Proč aerolinky prodávají víc sedadel, než mají k dispozici?

Let United 3411 měl
opustit letiště Chicago O'Hare v 17:40 v neděli 9. dubna
a měl přistát v Louisville v Kentucky. Ale po vytažení pasažéra z letadla
a dvouhodinovém zpoždění se stal nejhorší PR katastrofou
v oblasti letecké dopravy. Ale z celého příběhu vyplývá,
že aerolinky prodávají více sedadel, než mají. Je to pro ně výhodnější. U každého letu
se část lidí nedostaví k odletu. Sleduje se tzv.

počet zameškání. Let s prázdným sedadlem
je zmařenou příležitostí vydělat peníze, třebaže za to sedadlo někdo zaplatil. Proto mnoho aerolinek využívá složitý systém,
který předvídá, kolik lidí k odletu nedorazí. Tento počet se liší podle trasy a data. V americkém Chicagu,
odkud let 3411 odlétal, se mnoho lidí k odletu nedostaví,
protože je to centrální uzel. Mnoho pasažérů, kteří z Chicaga odlétají,
jen přestupují z jiného letu. A protože čtvrtina
domácích letů má zpoždění, mnoho lidí nestihne svůj spoj.

Navíc z Chicaga létá mnoho konkurenčních
aerolinek a existují i jiné druhy dopravy. Takže pro pasažéry není problém změnit plán
a odletět o pár hodin, či dní, později. U letu z malého letiště Bangor
v Maine do Washingtonu D.C. pasažéři jen výjimečně let nestihnou
nebo nedorazí k odletu. Žádní pasažéři v Bangoru
na tento let nepřestupují, navíc je jen málo alternativ. Protože odtud odlétá 10 až 15 letadel
denně a vlaky sem nejezdí, je zmeškání letu z Bangoru mnohem větším
problémem než zmeškání letu z Chicaga.

U letů v neděli v noci, jako byl 3411,
se k odletu nedostaví minimum lidí, protože cestující se potřebují
dostat v pondělí do práce. Neexistují veřejná data o tom,
kolik lidí zamešká svůj let, je to chráněné tajemství, ale aerolinky využívají
tato data k vytvoření modelů toho, kolik sedadel navíc mohou prodat. Dobrou zprávou je,
že se tyto modely zlepšují.

V roce 1990 americké aerolinky na palubu
nevpustili asi 16 z každých 10 000 pasažérů. Nyní je to 9 z každých 10 000 pasažérů. S kvalitnějšími daty a chytřejšími programy tyto modely umožňují prodávat
neexistující sedadla mnohem bezpečněji. Koneckonců kompenzace,
které aerolinky ročně zaplatí půl milionu lidí,
kteří se do letadla nedostanou, jsou mnohem nižší než stovky milionů dolarů,
které vydělají prodáním více letenek. Tedy až do chvíle,
kdy se z toho stane světová PR katastrofa.

Jak si zajistit,
že nebudete muset opustit palubu? Když aerolinky nedobrovolně
vybírají pasažéry, kteří si musí vystoupit, často používají hierarchický systém. Na ráně jsou jedinci,
kteří mají nejmenší právo být na palubě nebo jsou pro aerolinky
papírově nejméně cenní. Běžně počítač vybere osoby, které nastoupili
poslední nebo létají jen velmi zřídka. Pokud se odbavíte brzy,
klidně i online, a získáte svou letenku, máte větší šanci zůstat v letadle.

Navíc pokud máte účet častého zákazníka,
i když ho třeba moc nevyužíváte, získáte výhodu oproti lidem,
kteří ho nemají. Také můžete letět se společností,
která neprodává příliš letenek navíc. JetBlue v roce 2013 nedobrovolně
vyvedla z letadla pouze 18 pasažérů z celkových 21 milionů. Protože prodávají hlavně neflexibilní
letenky s menším počtem přestupů, pasažéři se k odletu dostaví
s větší pravděpodobností. JetBlue tedy neprodává
příliš mnoho letenek navíc.

Musíte si pamatovat,
že aerolinky se neustále snaží vydělat stále více peněz
na jedno sedadlo, aby mohly snížit cenu letenek. Tím netvrdím,
že chtějí být dobročinnou organizací. Pouze vědí, že o nákupu
jejich letenek rozhoduje jediné číslo: cena letenky. Využijí téměř každou příležitost,
kterou ji mohou snížit, čímž zvýší svoji konkurenceschopnost.

Čím dál vyšší počet cestujících
chce levnější lety místo zážitku z letu. Proto nízkonákladové
aerolinky osekávají služby. Celý trend letenek bez zavazadel, poplatku za všechno
a prodávání více nadpočtu letenek je výsledkem toho, co zákazník skutečně chce. Levné letenky. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz