Thumbnail play icon

O neužitečné vědě, zebřích pruzích a Ig Nobelově ceně

75 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:39
Počet zobrazení:1 620

Pokud občas zaslechnete, na co ta která vědecká instituce dostala grant (za všechny příklad z přírodovědecké fakulty UK), můžete si myslet, že vědci se zabývají okrajovými, malichernými, snad až nesmyslnými otázkami. Jenže jeden nikdy neví, odkud přijde příští revoluční objev. A tak se dnešní video zabývá tím, jestli něco tak očividného jako zebří pruhy může přinést průlom v poznávání světa a jestli má smysl financovat potrhlé badatele. (Doporučuji sledovat do deváté minuty, na konci videa autor od tématu odbočí a prezentuje svoji knihu.)

Poznámky:
Ig Nobelova cena – parodie na Nobelovu cenu, jejíž heslem je oceňování objevů, které vás doslova "nejdříve rozesmějí a poté donutí se zamyslet" (oficiální slogan ve videu zkrácen); "ignoble" zároveň znamená v angličtině potupný
Jaroslav Flegr – český vědec působící na Univerzitě Karlově, jeho leckdy absurdní výzkum lze sledovat (a nezřídka se ho účastnit) prostřednictvím FB stránky
Dazzle kamufláž – Ve videu je uvedeno, že se užívala pouze za 1. světové války, ve velmi omezené míře se objevila i za té 2.
Coup de giraffe – "Coup" má dvojznačnou výslovnost, kterou lze pochopit jako žirafí krk nebo žirafí trik.

 

 

 

Přepis titulků

Vydávám knížku! Více se o ní dozvíte v deváté minutě. Léo, můžeš nám vysvětlit, jaký rozdíl je mezi zebrou a leknínem? Pruhy. Takže pruhovaný lekníny nejsou? Jsou, ale říká se jim zebry. To je věda na savaně, díl první. O neužitečné vědě a zebřích pruzích Před časem jsem mluvil o divných otázkách, které nikdo neřeší.

Dnes chci mluvit o jedné, kterou si každý položil a dosud na ni není jasná odpověď. Proč mají zebry pruhy? V mezičase zkusím zodpovědět vedlejší otázku: Co je mi po pruzích nějaké africké herky? Otázka původu pruhů je tak zjevná, že by se řeklo, že odpověď je dávno vytesaná do mramoru.

Není to tak. Řeknete, že jste nedávno četli článek, který přesně vysvětloval, k čemu slouží. V únoru roku 2015 vyšel článek o původu pruhů a skutečně se všude psalo, že záhada zebřích pruhů byla vyřešena. To by byla skvělá zpráva a celé by se to dalo do šuplíku, kdyby to nebyl 250. pokus během posledních 130 let. První řešení navrhl biolog Wallace, spoluobjevitel evoluční teorie, o kterém jsem tu jednou mluvil. V roce 1889 navrhl, že pruhy sloužily jako maskování při večerním pološeru, kdy jsou zebry nejzranitelnější.

Darwin, druhý spoluobjevitel, nesouhlasil, a tak se rozpoutala debata, která trvá až dodnes. Zkrátka tahle na oko jednoduchá otázka je překvapivě stará jako evoluční teorie sama. Počet teorií vysvětlujících zbarvení zeber ukazuje, jak kreativní a zoufalí biologové jsou. Pouze tři teorie se, pokud vím, dočkaly analýzy nebo ověření.

Tady šťastní vyvolení! Pruhy chrání zebry před mouchami, brání predátorům určit směr jejich pohybu, nebo je ochlazují. Každá teorie se opírá o víc argumentů a nelze zatím jednu upřednostnit. Otázka není zdaleka vyřešena, vědci se neshodnou, jasná odpověď na tu legrační otázku není. Teď řeknete, jasně, ale mně je to jedno, protože to nevyřeší rasismus, rakovinu, ekonomickou krizi, konec světa nebo mou studentskou půjčku.

