Tower Bridge málem vypadal úplně jinak

Naposled jsme mluvili o mostu London Bridge. Ale tentokrát budeme mluvit o mostu Tower Bridge! NEDOKONČENÝ LONDÝN V 19. století se Londýn stal největším městem planety. Jeho populace vystřelila z 1 milionu v roce 1800 na 5 milionů v roce 1890. Kvůli rozšíření města se zvýšil i počet mostů přes Temži. Ze tří na 14. A všechny nové mosty vznikaly západně od London Bridge.



Přechody přes řeku byly potřeba i na východě, ale nestavěly se. Jak to? Viktoriánský Londýn byl největší a nejdůležitější přístav světa. Této části Temže se říkalo Pool of London, byl plný doků, skladů, kotvily zde lodě nejrůznějších velikostí z celého impéria. Zásobovaly Británii úplně vším. Uhlí, cukr, boudy pro psy, potahy na matrace i koláčky štěstí. Každý most východně od London Bridge by musel nějak zachovat přístup k Pool of London i pro velmi vysoké lodě.



Jak říká slavné přísloví, když nejde most, postav tunel, hlupáku. Ale to v 19. století nebylo tak jednoduché. Nikomu na světě se nikdy předtím nepodařilo udělat tunel pod řekou. Ale pokud si na to někdo troufal, byl to Richard Trevithick, těžařský expert, vynálezce parní lokomotivy a hvězda tunelování v Cornwallu. V roce 1807 zahájil úspěšný pokusný tunel v Rotherhithe.



Ale brzy bolestně pocítil, že Londýn není Cornwall. Londýn leží na vrstvě blátivého jílu, ten když se namočí, je neforemný. Pod řekou je opravdu velmi neforemný a velmi blátivý. Trevithick se dostal jen do půlky řeky, než se tunel zbortil a zatopil. Projekt musel být ukončen. Odborníci se shodli, že vykopat tunel pod Temží je neproveditelné. Problém časem vyřešil vynálezce, napůl Angličan, napůl Francouz, Marc Isambard Brunel.



Ne Isambard Kingdom Brunel, jeho otec. Marc Isambard Brunel nevěděl, co znamená „neproveditelný“, a já to taky nevím. Brunel zrovna vynalezl vynález zvaný tunelovací štít. Konstrukce o velikosti tunelu chránila dělníky a ti pokládali cihly. Ideální řešení blátivého problému Londýna. Brunelův tunelovací štít projekt umožnil, ale snadné to nebylo. Projekt trápily problémy od 1. dne až po 6512. den. Neustálá zpoždění, záplavy, mrtví dělníci. Málem zemřel i Brunelův syn. V roce 1843 se Brunelův tunel pod Temží konečně otevřel veřejnosti.



Nebyl ale takový, jak si ho Brunel představoval. Hotový byl o desetiletí později a prodražil se. Ani se moc nedal používat. Na rampy pro vozidla už nezbyly peníze, takže na koncích byla jen točitá schodiště. Tunel sloužil jen jako atrakce pro pěší a turistům se velmi rychle velmi omrzel. V novinách se ptali, kdo to tak zvrtal. Aha, už to chápu!



Brunelův tunel nakonec získal využití, v roce 1865 ho koupila East London Railway, jezdí tudy vlaky. Tunel můžete navštívit dodnes v podzemní sekci nadzemky. Protože Brunelův tunel naplnily vlaky, ne silnice, byl čas na druhý pokus o tunel pod Temží. V roce 1869 byl postaven tunel Tower Subway. Byl postaven mnohem rychleji, za 14 týdnů, ne 20 let, ale i tak neměl úspěch.



Tohle ostatně není on. Příšerně klaustrofobický tunel zůstal otevřený jen 28 let, než se veřejnosti roku 1898 uzavřel. Tunel stále stojí, ale používat ho smí jen potrubí. Tunely v kostce na ten úkol nestačily. A tunely pod Temží taky ne. Jak tedy mohlo město Londýn vyřešit problém dopravy přes Pool of London? Zahrnout veřejnost! Hlavní městský architekt sir Horace Jones dostal za úkol zorganizovat soutěž. Hledal se most, který by vyhovoval lodím i dopravě.



Zúčastnilo se více než 50 nejlepších inženýrů Británie, Horace ale u každého návrhu našel mouchy. Navrhl jsem otáčivý most se dvěma otočnými silnicemi, jedna z nich bude pokaždé průjezdná, takže vozidla nemusí nikdy čekat. Ale lodě by musely čekat pokaždé. - Silnice jsou důležitější. - V 19. století ne. Další! Můj nápad je v podstatě stejný, jen se ty silnice vysunou, neotočí. Je to mnohem složitější a nejspíš to nebude fungovat.



Já navrhnul gondolový most, lidé a koně by se přesouvali na zavěšených plošinách. - Jako ten v Middlesborough? - Ano! Mé řešení by byl velmi vysoký most. - A jak se tam dostanou vozidla? - Obrovské rampy jak v parkovacích domech. - To je ošklivé, zničilo by to tu čtvrť. - To já tak dělám. Zničil jsem nábřeží. - Takže stavba začne v pondělí? - Ne. - A tak co tenhle? - Ne. - A tenhle?



- Ne. Asi mi nerozumíte, jsem sir Joseph Bazalgette… - Jsme úhlavní nepřátelé. - Já postavil stoky! - Vypnu vám mikrofon. - Na to nemáte prá… Pánové a pánové, děkuji za vaše návrhy, všechno jsem pečlivě rozvážil a rozhodl, že vítězem se stávám já. Hurá! Horace Jones vybral svůj návrh a pak zemřel. Navrhl zvedací most s ohebnými částmi, které se zvedly, aby mohly projet lodě. Velice jednoduchý a vlastně staromódní návrh, ale postavení tak velkého mostu vyžadovalo odborné znalosti.



Jonesův design tedy vylepšil řádný inženýr, John Wolfe Barry. Zbavil se oblouků a přidal nahoře dva chodníky, aby pěší nemuseli čekat. Geniální. Navzdory moderní technologii byl most navržen, aby vypadal starší. Měl navždy hezky zapadat do okolní architektury, přizpůsobil se gotickému stylu svého souseda, tvrze Tower. Podle ní dostal most i své jméno Tower Bridge. Tower Bridge byl otevřen roku 1894 a veřejnost si ho zamilovala.



A kdo by se divil. Jen se na něj podívejte. Most se stal ikonou Londýna a je patrně nejznámější most světa – chybí zdroj. Je tak ikonický, že někteří turisté, hlavně američtí, mu říkají London Bridge. Je to kompliment. Zdá se, jako by tu byl vždy, ale je tak nový, že máme fotky stavby. Byl postaven pro auta, je novější než Brooklynský most. Ač byl nádherný, rozhodně nebyl dokonalý. Horní chodník nikdy nebyl populární.



Kvůli dlouhým schodům bylo často rychlejší a vždycky jednodušší prostě počkat. Navíc tam často čekali zloději, k přepadení tak měli opravdu krásnou kulisu. Chodník byl tedy v roce 1910 uzavřen. Znovu otevřený byl až v roce 1982, kdy ho zapojili do prohlídky Tower Bridge. Tower Bridge je velice oblíbený, je neuvěřitelné, že málem vypadal takhle. V roce 1943 navrhl slavný malíř W. F. C. Holden, aby se Tower Bridge pokryl moderní konstrukcí ze skla a oceli.



Most by vypadal moderně a byl chráněn před německými bombami. Sklo, že by ho chránilo před bombami? Naštěstí to nikomu nepřišlo jako dobrý nápad a Tower Bridge se vůbec nezměnil. Skoro. V roce 1977 přebarvili most vlastenecky na červeno, bílo a modro na oslavu stříbrného jubilea královny. Mělo to být dočasné, ale vypadalo to dobře, tak to zůstalo. Tower Bridge má tu čest, že je jediným mostem centrálního Londýna, který nebyl přestavěn.



Všechny ostatní byly za posledních 200 let nahrazeny nebo modernizovány. Nejen, že je stejná struktura, ale i jeho funkce. Tower Bridge se stále asi 800krát ročně zvedá, aby propluly velké lodě. Přesto patří k nejdůležitějším spojnicím Londýna, je součástí vnitřního okruhu kolem centra a navíc je po více než 120 letech od své výstavby stále jediným mostem londýnské aglomerace východně od London Bridge.



Co? To je divné, ne? Jsou 20. léta 21. století, určitě už umíme líp stavět mosty. Vážně ve východním Londýně nepotřebují žádné mosty? A nezmizely už ty lodě? A proč vlastně nepostaví spoustu tunelů? Ne, že by vám do toho něco bylo, ale pokud chcete znát odpověď, pusťte si příští epizodu seriálu Nedokončený Londýn. Zdravím, mám velkou radost, protože dnes se podíváme na něco, co jsem chtěl vždycky sehnat: původní 1984 Megatronix DCX-450 Mark 2 z Japonska.



Bohužel po letech nepoužívání a asi po problémech při dopravě se proměnil v kupičku prachu. Ale nebojte, výzvy mám rád, zkusíme, jestli to zvládneme opravit. Počkejte si na překvapení. O 48 let později se mi nepodařilo to opravit, ale udělal jsem z toho něco užitečnějšího, předplatné služby Surfshark.



Pokud to nevíte, Surfshark je VPN, appka a rozšíření do prohlížeče, co virtuálně přesune počítač do jiné země. Můžete streamovat obsah nebo využít slevy z jiných zemí. Mají servery ve více než 60 zemích a k jednomu účtu můžete připojit všechna zařízení. Má to i bezpečnostní výhody. Surfshark vám zamaskuje IP adresu, můžete ho zapnout, když nechcete, aby vás sledovali hackeři. Surfshark získáte dvěma způsoby.



Buď vezmete 1984 Megatronix DCX-450 a 48 let do něj šťouráte šroubovákem, nebo, pokud nemáte šroubovák, stačí kliknout na odkaz pod videem a použít kód jayforeman, abyste dostali slevu 83 % a k tomu 3 měsíce zdarma. Mají i garanci vrácení peněz po 30 dnech, takže je to jako zkušební doba zdarma. Já použil Surfshark na nákup letenky do Japonska, odkud jsem si přivezl 1984 DCX-450 Mark 2.



A navíc… dokonce funguje! Ale no tak, Surfsharku! No nic… A teď je čas na to překvapení. Překlad: jesterka www.videacesky.cz