Elon Musk a ekonomika jeho firem

Toto video sponzoruje Hover. Kupte si doménu s 10% slevou dřív,
než bude pryč. Představte si automobil za 2 000 dolarů, laptop za 100 dolarů
nebo iPhone za 70 dolarů. Představte si jakýkoliv produkt
desetkrát levnější, než byl dřív. Představte si tu změnu trhu,
kterou by to přineslo. Představte si tu poptávku,
kterou by vyvolal automobil za 2 000, laptop za 100 nebo iPhone za 70 dolarů.

Toto Elon Musk představoval před 15 lety, když seděl na svých 165 milionech dolarů. Firmy Elona Muska se točí kolem
nejzákladnějších zákonů ekonomiky. Když zakládá firmu,
nesnaží se nutně o něco nového, snaží se to ale udělat správně. Musk na počátku získal
většinu jmění díky PayPalu. V roce 1999 založil společnost X.com, kterou koupila společnost Confinity,
autor PayPalu.

Když PayPal v roce 2002 koupil eBay, Muskův 11,7% podíl ve společnosti se přetvořil na 165 milionu dolarů. Elon Musk se vždy vášnivě
zajímal o průzkum vesmíru. Jak všichni ví, zájem o vesmírné lety
od dob projektu Apollo klesá. Proto Musk plánoval vzít své jmění a zaplatit raketu na Mars,
která by tam dopravila malý skleník, v němž by přežily rostliny
na povrchu rudé planety.

Chtěl vzít veškeré jmění a utratit ho
za akci, která by zaujala veřejnost. Narazil však na problém.
Bylo to příliš drahé. Cena vesmírných letů
byla neuvěřitelně vysoká. I když se snažil koupit rozebranou
ruskou mezikontinentální střelu, nenašel způsob,
jak projekt rozběhnout. Na něco však přišel. Celý průmysl letů do vesmíru
byl od základu špatný. Joseph, ekonomický expert
z Real Life Lore, vám to vysvětlí.

Vesmírné agentury
a výrobci raket v době před SpaceX součástky nakupovali. Koupili motor, naváděcí systém
a další součástky od jiných společností a poté z nich složili raketu. Avšak dodavatelé k výrobě svého produktu
využívali další dodavatele. Dodavatelé dodavatelů museli
pokrýt svůj vývoj a výrobu, ale také museli navýšit cenu,
aby z toho měli nějaký zisk. Další výrobce musí udělat to samé, takže když se součástka dostane
do rukou společnosti stavějící raketu, je velmi drahá.

Navíc i tato společnost
musí zaplatit zaměstnance, kteří se snaží spojit
tyto různorodé díly dohromady. SpaceX na to jde jinak. 85 % svých součástek si vyrábí sám. To mu umožňuje vyrábět je levněji. Kdyby SpaceX kupoval
radiostanice od externích firem, zaplatil by 50 až 100 tisíc dolarů
za každou z nich.

Ale protože si je vyrábí sami,
každá stojí jen pět tisíc dolarů. To je naprosto zásadní snížení ceny. Joseph z Real Life Lore
vydal novou knihu, ve které najdete dvě kapitoly vysvětlující
ekonomické koncepty, jako je tento. Odkaz je v popisku. Ale promluvme si o Tesle. Ekonomická strategie Tesly
se podobá SpaceX.

Tesla si vyrábí asi 80 %
z 5 300 součástek v autě. Ale většinou si nevyrábí baterie. Prozatím. Je těžké vyrobit baterie za rozumnou cenu, takže se tomu věnuje
jen několik společností. Tři největší výrobci baterií,
Panasonic, BYD a LG, vyrábějí dohromady 63 % všech baterií. Tesla nakupovala baterie od Panasonicu za cenu zhruba 200 dolarů
za kilowatthodinu.

Ale to znamená, že i nejmenší baterie Tesly,
verze s 50 kilowatthodinami, stojí zhruba 10 000 dolarů. Když se snažíte prodat auto
za 35 000 dolarů, a ještě na tom vydělat, je to velký výdaj, který se dá snížit. Proto se Tesla snaží snížit
cenu baterií o 30 % tím, že postaví vlastní továrnu
ve spolupráci s Panasonicem. Dlouhodobým cílem je snížit cenu baterií
pod 100 dolarů za kilowatthodinu.

To by buď zdvojnásobilo kapacitu
tohoto balíčku s 50 kWh, nebo snížilo jeho cenu na polovinu. Ale vertikální integrace Tesly a SpaceX
není univerzálně prospěšná. Společnosti se musí naučit
a vypilovat všechny výrobní procesy. Pokud jeden krok ve výrobě vypadne,
linku neopustí žádné auto. Například Model 3,
levnější a dostupnější Tesla, má karosérii z oceli,
a ne z hliníku, jako modely S a X. V tomto případě má výrobce problém
správně svařit jednotlivé díly k sobě.

