Jeden krok dopředu, jeden krok zpátky

Podle pane Slatera je to velmi dobré. A co podle té mladé dámy? Samozřejmě. Myslel jsem, že by se k nám přidala. Ne! Nakreslil jsem to já.
Proč ji sem volat? K čemu by to bylo? Můžu si sem zavolat tebe, ji, nebo kohokoli
jiného, kdykoli usoudím, že je to třeba. Rozumíme si? Ano, pane.

Doneslo se mi, že se zdejší chodby rychle
mění v tržiště s nelegálními látkami. O tom já nic nevím. Vážně? No, možná je na čase,
abys o tom něco zjistil. Doopravdy? Drogy jsou vážná věc. Proč já? Protože ti jde o tvou budoucnost. Tohle je vážená,
čistá škola. V zájmu všech by to tak mělo zůstat. Nepomáhal bys pouze sám sobě,
pomáhal bys i všem svým spolužákům.

A co když nic nezjistím? Tak si nemusíme dělat starosti,
není to tak, pane Bishope? Kvůli tomuhle si tě zavolal? Tak trochu.
Nemá cenu se o tom bavit. Nemusíš si hrát na tvrďáka.
Pověz mi, co se děje. Neměla jsi to vidět. Počkej, proto ses mi vyhýbal? Nevyhýbal jsem se ti.

Ne. Jenom jsi byl namíchlej
a nemluvil jsi se mnou. Prostě se mi nelíbí, když se lidi
bez dovolení dívají na mý kresby. Zmizel jsi a evidentně se nerad svěřuješ.
Tak jsem se holt podívala. Byla to hloupost,
ale aspoň vím, co si myslíš. To, že jsi viděla pár políček mý práce,
neznamená, že mě máš přečtenýho. Neříkáš mi nic jinýho. Proč taky? Protože jsem měla za to,
že se ti líbím.

Asi jsem se spletla. Elisabeth. Obyčejně nejsem takovej idiot. Ahoj zítra. Netušila jsem, že přijedeš. Měla jsem nejdřív zavolat? Můžeš přijet, kdykoliv chceš.
To přece víš. Ahoj, Aster, netušila jsem,
že tě dnes uvidíme.

Jo, nechtělo se mi po škole jet domů.
Starej zvyk zamířit rovnou k Viv. S mou nejlepší kamarádkou na střední
jsme byly úplně stejné. Stavily jsme se u oblíbeného stánku.
Daly si něco na zub. Za chvilku budeme uvnitř, teto Jodie. A to je má narážka.
Vidíte? Začínám se chytat. Kdy s tímhle skončíme? Co je to s tebou? To samý, co vždycky.

Chci se tě
před tvou tetou smět dotýkat. Já vím. Já taky. Ale přece jsme o tom mluvily.
Vím, že jí to musím říct. A řeknu, ale... Myslela jsem, že ti nevadí počkat. Máš pravdu.
Nechtěla jsem to otvírat. To je dobrý. Stalo se něco? Rodinný drama. Nechci o tom mluvit. Tak jak ti můžu pomoct? Vem mě do svýho pokoje. Sternsi, co blbneš?

Už se z toho dostaň. Zapomeň na ni.
Projevuje se to na hřišti. Na co se vymluvíš ty? Prostě už na ni zapomeň. Za Sophií čekají
ve frontě další holky. Stačí si vybrat. Super rada. Kde máš holku ty? Mám vyhraněnej vkus. Fakt? Jo. Ale nic není ztracený. Kecáš.

Kdo to je? To je můj odvoz. Kamarádí s tvou holkou.
Teda bejvalou holkou. Debile. O čem to mluvil? Netuším. Líbí se mu nějaká holka. Ta se má. Můžu tě odvézt, jestli chceš. To je dobrý.

Počkám. Proč? Už nejsme spolu, chápu.
Máš mě za kreténa, to taky chápu. Ale pořád bydlíme vedle sebe.
Jenom tě odvezu domů. Teta Jodie objednává výborný jídla. Že jo? Hele, myslela jsem, že Sophie
a ten kluk z mejdanu už spolu nechodí? Jonathan? Nechodí. No, přijeli spolu.

Moc přátelsky teda nepůsobí. Ale stejně víc, než bych čekala. Třeba si to rozmyslela. Pochybuju. Proč? Jde o střední. Lidi se rozcházej
a vracej se k sobě v jednom kuse. My ne. Protože máme něco, co oni ne. Fakt?

A co to je? Láska. Překlad: petrSF
www.videacesky.cz