No ty vole, to byl nářez. Ty jo, párkrát jsem málem chcípnul. Díky, žes mě vyléčil. - Nevyléčil. - Já vím. Jdi do hajzlu. Víš, co tomuhle vůbec nepomáhá? Kamera. - Ty hraješ v režimu třetí osoby? - Pokud se tomu tak dá říkat. To jsem vzdal už dávno. Hraju v režimu první osoby. Kéž by ta kamera nebyla tak daleko. Stromy a budovy mi pořád lezou do záběru. Chápeš? - Cože? - Jasně, režim třetí osoby. Ale proč je v téhle hře kamera až v korunách stromů? - Co to meleš? - Kamera… Je snad 30 metrů daleko. Kdybych chtěl hrát isometrickou hru, tak si zahraju Baldur’s Gate. Víš ty co? Jebat. Zkusím režim první osoby. Jak se to přepíná? Tlačítkem kamery. Myslím, že stačí zmáčknout V. Jasně. - Ne, tím se mění úhel kamery, ne režim. - Co? Právě teď je kamera tamhle. A když ji změním, tak bude… Sakra, kde to jsem? - Tamhle. - Co? Počkat. Ty mi nepopisuješ režim třetí osoby. Spíš to zní jako… - Ne. To si děláš prdel, ne? - Co? Rowane, podle mě jsi ve filmovém režimu. Do prdele práce. Zmáčkni a podrž V. Podrž? Dobře. - Panebože! - Už jsi v režimu třetí osoby? - To si děláš prdel. - Rowane, kámo. Ale ne! To snad není pravda. Bene, ty ani netušíš, jak náročné to bylo. - Pamatuješ na katakomby? - Jasně. - Jo! - Proto ses pořád ztrácel? - Jo, protože jsem nic neviděl. - Já myslel, že kvůli tmě. Proto jsem si dával pochodeň. Nic jsem neviděl, protože kamera byla za zdí. Počkej. Jak dlouho to v tomhle režimu hraješ? - Celou hru, Bene. - Rowane, cože? Nedělej se! Ty jsi nemusel celou dobu zápasit s šílenou kamerou. - To sis myslel, že tak to má být? - Myslel jsem, že ta hra stojí za houby. To je fakt neskutečný. Nechápu. - Kámo, málem jsem to odinstaloval. - To mě nepřekvapuje. A popravdě řečeno jsem ohromen. A taky mi spadl kámen ze srdce. Myslel jsem, že ti ta hra vůbec nejde. - Zasloužím si medaili. - Zas to nepřeháněj. Můžeš si za to sám. - Ne tak docela. - Tak kdo za to může? Měls mi to říct mnohem dřív! - Jdi do prdele. - Víš ty co? Vyliž mi. - Ty vole. - No jo! - Kámo. - Konečně něco vidím. Překlad: Xardass www.videacesky.cz