Gordon Ramsay vs. amatérský kuchař

Tohle je Shane. Mám patnáct minut, abych ho naučil,
jak udělat ten nejlepší krabí koláček, aniž bych mu něco ukázal. Uslyší pouze to, co říkám. Na škále od jedné do deseti, jak špatný jsi? Docela špatný, řekl bych dvojka. Dobře, teď jsem znervózněl. Patnáct minut – tvůj čas začíná teď.


Jdeme na to. ZÁDY K ŠÉFKUCHAŘI Takže nejdřív vezmi kraba. - Dobře.
- Dobře. Dej ho plochou částí dolů, takhle. - Přesně takhle.
- Mám to. A potom dej svoje ruce pod
to, palce na místo, na šestou hodinu
a zatlač nahoru. A zvedni to nahoru.

Tomu se říká schránka A teď sundej ty velké nohy. Myslím, že jsem je sundal všechny. Dobře, nemá smysl plýtvat
časem na malé nohy. Byli bychom tu celý den. Vezmi svoji utěrku a dej ji na to. Vezmi zadní část nože. A jemně naštípni klepeta.

To je otevře. Podívej, co se stane potom,
ty je v podstatě rozevřeš, strčíš dovnitř prst a krásně vysuneš ten
neuvěřitelný nuget z kraba. Krásné. Snažím se dostat ty nugety. - Máš ty nugety?
- Nedaří se mi je dostat. Zkus...


Štípni ten konec. Oni jaksi štípou mě. Oni tě štípou?
Shane, ten krab je mrtvý. - Zatlačil jsi dost na ten nůž?
- Asi ne. Musíš se do toho pořádně opřít,
jak říkáme u nás v Anglii. - Prosím. A ať to křupe.
- Aha. A máš to. - Máš připraveného kraba, jo?
- Ano, mám. Ještě že tak.

Takže
začneme s paprikami. Jasně, takže, já... Vrch a spodek, jo? Jasně. Co mám udělat s tím krabem, Gordone? Dej ho zpátky do mísy a ukliď si linku. Dobře. - Shane...
- Jo? ...jestli budeš pracovat čistě a hezky,
vytvoříme úžasný krabí koláček. Když pracuješ v chaosu,
chaos vytvoříš.

Jasně, vrch a spodek. Tvoje papriky. Vezmi nůž a krájej směrem dolů okolo,
tak se zbavíme té hořké části uprostřed. Teď to perfektně rozkrájíme. Strana s kůžičkou je trochu
tvrdá, tak ji dáme dolů. A teď krájej. Tajemství těchhle paprik je v tom,
že musí být nadrobno. - Co považuješ za malé, Gordone?


- Řekl bych asi půl centimetru. - Neznám metrickou soustavu.
- Neznáš? - Shane, žijeme ve 21. století.
- Promiň. - Teď, jakmile jsi nakrájel...
- Ano. - ...všechny papriky...
- Ano. vezmi je a dej je do mísy. - Chápeš?
- Jo, jsou v míse. Dobře. Tajemství je v tom, že jakmile se uvaří,
tak v podstatě zmizí.

Takže se ujisti, že nejsou velké. - Dobře.
- Teď vezmi krabí maso... - Mám ho.
- ...a posyp jím papriky. Okořeníme to maso se solí a pepřem. Otevři vršek mlýnku na pepř,
ať tam ten pepř hezky křupe. Sůl a potom vezmi citrón a nastrouhej tam kůru. - Teď...
- Dobře, počkej, beru svoje struhadlo. - Prosím, drž tempo.


- Snažím se, jak můžu. Vezmi malý plátek z vršku citrónu
a vytlač tam trochu šťávy. A teď vezmi vejce a ušlehej ho.
Také ho okořeň – zase sůl a pepř. - Promiň, co mám dělat s tím vejcem?
- Dej ho do mísy. - Aha. Celé vejce?
- Celé vejce a šlehej. - Potom...
- Aha, já ho musím ušlehat. - ...to přidej do té směsi, Shane...
- Ano? ...zůstaň se mnou. - Čajová lžička hořčice.


- Čajová lžička hořčice. Čájová lžíce worcestrové omáčky. A potom, jenom trošku kajenského pepře. A teď, Shane, chci, aby ses nadechl z té mísy
a ujistil se, že to voní hezky a příjmně. - Voní to.
- A teď trošku ochutnej. Ochutnej koření, nemůžeme to
dokořenit po vaření. Chutná to dobře,
trošku pálivé, abych pravdu řekl. - Tak to má být, při vaření se to zjemní.
- Dobře. A teď tu směs jemně posypej strouhankou.

Všechnu? - Ne, jemně posypej...
- Dobře. - ...strouhankou směs.
- Chápu. Shane, teď se snažíme
strouhankou spojit ten krabí koláček. Vezmi plech s papírem
a vykrajovátko a zatlač to krabí maso... - Tajemství tkví v tom,
- Ano. že musíme vtlačit krabí
maso do vykrajovátka. - Víš, čas je teď náš nepřítel.


- Vtlačuju. - Vtlač to tam.
- Chápu. - Zapneme pánev a umyjeme si ruce.
- Umývám si ruce. Teď jsi minutku odváděl skvělou práci,
skvělou práci. Teď je dáme do pánve. - Zvyš teplotu u pánve na střední.
- Střední teplota. Osmdesát stupňů. Až se to zahřeje, velice opatrně
odstraň vykrajovátka z krabího koláčku. A teď máš dva dokonale
kulaté krabí koláčky.

