Malým letadlem přes velké oceányWendover Productions

Toto video Wendover Production sponzoruje Hover. Získejte svou doménu a email u Hoveru, když půjdete na stránky hover.com/wendover a zadáte kódu Wendover při placení. "To bude dřív mrznout v pekle, než dovolím dvoumotorovým letadlům létat dlouhé trasy přes oceán." To řekl Lynn Helms, ředitel federální letecké správy během Reaganovy vlády. V té době žádné americké komerční letadlo s dvěma motory nesmělo létat dále než 60 minut od nejbližšího letiště.

Věřilo se, že pokud jeden motor selže, ten druhý dokáže letadlo bezpečně pohánět asi jen hodinu. Ale toto pravidlo značně omezovalo, kam smějí malá letadla létat. Při transantlantických letech mezi New Yorkem a Londýnem dvoumotorové letadlo mohlo létat jen zde. Přímá trasa vypadá takto. Možností bylo letět nevýhodnou cestou dvoumotorovým letadlem nebo letět neekonomickým trojmotorovým nebo čtyřmotorovým letadlem.

Neexistovaly méně vytížené trasy mezi menšími městy, protože aerolinky tyto trasy nesměly obsluhovat menším letadlem. Toto jediné pravidlo určovalo směr vývoje letectví. V 60. letech se toto omezení o 60 minutách vztahovala na letadla se dvěma motory. Výrobci letadel samozřejmě mohli vyrobit čtyřmotorová letadla, ale musely to být obří stroje, protože jejich spotřeba byla vysoká.

Tehdejší 747 mohla na palubě nést více než 400 pasažérů. Mohla létat jen na velmi vytížených trasách, například z New Yorku do Londýna, aby se vůbec zaplnila. Aby mohly vznikat i méně vytížené přímé trasy mezi menšími městy, letadla se musela zmenšovat, avšak musela smět létat přes oceán. Vznikla třímotorová letadla. Se třemi motory nespadaly pod omezení platící pro dvoumotorová letadla. Mohla létat kamkoliv přes Atlantik.

Proto jste v 70. a 80. letech na zaoceánských trasách vídali hlavně Boeing 747 nebo třímotorová letadla jako DC-10. Toto 60minutové pravidlo omezovalo lety přes Atlantik, ale v Pacifiku změnilo rozvoj samotné Havaje. Mezi Kalifornií a Havají se nenachází žádné letiště. Tato trasa rozhodně nesplňuje pravidlo o 60 minutách. Proto aerolinky na Havaj mohly posílat jen obří letadla. Letadla proto létala prakticky jen do Honolulu.

Ostatní ostrovy z pevniny nebyly obsluhovány. Byly velmi izolované. Proto se na dalších ostrovech turismus rozvinul až v posledních desítkách let. Pravidlo o 60 minutách se zrodilo za dob pístových vrtulových letadel. U nich bylo mnohem častější, že za letu přestal motor fungovat. Proto byly potřeba záložní motory. Ale regulace se neadaptovala na zvyšující se spolehlivost dvouproudových motorů. Na každou poruchu dvouproudového motoru připadá 117 selhání pístových motorů.

U dvouproudových motorů selhání už nebylo tak velkou hrozbou. Proto v roce 1985 FAA dala povolení aerolinkám Trans World, aby mohly dvoumotorovým letadlem létat mezi Bostonem a Paříží. Na této trase jste byli 120 minut od nejbližšího letiště. Byl to první případ udělení nové certifikace ETOPS. Standardy pro zvýšení dosahu dvoumotorových letadel. V žertu se tomu říká Motory běží, nebo cestující plavou.

Než aerolinky mohou letět přes oceán, musí si koupit letadlo s hodnocením ETOPS. Znamená to, že letadlo bylo postaveno s komunikačním a protipožárním systémem, který umožní bezpečný let při poruše motoru. Například 767, první letadlo s certifikací ETOPS, má verzi standardu 180 minut. To znamená, že může létat všude, kde se na letiště dostane do 180 minut. Ale i když letadlo má certifikát ETOPS, neznamená to, že aerolinky smějí takto létat.

Musí mít speciální údržbový plán, vyškolenou palubní posádku, vyškolené letušky, vyškolené dispečery, nadbytek paliva a zvláštní plán záchrany pasažérů. Když někde stojí ranvej, neznamená to, že tam letadlo může bezpečně přistát. Výjimečný stav nekončí po přistání letadla. Cold Bay na Aljašce je skvělé letiště pro odklonění letů mezi Asií a Amerikou.

Dnes tam létá jen 6 komerčních letů týdně, ale bývala tam vojenská základna, proto má dlouhou ranvej. Problémem je, že Cold Bay má jen 108 obyvatel. Je to maličká osada. Odkloněný let zdvojnásobí nebo ztrojnásobí počet lidí ve městě. Není zde dostatek hotelů a restaurací, které by se o pasažéry postaraly. Pokud aerolinky plánují použít Cold Bay jako letiště pro odklonění, musí mít plán, jak ubytovat, nakrmit a zachránit pasažéry do 48 hodin po přistání.

Loni 787 American Airlines letěla ze Šanghaje do Chicaga, když v půlce Pacifiku jeden z jejich motorů měl poruchu. Letadlo rychle zabočilo doleva ke Cold Bay. Ještě před přistáním byl uveden do chodu plán záchrany cestujících, když letušky podaly druhé jídlo dřív, než bylo v plánu. Pár hodin po bezpečném přistání v Cold Bay mechanik odstartoval ze Seattlu, aby letadlo opravil.

Zatímco Alaska Airlines, partner American Airlines, vyslaly z Anchorage 737, aby odvezla cestující. Personál poté podával třetí jídlo, které měl na palubě. Pobřežní stráž pro pasažéry připravila vyhřívaný hangár. Jen 10 hodin po nouzovém přistání byli cestující na cestě do Anchorage, kde přečkali noc a druhý den s nimi 757 odletěla do Chicaga. To bylo zářným příkladem toho, jak takovéto plány fungují.

Rychlá odpověď a jasný určený plán pomohly aerolinkám dostat cestující rychle do bezpečí. Díky vysoké spolehlivosti motorů, mnoha vylepšením a jasným plánům na ochranu cestujících mohou aerolinky a letadla získat téměř neuvěřitelné ETOPS certifikáty. 787 Dreamliner, letadlo, které v Cold Bay přistálo, má certifikaci na 330 minut. Může létat až 5 a půl hodiny od nejbližšího letiště.

Určité zaoceánské lety na jižní polokouli byly dříve teoreticky možné čtyřmotorovými letadly, ale ekonomicky nebyly udržitelné, protože aerolinky by nenaplnily obří letadla na cestě třeba z Melbourne do Santiaga. S certifikací ETOPS 330 mohou aerolinky Latam provozovat malou 787 na této méně vytížené trase přes jižní Pacifik a vydělávat. Airbus A350 má certifikaci ETOPS 370.

Může létat 6 hodin 10 minut od nejbližšího letiště. Toto letadlo může letět kamkoliv na světě, až na přímou cestu přes jižní pól. Díky změnám jsou třímotorová a čtyřmotorová letadla minulostí. Největší letadla Boeingu a Airbusu jsou jediná čtyřmotorová letadla, která vyrábějí. 747 a a380. Téměř všechny transatlantické lety jsou obsluhovány dvojmotorovými letadly, protože certifikáty ETOPS získávají čím dál menší letadla.

Například Air Canada vysílá své maličké 120místné a319 s ETOPS certifikací z letiště St. John's do Londýna. British Airways vysílá ještě menší a318 na trasu mezi New Yorkem a Londýnem. Před 30 lety by tyto trasy nebyly možné. Díky spolehlivosti dnešních letadel se nemusíme bát létat malými letadly přes velké oceány. Toto video sponzoroval Hover. Překlad: Mithril www.videacesky.cz