Jak vyřešit zácpy?Wendover Productions

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 32
90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:106
Počet zobrazení:8 164

Zácpy určitým způsobem patří k velkým městům a otravují život jeho obyvatelům. Avšak můžeme s nimi něco dělat? Existuje nějaký způsob, jak se zbavit kolon a ještě navíc zlepšit bezpečnost na silnici?

Přepis titulků

Toto video sponzoruje Blue Apron. Prvních 100 lidí, kteří se přihlásí přes odkaz v popisku, získá tři lahodná jídla od Blue Apron. V ruce 2004 Americká aliance uživatelů dálnic zveřejnila článek, podle kterého je dálnice Katy v texaském Houstonu druhou nejvytíženější silnicí v USA. Řidiči tu každý rok dohromady stráví 25,4 milionu hodin čekáním v zácpách.

To je jako 36 lidských životů. Pro Texas to byla obří potupa. Takže se rozhodli utratit 2,8 miliardy dolarů za její rozšíření na 28 pruhů, čímž vytvořili nejširší dálnici na světě. Zvýšená kapacita silnice problém vyřeší. Více pruhů znamená více místa pro více aut a všichni tedy pojedou rychleji, že? Bohužel ne. Mezi lety 2011 a 2014 se doba jízdy po této dálnici prodloužila o 55 %.

Ve špičce těchto 45 kilometrů mezi centrem a Katylandem zabere průměrně 64 minut. V roce 2011 to bylo 41 minut. Problémem bylo, že toto řešení ignorovalo základní zákon přeplnění silnic. Více pruhů znamená větší provoz. Může se to zdát nelogické. Čím více pruhů máte, tím větší je kapacita silnice, takže by se mělo jezdit rychleji, že?

Ale to je jen omezená analýza problému. Nemůžete o tom přemýšlet s ohledem na tuto jednu trasu, musíte o tom přemýšlet v kontextu celého města. Mnoho lidí se rozhodne nejet autem, protože to trvá dlouho. Při špatně dopravě použijí veřejnou dopravu, počkají mimo špičku, nebo úplně zůstanou doma. Když se silnice rozšíří, doba jízdy se zpočátku zkrátí.

A tito lidé, kteří autem nejeli nebo jeli jinudy, se rozhodnou použít tuto nově rozšířenou silnici. Fascinující je, že se to děje v dokonalém poměru 1:1. Když se kapacita silnice zdvojnásobí, zdvojnásobí se i počet aut. Pokud se opět zdvojnásobí, opět se počet aut zdvojnásobí. Pokud to samozřejmě budete stále opakovat, nakonec postavíte takovou dálnici, kterou už auta nezaplní. Ale ve skutečném světě, kde poptávka vysoce převyšuje nabídku, se řidiči přizpůsobí každé změně v kapacitě silnice.

Je to tedy beznadějné? Nedokážeme zácpy vyřešit? Nikdy nezískáme lepší, bezpečnější a kvalitnější silnice? Ne, můžeme toho udělat spoustu. S dopravou se to má takto. Zpomaluje exponenciálně. 20 tisíc aut na silnici zpomaluje dopravu mnohonásobně víc než 5 tisíc aut.

To je hlavní příčina většiny kolon. Malé zvýšení počtu aut masivně zhorší dopravu. Řízení dopravy je kvůli tomu snazší, protože vám stačí ze silnice vytlačit jen malou část aut. A takto fungují nájezdové semafory. Semafory jsou umístěny u nájezdů, aby omezily počet aut vjíždějících na dálnici. Většinou vpustí jedno auto každých 5 až 6 vteřin.

Protože se tím snižuje počet aut na dálnici, auta mohou jezdit tou nejoptimálnější rychlostí. Minnesota vyzkoušela nájezdové semafory na 8 týdnů vypnout, aby zjistila, zda vůbec fungují. Zjistili, že se kapacita dálnice snížila o 8 %, doba jízdy se zvýšila o 22 %, rychlost se snížila o 7 % a počet nehod vzrostl o 26 %.

