Nejlepší knihou roku 2018 je možná komiks

Literární svět zažil
tento rok menší překvapení, když byl na Man Bookerovu cenu,
prestižní britské literární ocenění, poprvé v historii nominován komiks. Tím byla Sabrina Nicka Drnasa
o příběhu pohřešované a zavražděné ženy. Nebojte, nebudu spoilovat. Proč zrovna tento komiks? Nejlépe to nejspíš vyjádřila
spisovatelka Zadie Smithová: "Sabrina je nejlepší knihou
jakéhokoliv druhu o naší současné době."

Globalisti se zmocnili týhle země,
proč by něco takovýho nenarafičili? Celý dny zabíjej děcka, každej den.
Ne naše vláda, ale glob... Myslí si, že to, co vidí na internetu
a v televizi, je jenom reality show. A pokud je to tak,
všechno je nahrané a všichni jsou herci. Tohle není žádná konspirace.
Tohle je skutečnost a lidi umíraj, do prdele. V Sabrině se příběh pohřešované a následně
zavražděné hlavní hrdinky stane virálním a bizarní konspirační teorie, podobné
těm o střelbách v Newtownu a Parklandu, začnou prosakovat
na internet a do rádia.

Teorie, jako že to celé byl podvod a všichni jsou jen herci, nebo že Sabrina
nikdy neexistovala, nebo že je naživu. Mezi hlavní postavy patří
Sabrinina sestra Sandra, Sabrinin přítel Teddy a jeden z Teddyho přátel, Calvin,
u kterého Teddy nalezne útočiště. Sledujeme, jak se jejich psychický stav
horší nejprve v důsledku oné tragédie, poté protože se stávají
terčem konspirací a výhrůžek smrtí. Komiks ukazuje,
jak druhá vlna takové zkušenosti, jak se k sobě chováme
v případě tragédie, může být stejně traumatická,
nebo dokonce horší než původní ztráta.

Poté sledujeme, jak postavy postupně
ztrácí svou schopnost důvěřovat druhým. Sandra svou přítelkyni žádá,
aby odešla, aby mohla být sama, a Calvinovi a Teddymu vybudují neškodné
interakce paranoiu a podezřívavost. Pomoc od cizího člověka
se zdá zlověstná. Přátelské popichování kolegy
zní výhružně. Obava, že by se digitální jed mohl kdykoliv stát skutečným násilím,
je v Sabrině všudypřítomná.

Příklad: Snová sekvence, ve které Calvin
nejspíš potkává Sabrinina vraha a kde jsou jeho promluvy jen směskou ozvěn
toho, co v knize už dříve zaznělo, včetně slov, která pronesl vrah
ve videu, ve kterém se k činu přiznává, ale také včetně vět z obyčejných setkání,
rozhovorů s exmanželkou a online výhrůžek. Všechny jsou smíchány do jedné výhrůžky,
která postavu drží v konstantním strachu. Tohle ve skutečnosti znamená
být uprostřed toho všeho, ten pocit, že nebezpečí
je všude kolem nás.

Možná nejde
o nejlepší knihu roku 2018, ale je to nejlepší kniha
o roce 2018, kterou jsem četl. Tenhle komiks dosáhl toho,
že vás ponoří do myslí těch postav a nepřestáváte číst, protože máte strach,
že se kdykoliv může stát něco strašného. Nemálo za to může
jeho výtvarný styl. Při pohledu na pár panelů
vás možná napadne, jak mohla kniha s tak prostým stylem
přitáhnout takovou pozornost?

Ano, Drnasův styl
je extrémně minimalistický, ale myslím si, že v nás
má posilovat pocity odloučení, úzkosti a paranoie. Postavy jsou nakresleny
jen pár linkami a z dálky jejich tváře
dokonce postrádají rysy. Jsou téměř bez výrazu, svýma
neproniknutelnýma očima jen prázdně hledí. Výraz dostanou, když se
stane něco opravdu děsivého, a čtenář se musí pokusit
zachytit to, co cítí.

Tato kniha vám nabízí zrcadlo a ptá se,
jak byste se vy v takové situaci cítili, a nutí vás své pocity
promítat do postav. Všechny komiksy
do určité míry vyzývají čtenáře, aby si domýšleli, co se děje
mezi panely, jde o tzv. ucelení. V Sabrině je tento proces zdůrazněn,
protože čtenáři nabízí jen málo vodítek. Zrovna tak formáty panelů
jsou jednotvárné. V celé knize mají
jen čtyři různé druhy velikostí. Takový formát se sice nezdá tvárný,
ale jeho dopad je trýznivý.

Malé čtverce vyvolávají svazující pocit,
posilující bezmoc, kterou postavy cítí. Když se v příběhu při vyostřeném
konfliktu najednou objeví větší panely, vylétávají ze stránky. Větší panely slouží často také
ke zdůraznění pocitu osamění, když postavy kráčí rozlehlými
prázdnými otevřenými prostory. Redukční strategie, kdy využíváte zlomek
toho, co většina komiksových tvůrců, je nejpatrnější na způsobu,
jakým tento komiks nakládá s tichem. Spousta rozhovorů je v této knize
neúspěšná a končí trapným tichem.

Poukazují na odloučenost postav
a jejich neschopnost komunikace. Němé panely vás opět vyzývají,
abyste interpretovali pocity postav sami. Jen málo příběhů
se spoléhá na podtext, což ze Sabriny dělá knihu,
kterou je lépe vstřebávat pomalu. Sabrina bohužel cenu nezískala. Nedostala se
do užšího výběru nominací a cenu nakonec získal, dozajista
zaslouženě, Milkman Anny Burnsové. Ale Sabrina nabízí
zcela unikátní čtenářský zážitek, a navíc povzbuzuje názor, že toto médium
dokáže důstojně obstát mezi ostatními.

Tento díl sponzoroval Brilliant. Pokud jste jako já a trávíte hodně času
přemýšlením o příbězích, filmech, kultuře, možná jste zanedbali
své vědecké a matematické vzdělání. Mě to na sobě vždycky mrzelo, ale co s tím? Jak nacpat matematiku
a vědu už do tak narvaného programu? Právě proto vám doporučuji
vyzkoušet Brilliant. Brilliant je matematicko-vědecká stránka
se spoustou kvalitních, různorodých kurzů.

Jde o interaktivní platformu,
která klade důraz na pochopení spíš než
na pouhé memorování. Já jsem se nedávno vydal najít svého
vnitřního Sherlocka a zkouším kurz logiky. Pokud to chcete vyzkoušet zdarma,
registrujte se na brilliant.org/justwrite. Jako bonus dostane prvních 200 z vás
20% slevu z ročního předplatného, které vám zpřístupní
všechny kurzy. Děkuji za zhlédnutí. Rád jsem
mluvil o komiksu. Snad se vám to líbilo, protože o nich
chystám další video a možná jich bude víc.

Aby tato videa mohla vznikat,
můžete tento kanál podpořit na Patreonu. Velké díky patří mým
dosavadním sponzorům. Nepřestávejte psát! Překlad: elcharvatova
www.videacesky.cz