Jak vytvořit bezpečné letiště?Wendover Productions

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 32
92 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:85
Počet zobrazení:7 146

Je doba dovolených, a pokud někam letíte, musíte se podrobit kontrole na letišti. Je ovšem tato kontrola tak důkladná, jak se zdá? A stojí vůbec za to vytvářet naprosto neproniknutelnou ochranu, podobně jako mají v Izraeli?

Přepis titulků

Toto video sponzoruje Blue Apron. Prvních 150 lidí přihlášených přes odkaz v popisku získá slevu 50 dolarů na první dva týdny u Blue Apron. V roce 2015 vyšla šokující zpráva, podle které TSA, agentura zodpovědná za leteckou bezpečnost v USA, v 95 % případů neodhalila drogy, výbušniny, zbraně a další zakázané předměty. V roce 2016 zkoušku zopakovali a získali stejný výsledek. V roce 2017 z testu vyšli lépe, ale přesto 70 % zakázaných předmětů prošlo.

Neexistují důkazy, že by TSA uvnitř USA někdy zabránila teroristickému útoku, a mimo USA existuje jen pár případů, kdy kontrola zabránila útoku. Letištní kontroly lidi zpomalují, zvyšují náklady a bezpečnost zvyšují jen minimálně. Dá se říct, že letištní kontroly nefungují efektivně. Ale proč?

Protože cílem letectví je dostat se z jednoho místa na druhé, nemůže průmysl regulovat jedna jediná země. Místo toho to dělá agentura OSN Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Až na dva členy, Lichtenštejsko a Dominiku, jsou všechny ostatní státy členy ICAO. Její regulace jsou víceméně univerzální. To oni jsou zodpovědní za to, že letecká doprava funguje všude na světě stejně. Ale jejich požadavky na zabezpečení letiště jsou nekonkrétní.

Pouze píšou: "Musí být vytvořena opatření, která zabrání zbraním, výbušninám a dalším nebezpečným zařízením, předmětům a substancím, které mohou být použity k nezákonnému jednání a jejichž vnesení není předem povoleno, aby se dostaly na palubu civilního letadla." Požadují tedy jen to, aby se před nastoupením pasažérů do letadla letiště ujistilo, že nemají zbraně. ICAO rozhoduje, zda tato podmínka byla splněna, ale je na každém státu, aby si zvolil svůj postup.

V USA letištní kontroly fungují takto. Po odbavení vám zkontrolují dokumenty, zavazadla projdou rentgenovým skenerem a vy projdete detektorem kovů nebo celotělovým skenerem. Někteří mohou projít dalšími kroky, jako prohledáním nebo testem na zbytky výbušnin, ale většina lidí projde jen těmito třemi kroky.

Je důležité vědět, že se můžete rozhodnout odmítnout detektor kovů nebo celotělový skener a místo toho se podrobit prohledání. Zcela to splňuje regulace ICAO, protože jedinec je prohledán, zda nemá zbraně. Faktem je, že letiště může hypoteticky dodržovat pravidla ICAO tím, že bude pouze prohledávat zavazadla a osoby, protože tím zbraně odhalí, ačkoliv to bude pomalé, invazivní a nepopulární.

Malá letiště to u zavazadel takto dělají. Místo rentgenu je fyzicky prohledají. S ohledem na americkou letištní kontrolu se často skloňuje slovo bezpečnostní divadlo. Tento výraz se používá hanlivě. Funkcí TSA je, aby letiště vypadala bezpečně. Ale jde o to, že na papíře TSA odvádí dobrou práci. Od 11. září teroristé nezaútočili na žádné letadlo opouštějící území USA. Ani nenastal žádný pokus o teroristický čin v letadle opouštějícím americké letiště.

Všechny případy se odehrály v letadlech z ciziny. Možná TSA dělá svou práci. Možná už jen hrozba možného chycení teroristy odradí. Nebo se teroristé rozhodli na letadla neútočit. USA je hlavním cílem terorismu, ale existují kontroverznější národy. Izraelská letištní bezpečnost je považována za nejlepší na světě.

Přestože je umístěn v politicky velmi nestálé oblasti, žádné letadlo opouštějící telavivské letiště Ben Gurion nebylo uneseno ani v něm nevybuchla bomba. Pokusy byly, ale jejich bezpečnostní opatření jsou téměř neproniknutelná. Fascinující je, že letiště nepoužívá žádné supermoderní přístroje. Používají stejné detektory kovů jako v USA a Evropě, ale soustředí se hlavně na lidský faktor. Izrael si uvědomil, že je velmi snadné pronést zbraně přes kontroly na letišti.