Stockholm ve Švédsku využil tento exponenciální nárůst dopravy aby snížil dobu jízdy až o 40 %. Stockholm se rozkládá na 14 ostrovech, což znamená, že všechny mosty jsou zúžením. Doprava v tomto relativně malém městě byla otřesná. 3. ledna 2006 začali účtovat poplatek řidičům, kteří vjížděli do této centrální oblasti. Nechtěli moc, jen asi 10 až 20 korun.

To je asi 1 až 2 americké dolary. Ale i to stačilo k tomu, že 20 % řidičů se rozhodlo nevjíždět do centra. Do centra se dopravili veřejnou dopravou, pěšky, nebo tam nejeli vůbec. Toto je počet aut, která do oblasti vjížděla každý den před zavedením poplatku. Když v roce 2006 poplatek zavedli, počet aut se snížil až sem. Nebyla to jen odchylka. Po 6 měsících zkušebního provozu byl vjezd do centra opět zdarma. Počet aut se zvýšil na téměř stejnou úroveň jako předtím.

Když se zavedl stálý poplatek, počet aut se trvale snížil. I když byl poplatek minimální, přesvědčil desítky tisíc lidí, aby tyto silnice nevyužívaly. Při jízdě hrají roli dva faktory: peníze a čas. Když doba jízdy neodradí lidi od využití dané silnice, tyto poplatky zvýší celkové náklady, takže se další lidé rozhodnout tudy nejezdit. A co bezpečnost?

Silnice jsou stále neuvěřitelně nebezpečné. Každý rok 1 z 10 000 občanů USA zemře při silniční nehodě. Zamyslete se nad tím poměrem. Pokud zamíříte na zápas Redskins poblíž Washingtonu D.C., 8 návštěvníků stadionu do roka zemře při dopravní nehodě. Nehodám se dá nejlépe bránit něčím, co zcela jistě znáte a používáte. Kruhovými objezdy.

Jejich narůstající počet má svůj důvod. Kruhové objezdy snižují úmrtí a vážná zranění až o 90 %. A není to jen chyba výpočtu. U kruhového objezdu téměř vůbec nedochází k nejhoršímu druhu nehody. Přímé srážce v plné rychlosti. U běžné křižovatku auta projíždějí až 160kilometrovou rychlostí. Srážka při této rychlosti je zničující.

U kruhového objezdu auta zpomalí na 20 až 40 km/h, protože jedou kolem křivky. Pokud by se stala nehoda, bude to buď boční náraz, pokud auto špatně odbočí do kruhu, nebo náraz bok na bok, pokud někdo neodhadne zakřivení. Oba tyto nárazy se dějí při nízké rychlosti, takže počet úmrtí je také nízký. A co kapacita? Pomalé kruhové objezdy musí způsobovat zácpy.

Ne, nezpůsobují. Kruhový objezd s jedním pruhem obslouží až 1 800 vozidel za hodinu. Stejné množství obslouží klasická dvouproudá křižovatka. Auta se na křižovatce pohybují mnohem rychleji, ale musí čekat na zelenou i na auta zahýbající doleva. U kruhových objezdů získáte trvalý, byť pomalejší, stálý provoz. Kde je tedy problém? Proč nenahradit každou křižovatku kruhovým objezdem?

Existují i nevýhody. Hůře se přecházejí, hlavně pokud jste hluší nebo slepí, zaberou více prostoru a údržba je dražší. Ale hlavním důvodem, proč kruhové objezdy nejsou všude, je hlavní klam při stavbě silnic. Ten, že řidiči potřebují pravidla. V Poytonu hned za Manchesterem v UK, měli typickou nepřehlednou křižovatku, kterou nikdo neměl rád.

Tvořily se kilometrové kolony, chodci dlouho čekali na zelenou a město vlastně rozdělovala napůl. Někdo měl nápad, že odstraní semafory, přechody, obrubníky a téměř všechny bezpečností prvky křižovatky. Vytvořili jen dva navazující kruhové objezdy. Muselo to skončit neštěstím, že? Neskončilo. Ukázalo se, když je lidem nepříjemně a nevědí, co přesně se děje, tak dávají větší pozor.

