Dnes jsou to 2 ze 4 a vědci věří, že během
pouhých 20 let to budou 3 ze 4. Chlazení a sanitace zakročily proti
rakovině žaludku způsobené infekcí, očkování je prevencí
rakoviny děložního čípku.

Protikuřácké kampaně
a redukce obezity a diabetu a odstranění rakovinotvorných
chemikálií z našeho všedního života nám dává výhodu. Každý den se dozvídáme víc. Ten proces je pomalý, ale stálý,
protože rakovina není jen jedna věc. Je nepravděpodobné, že bude
existovat jen jeden lék na rakovinu, protože jí existuje 200 druhů.

Ale budou léky a lepší způsoby
prevence a detekce. Pokroky neustále přicházejí. Například to, co jsme se dozvěděli
o kontrole protonových paprsků díky velkému hadronovému urychlovači, snížilo potřebu speciálních štítů
při odstraňování očních nádorů. Statistické překvapení, že rakovina
není v našich tělech běžnější, je znakem toho,
že jsme ve štafetovém závodě. Přirozený výběr odvedl část práce,
teď jsme na řadě my.

Když mluvíme o rakovině,
používáme válečný jazyk - je to bitva, je to boj. Ale výzvou není válka s vítězi,
poraženými a těmi, co se vzdali, ale vzpoura. Nedokážeme změnit fakt,
že jsme na moři. Přirozený výběr
nám dal alespoň lodě. Ale teď jsme to my,
kdo udává směr plavby. A jako vždycky, díky za sledování.

Překlad: tynka
www.videacesky.cz Sponzorem překladu jsou PolymeryFT.
Zlínské vysoké studium s dávkou nadšení.