Jak fungují letadlové lodě?

Toto video sponzoruje Brilliant. Učte se s 20% slevou, pokud budete mezi
prvními 200 lidmi na brillient.org/wendover. Jediná letadlová loď může
značně změnit vojenskou sílu národa. Tyto lodě jsou jednou
z nejsilnějších vojenských zbraní. Podle mezinárodních zákonů
mohou letadlové lodě zakotvit 22 kilometrů od pobřeží
jakéhokoliv státu. Strategická výhoda umístění
letecké základny jen kilometry od pobřeží je obrovská.

Hlavně když 80 % světové populace žije do 100 km od pobřeží. Mnoho vojenských plavidel
umožňuje přistání helikoptér, ale na světě existuje
jen 19 letadlových lodí, ze kterých dokáží odstartovat letadla. Čína, Thajsko, Indie, Rusko
a Francie mají po jedné, Itálie má dvě a USA mají
11 těch největších na světě. Tyto největší letadlové lodě
vyžadují posádku o 6 000 lidech, která často slouží až rok v kuse.

Jsou to úplná města na moři. Nejpokročilejší letadlové lodě
jako francouzský Charles de Gaulle jsou schopny vypustit
letadlo každých 30 vteřin. To znamená, že na malý okamžik
je v případě nutnosti letadlová loď Charles de Gaulla rušnější
než letiště Charles de Gaulla v Paříži. Zajistit chod takovéto lodi není snadný. Tyto lodě poskytují ohromnou
strategickou výhodu, ale také představují
jednu z největších výzev.

Útočnou silou letadlové lodě
jsou právě letadla. Na palubě se jinak nachází pouze
několik obraných zbraňových systémů, jako jsou protiletadlové střely a kulomety. Jako všechny silné vojenské jednotky jsou letadlové lodě lákavým cílem. Z tohoto důvodu letadlové lodě
v akci nikdy neplují samy. Přesné složení se může lišit podle mise, ale útočná skupina,
se kterou americké letadlové lodě cestují, se skládá z křižníku
s naváděnými střelami Tomahawk, dvou torpédoborců s naváděnými střelami,
útočné ponorka a zásobovací lodě.

Letadlová loď je vlajkovou lodí skupiny, což znamená, že v jejím velitelství se
nenachází jen můstek a řízení letového provozu, ale také je zde vlajkový můstek,
na kterém se nachází admiralita. Každá z lodí má svou
útočnou nebo obrannou roli. Výjimkou je zásobovací loď.

Většina letadlových lodí
nevyžaduje pravidelné tankování. Všechny americké letadlové lodě
a ta francouzská mají jaderný reaktor, takže mohou bez tankování
plout 25 let v kuse. I ropou poháněné letadlové lodě
jako britská HMS Queen Elisabeth mohou plout 18 000 km bez tankování, což snižuje množství zastávek. Americké letadlové lodě nebo ta francouzská
by mohly plout bez přestávky desítky let, ale nemohou nést dostatek jídla,
které je třeba pořád, a letecké palivo,
které je třeba pro letecké operace, což znamená,
že musí zastavovat každých pár týdnů.

Bylo by nevýhodné vystavovat
letadlové lodě nebezpečí tím, že by každých pár týdnů
někde musely zakotvit, proto v přístavech nekotví,
zásoby doplňují na moři. Zásobovací loď v nedalekém
přístavu natankuje palivo, nabere munici, jídlo a poštu,
vrátí se k letadlové lodi a pak se k ní těsně přiblíží.

Poté obě lodě vystřelí lana k té druhé. Tyto lana jsou použita k přetažení hadic,
kterými se doplní letecké palivo. K přeložení pevných zásob
se používají dvě metody. Buď se palety připevní
k jakési lanovce, která je převeze. Druhou metodou, která je snazší,
ale nebezpečnější, je připojení palet k helikoptérám,
které s nimi přeletí k letadlové lodi. Během toho se přesunou důležité zásoby
jako palivo i méně důležité jako pošta. Ale tohle není jediný způsob,
jak se pošta na letadlové lodě dostává.