Plastické výbušniny, nekovové nože a tupé zbraně se odhalují těžko. Takže se nesoustředí na zbraně, které by mohly být použity k útoku, soustředí se na lidi, kteří by je mohli použít. Bezpečnostní opatření na letišti Ben Gurion začnou ještě před vstupem na letiště. Auta projedou bezpečnostní kontrolou 1,6 km před letištěm. Ochranka prohledává auta a hledá podezřele vypadající jedince. Jakmile pasažéři dorazí na letiště, už jsou sledováni. Vysoce vyškolení pracovníci v civilu prochází odbavovací halou a hledají jedince, kteří se chovají podivně nebo nervózně.

Než je pasažérům dovoleno se odbavit, musí projít pohovorem. Každý, kdo byl na tomto letišti, ví, jak podrobný ten pohovor je. Je to asi nejdůležitější faktor rozhodující o bezpečnosti letiště. Pasažérů se nejdříve ptají, co mají za práci, proč přišli do Izraele, jak dlouho tu zůstanou a jestli si balili vlastní zavazadlo. Bezpečnostní pracovník mezitím sleduje výraz v pasažérově tváři. Jdou ale i hlouběji.

Ptají se, proč jste navštívili určité země uvedené v pasu. Pak se ptají na podivně specifické věci. Jakou školu jste navštěvoval? Kdy jste se naposledy stěhoval? Jaké máte auto? Tím zjišťují, zda je pasažér upřímný. Pokud bezpečnostní pracovník vycítí nervozitu nebo se mu odpovědi nezdají, může pasažérovi přiřadit vyšší riziko. Po dokončení rozhovoru je pasažérovi na zadní stranu pasu umístěn čárový kód začínající číslem 1 až 6.

Pokud začíná 1, je pasažér považován za nerizikového. Toho se dostane prakticky jen občanům Izraele. Ale pokud začíná na 6, pasažér je považován za velmi rizikového a bude podroben velmi přísné kontrole. Odhad rizika je spojen hlavně s pohovorem, ale vliv na to má i profilování. Podle bezpečnostního systému Izraele je pasažér považován za více rizikového, pokud je to muž, pokud cestuje sám, pokud je mladý a hlavně pokud je Arab.

Izrael používá rasové profilování při odhadování rizika, což mnoho dalších států kritizuje. Avšak Izrael tvrdí, že tato technika je efektivní a tento stát byl donedávna ve válce s mnoha arabskými sousedy. V dnešní době je pro Araba nemožné cestovat a projít letištěm Ben Gurion, aniž by nezískal rizikový faktor 6.

Západní cestující bez izraelského občanství jsou také považováni za rizikovější, většinou získají faktor 4 nebo 5. Po pohovoru se pasažéři smí odbavit. Jejich zavazadla projdou klasickým rentgenem a pak se umístí do podtlakové komory. Tlak v komoře odpovídá tlaku v letadle, které letí ve výšce 2 až 2,5 kilometru. Odpálí to všechny bomby, které jsou nastaveny, aby vybuchly po vzlétnutí.

Pasažér mezitím projde běžným rentgenem nebo tělesným skenerem. Tento proces prohlídky je úplně stejný jako v Severní Americe, Evropě nebo Asii. Prostě projdou skenery a vezmou si zavazadla. Ti s vyšším rizikovým faktorem, nad 3 nebo 4, budou muset podstoupit manuální prohledání zavazadel a jedinci s faktorem 5 nebo 6 budou muset podstoupit další pohovor a prohlídku.

Bezpečnostní opatření nevymizí ani po nástupu do letadla. Podobně jako USA, i Izrael má systém leteckých maršálů, ozbrojených strážců v letadle. Na rozdíl od USA, tedy pokud jde o národní aerolinie El Al, jsou maršálové ve všech letech. Sedí mezi pasažéry, často poblíž těch, kteří jsou vyhodnoceni jako rizikoví. Mají pohotovostní tlačítka, která při pokusu o únos upozorní piloty. Pokud maršál toto tlačítko zmáčkne, v kokpitu se spustí alarm a piloti letadlo pošlou do střemhlavého letu, čímž útočníka srazí.

Tato technika už v minulosti teroristickým útokům zabránila. Tito letečtí maršálové chrání letadlo zevnitř, ale další systém ho chrání zvenčí. Letadla El Alu mají zabudované tepelné světlice, které se odpálí, pokud radar zaznamená blížící se střelu. Teplotou naváděné rakety se zaměří na světlice místo letadla. El Al a další izraelské aerolinie bezpečí zajišťují tím, že své pracovníky mají i na cílových letištích.

Když pasažéři cestují do Izraele, musí projít velmi podobným procesem jako na letišti Ben Gurion. Podrobí se pohovoru, profilování a určení rizikovosti každého pasažéra. Na mnoha letištích jejich pracovníci fyzicky prohledávají zavazadla a teprve potom je předají běžné ochrance. Přestože je El Al hlavní leteckou linkou nejkontroverznějšího státu na světě, prožil první a poslední únos v roce 1968, a ani tehdy nikdo nezemřel.

