Thumbnail play icon

Kanadská severozápadní cestaWendover Productions

Přidat do sledovaných sérií 12
93 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:106
Počet zobrazení:4 661

Na severu Kanady se nachází lodní cesta, která by díky globálnímu oteplování mohla nabýt na důležitosti. Avšak společně s tím přichází problémy, které se týkají práv v dané oblasti a politiky. Dočkáme se kratší cesty mezi Atlantikem a Tichým oceánem?

Komentáře (20)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Mohl taky zmínit, že pokud se začne více využívat severozápadní cesta, vybuduje se v tom důsledku podstatně větší podpůrná infrastruktura a zvýší počet obyvatel na severu Kanady. Rozuměj v jedné z posledních oblastí na světě, která ještě jakž takž zůstala zachovaná a téměř nedotčená člověkem.

00

Odpovědět

Sorry, ale roztopenie ľadu zo severného pólu nezodvihne more ani o centimeter, pretože na vode už je. Fyzika základnej školy, archimedov zákon. To, čo zodvihne moria sú kontinentálne ľadovce.

02

Odpovědět

Nevíte někdo o nějakém srovnání jak se daří flóře při různém procentuálního množství CO2 ve vzduchu?

20

Odpovědět

Obvykle roste lépe při vyšší hodnotě CO2 -rostlinné hmoty přibývá rychleji (dokonce je to jedna z metod časování dřevěných artefaktů).

00

Odpovědět

+orcinusorca2017Díky. Dá se tedy nějak přiblížit, jak dobře funguje autoregulace Země?
Vyšší hodnota CO2 -> rostliny přeměňují více CO2, nižší hodnota CO2 -> rostliny přemění méně CO2.
Můžeme tudíž z dlouhodobého hlediska počítat s tím, že se množství CO2 ustálí na nové hladině?

00

Odpovědět

+pes RakeťákDůležitá je také teplota, sluneční záření a voda (snad nemusím uvádět danou chemickou reakci).

Navíc na vyvozování závěrů o autoregulaci, či nové stabilní hladině jednoduše nemáme dostatek dat (průmyslová revoluce probíhá zhruba 200 let, ale měření celosvětových teplot nuzných 30 let).

Navíc různé větrníky a jiné způsoby výroby el. energie odebírají energii a tedy lze předpokládat i kolísání teplot. Neoblíbenost uhlí má mnohem prozaičtější důvody než "globální oteplování" a to vysokou prašnost a neobnovitelnost (prostě za 5 let se nevytvoří nová vrstva uhlí, naopak stejné množství energie se může uložit do stromů, či rostlin).

10

Odpovědět

+orcinusorca2017A pokud bychom vzali v potaz zmenšený model typu Biosféra 2, dá se z něho vyvozovat nějaké závěry?

00

Odpovědět

+pes Rakeťák"Ostrovní systémy" obvykle vykazují ostrovní gigantismus (bez přirozených predátorů se budou jednotlivé generace druhu zvětšovat). Takže mají malou vypovídající hodnotu.

00

Odpovědět

+orcinusorca2017Obvykle ale ne vždy, například smrky rostou rychleji při vyšší koncentraci CO2 než duby a buky. Na druhé straně vyšší koncentrace CO2 způsobuje kyselé deště které mnohem víc škodí smrkům než dubům a bukům. Z toho plyne že každá rostlina má svou ideální koncentraci CO2 při které se jí daří nejlépe.

00

Odpovědět

+Alberto123Kyselé deště jsou způsobeny především sírou v ovzduší (oxidy síry, či oxidy DUSÍKU, nikoli CO, či CO2).

00

Odpovědět

V současné době je pro rostliny koncentrace CO2 nízká. Zvládnou mnohem víc a je to přímo úměrné intenzitě světla. Čím více světla, tím více fotonů se dostane do chloroplastu, který pak spálí více CO2. Nicméně existuje hranice, kdy dojde k poškození fotosyntetického aparátu.
Abych to shrnul, tak při současné intenzitě slunečního záření není pro rostliny koncentrace CO2 v atmosféře dostatečná. NASA pár let zpátky vydala pěknou animaci toho jak především fytoplankton eliminuje CO2 produkované člověkem.
Ještě tu někdo zmiňoval kyselé deště. Je tomu skutečně tak. CO2 se v atmosféře slučuje s vodou a vzniká slabá kyselina uhličitá.

10

Odpovědět

+NickerV ideálním laboratorním prostředí jistě ano, jenže kyselina uhličitá se také rozpadá (vlivem vlhkosti a slunečního záření) zpět na CO2 a H2O.

Množství kyseliny uhličité je velmi malé a důsledky jejího působení tedy neměřitelné.

11

Odpovědět

+orcinusorca2017Kyselý déšť je definován jako typ srážek s pH nižším než 5,6. Normální déšť má pH mírně pod 6 — je mírně kyselý. Toto přirozené okyselení způsobuje oxid uhličitý, který tvoří s vodou slabou kyselinu uhličitou. Zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 .

00

Odpovědět

+Alberto123_TOTO PŘIROZENÉ okyselení způsobuje oxid uhličitý. KYSELÝ DÉŠŤ je způsoben oxidy SÍRY pocházejícími ze sopečné činnosti a spalování fosilních paliv, nebo také oxidy DUSÍKU pocházejícími například z automobilů. _

Polopatě z pH 7 na pH 5,6 je voda okyselena přirozeně CO2, dále od pH 5,6 níže je voda okyselena sloučeninami síry a dusíku.

10

Odpovědět

+orcinusorca2017"vyšší koncentrace CO2 způsobuje mírně kyselé deště" je tohle lepší?

00

Odpovědět

+Alberto123Není to sice ustálený pojem, ale "kyselkový déšť" by mohl odpovídat. (Vždyť ta reakce probíhá i obráceně. )

00

Odpovědět

+orcinusorca2017Máš pravdu pojem "kyselkový déšť" je mnohem přesnější. Tady je několik odkazů na studie jež probíhají v ČR a zabývají se vlivem zvýšeného množství CO2 na rostliny.
http://www.czechglobe.cz/cs/
https://alive.osu.cz/proc-se-sleduje-dech-lesa-a-jak-souvisi-s-globalni-zmenou-na-nasi-planete/

00

Odpovědět

+orcinusorca2017Těmi důsledky jsem myslel zda přičíst škody čistě
vodní erozi (voda někam zateče+zmrzne a roztáhne se: poškodí materiál),
či vodě okyselené (voda někam zateče+poškodí materiál+zmrzne a roztáhne se při nižší teplotě: znovu poškodí materiál)

00

Odpovědět

Nějak se mi nezdají údaje po čase 9:00.
"Každý stupeň globálního oteplování jen v USA způsobí ztrátu 144 miliard dolarů za rok."
"Pokud se klima USA oteplí o 12 stupňů, což je podle EPA možné v roce 2100…"
To není kritika překladu ale nedůvěra ke zdrojům dat a jejich zpracování ze kterých čerpají výpočty.

10

Odpovědět

Na youtubu má odkaz na svůj scénář, ve kterém má dokonce uvedeny i zdroje:
https://drive.google.com/file/d/0B2p-HoK9KXEAY2E3N0VRQVg4NEU/view

a to na co se ptáš, tak je dle všeho bráno odsud:
http://scholar.harvard.edu/files/stock/files/cost_of_delaying_action.pdf

40
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)