Doručování krve dronem

Toto video sponzoruje Brilliant. Učte se s 20% slevou, pokud budete mezi
prvními 200 lidmi na brilliant.org/wendover. Moderní medicína vyžaduje krev. Je to zásadní prvek pro mnoho způsobů léčby. Transfuze krve jsou nejčastější
procedurou ve většině nemocnic. Je to tak běžné, že i některé záchranky je u vážných případů samy podávají. Problémem je, že alespoň prozatím musí krev pro transfuze
pocházet od lidí.

Syntetické náhražky krve se vyvíjejí, ale v současnosti můžeme
použít jen darovanou krev. Ovšem tato krev má svou trvanlivost. Červené krvinky,
které jsou používány nejčastěji, mají v USA vládou nařízenou
trvanlivost 42 dní, v EU 35 dní a ve zbytku světa podobný počet dní. Některé výzkumy naznačují, že červené krvinky se začínají
rozkládat už po 21 dnech, takže se snažíme je dostat
od dárce k příjemci co nejrychleji.

I 21 dní se zdá jako dlouhá doba, ale obří množství krve je
darováno obřím množstvím lidí a mezi darováním
a transfuzí se nachází mnoho mezikroků. V rozvinutých zemí, jako je UK, dodavatelský řetězec
funguje jako každý jiný. Krevní a transplantační sekce NHS
zajišťuje tento proces v Anglii a Walesu.

90 % darované krve pochází
z pojízdných krevních bank, které navštěvují školy, komunitní centra,
sportovní kluby a podobně. Dárci jsou nejprve vyzpovídáni,
pak podstoupí test na hemoglobin a nakonec se jim vezme
jedna jednotka krve, což je 470 ml. Na konci dne je krev odvezena
do nejbližšího zpracovatelského centra. Následující dny je krev
umístěna do centrifugy, kde se oddělí červené krvinky od plasmy. Následují další testy
na krevní skupiny a na nemoci.

Nakonec se krevní konzervy
do nemocnice dovezou autem. Cílem NHS je mít vždy připraveno 40 000 až 50 000 jednotek
krve, kdyby nastala mimořádná událost. Červené krvinky vydrží asi měsíc, ale destičky
a další produkty vydrží asi týden, takže tento proces musí být co nejrychlejší. Ano, i další produkty vyžadují rychlý
transport, například čerstvé ryby a květiny. Ovšem rozdílem je, že když nedorazí ryby
nebo květiny, lidé si budou stěžovat.

Když nedorazí krev, lidé zemřou. Není možné připustit nedostatek krve, takže země musí mít v systému zásoby,
aby pokryla zvýšenou poptávku po krvi, například při přírodních katastrofách
a při dalších neštěstích s mnoha zraněnými. Kvůli tomu vzniká i poměrně mnoho odpadu. Krev se často vyhodí dřív, než se použije, ale to je luxus, který si mohou
dovolit jen bohaté státy. Sběr prověřené krve není levný, ale i tak je možné vytvořit takovou zásobu,
že téměř nikdy nedojde k nedostatku.

Méně rozvinuté země
si tento luxus nemohou dovolit. Podobně jako v UK i v subsaharské Rwandě funguje systém všeobecného zdravotnictví, ale vláda ani obyvatelé nejsou bohatí, takže si v systému darování krve
nemohou dovolit příliš mnoho odpadu. Průměrný obyvatel UK
si vydělá 40 000 dolarů ročně, průměrný obyvatel Rwandy
si vydělá 720 dolarů.

Přestože má 12 milionů obyvatel, rwandská ekonomika je asi tak silná jako
ekonomika britského města Plymouth. Ale v ukazatelích se objevuje anomálie. Je to 17. nejchudší země subsaharské Afriky,
je hluboko v druhé půlce, přesto v průměrné délce života
je na sdíleném čtvrtém místě. Rwanda má jeden z nejlepších
systémů zdravotnictví v Africe. Místní průměrná délka života 67 let je vyšší než v bohatších zemích,
jako je Namibie a JAR.

Jedním z hlavních důvodů je, že Rwanda, zcela nezvykle na chudou africkou zemi, má veřejné zdravotnictví, ve kterém má
každý přístup k dostupné zdravotní péči. Avšak někteří připisují
úspěch jejich zdravotnictví ochotě přijímat novinky. Nejzajímavější je,
jak jejich nemocnice dostávají krev. Převoz krve z větší části
outsourcovali na společnost Zipline, která ji do nemocnic
ve Rwandě doručuje drony.

Je to jeden z prvních
komerčních doručovacích systémů drony. Společnosti jako Google a Amazon testují
doručování drony v rozvinutých zemích, ale v rozvojové Rwandě
už nyní funguje téměř celonárodní systém. Funguje takto: Drony nyní obsluhují 21 nemocnic
v západní části země. Nejbližší je 4 kilometry
od střediska Ziplinu v Muhanze, nejvzdálenější je 80 km daleko. Každá z těchto nemocnic může
učinit objednávku jakýmkoliv způsobem.

E-mail, SMS, telefonát,
WhatsApp, mohou použít cokoliv. Zde jedinec sedící
nalevo přijímá objednávky, předává informace dalšímu článku procesu a zůstává v kontaktu s nemocnicí,
aby ji informovali o tom, kdy zásilka dorazí. Osoba napravo má
na starosti zabalení zásilky. Krevní produkty jsou do Ziplinu
dodávány po silnici z nedalekého zařízení, takže mají zásoby hned po ruce. Krev je zabalena do jedné z těchto beden.

Celý proces má být co nejjednodušší,
proto jsou bedny na jedno použití. Jsou složeny z kartonu, bublinkové fólie
a izolepy, padák je vytvořený z papíru. Nikdo tedy nemusí objíždět nemocnice
a bedny opět vyzvedávat. Bednu nakonec prostrčí okénkem
a zazvoní na zvonek, takže další osoba ví,
že je zásilka připravena. Zásilka je přenesena k připravenému dronu a aplikací je načten QR kód,
čímž se zásilka přiřadí k danému dronu. Nakonec je krabice umístěna do těla dronu.

Dron je poté přenesen ke katapultu. Další operátor následně
připevní křídla a další do něj vloží baterii. Nyní je téměř vše připraveno, ale ještě předtím operátor
stroj vizuálně zkontroluje a aplikací ozkouší,
zda jsou pohyblivé části funkční. Během toho všeho další osoba sedí
v takzvaném hnízdě a zajišťuje další důležitý krok.

Tento jedinec je jejich letový dispečer. Zodpovídá za drony ve vzduchu, ale také se musí spojit
s rwandským řízením letového provozu, aby získal povolení ke startu. Rwandský vzdušný prostor není rušný. Zipline obslouží zhruba stejně letů
co hlavní letiště v Kigali, takže jen vzácně
nedostanou povolení okamžitě, ale přesto se musí ujistit.

Potom předá povolení operátorovi katapultu, který se ujistí,
že nikdo nestojí v dráze startu. Často na druhé straně plotu
stojí děti a sledují, co se děje. Pak zmáčkne zelené tlačítko,
elektromotor se roztočí a dron dosáhne vzletové
rychlosti za zlomek vteřiny. Ve vzduchu dron
následuje přednastavené dráhy. Dron je autonomní, řídí se sám, ale nedokáže se sám rozhodovat.

Létá dostatečně vysoko,
aby se nemusel vyhýbat překážkám, a pokud je třeba pár minut
vyčkat kvůli uvolnění prostoru, pilot ho na dálku navede
na vyčkávací dráhu. V některém počasí drony létat nemohou, například při silném větru,
dešti nebo bouřce. Pokud se do cíle nelze dostat, mohou použít
přednastavený návratový manévr. Drony se sice během
posledních let značně zdokonalily, závažná porucha se objeví
v jednom případě z několika stovek letů.

Pro tento případ má dron padák,
který se vystřelí a umožní bezpečné přistání. Je důležité, že jejich dron
nikdy nikoho nezranil. Pokud je z nějakého důvodu
potřeba let okamžitě zrušit, například pokud dostanou příkaz
okamžitě uvolnit část vzdušného prostoru, pilot na zemi může ručně otevřít padák. V tom případě operátor vyjede
po silnici k místu přistání. Dron létá rychlostí 100 km/h, takže k nejbližším
nemocnicím dorazí v řádu minut, k těm nejvzdálenějším,
které jsou asi 80 km daleko, dorazí po 50minutovém letu.

Když dron dorazí do cíle, osoba zodpovědná
za komunikaci jim dá vědět. Dron dorazí na místo,
začne kroužit, aby ztratil výšku, proletí pár desítek metrů nad cílem, otevře nákladový prostor a vypustí balíček.

Padák pád zpomalí, ale náraz pohltí
i bublinková fólie uvnitř. Transfuze dorazila a zaměstnanci nemocnice
si ji venku vyzvednou. K nejbližším nemocnicím krev
dorazí do 15 minut a je hned připravena pro pacienta. Ale akce ještě nekončí. Dron opět nabere výšku,
doletí zpět k zařízení Ziplinu a opět začne kroužit, aby klesl.

Možná jste si už všimli,
že dron nemá podvozek. To by zbytečně zvýšilo váhu a poruchovost. Když dron dosáhne výšky
asi 5 metrů nad zemí, začne přistávat proti větru. A pak bum. Stejně rychle jako odstartoval i přistane. Malé háčky na dronu v letu zachytí
drát a dron se pak zhoupne dolů. Přesnost, s jakou tento způsob
přistání funguje, je úctyhodná a dokazuje, jak technologie dronů pokročila.

Operátoři sundají křídla, vyndají baterii, vrátí dron na stojan
a ten je zase připraven k použití. Rwanda není velkým státem. Je mnohem menší než UK. Možná vás napadá, proč prostě
nespoléhají na doručování po silnici. Zaprvé, jejich dopravní
infrastruktura není dobrá. Velké silnice jsou asfaltové
a v dobrém stavu, ale většina silnic jsou jen polní cesty.

Po suchých cestách se dá jezdit dobře, ale Rwanda se potýká s obdobím dešťů
mezi březnem a červnem a zářím a prosincem. Tehdy prší téměř každý den. Tyto polní cesty se díky záplavám
a bahnu mohou stát neprůjezdné. Jedním řešením by bylo nemocnice předzásobit
krevními produkty na celou dobu období dešťů, ale to by vedlo k plýtvání.
A krevní transfuze nejsou levné. Také by se znemožnilo použití destiček
a plasmy, které vydrží asi jen týden.

Drony krev doručí bez ohledu na podmínky a každá nemocnice může
získat krevní produkty do hodiny. Většina zásilek pouze
doplňuje zásoby nemocnic, ale asi třetina zásilek
je pro naléhavé případy, kdy nemocnici dojdou krevní produkty,
které pacient potřebuje. Potenciální použití
této technologie je mnohem širší. Drony v současnosti doručují jen krev, ale má se testovat doručování
dalších 500 druhů lékařského vybavení, včetně obvazů, léků, prostě všeho,
co nemocnice potřebuje.

Pokud jí něco schází,
do hodiny to bude mít. Také je v plánu zprovoznit východní základnu,
čímž se dosáhne téměř celonárodního pokrytí. Další možností,
když máte dvě základny v dosahu, je to, že když jedné základně
dojde některý z produktů, může být z druhé základny
vypraven dron, který přistane, vymění se mu baterie
a opět odstartuje ke svému cíli. Rwanda je pro tuto technologii vhodná, protože je poměrně malá a hustě osídlená.

Ale možnost převážet
náklad mezi základnami může dát vzniknou sítím
v řidčeji osídlených zemích. Ghanský parlament nedávno
podepsal smlouvu se Ziplinem. Ghana je podlouhlá
a s hustotou obyvatel, jak to tak bývá, která od jihu k severu spíše klesá. Přesné detaily ještě nebyly oznámeny, ale mohlo by to fungovat
s několika základnami.

Nejvzácnější, nejdražší nebo nejméně
žádané produkty jako destičky a plasma by mohly být skladovány na nejjižnější
základně a v případě nutnosti by mohly být odeslány na méně vytížené
základny obsluhující méně vytížené oblasti. Dron by na každé základně přistál
a byla by mu vyměněna baterie. Další potenciální aplikací této technologie
je humanitární pomoc při katastrofách. Základní vybavení může být sbaleno
do jediného přepravního kontejneru a opět postaveno do několika dní. Systém je vytvořen pro země, jako je Rwanda,
kde jsou dobré cesty výjimkou.

Ale po přírodních katastrofách
může být situace podobná i jinde. Může být užitečné mít možnost
vytvořit relativně levný systém dopravy zásob do místa katastrofy
za pomoci takovýchto dronů. Systém Ziplinu není stavěný
na rychlé zprovoznění v místech katastrofy, ale společnost chce
v budoucnu zapracovat na tom, aby mohli rychle postavit základnu,
naplánovat trasy a vyslat drony. Prozatím jejich drony ve Rwandě slouží svému účelu.

Spolehlivě dodávají odlehlým
nemocnicím moderní zdravotnický produkt. Protože se osvědčili, společnost stojí na prahu rychlého
rozšíření své působnosti ve Rwandě i rozšíření do dalších zemích. Drony jsou samozřejmě jen náplastí na hlubší problém špatné infrastruktury
ve Rwandě a dalších rozvojových zemích. Ale mezitím,
co se z rozvojové země stává rozvinutá, technologie může být řešením
k rychlé přepravě zdravotnického materiálu.

Překlad: Mithril
www.videacesky.cz