Letiště Ben Gurion je důkazem toho, že skutečně lze teoreticky vytvořit naprostou bezpečnost. Ale je to možné všude na světě? S telavivským letištěm se to má tak: není příliš velké. Každý rok jím projde 20 milionů pasažérů, což z něj dělá letiště vytížené jako San Diego nebo Berlín. Nejsou to malá letiště, ale nejsou vytížená jako JFK, Heathrow a Dubaj.

Těžko říct, zda by se izraelský systém dal použít univerzálně. Je jisté, že určité části systému by nefungovaly. Většina států by neschválila systém, který silně závisí na rasovém profilování. V mnoha státech jsou takovéto praktiky nelegální. A přesto světová letiště pečlivě sledují izraelské metody. USA už u mnoha mezinárodních letů zavedla bezpečnostní pohovory.

Ale ty provádějí méně zkušení najatí pracovníci. Bruselské letiště po bombovém útoku v roce 2016 zaměstnalo pracovníky specializující se na analýzu chování. Mnoho jiných letišť vyslalo zástupce na letiště Ben Gurion, aby se z jejich techniky poučili a potichu mohli Izrael začít napodobovat. Ale otázkou je, zda vůbec chceme větší bezpečnost na letištích. Pokud dojde na úsporu času, možná ani nechceme.

Jak jsem už zmínil, v USA se neodehrál úspěšný útok na letadlo od 11. září. I po celém světě únosy letadel prakticky neexistují. Avšak bezpečnost má své následky. Asi nejviditelnějším je, že každý let vzlétající z letiště v USA zahrnuje bezpečnostní poplatek 5 dolarů a 60 centů. V drahé letence do Evropy nebo Asie se to ztratí, ale pokud se chtějí USA někdy dostat na úroveň Evropy a mít nízkonákladové letenky za 10 až 20 dolarů, musí se tohoto poplatku zbavit.

Studie zjistila, že průměrné náklady TSA na každý zachráněný život, peníze utracené za každý zachráněný život, jsou 667 milionů dolarů. Můžete říct, že cena života se nedá vyčíslit. Bezpečnost, která zachrání tyto životy, avšak stojí životy. Letadlo je nejbezpečnějším způsobem cestování. Je stokrát až tisíckrát bezpečnější než řízení.

Bránění lidem cestovat letadlem je smrtící. Ekonomové zjistili, že zvýšení bezpečnosti na letišti po 11. září bylo zodpovědné za 6% pokles počtu cestujících. V roce 2002 zemřelo přes 500 lidí, protože kvůli delšímu odbavení a důkladnějším prohlídkám se rozhodli raději řídit a stali se obětí nehody. Snadné létaní pomáhá všem. Lidé cestují rychleji a pomáhá to i aerolinkám, dokud to tedy nesníží bezpečnost létání.

V Izraeli cestující musí dorazit o 3 hodiny dřív, aby prošli kontrolou. Cestování je neefektivní. Ale jinde v Evropě cestující nabádají, aby dorazili jen hodinu před odletem. Cílem je mít rychlou a efektivní bezpečnost. Žádný stát ani letiště nemá dokonalý systém, ale abychom ho dosáhli, musíme spojit prvky nejdůkladnější kontroly s těmi nejrychlejšími.

Izraeli může procházet invazivní a neetický, přesto velmi efektivní systém, protože tomu tak být musí. Je to stát, který se zdá být neustále ve válce. Mnoho oblastí na světě není hlavním cílem teroristů. Je těžké posoudit, zda jsou bezpečnostní kontroly efektivní. Neexistuje kontrolní skupina rozvinutých států, které nepoužívají kontroly na letišti. Nejefektivnější bezpečnostní systém brání útokům pouhou hrozbou možných následků, a ne přímým prohledáváním.

Možná bezpečnost na letišti funguje. USA, Evropy, Asie a ostatních bezpečných rozvinutých států světa se musíme zeptat, zda bezpečnostní kontroly na letišti životy zachraňují, nebo je maří. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (12)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

FREE PALESTINE

09

Odpovědět

Stát Izrael je opravdu neskutečně pragmatický co se týče otázek vlastní bezpečnosti a ochrany své země.
Jejich až prostince jednoduchá otázka: "seš arab?" - jo...? No tak to počítej s tím že si tě rozhodně pořádně proklepnem, všechno u tebe prohledáme a v tom letadle poblíž tebe bude sedět vycvičenej frajer kterej se rozhodně nebude zdráhat zasáhnout když začneš mít roupy. Je to prostě super přístup. Jednoduchý a funkční.

Celkem mě mrzí že v moderní politice dnešních dnů právě tento čirý pragmatismus tak chybí což se právě přelévá i do otázek bezpečnosti kdy se bere jako nepatřičné zjišťovat jestli je dotyčný (např.) arab nebo ne. Škoda no...