Skvělé. Gordone, moje, moje... krabí koláčky
nejsou úplně kulaté, spíš deformované. - Shane...
- Ano? ...zaprvé, neviň ty nástroje,
postav se k tomu jako chlap. Dal jsem ti perfektní sadu vykrajovátek, takže pokud nejsou perfektně udělaná,
něco jsi podělal. Stlačíš je dolů, dáš do toho nějaké úsilí a
energii do toho koláčku a vytvaruješ to. - Dobře.
- Chápeš? Ano, chápu.

- Dobře, teď začneme vařit.
- Jasně. Dej do pánve
čajovou lžičku olivového oleje, Párkrát ji nakloň. A potom si vem svoji obracečku a dej ji
pod koláček, zvedni ho, pěkně opatrně. Dobře. Dobře, skvělé je, že na těch
koláčcích nepůjde vidět žádná paprika, - protože jsi je dobře nakrájel.
- Když jsou dobře nakrájené. - ani si jich nevšimneš.


- To je to tajemství. Dej je do pánve, první
půjde na dvanáctou hodinu. Teď jde o to, aby ty koláčky
dostaly nějakou barvu. - Cože?
- Aby dostaly barvu. - Aha, barvu.
- Bez barvy není chuť. - Aha, chápu.
- Dej tam druhý, na šestou hodinu. Šestá hodina, je to tam. Dobře, super.
Teď se přesuneme k dresinku. - Toto bude zajímavé.

Vezmi si...
- Já... Vezmi si majonézu. - Majonézu.
- Přidej kapary, jednu polévkovou lžíci kaparů. Jednu čajovou lžíci hořčice do majonézy. - Vezmi si svou nakrájenou červenou cibuli.
- Nemám ji nakrájenou. - Budu si ji muset nakrájet sám.
- Tady máš, vezmi si trochu mé. Tady máš. - Děkuji.
- Úžasné. Teď jemně zatřes s koláčky a teď...

- Třesu.
- Vezmi si lžíci a všechno to promíchej. Vezmi si druhou půlku svého
citrónu a vymáčkni tam tu šťávu. A potom hrubě nakrájej estragon
a přidej ho do remulády. Estragon je co?
Co je estragon? - Chceš ochutnat?
- Ne, vidím ho. - Hezké dlouhé snítky.
- Jo. Teď salát... Vezmi si ředkvičku, jo?

Nasyp ji tam po plátcích. Ochutíme salát citrónovou
šťávou a trochou oleje. Musíme ten salát ochutit
jen velice lehce, ano? Sůl, pepř, stíháš? - Stíhám, přidávám pepř.
- Skvělé. Pak vezmeme obracečku
a začneme otáčet koláčky. - Otáčet?
- Otoč je, opatrně. Dej svoji ruku na ten na dvanácté.

Pozorně poslouchej,
obracečku pod to a otoč to. - Otočit to.
- Krásné, otočit to. - Okay.
- Dobře. Vypadá to dobře. Jsi připraven na tu nejlepší část? - Jasně.
- Tou je úprava talíře. Vezmi si salátový dresink
a jemně s ním házej. Teď ten salát
přesuneme na talíř.

Udělej z toho salátu
takovou jakoby růži na talíři. - Promiň, já...
- Růži. - Růži.
- Vzpomínáš, kdy jsi naposled koupil růže? - Jo.
- Tak vidíš. - Představ si tu růži...
- Z toho salátu? - Ano, děláme ze salátu zahradu na talíři.
- Zahradu... - Čerstvou, lahodnou zahradu.
- Dobře. - Vezmi citrón.


- Talíř na prkýnko a na talíř salát. Jemně nastrouhej nad salátem aroma citrónu. Vezmi remuládu a lžící... ji dej na šestou hodinu svého
talíře a pak ji tou lžící projeď. Aby to vypadalo jako
krásná šmouha na talíři. - Jemně vytáhni svoje krabí koláčky.
- Dobře. A polož je na talíř přesně takhle. - Opatrně dokončíme citrónovou šťávou.


- Přidávám koláčky k remuládě. A potom bych chtěl,
aby byl ten talíř bez poskvrnky. A máme to. A takto vyrobíme skvělé
krabí koláčky se skvělou remuládou a voňavým salátem,
který jako bychom zrovna natrhali. Shane, máš hotovo? - Mám, jsem připravený.
- Až napočítám do tří, tak se otoč. - A ukaž mi to.
- Dobře. Jedna...

dva... tři. Ty krávo. Shane, tobě to spadlo na zem? - Nespadlo!
- Bože můj! Udělal jsem všechno, co jsi chtěl. To vypadá líp, chci sníst tamto. Bože!

Shane! - Promiň, Gordone.
- To je průser. Dobře. Nejsem si jistý, jestli je to propečené,
ale doufám, že to bude v pohodě. Shane. Vypadá to jako večeře pro psa. Moc mě to mrzí. Ochucené je to dobře,
ale vypadá to otřesně.

Gordone, myslíš, že jsem uspěl? Ne. Ne. Vím, že to bylo těžké a žes měl kraba
v ruce poprvé, ale byl jsi hroznej. Slib mi, že se budeš dál snažit. Povzbudi jsi mě.
Budu se dál snažit, slibuju. Překlad: annon
www.videacesky.cz