Proč bychom vědce platili, aby o tom bádali? Už ta otázka vysvětluje, proč o pruzích nevíme víc, než věděli Darwin a Wallace. Podle investorů a veřejnosti pruhy neodhalí molekulu léčící rakovinu, nemají průmyslové uplatnění a nebude z nich nic víc než radost, že konečně víme k čemu slouží. Je to vtipná otázka.

Jenže vtipné, ale zbytečné výzkumy se nefinancují. To je proti mému přesvědčení, které zkusím podpořit praktickými důkazy. Je praštěný výzkum skutečně bezcenný? Zaprvé, věda vás může rozesmát. Jo, to je praktická výhoda. Víc jak 20 let se uděluje Ig Nobel, doslova potupná cena udělovaná absurdním výzkumům, které nejdříve vedou ke smíchu a poté k zamyšlení. Nejlepším úvodem do Ig Nobelovy ceny je rap mezi těmito elitními vědci, fotka pravého nobelisty udělujícího cenu, diváci házející po laureátovi vlaštovky nebo holčička, která vám dokola opakuje, ať sklapnete, pokud ji nudí příliš dlouhý proslov.

V roce 2014 byla cena za fyziku udělena japonskému týmu, který vypočítal tření mezi banánem, nohou a zemí, arktická cena šla Norům, kteří testovali reakci sobů na člověka v převleku ledního medvěda, cenu za výživu získal tým, který prokázal užitečnost bakterií z dětských exkrementů pro výrobu klobás atd.

Zadruhé, praštěná věda prospívá zdraví. Ig Nobelova cena 2014 v kategorii zdraví byla udělena Jaroslavu Flegrovi za studii, jak vás vlastnictví kočky mentálně ohrožuje na zdraví. Ig Nobel tak ocenil 20 let výzkumu na parazitovi Toxoplasmě gondii, manipulátorovi lidského chování přenášeném na člověka z kočky. Parazit má na člověka řadu vlivů, ať už na osobnost, hormony, rozmnožování nebo pravděpodobnost dopravní nehody.

Bez Jaroslavova výzkumu by se to nevědělo. Zatřetí, praštěný výzkum může vynést spoustu prachů. Nejlepší příklad se nachází v životopisu Andreho Geima, jednoho z nejhustších vědců na světě. Andre se narodil v 50. letech v Soči a patří k nejplodnějším současným vědcům. Vydal více než 250 publikací včetně dvou, které patří mezi 150 nejcitovanějších článků všech dob. V roce 2000 dostal Ig Nobelovku za práci na diamagnetické levitaci, vlastnosti některých kovů založené na odpuzování silných elektropolí, kterou znázornil levitací vody, jahod, rajčat, kobylek nebo živých žab.

Proslavil se i tím, že jako spoluautora článku uvedl svého křečka. Je také jediným vědcem na světě, který dostal jak Ig, tak i Nobelovu cenu. To bylo za objev vysoce účinné metody výroby grafenu. Grafen je plochý krystal uhlíku o tloušťce jednoho atomu zajímavý pro průmysl díky elektrické a tepelné vodivosti, mechanické odolnosti nebo průhlednosti. Je to zázračný materiál, který možná změní 21. století, jako 20.

změnily plasty, a najde využití v informatice, energetice a kosmonautice. Andre Geim získal Nobelovu cenu za objev super jednoduché metody výroby grafenu. Izolepou. Odlupováním z bloku grafitu se získají šupinky grafenu. Není to dost na vesmírný výtah, ale stačí to na výzkum, který vyřeší zprůmyslnění výroby. Tady se zastavím. Andre Geim objevil materiál, na kterém se bude vydělávat jmění v řádu stovek miliard...

díky izolepě. Ať mi nikdo neříká, že praštěná věda je nepraktická. Není výjimkou. Obor biomimetismu je skvělý příklad toho, kdy lukrativní výdělky začínají absurdními nápodobami, jako lepicí pásky inspirované gekony. Bylo potřeba, aby se jimi někdo začal zabývat. Andre se mimochodem také podílel na vývoji umělých gekoních tlap. Říkal jsem, že to je borec. Může výzkum zebřích pruhů přinést objev, z něhož vzejde výnosný vynález?

