Nevermore - Believe in Nothing

Stejně se jmenovalo jejich debutové album vydané v roce 1995. Příštího listopadu vyšla druhá studiovka The Politics of Ecstasy. Jmenuje se podle knihy Timothyho Learyho. Název první kapitoly a první písně alba se rovněž shodují. Říká se, že právě toto CD je z tvorby Nevermore nejprogresivnější.

Na další desku fanoušci čekali tři roky. Dočkali se příběhu o muži, jenž pomalu přichází o rozum, protože ztratil jedinou ženu, kterou kdy miloval. Konec se nese poněkud v Shakespearovském duchu – všichni zemřou. V textech se prý odráží pocity z Daneova „rozchodu“ s přítelkyní. Ta se dala k nějaké náboženské sektě a on už o ní nikdy neslyšel. Pak ho prý trápily noční můry, ve kterých volala jeho jméno, když se topila.

Čtvrté album Dead Heart in a Dead World (2000) je o něco temnější a k jeho nahrání byly použity sedmi strunné kytary. Najdeme na něm dnešní příspěvek Believe in Nothing.

Pátá deska Enemies of Reality (2003) sklidila velkou vlnu kritiky kvůli nevalné produkci, a tak se v roce 2005 dočkala znovu vydání v již lepší kvalitě. This Godless Endeavor (2005) někdo nazývá koncepční, i když to tak podle kytaristy Jeffa Loomise není. Jde prý spíš o takové samostatné příběhy o životě. Například skladba Sentient 6 pojednává o robotovi, který byl navržen, aby vyhladil lidstvo. Robot však lidem závidí duši a emoce. Píseň je psaná právě z pohledu androida.

Zatím posledním počinem zůstává, a asi i zůstane, The Obsidian Conspiracy (2010), jelikož Jeff Loomis a Van Williams z Nevermore odešli a Dane se věnuje Sanctuary.

P.S.: Doporučuji vám zhlédnout na YouTube i nějaké tvrdší věci. ;)