Malviviendo - všechny zatím přeložené epizody

DÍL PRVNÍ - "ŘÍKAJ MI NEGRO" Vybavíte si synova kamaráda, kvůli kterému si myslíte, že váš syn kouří? Nebo přítele vaší dcery, kvůli kterému zpětně hledáte chybu ve výchově? Ten s divným ksichtem, na něhož se díváte skrz prsty a paničky se mu na ulici vyhýbají... Tak to jsem já. Jmenuji se Jesús, ale všichni mi říkají Negro. Vole, Negro! Jak je, Negro?

Nazdar, Negro! Před pěti lety jsem přijel ze svého rodného ostrova kvůli studiu. Pět zasranejch let... Mami? Jak se máš? Jo, zrovna jdu... Zrovna jdu od zkoušky. Jo... Dobře.

Neblázni, učím se jako o život. Tři dny studuju po nocích, ale na zkoušku už jsem byl připravenej tři měsíce, víš? Osmej pokus vychází, ne? Je to jen tříletý obor, ale hodně se mi zalíbil první semestr. Moje starostlivá matka mi občas pošle nějaké peníze. A moje výčitky svědomí jsou nesnesitelné.

V tento okamžik si vždy vzpomenu na slova mého otce. Ty jsi především nenormální! Jak on to trefil. Díky bohu mě tyto stavy přejdou hned, jak peníze proměním v kostku haše. Je to jako štípnout se do ruky, abyste zapomněli, že vás bolí hlava. Ale na mé cestě k vyspělosti jsem přece jen udělal krok. Už rok a půl pracuju. Plat není úplně špatný a pracovní doba pružná.

Mezi lidmi a s možností růstu. Jsem gorrilla. Jsou dva způsoby, jak definovat gorillu. Lidé mimo branži nás rádi nazývají... zasraní feťaci, co vyhrožují a vymáhají peníze za to, že vám nezničí auto. Ale všichni nejsme feťaci. Mně se líbí tahle definice...

Nepojištění sociální pracovníci, kteří berou od řidičů dary výměnou za signalizování a laskavou asistenci na parkovišti, stejně jako střežení vozidla, i když jsme to my, kdo vozidlo střeží od začátku do konce. Svět gorill je zvláštně složitý. Má své normy a pravidla. Já jsem se všechno naučil od jednoho z nejlepších. Od Matea.

Byl to velice zvláštní týpek. Býval to klasický tanečník do doby, než poznal háčko. Lidé mu říkali Wariznicov palmového háje. Nikdy jsem neviděl žádného gorillu pracovat s takovou vášní a elegancí. Ale háčko nikdy neodpouští. Mateo věděl všechno, co o světě gorill vědět měl. Nejlepší zákazník je zazobaná panička v dobrý káře. . . Nemluv na zákazníka, kterej vypadá, že by ti rozmlátil držku.

. . Počkej si poblíž a sleduj jeho reakci na tebe. . . Oblast můžeš získat díky... . . Služebnímu věku, . . časnému vstávání a schopnosti odolat. . . Oblast je vymezená přímkou. . . Je dobrý, když je dlouhá. . . Při práci si schovej fet na dobrým místě, kdyby náhodou přijela policie. . . Když viděl, že jsem připravený, nechal mě jít si po svých a udělal...

dvojitou piruetu "skok-skok-dlouhý krok". Mateo... Pozlacený nadopovaný tanečník. Nikdy na něj nezapomenu. Podrobně jsem si prostudoval plány města. Frekvenci provozu, pracovní doby, úroveň života, podnebí a místa ve stínu předtím, než jsem si vybral svoje místo.

Tak dáš mi kurník jedno euro... Zkoušel jsem různé přízvuky, abych našel odpověď, která zákazníka uspokojí. Bůh vám žehnej, pane. Bůh vám žehnej, pane. Bůh vám žehnej! Ach, jaká to dřina se vší naší prací... Hej kámo, máš euro for me? Tak co? Co je vole? Dej mi euro, ne? Skončil jsem u nějakého divného přízvuku mezi rumunským a marokánským.

Táte mi euro, precím vás. A nakonec jsem svůj styl vylepšil obličejovým gestem, které do mé práce vložilo dostatečnou dávku respektu. Whitakerovým okem. Strach lidí je přímo úměrný stáří a kvalitě jejich vozidla. Většina platí bez odmlouvání. Ať už mincemi, cigaretami, kondomy... nebo nástěnnými hodinami z roku 1932.

Vím, že to není práce, jakou by pro mě chtěl můj otec... To je blbec! ...ale je to jen dočasné a kromě toho, mám kolegy, kteří skončili daleko hůř. Jak je, brácho? Ruka nebo prdel? Ruka dvacet, prdel za sto. Ale za tvojí, samozřejmě. Můžu se tě dotýkat?

