Loutkářské uměníSubkultury

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 3
75 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:36
Počet zobrazení:4 554

V prvním díle pořadu Subkultury nám Erin Cantelo představí jeden z ne úplně obvyklých koníčků. A pro dva účínkující, kteří krátkým dílem provází, se tento koníček stal celoživotní vášní i prací. Pokud vás tento pořad zaujal, přidejte si ho do sledovaných sérií, ať nezmeškáte další epizody.

Poznámka:
RKO – americká filmová společnost RKO Radio Pictures, Inc.

Přepis titulků

Budu k vám upřímná, jako malá jsem nesnášela Pinocchia a marionety pro mě byly to samé co břichomluvecké loutky, tedy neskutečně děsivé. Ale nedávno jsem se seznámila se dvěma výjimečnými lidmi, kteří můj strach změnili v lásku a obdiv k tomuhle starobylému umění. Jmenuji se Erin Cantelo a tohle jsou Subkultury. Právě teď jste v mojí tajné svatyni. Mám tu různě po krabicích schovanou hromadu kreseb.

Patří nám tady ten koutek, potom divadlo a pak ještě skladiště vedle něj. V něm je kolem tří tisíc loutek. První představení jsem viděl v šesti letech. Byl jsem v místním obchodním domě a viděli jsme první představení toho dne. A protože nás zaujalo, zůstali jsme na všech šest představení. Chodil jsem do dramaťáku, učil se hrát na klavír, a ještě tančil.

A moje máma říkala: "K čemu mu to všechno jednou bude?" V osmi letech jsem měl dost loutek na to, abych udělal půlhodinové představení. A najednou ze mě byl bavič. Padesát let jsem měl obchodního partnera Altona Wooda. Procestovali jsme, co se dalo. Alton byl o hodně vyšší než já a měl senzační smích. "Rád bych šel na představení, co budeš dělat pro RKO. Chci vidět, co dokážeš, když budeš na plátně," říkal.

Když skončilo natáčení, řekl mi: "Co kdybych se ti postaral o účetnictví a obchod a tys dál vyráběl svoje loutky? Uděláme spolu show." Od toho dne jsme spolu vystupovali a protáhlo se to na padesát let. Vymýšleli jsme představení a animované filmy a pořady pro televizi. Když mi bylo sedm, pomáhal jsem svému strýčkovi. Dělal Bobovi zahradníka. A to bylo úplně poprvé, co jsem kdy viděl loutku. Na loutkářství nejvíc zbožňuju, když diváky zaujmete, když je rozesmějete a oni se dobře baví.

Ten pocit, který z toho máte, je vážně skvělý. Myslím, že o tomhle to právě bylo. Že mi došlo, že tohle je dobrý způsob, jak lidi rozesmát. Když mi bylo šestnáct, měl jsem na pravé tváři zvětšující se nádor, který mi znemožňoval slyšet, cítit nebo správně poznat chuť. Měl jsem skvělý život, nikdy jsem nebyl nemocný, a najednou to zničehonic přišlo. Po operaci jsem rovnou nastupoval do maturitního ročníku a míval jsem deprese, uzavřel jsem se ve svojí bublině a nechtěl jsem se nijak projevovat.

Vždycky, když vidím nějakou loutku, přemýšlím: "Proč tuhle loutku vyrobil?" Když se podíváte na Bobovy loutky, většina z nich má v sobě něco z něj samotného. To, že jsem přišel za Bobem a začal pro něj pracovat, že jsem mu mohl pomoct a zároveň promítnout kus sebe, kus osobnosti do loutek, bylo pro mě skvělé. Pomohlo mi to vrátit se zpátky do života. Teď, když mi má být 88 let, nevím, jak se mám chovat.

88 mi ještě nikdy nebylo. Miluju to, že tu každý den můžu být a dělat to, co mě baví. Bobův plán je přetvořit celou budovu ve skvělé místo. Bude tu loutkářské studio, samotné divadlo, další divadelní prostor pro loutkáře nebo jiné vystupující, kteří k nám přijedou. Hodně učeben. Učebna loutkářství, výroby loutek... Mám několik malých triků, které ostatní loutkáři nepoužívají, a to jsou ty věci, které nutně potřebuji předat někomu dál. Je to tu už tak dlouho.

Je to tradice, u které nechceme, aby prostě jen tak vyprchala a ztratila se. Když jdete na představení, zaplatíte vstupné, a když sledujete představení, nemáte s sebou o nic víc než kus papíru v ruce. Ale domů si odnesete myšlenku představení, iluzi, fantasknost, lásku, drama, hudbu. A to vám zůstane. Už na vždycky. Mně se to stalo v šesti letech. A pořád o tom vyprávím.

Komentáře (5)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Ty loutky jsou zatraceně creepy.
Ale tenhle pořad by mohl být zajímavý :)

10

Odpovědět

Za mne paráda.
Zaráží mne to nízké hodnocení. To jsme opravdu jako národ tak v p****i nebo jde jen o zdejší komunitu?

13

Odpovědět

Fascinující zkratka: nízké hodnocení videa které se Vám líbí = národ nebo zdejší komunita je v p****i. Mám pocit, že odpověď na otázku čím jste myslel když jste svůj komentář psal, je v něm i obsažena.

40

Odpovědět

+Libuše mrtviceMilá Libuško, děkuji za pochvalu, jsem rád že vám to připadá fascinující.

03

Odpovědět

Některý věci v kultuře se postupem času s nezájmem vytratí a já v loutkách žádnej zájem nemám.

20