Jakému státu patří mezinárodní letiště?

Toto video Wendover Production
sponzoruje Hover. Získejte 10% slevu
na svou doménu nebo email při zadání kódu Wendover při placení. Mám tuto otázku. Letíte letadlem z New Yorku do Amsterdamu,
kde přesednete na let do Kapského města. V Amsterdamu se pasažéři
dostanou do terminálu a nasednou do dalšího letadla. Neprocházíte přes pasovou kontrolu,
takže v jaké zemi se nacházíte?

Snadnou odpovědí je: "V Nizozemsku." Ale nejste ve stejném Nizozemsku
jako lidé v centru Amsterdamu. Mezinárodní zóna letiště
patří státu, na kterém se nachází. Víceméně. Je to téměř jiný stát, protože imigrační úředník bude tvrdit,
že v Nizozemsku nejste, ale policista bude tvrdit, že jste. V právním smyslu jste byli v Nizozemsku,
ale v imigračním smyslu ne.

Tím mohou vzniknout nepříjemnosti. Čínský občan nepotřebuje vízum, aby na letišti v Amsterdamu
přestoupil na jiný let. Ale ke vstupu do Nizozemska vízum potřebuje. Pokud čínský občan bez víza spáchá
na amsterdamském letišti zločin, tento zločin musí řešit nizozemský soud. Ale pokud nemá vízum,
nemůže legálně vstoupit do Nizozemska. Stát poté má neuvěřitelnou možnost vytvořit pohyblivý mezinárodní prostor
kolem tohoto občana.

Ať se vydá kamkoliv, není v Nizozemsku,
ani kdyby se procházel přímo Amsterdamem. Nikdy neprojde pasovou kontrolou,
ani do pasu nedostane razítko, ale fyzicky se bude nacházet v Nizozemsku. Samozřejmě bude neustále
doprovázen policisty. Otázka, ve které zemi se
na letišti nacházíte, může být kvůli USA ještě trochu zamotanější. USA provozují unikátní
systém předběžných kontrol na vybraných letištích, některých
železničních stanicích a přístavech.

Když například letíte
z Dublinu do New Yorku, kontrolou projdete v Dublinu, takže po příletu do New Yorku
můžete hned bez kontroly odejít z letiště. Je to jako byste přiletěli domácím letem. Po průchodu kontrolou v Irsku jste v USA v imigračním smyslu,
ale teď se to začne zamotávat. Jste v USA, ale ne na území USA.

Irské právo se na vás vztahuje
i po průchodu americkou celní kontrolou. Tedy až na výjimky. Na celní úředníky pracující u této kontroly se vztahuje americké právo,
přestože jsou v Irsku. Jedná se s nimi jako s diplomaty. Zločiny na letišti jsou vzácné,
takže problémy většinou nevznikají. Ale představte si celní zařízení v Abú Dhabí
ve Spojených arabských emirátech.

Homosexualita je tu ilegální, může být
trestána pokutami, vězením nebo hůře. Pokud po průchodu celní kontrolou
v Abú Dhabí dáte volnost svému já, můžete být technicky v USA
zatčeni za homosexualitu. Nikdy se to nestane, protože by vznikla
diplomatická roztržka obřích rozměrů. Ale jde o to, že by se to stát mohlo. Když mluvím o diplomacii, větší právní zmatek
souvisí s hlavním sídlem OSN v New Yorku. Území, na kterém budova stojí, není technicky
půdou USA, ale mezinárodní zónou. Aplikují se zde obecné zákony USA, ale OSN může vytvořit vlastní zákony,
které mají přednost před zákony USA.

Hlavní sídlo OSN v New Yorku může pro své zaměstnance vydávat
vlastní známky a mít vlastní poštovní systém. V USA by to bylo nelegální. Existuje více způsobů,
jak navštívit zemi bez hraniční kontroly. Ve 40. letech si Estonsko
a Rusko načrtly novou hranici, čímž vytvořily jakýsi výběžek
ruského území do Estonska mezi městy Lutepää a Sesniki.

Jako součást Sovětského svazu
nebylo problém postavit silnici mezi těmito městy skrz výběžek, protože hranice nebyly hlídané. Ale když se Sovětský svaz rozpadl, byla tato hranice jednou
z nejstřeženějších na světě. Sasniki bylo odříznuto od zbytku Estonska. Rusko se tedy rozhodlo dovolit
autům průjezd touto cestou bez hraniční kontroly a bez papírování,
pokud tedy nezastaví.