Tak hele, ještě jednou se mě na to zeptáš a utrhnu ti ho, jasný? Tady jedeme podle pravidel. A můžu to pustit na tebe? Na botu. Po pracovní době mám ve zvyku se trochu osvěžit, zatímco dělám inventuru z celého dne. A než dorazí můj vysněný uspěchaný řidič bez hotovosti, který mi podepíše tučný šek, uberu se k tomu, co dělám každé odpoledne...

Nic. Hele, vole! Ty nevíš, do čeho se to pouštíš. Vole, abys mi dal mou část. Že chci svou část, dobře? Jsme bratranci, ale ne bratři. Počkej chvíli, Negro. Víš co, ty vole? Doufám, že chcípneš! Tohle je Zurdo.

První člověk, kterého jsem poznal po příjezdu do čtvrti. Zatížený knihami a iluzemi. Vole. Chceš marihuanu z Merysvilli? Jestli bůh opravdu existuje, stvořil Zurda kousek po kousku, aby se zabýval prodejem drog. Ztělesněné lidské zlo. Kouzlo chameleóna.

Perfektní dealer. Byl schopný prodat majoránku jako trávu nejfajnovějším studentům soukromé školy. Hned za smíchem přijde rychlé bušení srdce. Moc zajímavá. Výborná... Padesát euro. Nebo naprosto nekvalitní plastik nejšpinavější gorille ve čtvrti. Je moc dobrej. Dobrej, dobrej, dobrej. Co novýho, Negro?

- Nic. U tebe? - Jekej byl den? Jako vždycky. Podělaná krize, kámo. Do hajzlu s tím. Tak to já měl včera jeden z nejlepších zásunů v životě. Neskončil jsem. Celá její podělaná držka vypadala jako ta Michaela Salgady. Fuj, taková tlama... Ale bacha!

Nesmočil jsem jednou, dvakrát ani třikrát... ale třikrát. To je jasný. A se smetanou, co? Kurevsky dobrý, vážně. Zásun s velkým Z. Vlastně je to normální, ne? Jak normální, kámo? - Byla hnusná, ne? - A co to s tím má co dělat? Vole! Protože hnusný šoustaj líp než ty hezký, blázne. No a?

Já jsem píchal opravdový modelky a byly to úplný bomby, rozumíš? Neříkám, že ne, chápeš? Jasně, že zkušenosti hrajou roli. Ale blázne. Ošklivost a strach. Strach? To je na světě to nejsilnější, ne? Strach? Jakej strach? Jakej strach? Tak strach z... Podívej. Čím hnusnější je a čím víc si je toho vědoma, tím líp ví, že nemá tolik možností to zopakovat. Rozumíš mi?

Chci říct, že hezká, normální holka na diskotéce zaboduje snadno, to je jasný. Ale tyhle, blázne? Hnusná namotá tebe a pak dalšího, kterýho taky podvede, chápeš? Ta holka do toho dá všechno ne proto, že by nemusela dostat další šanci, ale proto, že to může bejt její poslední. Víš, o čem mluvím? To je daný. Není to žádná zkurvená městská pověra. Všichni vědí, jak to chodí.

Pravda, kámo. A proto byl můj nejlepší zásun ten s tou čtyřicetiletou feťačkou, ne? To nebylo kvůli vzhledu, vole. - A proč teda? - Protože neměla zuby. Jak je, hoši? Tenhle týpek je Jizva. Jizva byl vždycky nemocný chlapec. A nemám na mysli astma nebo chronickou rýmu.

V osmi letech mu diagnostikovali kleptománii a on si z toho časem... udělal živnost. Je těžké kombinovat různé nemoci. Především když jde o kleptománii... a narkolepsii. Ne vždy to byly sladké sny. Chytili ho a zavřeli dvakrát. Zástupce řekl, že napotřetí bude mít vystaráno.

Ale on je takový. Nevydrží to. Nezajímá ho, jestli vykrade limuzínu nebo auto žebráka. Není to jeho chyba. Hej, Jizvo! - Povídej. - Píchaj líp hezký nebo hnusný? Kurvy. Ale hezký nebo hnusný? Rumunky.

A tak vypadají všechny dny. Úplně stejné. Hodiny utíkají tak, jako by to byly reklamy, na které musíme koukat, zatímco čekáme, než začne náš oblíbený pořad. Domů se vracím pozdě a lžu sám sobě, že zítra už vážně začnu. Že už stárnu? A koho tím chci oblbnout? Budu dál sedět a čekat na vlnu štěstí. Dřív nebo později... se musí usmát i na mě.

NA ŠTĚSTÍ SE NEZAPOMÍNÁ. Překlad: Jeroneemo Korekce: BugHer0 www.VideaČesky.cz