Zelená lidem značí, že je cesta volná, že smějí zrychlit a že nemusí dávat takový pozor. Po změně smí auta jezdit volně, byť v pomalejším tempu, místo aby čekala na zelenou. Snížil se počet sražených chodců, snížil se počet nehod, doprava byla plynulejší a centrum města získalo svůj charakter. V celém světě města dělají to, co udělali v Poytonu. Odstraňují obrubníky, semafory a přechody, čímž vytváří jeden sdílený prostor.

Po celém světě se na těchto ulicích odehrává méně nehod a chodci mají větší prostor. Nepohodlí zachraňuje životy. Ve větším měřítku existuje další inovativní design křižovatky, který zachraňuje životy. Diamantová křižovatka. Tato křižovatka představuje způsob, jak rychleji na a z dálnice dostat více aut. Po najetí zprava se silnice kříží, takže auta nikdy nemusí přejíždět přes protější pruh.

Auto mířící na sever může bez problému najet. Auto mířící na jih přejede do opačného pruhu, takže může bez problému využít nájezd. Pro řidiče je to snazší a navíc je to bezpečnější. Nebezpečnost křižovatky je hodnocena množstvím konfliktních bodů. Míst, kde se za běžných okolností může stát nehoda. U tradiční nájezdové křižovatky jich je 26.

U diamantové křižovatky jich je jen 14. Navíc jsou rychlejší. Ministerstvo dopravy provedlo studii, podle které nezáleží na hustotě dopravy, diamantovou křižovatkou stejně projede více aut. Jsou také levnější. Tradiční nájezdová křižovatka stojí 11,3 milionu dolarů. Diamantová křižovatka vyjde jen na 5,7 milionu dolarů.

Tato křižovatka nemá žádné větší nevýhody. Dodnes jich byla postavena asi stovka. Každý měsíc vznikají další. Tato řešení mohou znít dobře, ale dopravní problémy se neřeší snadno. Rozdíl mezi městy se zácpami a bez nich je v kombinaci chytrých nařízení a designů, které sníží efekt toho, že je poptávka vyšší než nabídka. Ale dopravní problémy se nevyřeší samy.

Dokud města nezačnou alespoň experimentovat s novými řešeními, jsme všichni odsouzeni ke stání v kolonách. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (33)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

nikde jsem tu nenasel dle meho hlavni duvod a to je: prachy. Vite, kolik lidi je zakomponovanych v celem dopravnim systemu? Kde maji lide umirat? Dneska uz se defakto na nic neda umrit. Proc si maji lidi kupovat nove auta, kdyz by je neznicili? Lekari by nemeli tolik pacientu, nebylo by potreba tolik medikamentu. Pojisteni aut, zdravi. Pohonne hmoty, pokud sedite a pohybujete se na jednicku v zacpe, spotrebujete daleko vice paliva, nez kdyby byl provoz plynuly. A mohl bych takhle pokracovat sakra dlouho. At si to chcete pripustit nebo ne, my jsme jenom loutky v neci velke hre a tem nahore moc vyhovuje, kdyz veci nefunguji, protoze kdyz nefunguji, ekonomika jede. Kapisto?

00

Odpovědět

Video nefunguje.
A co víc, nevidím nikde vhodný způsob, jak to někomu oznámit.
https://www.youtube.com/watch?v=N4PW66_g6XA

00

Odpovědět

S tou diamantovou křižovatkou si dělají legraci ne?
Co třeba většina Pražského okruhu? Prostě jsou sjezdy na pravou stranu (vždy) a auto co chce odbočit na křížící pruh doleva, prostě po sjezdu doprava podjede pruh, ve kterém jel. Nemusí křížit protijedoucí pruh jak na jeho "obyčejné křižovatce" tak ani "diamantové křižovatce".

10

Odpovědět

Nevim jestli tomu klučíkovi věřit, občas z něj vyleze velkej nesmysl ... že nejhorší jsou přímý nehody na křižovatce s relativní rychlostí 160km/h? Kdo projíždí křižovatkou 80? Navíc při nárazu se ty rychlosti takhle sčítat nedaj, plus naše auta jsou na čelní srážky hodně dobře vybavený ... taková boční srážka, ve 40km zlomenej vaz a nazdar.

77

Odpovědět

Nevím proč máš ty minusy. Máš pravdu. Rozhodně 2x80 "není" 160, jelikož naprat to do sloupu ve 160 není jako naprat dvě auta 2x80 proti sobě. Při srážce dvou aut máš dvojnásobně dlouhou deformující vzdálenost kapot. Má ji i druhé auto, kdežto sloup či zeď ne.
Stejně tak s tou boční srážkou. Boční náraz je asi nejnebezpečnější, jelikož boční airbagy nejsou všude a opět zde není část kapoty určená k deformaci a snížení "zrychlení" (zpomalení), tedy i tlaku, který je vyvíjen na lidské tělo. Při boční srážce je s člověkem škubnuto přímo, orgány se trhají prakticky okamžitě. Náraz v padesátce čeln se dá přežít úplně v klidu, boční náraz málokdy.

12

Odpovědět

+MikeDal jsem Zedovi mínus, protože si myslím, že se rychlosti takhle sčítat mohou. Když se srazí dvě auta, obě jedoucí rychlostí 80 km/h, tak je to podle mě to samé jako když auto jedoucí rychlostí 160 km/h narazí do stojícího auta.

00

Odpovědět

+MikeV tomhle se zdaleka nevyznám a mluvím jen, co si tak pamatuju, takže mě klidně opravte, ale zdá se mi, že srážka o relativní rychlosti 160 km čelně i přes dvojitou deformační zónu mi stále přijde o dost víc, než 20 bočně i bez deformační zóny.
Další věc je, že jestli je to relativně 160 nebo ne, je stejně jedno, protože v tom případě se snižuje i ta relativní dvacítka. Třetí věc je, že pokud by se ty auta srazila při nájezdu na kruhák, je nejpravděpodobnější zásah předku auta, jako světla a nárazníky, což by mělo ublížit ještě méně a orgány se při tom netrhají. Se svým šíleným otcem už jsem takovouhle srandu zažil a nevzpomínám si, že bych si pak hledal ledviny nebo játra nad plícemi. Je dost nepravděpodobné, že by tě někdo srazil do dveří (což si tipnu, že je asi nejblbější), pokud jsi neměl v plánu ten kruhák vzít zkratkou. Respektive v jiných případech se o tebe opře celým autem s relativní rychlostí úplně někde jinde a silou spíš škrábat lak, než ohýbat plechy.

00

Odpovědět

jenom v čechách zužují silnice a staví nesmyslné ostrůvky uprostřed silnic.... asi aby při každé nehodě museli volat jeřáb na vyprošťování, protože jinak nemaj ani šanci

34

Odpovědět

Je to sila, ze auta jazdia po cestach uz tretie storocie a nic zasadne sa zatial nezmenilo. Je nacase aby sa v tomto storoci stihla vytvorit podobna infrastruktura aka bola v Piatom elemente a podobnych filmoch - Viacvrstvova vertikalna doprava.
Je to hardcore sci-fi, ale stacilo by vymysliet revolucny pohon aut, ktory by tuto myslienku zrealizoval. Nasledna kompletna zmena predpisov a nova infrastruktura by uz boli najmensi problem.

14

Odpovědět

Jasně, jen vymyslet ten anti-gravity pohon. :D Ve skutečnosti už teď existuje reálné řešení, které bude IMO aplikované do pár desítek let a tím jsou samořídící auta, která dokáží optimalizovat cestu na základě předpokládaného vytížení silnic.

61

Odpovědět

+TaanChapem zeby sa tymto sposobom doprava optimalizovala, ale auta ostanu zase iba na cestach a kvanta novych pribuda kazdym rokom.
Celkovo by sa tato situacia mala riesit uplne inak ako sa riesi teraz.... pretoze o dvadsat rokov asfaltove cesty jednoducho stacit nebudu. U nas na vychode slovenska kde sme 20 rokov pozadu aano, budu stacit... ale vo velkomestach nie.

10

Odpovědět

+Taanjasně Taane a planeta je vpohodě, už takhle tu lidskou činnost a konzumaci dobře zvládá, hlavně neměnit politickou scénu a vklidu počkat, ono se to určitě podá

01

Odpovědět

+(antireklama)Jestli to uleví tvému srdíčku, tak ty auta můžou jezdit třeba na elektřinu. :)

00

Odpovědět

To kdyz ja mam zacpu, tak si dam kafe a cigaro. Z toho se vzdycky spolehlive poseru a nepotrebuju k tomu 11 minut dlouhy video.

110

Odpovědět

Švédský model: Někam jezdí hodně aut, tak to zpoplatníme. Bohatí lidé si tam budou jezdit pořád a chudí lidé, co tam jedou za prací prostě zaplatí. Co třeba použít model, který nikde není: Pouštět tam jen lidi co tam bydlí, nebo pracují.

59

Odpovědět

A co když tam něco potřebuju zařídit a přitom tam nepracuju ani nežiju?

132

Odpovědět

+MithrilKdyž žiješ v Horních Bukovicích tak si nic nepotřebuješ vyřídit v Praze.

210

Odpovědět

+nevimjmeno2trdelník

42

Odpovědět

+nevimjmeno2"Daruji za odvoz starožitnou skříň ze svého obýváku v Praze."
"Potřebuji vyměnit umyvadlo a sprchový kout. Pomůžeš mi?"
"Mám nohu v sádře a na zastávku je to půl kiláku. Přijedeš pro mě?"

11

Odpovědět

+J-KNemyslel jsem to tak, že bych zablokoval vjezd do měst. Ale jde o to, že třeba v Praze na kraji města jsou kolony, které by nemuseli být, kdyby posraný vidláci jeli po dálnici co vede do Prahy a ne po normální 2. proudé silnici, která vede mezi domy starousedlíků a kde je kvůli škole rychlost 40km/h + kamera a hned sedláci jedou 30km/h a méně.

11

Odpovědět

+nevimjmeno2Stejná otázka.

Neexistuje pravidlo, které by tohle nějak rozumně definovalo.

01

Odpovědět

+J-KŘekl posranej pražák

01

Odpovědět

+nevimjmeno1anonym: Chápu, takže na to nemáš co říct. To mi jako odpověď stačí.

00

Odpovědět

+nevimjmeno1Problém, zrmde?

00

Odpovědět

Jak vyresit zacpy? jednoduse zrusit automobilovou dopravu a stavet monorail nebo v budoucnu uz brzo hyperloop dopravu a to sem to video ani nevidel. Samozrejme k tomu je dulezita restrukturalizace mest a ne takovej posranej chaos kde si kazdej stavi jak chce co chce. Kdo neveri at si pusti treti dil Zeit Geist (Duch Doby) na youtube.

318

Odpovědět

Ještě ale musíš zohlednit, že třeba řemeslník co si potřebuje dovezt nařadí a materiál tak to asi těžko bude strkat někam do "vlaku"

10

Odpovědět

V Americe je problém, že se prostě bez auta neobejdete. Žádná nebo mizerná veřejná doprava a hlavně obří vzdálenosti, takže od základu špatný design, potom se rozhodujete jestli stojí za to někam jet protože je jasné že budete muset řešit zácpy a jestli bude vůbec možné zaparkovat. Buďmě rádi za naše mhd.

201

Odpovědět

MHD v USA vždy jezdila spodina => n***i => agresivní n***i => rasističtí n***i. A poté většina bělochů co pořád v 50. letech dělala v USA velkou většinu jezdila jen auty a MHD se v USA nikdy nevyvinula.

20

Odpovědět

+nevimjmeno2Tak hlavně v padesátých letech byl obrovský automobilový boom. Americké auta se staly ikonou, módou a taky bylo na ně mnohem víc místa. Teď ovšem Amerika došla do fáze, kdy už je aut tolik že to jen přináší spousty problémů a navíc jde žalostně málo peněz na infrastrukturu.

00

Odpovědět

+SeraphineNevím o tom, že by v USA byl větší problém s auty než třeba v 90. letech. Plno mladých tam auto nemá a ani nechce. Za to Prahu čeká dopravní kolaps. On už tu dopravní kolaps je každý den, ale zachvíli se tu doprava ani nehne.

00

Odpovědět

Ano, je to slušný téma, ale nejsou 3 videa za nějaký 2-3 tejdny přecejen trochu moc?

321

Odpovědět

Každé video řeší problematiku úplně jinak a z jiného pohledu, takže myslím, že to ničemu nevadí...

234