Jump Britain

Thumbnail play icon
88 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:215
Počet zobrazení:6 135
Dokument Jump Britain z roku 2005 navazuje na dokument Jump London. Tentokrát se ale Sébastien Foucan a další freerunneři vydávají na cestu po nejvýznamnějších pamětihodnostech celého Spojeného království. Video doporučuji spíše těm, kteří se zajímají o freerunning či parkour nebo se jim líbil film Jump London, pro většinu ostatních asi bude tento 60minutový dokument příliš dlouhý. Rozdíl mezi freerunningem a parkourem je vysvětlen v popisku videa Jump London, nicméně oba pojmy jsou občas zaměňovány. Video je rozděleno do 6 částí.

Přepis titulků

Překlad: LaBleue Korekce: BugHer0 www.videacesky.cz Tento film je o novém městském sportu zvaném freerunning. Freerunning je nebezpečná aktivita, která by měla být provozována pouze pod odborným dohledem. TRÉNINK PODLE BRUCE LEEHO V roce 2003 podnikl Sébastien Foucan se skupinkou francouzských freerunnerů neobvyklou cestu po střechách nejslavnějších londýnských památek. Zájem o extrémní sporty freerunning a parkour od té doby prudce vzrostl.

Letos se Sébastien vrací do Londýna, aby se vydal na další cestu, tentokrát po nejvýznamnějších a nejvěhlasnějších památkách Spojeného království. Nyní se k němu ale na jeho cestě připojí i několik britských nováčků. Společně zdolají Velkou Británii. SEVERNÍ IRSKO WALES SKOTSKO ANGLIE Když se o parkouru celosvětově dozvědělo širší publikum, jen málokdo věřil, že jde o něco víc než jen o podívanou na muže skákající ze střechy na střechu.

Kouzlo parkouru však bylo mnohem silnější, než se očekávalo. Ve Spojeném království se zrodilo hnutí zasvěcené pohybu. Když lidé schází po schodech nebo prochází turniketem, někdo jde vždycky o něco rychleji, o něco efektivněji.

Někteří lidé si zkracují cestu, protože se chtějí dostat do cíle rychleji. Dělají různé pohyby a otočky. My jsme tento přístup jen dále rozpracovali a vnesli do něj více jistoty, entuziasmu a fantazie. Ústřední filozofie freerunningu přináší odlišný způsob nahlížení na městský prostor. Překážky se stávají jakýmsi městským nábytkem, odrazovým můstkem i doskočištěm.

Každý má svůj vlastní styl pohybu. Někteří se pohybují velmi elegantně a plynule, zatímco jiní jsou mnohem výbušnější a dynamičtější. V parkouru každý uvažuje jinak. Různí freerunneři používají různé techniky. Vytváří různé styly pohybu, i když překonávají jen obyčejnou bednu. I s obyčejným zábradlím se toho dá udělat tolik.

Je to neuvěřitelné. Když vidíte, jak k tomuto pohybu lidi ani nepotřebují kola nebo brusle a používají jen své vlastní tělo, je to prostě fascinující. Nejdůležitějším prostředkem v šíření parkouru byl internet. Každý si může pořídit kameru a nahrát na internet 5minutové video. A tak se to šíří. Zpočátku nebylo snadné parkour na internetu nalézt. Mimo jiné i proto, že nikdo pořádně nevěděl, jak se parkour píše.

Bylo jen otázkou času, než vznikla i britská internetová stránka. Z Francie se to rozšířilo velmi rychle, někdy během roku 2003. A Urban Freeflow byl prvním místem, kde mohli lidé o parkouru diskutovat. Za vznikem stránky Urban Freeflow stál bývalý boxer, který na tuto novou francouzskou disciplínu přešel krátce před tím. S boxem jsem skončil ve 26 letech, protože jsem se oženil a měl dítě.

Dal jsem se na bojová umění, abych tu mezeru zaplnil. Nikdy jsem ale neměl pocit, že by se to prázdno podařilo opravdu zaplnit. Ale pak jsem objevil parkour. A bylo to. Našel jsem pár lidí v Londýně a sešel se s nimi, abych vyzkoušel, jak to půjde. A zjistil jsem, že se mi to opravdu hodně líbí.

Urban Freeflow vzniknul víceméně dva dny poté. A od 10. února 2003 měly tyto stránky už více než 5 milionů návštěv. Britská scéna se začala organizovat a stejně jako ve Francii se po celé zemi dávaly dohromady skupinky freerunnerů. Dostal jsem od Eze e-mail, kde psal, že chce v Anglii začít dělat parkourový trénink, kde by mohli Angličani společně trénovat a radit si.

Psal, že by se s námi chtěl seznámit. Opravdu jsem se bál, protože rodiče mě přesvědčovali, že by to mohl být nějaký pedofil. Říkali: "Nikdy se s lidmi neseznamuj přes internet. Ještě tě někdo znásilní." Ani jsem nevěděl, jak bude Ez vypadat. A když jsem uviděl toho obrovského, silného chlapa s tím drsným výrazem, řekl jsem si: "Tak tohle ne!"

Ale pak jsem za ním uviděl Asida s tím jeho širokým úsměvem, jako by celý den dělal tu nejúžasnější věc na světě. A řekl jsem si: "Jo! Tohle je budoucnost." Kerbie vyrostl v Surrey, obklopen poválečnou městskou výstavbou, podobnou té v Lisses, francouzské kolébce parkouru. Přestěhovali jsme se tam, když mi bylo sedm. Začali jsme všude jezdit na skejtech.

Ale městská rada nám skejtování zakazovala. Začali jsme si hledat zábavu v parcích. Ale z parků nás vyhnali, protože už jsme byli moc staří. Začali jsme tedy na všechno lézt a to nás povzbuzovalo k nacházení nových forem pohybu. Pak jsem viděl na internetu video Sébastiena a jeho přátel. A to bylo... něco, na co jsme celou dobu čekali.

Jako bychom dostali zelenou a potvrzení, že tohle je správná cesta. Ale pro Kerbieho se freerunning stal něčím víc než jen fyzickým odreagováním. Když mi bylo kolem 14 nebo 15 let, začal jsem trpět depresemi. Chodil jsem k doktorům a dalším specialistům, ale nikdo nepřišel na to, proč mám deprese. Někdy to bylo hodně špatné. A pak jsem začal chodit ven a dělat parkour, a to mi dalo zapomenout na sebe a na všechny mé problémy.

Stal se ze mě Kerbie. Už jsem nebyl John. Už jsem neměl na ramenou tu tíhu, co měl John. Byl jsem Kerbie, dělal jsem freerunning, dával videa na internet. Lidi mě znali. Věděli, kdo jsem. Získal jsem díky tomu nejlepší přátele, jaké jsem si mohl přát. Kerbie a další člen jeho týmu se v rámci přípravy na nadcházející výzvu rozhodli podniknout cestu do Paříže, aby si prohlédli předměstí, kde se freerunning zrodil, a zatrénovali si se Sébastienem Foucanem na jeho domácí půdě.

Moc nevím, co od toho čekat. Je v tom hodně očekávání. Ohledně toho, co se tam dá dělat, co tam všechno mají... Doufám, že to tam bude takové, jak každý říká.

Nechtěl bych být zklamaný, až tam přijedu. Sébastiena považuji za hlavního propagátora parkouru. Zabýval se filozofií a intelektuální stránkou parkouru velmi do hloubky. Jeho parkour je na úplně jiné úrovni. Protože trénuje velmi tvrdě a věnuje tomu mnoho času. On sám vždycky říká: "Na parkouru není žádné tajemství. Je to celé jen o tréninku." Prostě jít ven a dát se do toho.

Lisses je bezpochyby Mekkou parkouru. Takže místní lidé hodně z těch dovedností taky pochytili. Klidně si jen tak trénují na ulici. Všechny ty děti kolem... Architektura Lisses se pro učení parkouru vyloženě hodí. Úplně vidím, jak se tady parkour zrodil. Tady, když jsme byli děti... Na to jsem se zrovna chtěl zeptat.

Tady to je. Máme tady spoustu věcí... ...na trénování. Sébastien je pro parkour velmi důležitý. Vlastně nám všem otevřel oči a ukázal, o čem freerunning opravdu je. Umění pohybu. Ukázal nám, jak se má dělat. Není to o těch velkých úžasných skocích, které někdy můžete vidět.

Je to všechno o... drobných detailech v práci nohou, o umístění nohou a rukou, o tom, jak se hýbete. Tohle je taky slavné místo. Ano, tady. Na začátku bylo třeba jen tohle. Například. Tohle byl první skok. A potom...

odsud sem. - Opravdu? Tohle dokážeš? - Ano. To bylo super. Ale ještě vám chci ukázat spoustu věcí tamhle. Dobře. Dostat se na tuhle střechu... Jak jsi to... To je... To je tedy něco, vylézt až tam!

A tamhle vám taky můžu něco ukázat. Scházíte se tady ještě někdy? - Společně? - Ano, na trénink. Ano. Ale trénovat je nejlepší, když jsi sám. Myslíš? Ano. Protože se při tom potřebuješ soustředit sám na sebe.

Můžeš pak chodit skákat s kamarády, ale když trénuješ sám, je to jiné. Máš trochu strach. A musíš zjistit proč. Musíš nalézt řešení. A... A tak dále. Tohle je dobrý.

Komentáře (20)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

LaBleue mám tě rád, díky za tohle skvělé video :-)

180

Odpovědět

K parkouru a freeruningu je potřeba zůstat v koutku duše dítětem co si rádo hraje a překonává překážky ;)

180

Odpovědět

Ako sa prosím vás volá tá pesnička na začiatku 4.časti? PS: 10/10 ;)

180

Odpovědět

Nemate nakej navod na to jak nebejt srab?:D Nenechal sem toho uplne, ale od ty doby co sem si pri king kongu ve vejsce zlomil nadvakrat ruku, nos a vyrazil zub uz si proste netroufam. Jinak pro ty co chcou zacit, krome trenovani je taky dulezity odpocivat... :D

180

Odpovědět

EZ to ted docela podělal, skoro nikdo ho nemá rád. Už v dokumentu nevypadá že mu záleží na PK, nemá tu povahu. Když všichni přiběhnou ke kameře a smějou se tak on má pořád ten svůj ksicht

180

Odpovědět

Už dlhšie sa venujem parkouru a akurát včera som to kukal tak ma to tak viacej inšpirovalo tak som išiel vonku a po pol hodine som si zlomil kľúčnu kosť :D ale nevadí zahojí sa a idem na to ďalej :D

185

Odpovědět

jn .. kvůli parkouru jsem nechal kus kůže, kosti a pár chlupů na jedný zdi na pankráci .. takže děti, nedělejte to bez dozoru zkušenějších ;P :D

1810

Odpovědět

dokument jsem sice ještě neskoukl, ale chystám se na to, každopádně pokud tě zájimají podobné sporty mohl bys mrknout na tenhle dokumentu o trickingu http://youtu.be/HwOrb-6FW9Q

180

Odpovědět

nechápu lidi takové hodnocení .. i když vás to nezaujalo tak aspoň 9/10 kvůli překladu .. hodinový překlad to chce velkou práci tak to zkuste aspoň ocenit ! já dávám 10/10 :) super dokument díky

182

Odpovědět

Jak tomuhle může dát někdo méně než 10 to opravdu nechápu. Sébastien Foucan je KING!!!

182

Odpovědět

Tak... Mám to za sebou a moc se mi to líbilo :-) U tohodle komentáře bych se chtěl pozastavit a moc jím poděkovat všem překladatelům, co nás krmí dennodenní náloží nádhernejch videí. Dobře, všechny videa nejsou úplně nejlepší, ale 100 lidí 100 chutí... Vážně mám tenhle web rád, mám přístup k mnoha informacím, ke kterým nemá běžný český smrtelník přístup... Jsem s vaší prací moc spokojen a přeju hodně štěstí s rozvojem... Jediné co, tak mi tady chybí Freddie Wong. Je pravda, že za jisté doby měl jenom samé přestřelky apod... Dnes už je mnohem víc originální a jeho videa pobaví o mnoho víc. Pravidelně ho sleduji, ale moc toho bohužel nerozumím :-/ Sami se podívejte na jeho poslední videa, (Dont F Me With My Cream, Pimp My Horse, An Inconvenient Truth, Pedestrian Revenge apod), jsou úžasné... No, rád bych tu měl zpět :-)
- VIDEAČESKY 4EVER!

181

Odpovědět

Jé!! Díky moc!! Skáču freeruning a Jump London se mi moc líbilo... Za tohle fakt moc díky. Sice jsem to ještě neviděl, ale je to prostě něco, o co se léta zajímám a je to jedna z mojich hlavních zálib... No, jak psal Kostík, večer jako dělanej... Jdu si pro chipsy :-)

181

Odpovědět

Hustééé 9* ;D ;D

180

Odpovědět

BugHer0 díky za info a díky za tenhle dokument, plně mi to vynahradilo čekání na Bit Me, za 10* :)

180

Odpovědět

lama: Bite Me jsme tu neohlásili jako pravidelnej seriál. Je fakt, že to vycházelo na sobotu večer, ale tentokrát tu bude až zítra nebo v pondělí. :-)

180

Další