222

Odpovědět

Skoda ze se nemuzes narodit jako slusny arab a zkusit si zacestovat po svete a pak komentovat..

54

Odpovědět

+UzivatelNo a kdybych se narodil jako slušný arab, tak mě čeká na Izraelském letišti co? - No určitě delší pohovor než kdybych se narodil jako Izraelec - to je fakt - pak by následovala solidní prohlídka no a pak jistota že mám poblíž sebe člověka který si mě bude všímat... Hm - ale vzhledem k faktu že bych jako slušný arab sledoval zprávy a byl si vědom jak historických událostí, tak i reálné současnosti, tak bych co? No asi bych to jako slušný arab prostě chápal.

V tom to prostě vězí - bejt to naopak a Izrael se chovat jako příslušníci arabských států a naopak arabové kdyby byli v pozici Izraelců, tak se musí pro zachování svého národa chovat stejně - jinak by zmizely už z mapy.

Je tedy v této úvaze nějaká logická chyba?

20

Odpovědět

+koubelkatak treba to, ze jsem se narodil jako arab neznamena, ze muzu za to co udelal nejaky arab predemnou a asi by mne sralo, ze musim neco jinak nez ostatni, ale to se deje stejne takze asi neni... proste holt pesek..

01

Odpovědět

+UzivatelNo tak asi bych to bral stejně jako když po revoluci se začaly objevovat v rakouském pohraničí obchody které měli ve výlohách napsáno "Češi nekraďte nám tady" - nebylo to o tom že bych tam něco ukradl já, jen prostě se to začalo dít v takovém měřítku že na to museli rakušané - pravda jen cedulí - reagovat.

No a Izrael to má stejně, jen když jde o životy vlastních občanů, tak nechtěl spoléhat už jen na náhodu (náhoda ve stylu - tak třeba tenhle je fajn a nic proti nám nemá ... (i když ti ostatní nás chtěli zahnat do moře...) Takže mu nezbává než být preventivně opatrný a já stejně jako jsem chápal prodejce v rakouském pohraničí, tak chápu i Izraelce obklopené národy které se už mnohokráte pokusili je všechny zklikvidovat.
Mě by coby araba nasralo maximálně jen to kdyby mě Izraelci chtěli zastřelit jen proto že jsem chtěl leťet jejich aerolinkama - ale to se zjevně neděje. Takže já je chápu a kdo ne, ten by si měl zopáknout dějepis.

10

Odpovědět

Prakticky nikdy jsem nezažil, že by arab měl problém s kontrolou...vždycky s tím počítají a jsou schopní to pochopit...narozdíl od čechů, kteří nejsou schopni pochopit základní pravidla a hádají se do krve o 150 ml šampon (ano pravidla o tekutinách jsou na houby a ví to i většina bezpečáků, ale je to jejich práce). Takže za mě radši budu kontrolovat arabi než čechy.

10

Odpovědět

Nejkontroverznější stát? Stát v jedné z nejkontroverznějších oblastí snad.

Každopádně když jsem před šesti lety letěl Svatou zemi navštívit, nikdy předtím ani potom jsem nebyl podroben tak zevrubné prohlídce jako na Havlišti Václava Letce. Opravdu nervózní jsem byl když v kumbálu, kde celníci prohlédavali můj kufr, jsem se musel vysvléct do trenýrek a chlápek co mě prohledával si nasazoval gumové rukavice. Naopak při cestě zpátky měli na TelAvivském letišti nějaké technické problémy s odbavením a potom co se hromadili lidi v hale proběhlo odbavení včetně pohovoru až nečekaně rychle. Každopádně stálo to za to.

30

Odpovědět

Prostě nenechte lítat lidi hlasící se k islámu a bude všude bezpečno :)

137

Odpovědět

Přesně tak, lidi s turbanem, plnovousem, slunečními brýlemi, granáty u pasu a AK47 v batohu bych do letadla vůbec nepouštěl.

250

Odpovědět

+ElrosJojo, ty sluneční brýle by mě vadili nejvíc. Proč asi lidé mají bělmo a je zřetelně vidět kam se člověk dívá? Protože jsme se vyvinuli ve společnost, pro kterou je komunikace životně důležitá a člověk, který si v uzavřeném prostoru letištní haly zakrývá oči slunečními brýlemi je tedy nanejvýš podezřelý a spadá do stupně nebezpečnosti 6.

Jak se správně vyhodnocuje hrozba bylo ukázáno ve filmu Man In Black při přijímacích testech viz The most unlikely threat

;-)

40

Odpovědět

+randomofamberMě by asi víc vadily ty granáty a puška, ale každý máme svoje způsoby určování nebezpečnosti.

20