David Attenborough bafne na lenochodaBBC Earth

Na tomto stromě žije jeden z nejpozoruhodnějších býložravců. Je to zvíře, za nímž se nemusím nenápadně plížit. Baf! Tento mimořádný živočich je napůl hluchý, napůl slepý a toto je nejrychlejší pohyb, jakého je schopen dosáhnout. Přesně tohle se vám stane, když nebudete jíst nic jiného než listy. Je to lenochod, není nijak zaníceným býložravcem, stačí pár líných kousnutí a list pokračuje přímo do žaludku.

Listy však nejsou snadno stravitelné a lenochodí metoda je dát jim čas. Pak se nakonec tato mobilní hromádka kompostu vzpamatuje a vydává se na dlouhou a nebezpečnou cestu. Toto je velmi neobvyklý pohled, lenochod pospíchá.

Chce se vyprázdnit a jediné místo, kde je ochoten to provést, je kupodivu dole na zemi. Dělá to pouze jednou týdně, ale proč na to vždy musí slézt dolů? A proč si skoro vždy vybere úplně stejné místo? Ať je to jakkoli, musí to být velmi důležité, protože lenochod na zemi je téměř bezmocný. Může ho napadnout jakákoli šelma a lenochod nebude dost rychlý na úprk.

Proč však chodí dolů, je záhada. Nikdo to neví. Teď má hotovo a leze zpátky do bezpečí koruny stromu. Listy nejsou nijak výživné a lenochod to nevyvažuje tím, že by jedl více, ale že dělá méně. Drápy se zahákne za větve a může tak viset bez jakékoli námahy svalů, které se zredukovaly na tenké proužky.

A aby ušetřil energii, tráví většinu času v polospánku zavěšený v korunách stromů. Takže s minimem svalů a s reakční dobou, která je ve srovnání s naší čtvrtinová, jaký je den lenochoda v porovnání s naším? Zatímco napíšu pár dopisů, lenochod se sotva zvládne poškrábat.

Zatímco obědváme, lenochod pokouše pár listů. A než natočíme záběr pro nás pořad, je čas na dalšího šlofíka. Překlad: Lukkul www.videacesky.cz