Každá letadlová loď má poštovní adresu
jako jakákoliv jiná budova v USA. Tohle je poštovní adresa
lodi USS Gerald R. Ford. Rodiny námořníků mohou
posílat dopisy na tuto adresu a cena je stejná,
jako kamkoliv jinam do USA, i kdyby se loď nacházela
na druhé straně světa. Námořníci si mohou dokonce
objednat na svou loď balíčky. Doprava z USA na letadlovou loď
kdekoliv na světě většinou trvá jen 10 dní. Aby bylo možná taková rychlá doprava,
je nutné poštu přivážet častěji, ale výhodou je, že letadlové
lodě jsou letiště na moři.

Americké letadlové lodě používají
C-2 Greyhound jako nákladní letadla, která téměř denně létají
mezi letadlovou lodí a pobřežím. Když se na USS Ronald Reagan
v listopadu 2018 plavíte Jihočínským mořem, pošta dorazí běžnými
prostředky do Singapuru, kam C-2 Greyhound doletí,
vyzvedne poštu a vrátí se zpět na loď. Jak letadlová loď pluje dál,
cílové destinace Greyhoundů se mění podle toho, který spřátelený
národ je nejblíže.

Pošta má zvýšit morálku posádky, ale je to náklad s nejnižší prioritou. Letadla mají také za cíl dopravovat
náhradní součástky na letadlovou loď, stejně tak VIP, novináře a další osoby. C-2 Greyhound je velký
asi jako Embraer 145, civilní letadlo, které unese 50 lidí,
takže není nijak malý. Nejdelší letadlová loď na světě,
která je i tou nejnovější, je USS Gerald R.

Ford,
ale i ta měří asi 337 metrů. U komerčních letišť je přistávací
dráha s délkou 1 500 metrů, jako je ta u London City Airport,
považována za krátkou. Velká letiště jako Heathrow mají
přistávací dráhu přes 3 kilometry dlouhou. Jak se tedy C-2 Greayhound
a další letadla vyrovnávají s tím, že ranvej má jen 330 metrů? Nepoužívají ji, startují z pouze
99 metrů dlouhé dráhy. Všechny americké a francouzské
letadlové lodě používají katapulty, které letadla urychlí na vzletovou
rychlost za 3 až 4 vteřiny.

To umožňuje vzlet i větším
letadlům jako C-2 Greyhound na relativně krátké dráze. Jiné letadlové lodě
jako ty čínské a indické nemají katapulty, takže z nich startují jen lehčí letadla, která jsou schopna
vzlétnout z krátké ranveje. Oba typy letadlových lodí
mají záchytná lana, která zachytí přistávající letadla,
aby je rychle zpomalila. Jiné letadlové lodě mohou obsluhovat
jen letadla s vertikálním přistáním.

To, co se děje na palubě,
je dobře sehraný chaos. Na amerických letadlových lodích lze
podle triček rozlišit, kdo má jaký úkol. Žlutá trička navigují letadla na palubě, modrá trička pomáhají žlutým,
řídí posouvání letadel, výtahy, předávají vzkazy a tak dále. Červená trička mají na starosti munici. Fialová trička mají na starosti tankování, zelená trička nosí například obsluha
katapultů, údržbáři nebo správci nákladu.

Bílá trička nosí ti,
kteří pomáhají letadlům přistát, zdravotníci a další. Hnědá trička nosí kapitáni letadel,
kteří letadly nelétají, ale dohlíží na připravenost letadel ke startu. Kvůli malé ploše je
paluba nebezpečným místem. Je tak malá, že se tam
všechna letadla nevejdou, takže se pod ní nachází hangár. Větší letadlové lodě
mohou nést až 100 letadel.

