Odlévání mečů je hloupost

Thumbnail play icon
90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:307
Počet zobrazení:14 735

Už jste to viděli ve spoustě filmů. Roztavený kov vtéká do formy, pomalu tuhne a dává vzniknout úžasnému meči, který pak jistě bude vynikat svými skvělými vlastnostmi. Ale to je naprostá hloupost. Lindybeige vám poví, proč tomu tak je.

Přepis titulků

Něco, co mě dost irituje, ačkoliv díky tomu můžu točit takováto videa, jsou scény odlévání mečů ve fantasy nebo středověkých filmech, kde se to dělá takto. Je to odlévání meče do otevřené formy. Vidíte tu oranžovou tekutinu, která se pomalu rozlévá do formy, hudba hraje a vše je tak dramatické a žhavé. A celé je to... naprostá kravina! Je to taková kravina, že ani nevím, kde začít.

Někde začnu. Začnu třeba u kamenné formy. Kamenná forma je otevřená. Jak to má fungovat? Jak odlijete 3D předmět v otevřené formě? Ano, správně odlijete spodní část meče. To jako odlijete dva kusy a pak je nějak slepíte a získáte meč? Nebo to naplníte až po okraj, jedna strana meče bude vypadat jako skutečná čepel, a druhá půlka bude rovná deska, kterou pak musíte zbrousit?

Tehdy meče do správného tvaru nebrousili. Neměli na to žádné velké brusy. Navíc by to bylo plýtvání kvalitním kovem. A pokud potom budete meč kovat, tak proč byste ho vůbec odlévali?

Pokud meč chcete odlévat, tak by měl už získat správný tvar, ne? Odlévaly se meče z bronzu. Ano, ale ne v otevřených formách. U nich to funguje. Ale ve filmech se nevyskytují bronzové meče, ale železné. Někteří z vás určitě chtějí říct: "Jsou to ocelové meče." Říkám železné meče. Víte, co tvoří ocel?

Železo. Železné meče se v otevřených formách neodlévají. Zaprvé by získaly špatný tvar, zadruhé ten obří kus kamene, vždy je to dramatický obří kus šutru, by byl jako forma naprosto otřesný. Kámen má velkou tepelnou kapacitu. Pokud v létě pojedete do Řecka, můžete položit ruku na kamenný sloup a hned ucítíte chlad.

Kámen velmi dobře pohlcuje a vede teplo. Proto při doteku cítíte chlad. Takže pokud velmi pomalu nalijete... Proč to do formy nalévají tak pomalu? Je to dramatické, jak se forma pomalu plní. Ale ve skutečnosti tam chcete kov nalít rychle. Chcete, aby tam natekl a vyplnil každou skulinku.

Aby se usadil a vypudil bublinky vzduchu dřív, než ztvrdne. Nechcete ho lít pomalu. Pokud kov do formy nalijete pomalu, tak ta z kovu teplo vysaje velmi rychle. Po cestě do formy bude kov chladnout a bude viskóznější. Ale kov, který poteče za ním, se přelije přes ten pevnější kus a vytvoří další hrudku. Poté se zbytek vylije z formy a váš odlitek bude zkažený.

Ne, musíte ho nalít rychle. Ale co to do té formy lijete? Rozhodně to není železo ani ocel. Nejspíše je to hliník. Proč to tvrdím? Září oranžově. Filmaři oranžovou milují, protože je to dramatická barva. Je to barva ohně a podobně.

Ale když zahřejete železo natolik, aby se dalo lít do formy, nebude oranžové, bude zářivě bílé. Jakmile to uvidíte, bude vám jasné, že to není železo. Možná mohlo zchladnout, ne? Bod tání železa je 1 538 °C. Nebude zářit oranžově. Věci vyzařují barvu s ohledem na teplotu. Nezáleží to na jejich materiálu.

