Jeden z posledních rozhovorů s Chesterem Benningtonem

A ty ho znáš určitě velice dobře ty idiote... I kdyby měl deset dětí s deseti manželkami, tak byl úžasný zpěvák a působil jako super pohodový člověk... Přečetl sis zprávu z nějaké online drbny a budeš tady chytračit

Tipoval bych tě na trolla, který nedopatřením připodobnil své vnitřní pocity k obsahu svých střev.

Přesně, kdyby se aspoň zabil v etiopii aby posloužil jako potrava pro etiopánky.

Videl si to video vubec? Protoze jinak absolutne nechapu jak muzes vyblit takovou sracku. Precti si neco o depresi a pochopis. Nebo treba to jednou poznas na vlastni kuzi a pak te chci videt ty hrdino.

Je jedině dobře, že to nechápeš a doufám, že Tě deprese nikdy nepotká. Pokud ano, pak možná pochopíš, že v danou chvíli jde všechno stranou a že jediný na co myslíš je, že své rodině a okolí způsobuješ trápení či bolest a jediný, co je té bolesti a trápení zbaví bude Tvoje smrt. Deprese je zlo, neviditelný a tichý zabiják. Takže buď jedině rád za to, že tomu nerozumíš, každopádně pokud člověk něčemu nerozumí neznamená to, že by měl ihned druhé odsuzovat a dělat z nich sobce.

Soudit takto člověka s depresí je jako posmívat se člověku na vozíku že nemůže chodit. Ale lidi s tvým intelektem a primitivním pohledem na svet tohle bohužel nikdy nepochopí 😊

Co je na tom tazke pochopit ? Ked si sam - prilis premyslas nad vsetkym a mas depky. Ked nie si sam nad blbostami sa zamyslas a depky nemas

Pro Tve dobro doufam, ze to nikdy nepochopis.

Lucky you...

jde vidět, že sám sis nic takovýho neprožil...Linkin Park rozhodně neumřelo v roce 2005...a Chester měl deprese...a ano deprese má i několik stovek dalších lidí, ale soudíš ho jako bys ho znal, jakoby jsi věděl co se mu odehrává v hlavě a věděl jeho životní příběh...kdybys třeba poslouchal ten rozhovor pořádně tak bys to pochopil ale tak asi nic no

já myslim, že takhle lidskej mozek prostě přemýšlí, danou situaci( nebo život) můžeme zhodnotit až když skončí, tak je to prostě nastavené¨

ikdyž to neni (,,eticky´´´?) správně

Jako nechci vyznít jako fanatik, ale klidně řeknu, že změnil můj život. Od dětství až po dospělost jsem ho poslouchal. Hudba mi pomohla přejít depky a dospívání. Takže chápu když se vrojí tyhle skupiny, protože měl vliv na ohromnou skupinu lidí a ty se cítí být zavázáni. I já se tak cítím. Samozřejmě můj život by se nezhroutil, ale díky němu byl podstatně lepší. O to víc se cítím zavázán projevit nějakou podporu, když si sám neustále procházel depresemi. Toho se člověk nikdy moc nezbavý. Vyrovnal se s tím i pomocí hudby stejně jako já nebo ostatní. - tedy alespoň na chvíli.

Tohle je ale typická lidská vlastnost. Věcí si nevážíme (bereme je jako samozřejmost) a teprve když o ně přijdeme, tak zjišťujeme jak moc nám chybí. To bude asi důvod toho proč lidi šílí, když jejich oblíbenec umře.

To je stejné jak když umřel Jackson. Předtím většinu už nezajímal, lidi si z něho dělali p***l, bulvár ho propíral jak největší špínu.
A když umřel?
Všichni najednou jeho největší fanoušci, lidi říkali jak pro ně byl celou dobu přeci největší ikona, ta samá média, která ho týden předtím špinila najednou psala, jak byl úžasný a jaká je to ztráta...

Tak v momentě, když umře, tak si člověk vybaví ten čas, ty hodiny, co strávil posloucháním desek Linkin Parku jako mladej a je mu to líto, skoro jako když zemře někdo, koho znal. Ten nával emocí je určitě daleko větší, než když vydají třeba novou desku, a proto je větší i ta reakce.
Někdo zasdílí na fb oblíbenou písničku, jinej lajkne nějakej obrázek s tím, jak nám bude chybět, ale nikde jsem teda neviděl, že by někdo psal o změně života, případně nějaký události, ale i kdyby jo, je to celkem pochopitelný a nic zas tak špatnýho na tom nevidím.

"kde byly ty akce se stovkama lidi, kdyz tu byl s nami? Nepamatuju si, ze bych nekdy nejakou takovou seslost videl, nebo o ni slysel. Urcite ne v takovem meritku."

Neviděl? Neslyšel? Tak to mě mrzí. Když taky minulý měsíc Linkin Park byli po deseti letech, sešlo se nás několik stovek lidí, vlastně pár tisíc lidí – konkrétněji 25 tisíc lidí. ;)