Kde je nejnebezpečnější místo na Zemi?

Ahoj, tady Michael z Vsauce, 93 % ze všech lidí,
co kdy žili, jsou mrtví. Na 1 živou osobu připadá
15 mrtvých lidí. Země je nebezpečná. Ale kde je nejnebezpečnější
místo na Zemi? Ignorujeme-li výskyty šílenců, kde je trvale nejnebezpečnější místo
na planetě? Začněme s teplotou.

Extrémní horko nebo zima dokáže zabít
během pár hodin, někdy i minut. V chladném prostředí bez oblečení
lidské tělo samo nezvládne udržet dostatečně
vysokou teplotu na to, aby se dalo přežít. Je to moc náročné. I pokud se cítíte příjemně a v teple, téměř polovina přijatých kalorií denně je využita pouze na udržování
vaší tělesné teploty. Pokud byste člověka svlékli do naha
a vystrčili ho do teploty 0 °C, umřel by na příliš nízkou tělesnou
teplotu během 20 minut.

Potřebujeme teplo. Kyslík potřebujeme ale ještě nutněji. Což nás přivádí k vrcholku
Mount Everestu. Tohle místo na povrchu Země
má neuvěřitelně řídký vzduch. Na vrchu Mount Everestu je v porovnání s mořskou
hladinou pouze 1/3 dýchatelného kyslíku. Horolezci dokáží tyto podmínky krátkodobě
zvládnout, pokud se měsíce aklimatizují. Pokud byste se teleportovali z místa,
kde jste, přímo na vrch Everestu, pravděpodobně byste umřeli
během 2 - 3 minut, protože tam není dostatek kyslíku.

Smrt by byla ještě rychlejší, pokud byste
byli na dně Mariánského příkopu. Tam byste byli ponoření téměř
7 mil pod vodou, což je asi 11 km, čímž by se tlak kolem vašeho těla
zvýšil na 15 000 liber na čtvereční palec. V běžných plaveckých hloubkách
můžete vždycky zadržet dech, ale v takové hloubce a s takovým tlakem
by vaše plíce okamžitě zkolabovaly. A bez kyslíku byste upadli do bezvědomí
během 15 sekund a umřeli do 90 sekund.

Umřeli byste tak rychle jako někdo,
kdo vylezl do vesmíru bez skafandru. Pád do roztavené lávy
je nejpozoruhodnější způsob smrti. Narozdíl od toho, co vídáte ve filmech, by se vaše tělo nespálilo a nepotopilo
jako v pohyblivém písku. Místo toho by tam bylo hodně ohňostrojů. Horká roztavená láva je tekutá skála, čtyřikrát víc horká než vaše trouba, a lidské tělo je tvořeno převážně vodou, která by se vystavením takovému teplu
výbušně proměnila v páru.

Na YouTube je super video, kde chlap hodí pytel
organického materiálu do horké lávy. Nepotopí se, ale způsobí
miniaturní erupci. Doporučuji, abyste si to pustili. Co kdybychom neměřili nebezpěčí
podle rychlosti smrti, ale podle počtu způsobených smrtí? K tomuhle potřebujeme
něco mnohem menšího - mikroskopického.

V roce 1918 zabila chřipka téměř
100 milionů lidí, což byly tenkrát 3 % světové populace. Místa, kde zaútočil mor,
jsou ještě strašlivější. Během let 1347 - 1353 zemřela třetina evropské
populace na dýmějový mor, infekci způsobenou bakterií
Yersinia pestis. Je jednoché myslet na mor jako na něco
z minulosti, ale on je tady pořád.

Teď máme antibiotika,
která ve většině případů pomohou, ale věřte nevěřte, v Americe se morem
nakazí 5 - 15 lidí ročně. V otázce úmrtnosti nejsou ale mor
a chřipka ničím ve srovnání s tímhle: plasmodium. Je to prvok, který se přenáší
komářím kousnutím a způsobuje malárii. V souhrnu lidské historie je počet úmrtí
připisovaný malárii neuvěřitelný. Vědci, jako laureát Nobelovy ceny
Beruch Blumberg, kteří studovali lidský genom a migraci ustanovili, že polovina všech lidí,
kteří kdy žili, umřela na malárii.

V počtu celkové úmrtnosti
napříč celou lidskou historií se místo, kde se plasmodium může prostřednictvím
štípnutí komára dostat do vaší krve, statisticky může označovat
za nejnebezpečnější místo na Zemi. Změňme teď úhel pohledu a zaměřme se na místa, která jsou
nebezpečná ne kvůli podmínkám nebo tvorům, vlastně kvůli jednomu
specifickému tvoru - nám. La Oroya je hornické město v Peru, kde je počet vražd nízký,
ale zněčištění vysoké.

Hutě ve městě chrlí znečištění do vzduchu a teplotní inverze v atmosféře
nad městem drží plyny uvnitř, což způsobuje 85x vyšší koncentraci
arzenu ve vzduchu, než je bezpečné. To je nic proti jezeru Karachay v Rusku. Bylo označeno nejznečištěnějším
místem na světě Institutem pro dohled
nad ukládáním nukleárního odpadu. Jezero obsahuje tolik nukleárního odpadu, že můžete být ozářeni smrtelnou
dávkou radiace jen tím, že budete hodinu stát
poblíž určitých částí jezera.

Světový index míru hodnotí
země podle toho, jak jsou bezpečné. Bere v úvahu několik faktorů,
včetně zločinu a politické korupce. Nejbezpečnější zemí je podle indexu
Island, nejnebezpečnější je Somálsko. Nejvyšší počet vražd je
v Juárezu v Mexiku, kde je každý rok
z 1 milionu obyvatel zabito 1 477 lidí. Vždycky mi přišlo zajímavé,
kolik sériových vrahů je v Miami v seriálu Dexter.

Miami je ale velké město, takže navzdory všem sériovým vrahům není počet vražd v seriálu tím
nejvyšším mezi televizními pořady. Tato pocta náleží Cabot Cove, městu,
kde se odehrávala To je vražda, napsala. Analýza seriálu odhalila 274 vražd v městě s počtem obyvatel 3 500, čímž se počet vražd v Cabot Cove
zvedl na 1 490 na 1 milion obyvatel. Donedávna bylo toto číslo
nesrovantelné s realitou.

Loni ale město San Pedro Sula na Hondurasu oznámilo počet 1 588 vražd
na 1 milion obyvatel. Uzavřeme to přehodnocením znečištění. Konkrétně výbuchem Černobylu
a jistého protimluvného nebezpečí. 10 dní v roce 1986 se radioaktivní izotopy dostávaly
ze sálajícího jádra reaktoru, čímž si vynutily masovou evakuaci. Dnes, o více než 25 let později, zůstalo mnoho ochranných zón
neuvěřitelně smrtících.

Bez lidí ale divoký život
v ochranných zónách rozkvétal. Obzvlášť ohrožené druhy, které v ochranných zónách mohou klidně žít, množit se
a být tam v bezpečí... před... námi. Zničili jsme to místo tak,
že ohrožovalo naše životy a donutilo nás to odejít.

A tím jsme to místo nechali
bezpečnější pro jiné formy života. Víc informací si můžete
přečíst v lincích dole. Učte se, a jako vždycky,
díky za sledování. překlad:tynka
www.videacesky.cz