Když se podíváte do pece, uvidíte tam cihly, kusy koksu, který se spaluje, a uvidíte to, co chcete tavit. Vše bude stejně oranžové, protože to má stejnou teplotu. Nezáleží na materiálu. Pokud to září oranžově, teplota je asi 950 °C. Takže to je výrazně pod bodem tání železa a tento bod tání musíte o trochu překonat, aby se vše dobře odlévalo. Jinak se kov při styku s formou ochladí a začne tuhnout.

Pokud chcete železo odlévat, musíte bod tání překonat. Takže to rozhodně není železo. Většinou používají hliník. Hliník taje asi při 660 °C. Většinou používají ten. Mimochodem, pokud ve filmech vidíte, jak někdo odlévá stříbro, a ten kov vypadá jako stříbro, tak to není stříbro. Stříbro při vysoké teplotě poměrně rychle reaguje s atmosférou, začne oxidovat a na povrchu se začne tvořit černá vrstva.

Po zchladnutí to musíte vyleštit. Ale roztavené olovo, cín nebo bismut a antimon, prostě bílé kovy, vypadají poměrně stříbrně. Pokud ve filmech někdo odlévá kov, který vypadá stříbrně, není to stříbro. Takže... Forma je špatná, kov je špatný, ale i samotný koncept odlévání meče je špatný.

Odlévané železo je křehké. Má dobré tlakové vlastnosti, můžete z něj vyrobit železný pilíř, který udrží celou střechu. Ale pokud z něj vyrobíte meč, tenkou tyč, kterou budete chtít do někoho udeřit, tak se prostě roztříští jako sklo. Železné meče se neodlévaly. Takže když to shrnu... Ne, ne a...

Jasně, taky ne. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (65)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

vic toho chlapka :D

41

Odpovědět

K těm mečům.... kdyby někoho zajímalo, tak je letos 16.9.2017 v Praze KATANA MACURI - Slavnost mečů.
Jedná se už o 4. ročník celodenního programu, kde bude ukázka evropských a japonských bojových umění, ukázka replik i originálu japonských mečů, japonská kuchyně, cukroví a čaj, přednášky a mnoho dalšího. Více na letáku
http://web.nosp.cz/sites/default/files/obrazky/clanky/KATANA%20MACURI%202017/prilohy/katana_macuri_2017.png

40

Odpovědět

Ten chlápek je trošku mimo... Fantasy žánr je proto fantasy, protože se snaží naroubovat do příběhu fantastické prvky. Třeba valyrijskou ocel z GoT kovali staří mistři z Valyrie za pomoci magie a kouzel. Stejně tak meče nebo mithril (ten kov, ze kterého měl Frodo košilku - ne náš překladel :-) ) z LotR. Takováto magie má ke klasickému kovářskému kumštu trochu daleko, takže si filmaři mohou dovolit trochu od skutečné fyziky odbočit.
V příbězích o dracích nebo elfech jsou přece efekty, příběh a fantasie důležitější než učebnice metalurgie.

3232

Odpovědět

To potom můžeš jakoukoliv nekonzistenci omluvit tím, že je to fantasy. A zapomínáš na historické (ne fantasy) filmy, kde meče odlévají. Samozřejmě, můžeš tvrdit, že se ten film ve skutečnosti odehrává v paralelním vesmíru, kde mají šutry a ocel jiné fyzikální vlastnosti, ale... v hloubi duše budeš vždycky vědět, že je to blbost. :)

335

Odpovědět

+TaanTen chlápek pouštěl ukázky z fantasy. O historických filmech nebo dokumentech jsem nemluvil. Tam je to jasný. Takovej film je historicky nepřesnej, protože odlévání meče je konina. Já se bavil o fantasy. A když vidím draka nebo kouzla tak pak mi je nějaká kovářina u p*dele... buď čumím na fantasy film nebo jsem sjetej...

135

Odpovědět

+Ra's al GhulGhul ty si proste potrebuješ na niekom mastiť svoje Ego, ale si úplne mimo.

Je jasné, že fantasy filmy musia odbočovať od reality inak by neboli fantasy, ale ten týpek má pravdu, nemôžeš do železného pásu poslať 10 000 skirtov s hliníkovými mečmi, to by potom tí dedkovia a deti z Rohanu ani nepotrebovali pomoc elfov. Proste by ich tam krájali ako maslo a Gandalf by sa mohol kľudne zhuliť do nemoty a keď by sa zobudil tak pred Helmovým žlabom by bolo 10 000 skirtích klobás.

V tých filmoch proste mali meče vyrábať kovaním a nie odlievaním a zo železa nie z hliníka.

Výnimkou môže byť iba ak tú zbraň robíš s úžasného fantasy materiálu o ktorom nevieme žiadne jeho vlastnosti ako napr. mithrill, adamantium, vibránium a aký bazmek si to vlastne vymyslia. To si potom môžeš vymyslieť akýkoľvek výrobný proces, pretože proste FANTÁZII SA MEDZE NEKĽADÚ, ALE FYZIKE ÁNO ty pošuk.

1111

Odpovědět

Fantasy má svoje vlastní univerzum. Každé má svá specifika. Ve většině případů a velmi zjednodušeně lze ale říci, že se jedná o formu středověku obohaceného o magické prvky. Jenže magie nepopírá zákony, na kterých daný svět stojí. Stejné je to u sci-fi. Snad v každém se najde něco, co je v rozporu se zákony, na kterých je vystavěno. Fanoušci jejich hledání věnují velkou pozornost. A někdy je to prostě faktická chyba.

00

Odpovědět

+FyzikarkaTato odpověď je můj poslední příspěvek k tématu a patří i tomu záhoráckýmu chujovi nad tebou...

Když odleju meč třeba z gumy do formy a začaruju ho, tak je to ZKU*VENÁ MAGIE !!!! Meč nikdy a nic nezlomí ani neztupí. Z obou stran bude krásně formovanej a jeho třpyt oslní milionovou armádu - třeba Trollů, Dotraků nebo třeba Jediů. .... Ptáš se proč? Odpovím velice pomalu: "Protože je to ZKU*VENÁ MAGIE !!!!"

Filmová a knižní magie nepopírá zákony, ona je naprosto a účelově obchází tak jak se zrovna scénáristům nebo spisovatelům hodí. Fantasy i Science-Fiction jsou na tom podobně. Nejprve se představí svět nebo universum a potom se do něj postupně podle příběhové linky vkládají zákony a možnosti po kterých se následně šlape .... to je častý případ třeba Doctor Who (když něco hapruje tak Wibly-Wubly), ale i Star Treku(Spockovo: Fascinující), Star Gate(erupce na slunci), LotR (orly), GoT (7 bohů, Pán Světla), atp. atp. atp.

44

Odpovědět

No jo co byste po filmech chtěli, navymýšlí si tam spoustu podobných blbostí aby to vypadalo co nejlépe a bohužel musíme uznat, že kdyby se filmy řídili podle reálu tak by to nebyla taková zábava. Představte si například Star Wars bez zvuků boje ve vesmíru, to už by nebylo tak efektní a epické. :D

200

Odpovědět

Pokud je vesmír dostatečně zaneřáděný-což asi po staletích vesmírných letů bude-tak naopak není jediný důvod, proč by se tam zvuk nešířil.

114

Odpovědět

+orcinusorca2017Nebude a i kdyby byl, tak by ten "zvuk" nebyl pro člověka registrovatelný. Určitě by to neznělo jako wzoom a pew pew jako v atmosféře.

40

Odpovědět

+TaanJeště jednou.