Obří výtahy nepoužívaná letadla
uklízí do rozsáhlých hangárů. Na amerických letadlových lodích žije
a pracuje asi 6 000 lidí. 3 200 z nich má za úkol udržovat
v chodu samotnou loď. To zahrnuje práci ve strojovně,
údržbu reaktoru, úklid palub nebo i práci na můstku. Mnoho těchto prací probíhá v podpalubí, protože paluba je určena
pro letecké operace. Někteří z nich týdny
nevidí sluneční světlo.

2 500 patří pod letectvo. Kdyby to byla běžná letecká základna,
byli by to všichni pracovníci. Jsou to letečtí dispečeři, mechanici, technici, piloti a další. Pár stovek dalších lidí
tvoří směsice povolání. Pokud jde o osobní prostor,
většina posádky má k dispozici jedinou postel v místnosti se stovkou dalších lidí.

Ti nejvýše postavení mají
samozřejmě luxusnější prostory. Protože je to domov pro tisíce lidí, najdete zde i takové věci, jako jsou obchody, posilovny,
holičství, bary a podobně. Když je 6 000 lidí namačkáno
na jednu loď, je prostor luxusem a mise má vždy přednost. Zlatý věk zažily v 2. světové válce, takže někteří začali zpochybňovat
jejich důležitost v moderních bojích.

Každá země se
snaží mít v každém okamžiku své loďstvo v boji, v tréninku, nebo doma. Ale USA používají letadlové
lodě i k něčemu jinému. Jako ukázku síly. Téměř každý den najdete americkou
letadlovou loď plout někde po světě. Leden 2017 byl prvním
měsícem od 2. světové války, kdy se neplavila žádná
americká letadlová loď. I když nejsou nikde nasazené, jsou rychlé.

Dosahují nejvyšší rychlosti 56 km/h, takže se z Norfolku na Blízký východ
dostanou za pouhý týden. V Pacifiku mají USA ještě větší výhodu, protože USS Ronald Reagan má
domovský přístav v Jokusuce v Japonsku. Odtud se například k břehům
Severní Korey dostane za 29 hodin. Americké letadlové lodě většinu
času jen křižují oceány a připomínají jiným zemím
vojenskou sílu USA. Například USS Ronald Reagan
se vrátil ze čtyřměsíčního nasazení, během něhož se nezúčastnil žádného boje.

Většinu času jen křižoval Jihočínské moře. Je to oblast, kde se vojenskou nadvládu
snaží získat Čína, což se USA nelíbí. Dále v Asii americké letadlové
lodě běžně navštěvují Korejský poloostrov, aby Severní Koreji
připomněly svou přítomnost. Vrcholem byl listopad 2017,
kdy eskalovala severokorejská krize a kdy poblíž jejích břehů
kotvily tři letadlové lodě. Ačkoliv jsou velice mocné,
letadlové lodě představují snadný cíl, hlavně v době autonomních dronů
a přesných raket.

Potopením jediné americké letadlové
lodě by mohlo zemřít víc lidí, než kolik jich zemřelo ve válce v Iráku. A to nemluvím o ztrátě plavidla
v hodnotě desítek miliard dolarů. Žádná letadlová loď od druhé
světové války nebyla potopena, ale je to pravděpodobnější,
než se může zdát. Americké letadlové lodě
se účastní vojenských her, kdy spojenci simulují bojové podmínky.

V roce 2005 a 2015 se stalo, že švédská a francouzská ponorka vyhrála bitvu proti americké letadlové lodi. To znamená, že se dvě ponorky
různých států dostaly tak blízko, kde by mohly,
kdyby byly skutečným nepřítelem, odpálit torpéda a dost možná loď potopit. To v podstatě dokazuje,
že letadlová loď není tak nepotopitelná,
jak se může zdát.

USA už dostaly první
z deseti nových letadlových lodí a Čína, Indie a UK mají
letadlovou loď ve výstavbě, takže i přes jejich možnou zastaralost určitě v dohledné době
ze světových oceánů nezmizí. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz