Truhla s pokladem

- Nakoupil sis lektvary? - Já věděl, že jsem na něco zapomněl. - Pardon. - Nevadí, příště. Truhla! - Počkat, ty jsi měl truhlu minule, ne? - Jo. Takže tahle je moje, díky. Jdeme na to. No tak, něco dobrého. Safra, jsou tu super věci. Košile, zbroj, opasek, hrnek, kniha, helma. Panebože.



- Lektvary. - Ty se budou hodit. Ty bláho. - Zlatá lebka Rhaula. - To je jako co? Nedávno jsem jednu prodal za 50 000 zlatých. 50 000 zlatých? - To si nechám. - Vezmi to, pak to roztřídíme. Dobře. Prima, tak jdem. Paráda.



Super kořist. - Nezajímá tě, kde se ty truhly berou? - Co kdyby někomu patřily? Panebože, to by bylo trapné. Tady, dal jsem všechny naše věci do malé truhličky, kterou jsem dal sem… - Tady… - To je dobře, protože já jsem těsně před zhroucením. Chápeš? Už chybí jen poslední kapka. Žádnou další špatnou zprávu nezvládnu. Co se děje?



Klepla tě pepka nebo co? - Ne. - Snědl jsi plody moře? Ne, jenom… Zajdu pro naše věci. Dobře. Nic nezvedáš. Kde jsou naše věci? Vypadly mi. - Všechno je to pryč, že?



- Cože? Ale já je schoval v lese… Neschoval jsi je v lese, vždyť jsou jasně vidět. Proč jsi nechal truhlu hned u cesty? Ne… Ale já ji schoval za strom. Tomuhle říkáš za strom? To není za stromem. Je to mezi stromy. Promiň, ale mám pocit, že to všechno házíš na mě.



Máš pocit, že to na tebe házím? Asi proto, že je to celé tvoje chyba. - Cože? Jak to moje vina? - Cože? Jak to moje vina? - Já takhle přece nemluvím. - Ale jo, přesně takhle mluvíš! Nejdřív jsi prodal naše děti a pak jsi přišel o všechny naše věci. - Jsi trapný. - Ne… - Jsi akorát velké huhlající děcko.



- Ne… Vypadáš jako děcko v kostýmu starého nešťastného starce. - To není kostým, ale oblečení. - Je to kostým. - A nejfalešnější jsou ty vousy. - Ne! Plešaté dítě s velkým falešným vousem. Neříkej takové ošklivé věci. Víš ty co? Tohle zas*ané manželství je na hovno. Stejně jako ten tvůj zas*aný krám s ovocem. Aspoň že ty mě neopustíš, můj nový domove.



Překlad: Xardass www.videacesky.cz