Představ si, že pár set let brázdí vesmír křižníky s hmotností pár set milionů tun (stejně jako ovlivňují atmosféru nejvíce právě velkokapacitní lodě). Právě ony vytvoří spalinami motorů jemná oblaka prachu , kterými se pak různé stíhačky "prodírají". (A obvykle se souboje "natáčejí" u planet, kam přilétají křižníky ze všech směrů. Takže planeta pak nevypadá jako Země-kamenitá planeta+atmosféra+vesmírný odpad+satelity, ale spíše jako Neptun.)

02

Odpovědět

+orcinusorca2017Do pohonů vesmírných lodí ze Star Wars zase tolik nevidím, nevím, jak dokonalé spalování mají. Ale znovu, i kdyby tam ten prach byl, šířili by se jím akorát tlakové vlny absolutně neslyšitelné pro lidské ucho. A Coruscant i jiné planety očividně mají průhlednou atmosféru, žádný Neptun.

30

Odpovědět

+TaanPokud je údaj o průměru planety Coruscant (zhruba stejná jako průměr Země) a počtu obyvatel (obvykle udáván na 1000 miliard lidí) pravdivý, pak lidé prostě dokážou vygenerovat dostatečné množství methanu, které by pokrylo celou planetu a tedy by planeta měla vypadat jako Neptun (2/3 kamenitá, 1/3 plyn).

01

Odpovědět

+orcinusorca2017Pokud je to pravda, tak si ten vzduch asi dokážou filtrovat (což je za desetitisíce let pravděpodobné). Nebo dokážou dýchat jiné složení, než člověk ze Země. A nebo se tím prostě nikdo při vzniku nezaobíral, stejně jako tím, že ve vesmíru není nic slyšet. To je ta nejpravděpodobnější varianta.

10

Odpovědět

+TaanAsi neznáš "wookiepedii", která jasně popisuje jejich zvyky a nakládání se vzduchem, že?
(_citizens who lived in the upper levels were able to breathe air that was filtered and clean, while lower-class inhabitants were forced to breathe the air of toxic fumes from factory and vehicular waste._)

12

Odpovědět

+orcinusorca2017Zdroj: non canon databook z roku 2015. Tedy, v době vzniku první epizody (97) opravdu nikdo žádnou filtraci (a ani patra, když už jsme u toho) neřešil. A druhá věc je, že vesmírné souboje se zpravidla neodehrávají v nízkých patrech. Vlastně se odehrávají úplně mimo atmosféru, takže moc nevidím pointu tvých posledních dvou komentářů.

10

Odpovědět

+TaanTa pointa je jasná. Planeta Coruscant je typově planeta typu "teplý Neptun". I výška některých budov naznačuje, že jejich musí být ukotveny nejen k planetě, ale i k atmosféře.

02

Odpovědět

+orcinusorca2017Výška budov naznačuje akorát tak odolnost materiálů použitých ke stavbě. A jak chceš "ukotvit" budovu k atmosféře? Jestli protizávažím, tak to by muselo být umístěno desítky tisíc kilometrů vysoko, tedy mimo atmosféru. A pokud myslíš něčím jako tažným paprskem, tak za a) šílené energetické nároky a za b) jediný blackout by znamenal katastrofu. A faktem stále zůstává, že vesmírné souboje se odehrávají MIMO atmosféru.

10

Odpovědět

+TaanAsi stále nechápeš mé příspěvky.

Ty píšeš, že okolo planet Země by se zvuk šířil jen těžko, protože má své fyzikální zákony.

Ale nikdo nepíše, že Coruscant je planeta Země, takže má zcela jistě JINÉ fyzikální zákony (na planetu, která je od svého slunce dále než naše Země od našeho Slunce je třeba na ní podivuhodně teplo-mimochodem další střípek, že typově to nebude vodní planeta typu Země, ale právě teplý Neptun), které šíření zvuku, nebo třeba i stavbu opravdu vysokých staveb umožňují.

Právě tyto jiné fyzikální vlastnosti se jen snažím odhalit.

00

Odpovědět

+TaanP.S. Tedy s rostoucí výškou roste i koncentrace kyslíku, či vzduchu. (Na rozdíl od Země, kde koncentrace kyslíku, či vzduchu s rostoucí výškou klesá.) Tedy víceméně popis planety typu "teplý Neptun".

01

Odpovědět

a to je duvod proc odmitam nasi realitu, realita popira fantastycno a to je co se tyce zabavy pro me negativni :-D

76

Odpovědět

No asi stejné jako, jakto, že v mnoha filmech o středověku mají koně Pelhamové udidlo, když pelham poprvé používala australská kavalerie... Použití plemen koní v rámci historie aneb 10 000 let před kristem a oni si uprostřed egypta rajtujou na Fríském koni barokního typu...

232

Odpovědět

Mašlí literaturu nebo znalosti poprosím ó odkaz toto téma mě zajímá. Děkuji.

00

Odpovědět

Nebo lučišnictví. Správnej lučišník byl schopnej nastřílet rychlost třicet přesných šípů za minutu a třeba i šedesát takříkajíc "od boku". Dlouho cvičení Elitní lučisníci pak to samé dokázali klidně i čtyřikrát rychleji.
Nebo držení nataženého luku. To je kravina. Jen si zkuste vzít do ruky luk a mířit s ním dvě minuty. Jen opravdoví svalovci vydrží třicet vteřin, nehledě na to, jak se tím ten luk kazí.

31

Odpovědět

+nějakej agentono ani nešlo o přesnost... respektive, luky měly určitou sílu napnutí a při té sílé napnutí a úhlu luku byli lučištníci víceméně schopní odadnout vzdálenost a místo dostřelu šípu... No a teď si vem, že máš dejme tomu 200 Lučištníků, kteří najednou vstřelí 200šípů... je skoro jisté, že trefí.
Jen poměrně málo lučistníků bylo doopravdy tak zkušených aby trefili na vzdálenosti jako nám tvrdí ve filmech, jistě, věřím, že to dokázali, ale až tak časté to nebylo.

20

Odpovědět

+nějakej agentElitní lučišníci dokázali klidně vystřelit 60 šípů za 15 vteřin? To se mi zdá nějak moc. :)

70

Odpovědět

+TaanS lukama prasí filmaři zakládání šípů do luku ze špatné strany.

10

Odpovědět

+Kalipokamarádka dělá jezdeckou lukostřelbu, pro různé typy střelby používá jednu či druhou stranu luku. Když ptořebuje založit a rychle střelit jasně že se nebude mrcasit se založením do vnitřní strany, jenže když potřebuje vystřelit dál a přesněji, tak střílí z vnitřku. jak sama říká, umí toho dost, na holém koni (žádné sedlo, žádná uzda, jen provaz kolem krku), při skoku 135cm vysoké překážky dokáže vystřelit a trefit terč do vzdálenosti cca 50 metrů... umí to v jejím týmu skoro každý... jen o tom netočej videa a nehoní si ego na youtube jako "někdo"

10

Odpovědět

Více prosím.

93

Odpovědět

Tohodle chlápka mám rád. Doporučuji jeho (vícedílné) video o pochodních ("Torches")… aneb opuštěné krypty osvětlené pochodněmi, stráže obcházející hrad s pochodní atd. To je vážně zajímavé. :)

322

Odpovědět

více Lindybeige!

301

Odpovědět

Jé! Konečně něco od Lindybeige....

142

Odpovědět

V té ukázce z game of thrones se ale odlévala valyrijská ocel on snad ví zda se valyrijská ocel odléva nebo ne, a nebo snad jakou má barvu při jaké teplotě?

937

Odpovědět

Tvrdí, že barva neni dána materiálem, ale teplotou, takže by to znamenalo, že valyrijská ocel se taví při nižší teplotě... což by (pokud se nepletu) dál znamenalo, že je to měkčí kov než normální ocel, což ale neni pravda.

Navíc i kdyby to šlo, tak co tim získáš? Na jednej straně to bude mít texturu hodně hrubýho kamene a na druhej straně to bude placka... vlastně ani ne, protože to na okrajích bude tvrdnout rychlejc, tak bude prostředek vejš (což je i v tom záběru vidět), takže z toho bude nějaká nepravidelná tyč s jednou stranou hrubou od kamene a druhou vypouklou.

312

Odpovědět

+BullOverteplota tání opravdu nesouvisí s tvrdostí kovu, dokonce ani v rámci oceli s různým uhlíkem (např. nízkouhlíková ocel teplota tání cca 1500 °C, prakticky nevytvrditelná, tvrdost okolo 100 HV, uhlík okolo 0,7 %, teplota tání cca 1100 °C, tvrdost okolo 250 HV)m tvrdost souvisí především s tepelným zpracováním, (ať už je to nějaké kalenéí, zušlechťování nebo vytvrzování) případně s mechanickým zpracováním

21

Odpovědět

+Ronny_czpardon, překlep, ocel s 0,7 % uhlíku má bod tání cca 1400 ne 1100

00

Odpovědět

+BullOverAle to zas tolik nevadí že to nemá ten super tvar ne? Když umí ukovat meč z kostky železa, proč by nešlo ukovat meč z výrobku co má hrubý tvar meče? Aspoň do toho nebude muset bušit tak dlouho.

00

Odpovědět

a valyrijská ocel je v podstatě damašková ocel, a ta je význačná tim že se překládají dva ruzné pláty přes sebe a to několikrát, až vznikne textura, to teda opravdu vylitím do formy asi nezvládne nikdo, leda by měl 3D tiskárnu a dělal každou vrstvu tenkou 0,0001 a vždy z jiného kovu.

21

Odpovědět

a ze by teda rekl,jak to delali, to ne, blbecek...

1322

Odpovědět

Tady je popsána výroba nože z litého damašku http://www.dohnalknives.com/wootz.htm

21

Odpovědět

+Alberto123Díky za zajímavý odkaz.

04

Odpovědět

+Alberto123"Druhým krokem je kování vytaveného ingotu. Je třeba si uvědomit, že se jedná o materiál, který je vlastnostmi bližší litině než oceli, není možné použít normální kovářské postupy jako u oceli, protože wootz je bez předchozí úpravy prakticky nekovatelný. Tou úpravou je difuzní žíhání, tzn. ohřev na teplotě 1100-1130°C po dobu 1 až 6 hodin. Výsledkem je vznik oduhličené povrchové vrstvy a přeměna vnitřní lité struktury. Obojí má pozitivní vliv na výslednou kujnost, i když je stále ještě mnohem horší než u jakékoliv jiné oceli. Po difusním žíhání se může začít s kováním. Ingot se zahřeje na 850-920°C a je kován asi do 730° C a potom se znovu ohřeje. Doporučujeme nejdříve udělat asi 20 těchto tepelných cyklů bez kování, aby se dobře odstranila litá struktura a teprve potom zahájit kování. Postupně se vykove plocháč. Je třeba dbát na dodržení úzkého rozmezí teplot, proto na vykování plocháče je třeba až 100 a více cyklů. Potom se vykove čepel do výsledného tvaru, stále při úzkostlivém dodržení zmíněného rozmezí teplot. Vždy se musíme pohybovat pod austenitickou teplotou. Po ukončení kování se může provést obvyklé normalizační žíhání a žíhání na měkko. Nakonec se obrousí měkká (oduhličená) povrchová vrstva a provede se hrubé vybroušení tvaru čepele. Lehce se naleptá 20 % roztokem chloridu železitého asi 10 vteřin, abychom viděli, zda je povrchová vrstva úplně odstraněna. Vzor by měl být zřetelný po celé čepeli. Čepel se může zakalit, zahřát do nemagnetického stavu a zakalit do horkého oleje. Doporučujeme zakalit pouze ostří, protože tento materiál vytváří pěkný hamon. Po kalení popouštět 2 hodiny v troubě při 230°C. Kalení není nezbytně nutné, protože wootz má své řezné vlastnosti dány především shluky karbidů, které působí jako mikropilka i v nezakaleném stavu."

40

Odpovědět

+Alberto123Wootz je specialita, kterou dělá opravdu málo lidí a necháji si ji taky slušně zaplatit. Rozhodně to není pro větší výrobu.

10

Odpovědět

Jep, protože je strašnej problém najít nějaký video o tom, jak se dělaj meče... (a s největší pravděpodobností už i on nějaký takový udělal).

12

Odpovědět

Videa tohohle chlápka mám svým způsobem rád, vždy si vybere něco co je očividně kravina a pak následně podrobně vysvětluje proč je to kravina. Trochu mi to připomíná cimrmanovské "Jako první experimentálně dokázal, že vyfukováním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne." :-D

250

Odpovědět

No ale chybělo mi tam, jak se to teda má dělat skutečně. Takhle mi připadá, že mohl říct: "Takhle se meče nedělají" - konec videa. :))

201

Odpovědět

+jAcJo, jenže to by mu dalo mnohem více práce a nemohl by hrát chytráka.

Kupříkladu s tím odléváním to není tak moc jednoznačné, ranné zbraně z měkých kovů (měď, cín) se pravděpodobně odlévaly a následně ostřily.

U zbraní čistě ze železa to je vždy sporné (navzdory obecnému mínění je nekalené železo celkem měké) a u zbraní ocelových existuje nepřeberně postupů z nichž nejde vybrat te "správný", jelikož každý z nich byl založen na účelu, době svého vzniku a dostupných surovinách.

00

Odpovědět

Ale ingot, nebo ten kus kovu, do kterého se mlátí kladivem se odlít dá.

23

Odpovědět

Ale rozhodně nebudeš odlévat ingot ve tvaru meče. Měl by mít po celé délce pokud možno stejný tvar. Při kování se totiž ten kov překládá přes sebe do několika vrstev a nakonec se naklepe do potřebného tvaru, abys co nejméně plýtval materiálem. Jediné řezání, pilování a podobně je při úpravě jílce a při dělání žlábku na odtok krve.

82

Odpovědět

+-HoNY-Žlábek na odtok krve.

40

Odpovědět

+Libuše mrtviceKrvavý žlab je na dlouhou polemizaci =) já osobně zastávám názor, že je to spíše ztužující, zlehčující prvek a i případně úprava pro vyvážení meče.
Jinak meč si vyliješ do délky a pak ho kováš, když chceš katany nebo damašek tak překládáš ani ne půl metru a pak to rozplácneš ...

50

Odpovědět

+AlennTo není na žádnou polemiku jakkoli dlouhou . Meč zkrátka není obětní šutr aby měl žlábek na krev. Vaše domněnka o odlehčení, vyvážení a zpevnění je pravdě rozhodně bližší.

71

Odpovědět

+-HoNY-ten zliabok nieje na odtok krvi(dalsi urban legend), ale na odlahcenie vahy meca

21

Odpovědět

+skavenJsou i meče bez žlábků, obecně je několik tvarů průřezů čepelí. Ohledně mečů a vůbec starověké výzbroje, je hodně dobrý tento kanál: https://www.youtube.com/user/SkallagrimNilsson nebylo by špatné kdyby ho začal někdo překládat!

10

Odpovědět

+skavenJe to na snížení podtlaku při píchnutí a vytažení. Proto i injekční jehlu sestra pomalu nezapíchne nede to, musí rychle a přetlačit tlak.. jinak Není v hospodě nad sekeru

15

Odpovědět

+Sokol zloděj životůProč by nešlo pomalu zapíchnout jehlu? :D To nějak nechápu, injekcí už jsem dostal dost a pár už jsem jich taky dal, nějak ale nechápu že by to nemělo jít pomalu. :D

10