Pohraničník se dívá
na kamery z obou stran cesty, aby měl jistotu, že každé auto,
které tam vjede i vyjede. A pokud to autu trvá moc dlouho,
vyšle tam hlídku. Ale tato cesta umožňuje jedincům
navštívit nejvíce střeženou zemi na světě bez víza, a dokonce i bez pasu. I přes lásku USA k vysokým zdím, zabezpečeným hranicím
a ozbrojeným pohraničníkům můžete legálně navštívit
USA bez hraniční kontroly.

Protože se jedná o nejdelší hranici světa existuje pár nehlídaných
přechodů na hranicích USA a Kanady. Ale i přes to jste povinni se nahlásit
na nejbližší stanici pohraniční stráže. Až na jednu výjimku. Hyder na Aljašce je odlišný tím, že je to jediné město na jihu Aljašky, které je s vnějším světem spojeno silnicí. Důvodem je, že se nachází
hned za hranicemi s Kanadou.

Díky tomu jediná cesta
do Hyderu vede z Kanady a autem se odtamtud nikam
jinam do USA nedostanete. Proto na hranicích nenajdete
žádnou hraniční kontrolu a nemáte povinnost
se hlásit pohraniční stráži. Ale na kanadské straně hranice
stojí kanadská pohraniční stanice, takže můžete neúmyslně vyjet
na území USA bez pasu a zůstat tam uvězněni. Hyder je v podstatě
kanadské město na území Aljašky.

Obyvatelé neoficiálně užívají časovou
zónu Britské Kolumbie a ne Aljašky. Platí kanadskými dolary, mají kanadská čísla
a využívají kanadské hasiče a záchranáře. Nejzajímavější ale asi je, že pro cestu z Hyderu
do USA potřebujete pas. Ačkoliv nemá letiště,
přistávají tu hydroplány, které pravidelně létají
do Ketchikanu na Aljašce. Přestože se jedná let
v rámci jednoho státu, po přistání v Ketchikanu musí
cestující projít celní kontrolou.

Dává to smysl. V Hyderu nenajdete americký celní úřad, protože se odtamtud
jinam do USA nedostanete. Ale tento let je jediným případem,
kdy potřebujete pas pro cestu z jednoho místa v USA na jiné. Ale nyní zpět k základní otázce
ohledně toho, v jaké zemi se nacházíte. V jaké zemi se nacházíte v letadle? Řekněme, že letíte letadlem registrovaným
v Irsku z Paříže, přes Kanadu do New Yorku.

Jste v Irsku, Francii, Kanadě nebo USA? Je to neuvěřitelně komplikované. Podle imigračních zákonů
nejste v žádné zemi. Podobně jako na mezinárodním letišti. Ale i přes to se nacházíte
na svrchovaném území Kanady. Každý stát si určuje,
do jaké výšky nad zemí sahá jeho území, ale hranice všech zemí
přesahuje výšku, ve které se létá. Ale z právního hlediska v tom letadle můžete být v Irsku, Francii,
Kanadě a USA najednou.

Právní klasifikace zločinů spáchaných
v letadle může být nejasná. Každý stát může zločin
soudit podle svých zákonů. Většinou se aplikují zákony státu,
kde je letadlo registrováno. V tomto případě Irska. Ale za předpokladu,
že letadlo doletí do svého cíle v USA, zločince zatknou američtí policisté. Pokud o tohoto člověka nezažádá jiný stát, soud proběhne na půdě USA
podle zákonů USA, protože letadlo zde přistálo.

Ale Kanada se může rozhodnout,
že toho člověka chce soudit. V roce 1988 v letu Pan Am 103 nastal
výbuch bomby nad Lockerbie ve Skotsku. Obřím problémem bylo,
pod koho by měl zločin spadat. Hlavně proto, že podezřelí byli Libyjci. Nakonec se soud konal
ve Skotsku podle skotského práva. Protože letadlo přelétalo
Skotské území a zde havarovalo, měli zločin soudit.

Ale kvůli komplikovaným diplomatickým
důvodům s vydáním podezřelých se soud konal na staré americké
letecké základně v Nizozemsku, která byla dočasně podstoupena Skotsku. Nepříliš uspokojivou odpovědí na otázku,
ve které zemi se během letu nacházíte, je, že záleží na okolnostech. Státy budou své právo nárokovat
a ignorovat, jak se jim to bude hodit. Jediným způsobem, jak to zjistit,
je naskočit na let a spáchat zločin.

Překlad: Mithril
www.videacesky.cz