Lidé jsou sociální tvorové, a tak se nechávají ovlivnit skupinou. Za tímto jednoduše znějícím zjištěním se skrývají složité vztahy a vzorce chování. Americký psycholog Salomon Asch je považován za pionýra sociální psychologie. Začátkem 50. let se proslavil tzv. "testem konformity", v němž chtěl přijít na to, jak moc se jednotlivec nechá ovlivnit skupinou. Konkrétně sledoval, zda se jedinec přidá k názoru skupiny, i když je zcela očividně špatný.
- Můžu se tě na něco zeptat? - Ano? Dělám pro televizi jeden experiment. SOCIÁLNÍ EXPERIMENT kanálu Quarks. Tak s námi manipuluje skupina. Potřebuji ještě jednu účastnici. Máš 10 minut? - Jde víceméně o zrakové vnímání. - Dobře, ano. Jo? Měla bys čas? Super! Brzy máme pro náš experiment první dobrovolnici: Constanze. Spolu s dalšími šesti účastníky ji vedeme do místnosti s experimentem.
Ten vede profesorka Mechthild Schäfer z mnichovské univerzity. Provedeme docela jednoduchý experiment vnímání, ukážu vám obrázek, jako je tento, na něm je vždycky naše referenční čára, která je označena písmenem X, a vy pak máte říct, se kterou z těchto čar se shoduje. Rozuměli jste? C. C.
C. C. C, taky. Taky C. C. Constanze ale neví, že ve skutečnosti je pokusný králík jen ona, všechny ostatní jsme předem do experimentu zasvětili. V prvních pěti kolech odpovídají zasvěcení vždy správně, Constanze taky.
- B. - B. - B. - B. B. B. Od pátého kola ale zasvěcení odpovídají stejně špatně. Přizpůsobí se Constanze skupině a odpoví špatně? - A je správně, ale všichni říkají: - B.
B. B. B. A. B. B. A Constanze? Váhá. Má říct to očividně správné, nebo se přidat ke skupině?
Nakonec si přece jen stojí za svým. Paní profesorko Schäfer, co jsme tu právě viděli? Velmi napínavý experiment o tom, jak si dvě protikladné potřeby člověka, jednak precizně vnímat a informovat o tom a na druhé straně patřit ke skupině, jak si mohou protiřečit a jednou vyhraje ta a jindy ta druhá. To je pozoruhodné, neměl jsem pocit, že by tu byl ve skupině nějaký tlak.
Nejsem si jistá, jak dobrý je pojem "tlak skupiny", to "přizpůsobování se" mi přijde lepší, když vycházím jednoduše z toho, že člověk je sociální tvor, potřebuje společenskou konfrontaci. A že jsou tomu určité potřeby, určité informační kanály, přizpůsobené, abychom to vnímali a brali vážně, možná někdy i srovnali s individuálními zájmy, to je opravdu smysluplná záležitost.
Výzkum tedy říká, že v průběhu evoluce pro nás muselo být užitečné někdy následovat bez protestu skupinu. Přežít jednoduše připojením se. Nien už od začátku působí nejistě. Připojí se ke skupině, nebo bude věřit svému vnímání? - A. - A. A.
- A. - A. Proti svému vnímání se přidává ke špatně odpovídající skupině. A. - A. - A. - A. - A. A. Mnohokrát děkuji, to bylo vše. Jaké to bylo, když oni odpověděli špatně?
Když jsi viděla, že je ta odpověď špatná, jak ses cítila? Říkala jsem si: "Proč to řekl? Ale já nevím a budu dělat jen to, co udělá on." Dobře, to je podle mě opravdu rozumné. Když se podíváme na statistiky, kolik procent se přizpůsobí? Překvapivě hodně, přizpůsobí se 37 procent a... 76 procent, tedy asi tři čtvrtiny, opravdu zopakuje alespoň v jednom z těchto kol tu špatnou odpověď.
Uzavřeně působící skupina tedy může ovlivnit naše chování. Přizpůsobíme se. Potřeba být součástí této skupiny má vyšší hodnotu než mít pravdu. A. B. C. - A. - A. Pro dnešek dost internetu?
Ale ne. Tady na Quarks se u prokrastinace něco naučíte, takže vlastně neprokrastinujete. S čistým svědomím nás tak můžete odebírat nebo se dál porozhlížet, užijte si to.
lenkazPublikováno: 6 let
87%5:19
96%34:46
91%5:46
82%5:14
75%4:00
98%9:34