Vzpomeňte si, že mezi teoriemi o původu pruhů byla i tato: Pruhy způsobují, že predátoři špatně odhadují pohyb zeber. Nápad už se uplatnil ve vojenství. V roce 1914 biolog John Graham Kerr navrhl v dopise Churchillovi, že natřením lodí kubistickými motivy se znejasní jejich obrysy a ztíží se práce dělostřelců. Byly to zebří pruhy, které ho na nápad přivedly. Vynález dazzle kamufláže měl zmást pozorovatele a zabránit mu v přesném určení rychlosti a směru.

Maskování se používalo jen během 1. světové války. Dnes chrání sporťáky před únikem informací při testu na dráze. Angličtí vědci navíc nedávno navrhli vrátit pruhy na vojenská vozidla, aby ztížili jejich zaměřování granáty. I zebří pruhy můžou mít praktické využití. Čeho se tím chci dobrat? Chci tím říct, že pokud jste přesvědčení, že každý výzkum musí někam vést a že je nesmyslné dělat vědu pouze pro ukojení lidské zvídavosti...

stejně byste měli přijmout trhlé výzkumy, které testují absurdní věci. Protože vynálezy zítřka přicházejí ze všemožných stran, třeba z izolepy, gekoních tlapek nebo zebřích pruhů. A teď sem zatáhnu svůj osobní život. V dubnu 2013 mě poslali do národního parku Hwange v Zimbabwe, abych během půl roku studoval populaci zeber. Mezi cíli výzkumu byl jeden speciální – souvisí zebří pruhy s osobností? Studie zvířecí osobnosti je obor, který zažil v poslední době rozkvět.

Dnes tedy víme, že u mnohých druhů si jedinci zachovávají stejné chování, což má významné ekologické a evoluční dopady. Více o tom v příštím dílu. Prozatím prozradím, že cílem terénního výzkumu bylo zjistit, zda zebry mají osobnost a jestli se projevuje pruhy. Jinak řečeno, jestli se pruhy nevyvinuly jako ukazatele zebří osobnosti. To se jasně jeví jako nemístná otázka, ale po tom všem, co jsem vám řekl, můžete si být jistí, že zebří osobnost nezmění podobu světa?

Díky za sledování dílu, doufám, že se vám líbil. A teď malé oznámení – 2. dubna vyšla ve vydavatelství Seuil kniha Coup de giraffe, kterou jsem napsal během pobytu na savaně. Je to naučná kniha, která rozebírá různé náměty na pomezí biologie na příkladech jevů nebo zvířat africké savany. Například co je medojed a proč je největší drsňák biosféry? Proč sloni žijí každý den v diktatuře a co to říká o skupinových rozhodnutích?

Proč nám Lví král lhal a jak moc nám lhal? Jaké laviny jsou na savaně? Knížka by vám měla ukázat pár věcí, které jste nevěděli o zvířatech savany, a zároveň se dozvíte o věcech nepříliš známých mimo svět výzkumu. Je to naučná knížečka, která se s ničím moc nepáře, snad bude zábavná na čtení. Rozhodně byla zábavná na psaní. Je ilustrovaná Colasem, mým bratrem, a uprostřed najdete fotky, které jsem udělal přímo na místě. Když si knihu koupíte a bude se vám líbit, neváhejte mi to napsat do komentářů, když si ji nekoupíte, ale stejně si ji přečtete, klidně mi o tom taky napište.

Rozhodně mě těší sdílet s vámi zážitky z terénu a znalosti, které jsem tam porůznu nasbíral. Tak příště! Díky za vaši podporu, jste boží! Překlad: zizala www.videacesky.cz

Komentáře (1)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Dobré video, dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí :)

10

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK