Obrana proti střelné zbraniFunker Tactical

Obrana proti zbrani Odchýlení / Útok / Odchod Já jsem Ryan z Fit-to-Fight v další epizodě Funker Tactical. Tentokrát se podíváme na obranu proti zbrani mířené zepředu, a na pár variací, když je například někdo s námi, nebo když útočník míří mimo střed našeho těla. Střed těla se může jinak jevit z dálky a jinak z blízka. V tomhle případě, kdy na mě namíří Brad a Raul je vedle mě, často uvidíte odchýlení do strany.

V takové situaci by byl problém ten, kdyby byla zbraň nabitá a on měl prst na spoušti, Raul by to nejspíš schytal. Abych tomu zabránil, tak zbraň vychýlím na druhou stranu. Udělám dvě věci, posunu zbraň, a zároveň natočím své lopatky tím, že posunu rameno dopředu. Dostanu se rychleji mimo směr střely. Když jsem mimo směr střely, tak chci dostat zbraň pod kontrolu, to provedu tak, že položím druhou ruku na zbraň.

Když už mám druhou ruku na zbrani, tak je Brad problém, ne zbraň. Teď mě zbraň neohrožuje. Už nevystřelí? Může, třeba už vystřelila, není to důležitý, protože jsem mimo směr střely. Je poloautomatická. Šance je, že po prvním výstřelu se znovu nenabije, proto si s tím tolik nelámu hlavu.

Teď už žádnou část svýho těla nenasměruju do směru střely. Jsem mimo směr, vychýlím zbraň, dostanu to pod kontrolu. Teď plánuju zaútočit, protože je tu se mnou Raul. Potom půjdu buď k Bradovi, nebo k Raulovi. Nechci ale udělat něco takovýdleho, že se ubráním a pak se posunu. Protože teď... Když se pokouším ochránit osobu, která je se mnou, Raul by to nepotřeboval, ale kdyby to byl někdo jiný, tak nemá smysl dělat hrdinu a pak se posunout.

V tomhle případě - odchýlit, dostat pod kontrolu, zaútočit, odejít. Odchýlím, a když to dostanu pod kontrolu, zaútočím. Převezmu situaci a půjdu k Bradovi, nebo k Raulovi, kterej je se mnou. Proč ho prostě nestřelíš? To je dobrá otázka. Například kvůli práci rukou. Problémy, které měl on, teď budu mít já.

Musím vložit zásobník, nabít, namířit. V okolí by mohlo bejt víc lidí. Pokud to nemám zmáklý, netrénuju to pořád dokola... Myslím, že rizika převažují výhody. Navíc ta zbraň není moje, nic o ní nevím, je jeho, nemusí bejt nabitá, nemusí bejt skutečná, třeba ji koupil někde za pár babek a bouchne mi v ruce. Pokud bych ji měl použít, raději bych s ní udeřil místo pěsti. Často vidíš lidi, který dělají obranu proti zbrani, že odchýlí, kopnou, potom udělají tohle a potom tamto, a tak dále.

U nás to ale neuvidíš, protože neplánuju tu zbraň použít. Neznám tu zbraň, není moje, ale jeho. Kdyby byla tvoje, tak bys měl zapracovat na svojí pozornosti. A při úderu zbraní nepočítáš s možností, že by ji mohl získat zpátky? Počítám a proto toho nechceme dělat hodně, chápeš? Jak víš, počáteční pohyb, když jsem tady, je odchýlení a jeden úder, pak odejdu. Nebo se k němu přiblížím a budu bojovat, jak bych bojoval normálně.

Jenže bouchám zbraní, takže ho musím zaneprázdnit, musím ho udržet v pohybu, potom je zbraň moje přilepšení. Nemám moc na vybranou, pokud zbraň neodhodím pryč, a pokud někdo v okolí bude s ním, tak nechci, aby ji sebral. Co je další část učení? Myslím tím, jestli se můžeš naučit víc o zbraních? Můžeme o zbraních vědět víc? Co bychom měli teď dělat? Lidi, který trénujou obranu proti zbrani, by jim měli rozumět. Pokud chodíš na trénink krav-maga, nebo máš svou tělocvičnu, nebo na trénink pěstních soubojů, cokoliv.

Děláš tyhle obrany proti zbrani, ale nevíš, jak zbraň funguje, tak bys měl sehnat kvalifikovanýho instruktora, a zjistit, jak zbraň funguje. To bych radil. Vidím často lidi, který dělají obranu proti zbrani, ale nikdy ze zbraně nevystřelili. Neví, jaký to je, jak to zní, jak zapáchá. Když Brad začne mířit, já to odchýlím a vystřelí to a nebudu znát ten zvuk a pocit, tak to bude problém.

Jsi na ten zvuk zvyklej? Žiju na jihu a vyrůstal jsem tam. Můj děda měl obchod se zbraněma. Ze zbraně jsem vystřelil tuším ve čtyrech letech. - Zmrde, dej mi prachy. - Jasně, v pohodě, prachy mám tady. Jakej je to pocit? Děláme to každej den. Hele, neřeším to.

Brada znám strašně dlouho. Pokud trénuješ co nejblíž realitě, často používáme cvičné náboje, nebo airsoftku, nebo cokoliv jiného, cokoliv, co tomu trochu zvedne laťku. To, že Brad přijde a začne nadávat, a podobný věci. Pokud tohle neděláš, netrénuješ ve skutečným prostředí, tak netrénuješ doopravdy. Samozřejmě je tu nějaká domluva. Děláme to, abychom se zlepšili.

Kdybychom skončili na asfaltu, tak s videama skončíme hodně rychle. Nechci ale, aby to bylo domluvený, abych řekl: "Brade, ty uděláš tohle, Raule, ty tamto." Protože takhle my neučíme a nechcem takhle učit naše žáky. A co si žáci vezmou z toho, že se to učí takhle? Doufám, že si z toho vezmou to, že je to na nich. Je na nich, kolik času věnují tréninkům, jak vážně trénink berou, jako vážně berou sebeobranu, a jak dbají na změny, které mohou nastat.

Nad ostatními věcmi nemá cenu přemejšlet, protože je nelze mít pod kontrolou. Jsem Ryan Hoover z Fit-to-Fight a Funker Tactical. Pokud se vám video líbilo, sdílejte ho, napište komentář, uvidíme se přiště. Markst www.videacesky.cz