Celá výrobní linka se značně zpomaluje. Ale na továrnách SpaceX
a Tesly je zajímavé ještě něco. Nacházejí se v USA. Na první pohled to nedává smysl. Proč by továrny dvou společností,
které se snaží vytvořit levné produkty, měly působit na trhu s jednou
z nejdražších pracovních sil na světě? Téměř všechny americké
společnosti přemístily továrny do levnějších asijských a afrických států.

Ale Musk je drží v USA. Možná tomu nebudete věřit,
ale není to PR záležitost. Pro tyto dvě společnosti to dává smysl. Výrobní procesy Tesly a SpaceX jsou neustále vylepšovány, jak se neustále učí produkty vyrábět lépe. Čína může být schopná vyrobit stejná auta
za nižší náklady na zaměstnance, ale továrna Tesly je jen pár mil
od centrály v Palo Altu.

Takže vedení,
vývojáři i výrobní inženýři jsou silně propojeni
a změny se mohou dít rychle. SpaceX jde ještě o krok dál. Kanceláře i výrobní linka
jsou pod jednou střechou. Továrny Tesly jsou
vysoce automatizované, a USA vynikají
v automatizaci výrobních linek, protože je zde dost
kvalifikovaných pracovníků. Ale o kolik dokázal Musk
zlevnit své produkty?

United Launch Alliance,
která spolupracuje s vládními programy, si za vynesení vojenského satelitu
účtuje více než 400 milionů dolarů. SpaceX si účtuje 80 milionů dolarů. Už teď je SpaceX na pětině ceny, ale jak jsem už zmínil,
Elon Musk se chce dostat na desetinu. Zde je návod. Palivo používané v raketách Falcon 9 stojí
pouze 200 tisíc dolarů za každý start. Prakticky to cenu neovlivňuje.

Skutečným nákladem jsou samotné rakety. Proto je SpaceX vytváří znovupoužitelné. První stupeň rakety je navržen tak,
aby přistál zpět na Zemi a mohl být použit ještě několikrát. Až bude tento systém plně spolehlivý, věří se, že cena startu rakety
klesne na 40 milionů dolarů. To je desetkrát méně, než kolik
si účtuje United Launch Alliance. Dlouhodobým cílem SpaceX je dostat
cenu startu rakety na 10 milionů dolarů.

Přestože společnost už nyní má
obří vliv na vesmírné lety, takovéto snížení ceny by zásadně
změnilo to, co je ve vesmíru možné. Vesmírný turismus se stane dostupným, komerční satelity budou naprosto běžné a vesmír bude blíž než kdykoliv dřív. Ale SpaceX se potýká s problémem. Lidé si nekupují více vesmírných letů,
přestože cena klesá. Je to známo jako cenově nezávislý trh.

Je to přesným opakem Tesly
a trhu s elektrickými vozidly, kde nižší ceny vedou
k obřímu zvýšení prodejů. U letů do vesmíru neexistuje
žádný spotřebitelský trh. Běžní lidé si cesty do vesmíru nekupují. Kupují je vlády a je cena
nezajímá tolik co občany, protože to neplatí ze svých kapes. Letectvo USA každý rok z bezpečnostních
důvodů vypustí určité množství satelitů a zaplatí za to cokoliv.

Cílem Elona Muska je dostat lidi na Mars. Proto SpaceX existuje. K tomu potřebuje peníze.
Spoustu peněz. Proto se SpaceX
dal na poskytování internetu. Společnosti aktivně vyvíjí
síť satelitů, které by poskytovaly vysokorychlostní
internet kdekoliv na Zemi. Tisíce malých satelitů budou
vyneseny na nízkou oběžnou dráhu Země a kdokoliv na světě
se bude moct k síti připojit za pomoci levného přijímače.

Pokud by SpaceX získal 50 milionů
uživatelů ze 7 miliard obyvatel Země, tento produkt by jim
mohl přinést 30 miliard ročně. Protože si SpaceX bude stavět
a vysílat satelity sám, cena bude mnohem nižší
než u konkurence. Celé komerční snažení SpaceX existuje jen proto, aby financovalo
budoucí vesmírné projekty. Z tohoto důvodu není SpaceX
veřejnou společností jako Tesla.

Elon Musk nechce
na SpaceX vydělávat peníze. Chce se dostat na Mars. Nechce se zodpovídat akcionářům
a hlídat si zisky. Musk se nechal veřejně slyšet,
že se SpaceX nestane veřejnou společností, dokud nedosáhnou pravidelných letů na Mars. A díky jeho chápání základů ekonomiky to nemusí být vůbec daleko. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz