Odpočítávání

Znáte to, když se na něco tak strašně
těšíte, že se to skoro nedá vydržet? Aster uvidím za 10 hodin. Skoro
už cítím její dech. Myslí na mě? Jo, už budu hotová, jenom... Máš sbaleno na cestu? Skoro. Já jsem děsná cestovatelka.
Vždycky si toho sbalím moc. A bez mapy se nikam nedostanu.
Nějakou ti půjčím, jestli chceš. Teto Jodie, jedu jenom do města.


Bydlela jsem tam, vzpomínáš? Jsi tak odvážná.
Svým vlastním tichým způsobem... Tak co s kamarádkou podniknete? No... asi jako obyčejně.
Aster určitě něco vymyslí. Aster? Ta dívka na fotce? Na které? Mám hodně fotek
a hodně přátel. Na té, jak se tak dobře bavíš. Aha. Jo... jo, tahle.
To je Aster. Lidi se na fotkách často přetvařují,
ale ona se zdá být sama sebou.

Jo, no... Aster bývá
sama sebou pořád. Vypadáš šťastně. Teto Jodie. Škola. Vzpomínáš? Bože! Je vidět, že nejsem matka! Pojďme. Slibuju, že pro tebe pak
nezapomenu přijet a vzít tě na vlak. Vivian? Čau! Páni, jsi to ty. Ahoj. Vypaříš se a neřekneš mi,
že tu teď žiješ?

Chtěla jsem, chystala jsem se... Nemůžu uvěřit, že s tátou teď
bydlíte vedle nás. To je paráda. Jo. Nebo není? Hele... Je super, že spolu máme žurnalistiku.
Nevím, co tam dělám já, ale ty píšeš skvěle! Ty divadelní hry, který jsi psala,
když jsi jezdila za tetou. Byla jsem děsná šprtka.

Museli jsme říkat přesně
slovo od slova, jinak jsi... Vyváděla, jo.
Asi bychom měly... Slečno McMillanová. Slečno McMillanová. Ano?
A jéje. Kam jste se poděla? Promiňte. Přemýšlela jsem o jednom
sloupku v dnešních New York Times. Nemohla jsem ho dostat z hlavy, protože...
no, však víte. Nejspíše jste ho četla. Co to bylo za článek?

Třída by určitě
ráda věděla, co vás na něm tak zaujalo. To musel být ten sloupek
o sloupkaření, viď? Ano. Správně. Víte, čí články mají nezaslouženou moc?
Recenzentů. Bývají tak zákeřní a zlí. Co se stalo s pravidlem
kdo, co, kdy, kde? Jsou úplně neobjektivní. Dokážou zničit
herci kariéru jenom kvůli vzhledu nebo tak. Toho se ty bát nemusíš, jsi kočka. O tomhle právě mluvím. Elisabeth, co kdybys
provedla menší výzkum a přinesla pár recenzí z celostátních
novin a prodiskutujeme si je, ano?

Dobrá, lidi.
Zpátky do práce. Nemáš odvoz?
Chceš si naskočit? Super. Tak jedem. Drž se. Držíš se? Tady? Jo. Díky za projížďku po předměstí. Jenom se tě snažím vzdělat.

Víš, že už jsem
rodinný domky viděla? Jestli mě hodláš shazovat, tak... Ale nikdy jsem je neviděla
z tak hustýho kola. Kdykoliv. No, už půjdu.
Musím stihnout vlak do města. Aha. Jedeš za svým klukem? Holkou? Fakt?
Hele, to je v pohodě. Vážně?

A ne? Myslíš si,
že tu nemáme homosexuály? A máte? Taky vždycky nevím,
jak na mě budou lidi reagovat. Protože... Černej. Bílý... Neprozradím tvý tajemství,
když ty nepozradíš mý. Hele, radši už mazej.
Holky nerady čekaj. Měj se. Omlouvám se, Viv.

Má vina. - Tvůj táta měl menší...
- O nic nešlo. ...potíže s dýcháním a donutila
jsem ho zajet na pohotovost. Tati, proč jsi mi nezavolal? Nic mi není. Nic mu není.
To já potřebovala kyslík. Měl jsi mi zavolat.
Vím, co dělat, když... Nechci, abys zmeškala vlak.

Postarám se, aby si vzal své léky. Běž si pro věci. Proto jsme tu. Nehledě
na mě musíš zase začít normálně žít. Dobře. Ale kdybyste mě potřebovali... Nebudeme.
Užij si to. Nespustím z něj oči, ano? Čau, Aster. Trčím ve Westchesteru. Vykopli
nás z vlaku, další pitomá podezřelá taška. Nevím, jestli přijede další vlak
nebo jak, takže... Zavolej mi. "Ahoj, fešando, potřebuješ odvoz?"

MÁ PŘITELKYNĚ Ještě že neřídím. Překlad: petrSF
www.videacesky.cz