Mileniál kupuje dům

MILENIÁL KUPUJE DŮM Děkuji za návštěvu. Snad se vám dům líbil. Detaily vám brzy zašlu. Mám vaše e-mailové adresy. Budeme v kontaktu. Zdravím, promiňte. Jsem správně na prohlídce domu? Omlouvám se, je jen pro vážné zájemce. Já to myslím vážně.

Omlouvám se, nevídám tu moc lidí ve vašem věku. Tak mi povězte, co sháníte. Šetřím si hromadu peněz, je jich tolik, že to nejde spočítat. Sním o kuchyni s mramorovými deskami, jsem rozhodnutý do toho investovat všechno. Všechno utratím za barák, budu mít ženu, psa a pár dětí. Budu mít plechovku bílé barvy na ploty a Dodge Caravan s tónovanými skly. Chci se válet ve vířivce a zastřihovat živý plot. Vyhřívané zlaté prkénko na záchodě, chytré osvětlení, které to rozzáří.

Budu mít ledničku s výrobníkem ledu, nové trubky, abych nemusel splachovat dvakrát. Budu mít víc koupelen než v hotelu a dubové dveře, to bude skvělé! Tak co pro mě máte? Soudě podle přehledu příjmů, který jste mi donesl, si nic podobného nemůžete dovolit. Nikdy. Ale pojďte se mnou, ukážu vám něco dostupnějšího. Takže mi tvrdíte, že si dřevo nemůže dovolit?

A co zahradu a garáž na dvě auta? Nemohl bych na to dostat půjčku? Kolik je 10 % z 1,5 milionu? Možná bych mohl něco získat na Kickstarteru, podle tohohle grafu na lepší čtvrti nedosáhnu. Neříkejte mi, že budu žít se sockami, nevěděl jsem, že bydlení je tak drahé! Pokud budu šetřit celý život a budu vydělávat pořád stejně, vůbec se cíli nepřiblížím. V 80. letech si otec koupil dům a auto, já na to budu mít našetřeno v 80. Máma pořád nechápe, proč jsem v podnájmu, nechce, abych vyhazoval peníze. Peněz mám dost, jsem skromný, ale na dům bych potřeboval dvojnásobný plat.

Sám to nezvládnu, musím platit studentské půjčky a moji garsonku. Pracuju 80 hodin týdně, bydlím v kanceláři, myslel jsem si, že tak vydělám spoustu peněz. Chci získat svůj vysněný dům, ale ten vždy skrývá skryté poplatky. Hypotéky jsou jako nemoc, abych získal peníze a byl majitelem, potřebuju prachy! A jsme tu... My realiťáci tomu říkáme kutilův sen. Nejlepší je, že to přesně odpovídá vašim možnostem. Co na to říkáte?

To je vtip, ne? Tady bych nezůstal ani jedinou noc. Je tu plíseň, staré trubky a podlaha je křivá. Nábytek z dob studené války, odlupující se olovnatá barva na dveřích. S každým nádechem vdechuju spóry a sousedmá dost hnusnej opar. Proboha, fuj! Pořád tu slyším dálnici, zdi jsou mokré, asi jsou špatné trubky. Podlaha skřípe, koberec smrdí a ve staré troubě šváb sedí. Máte pro mě ještě něco?

Tohle je prostě trapné! Tři tisíce dolarů za nájem je moc, ale k rodičům se stěhovat nechci. Nechce se mi uvěřit, že si v tolika letech nemůžu koupit barák! To mám žít v pronájmu až do smrti? Vždyť si spořím a jsem rozumný chlap. Mám dobrou práci s důchodovým spořením, ale tenhle dům bude jak koule na noze! Tohle fakt není dobrou investicí, asi jsem se právě rozmyslel. Mami, tati, stěhuju se zpátky. Není to nastálo, že ne? Jen se usmívej a mávej, zlato.

Pomůžete mi s tím gaučem? Moje záda! Tati, budeš to muset odnosit sám. Zase jsem si je skřipnul. Mami, dej mi láhev s horkou vodou a přines mi prášek. Pojďte mi pomoct s tím gaučem. Vždyť ho upustím! Překlad: Mithril www.videacesky.cz