Evoluční faldíky

Evoluční faldíky Dnes si povíme o obezitě. Ale předtím si na uvolnění poslechneme trochu hudby. Byl to cover písně Somewhere over the rainbow, která hojně běžela po internetu, v televizi a rádiu. Její autor měl komplikované jméno Israel Kamakawiwo'ole. Narodil se v roce 1959 na Honolulu a zemřel v 38 letech na zástavu dechu kvůli své váze.

Před smrtí totiž vážil 350 kilo, což je váha dospělého grizzlyho. Paradoxně k jeho slávě přispělo video z pohřbu. Více než sto miliónů zhlédnutí na YouTube. A to... už má jistou váhu. Polynésané mají předpoklady pro sumo. Polynésie drží světové rekordy v počtu lidí s nadváhou. Ostrov Nauru – 94 % dospělých obyvatel s nadváhou, následuje Mikronésie, Cookovy ostrovy, souostroví Tonga a ostrov Niue.

Spojené státy jsou na devátém místě s "pouhými" 75 % obyvatel s nadváhou. Polynésané jsou také velcí a silní a mají mohutnější těla v porovnání s jinými etniky. Jsou dobří v rugby a wrestlingu, zkrátka pořezové. Třeba Dwayne Johnson – matka pochází ze Samoy a rodina se věnovala wrestlingu: děda wrestler, babi manažerka wrestlingu. Zkrátka to mají v rodině. Otázkou je, proč jsou Polynésané tak "fat"?

Část odpovědi nám dá biologie a fakt, že se lidé vyvíjejí. Když se druh vyvíjí, znamená to, že se během generací mění. Vezměme si Nigela Thornberryho. Narodí se s mutací – velkým nosem – kvůli němuž si nemůže najít holku. Jednoho dne se změní klima a jídlo je vzácné. Jedině Nigel ho umí najít. Stane se jediným mužem schopným přežít a pářit se. V další generaci bude mnoho jeho dětí, patřičně pyšných na svůj frňák.

Vždyť je malý, maličký, docela nepatrný. Jakže? Tak směšně označit můj nos? Ohromný je můj nos! Díky svému nosu mohou najít jídlo, přežít a množit se. Nos je adaptace. Ten, kdo ji má, přežije a množí se, zatímco ten bez ní chcípne hlady a bezdětný. Takové epizody prožilo lidstvo v různých dobách po celém světě. Jedna z nich vysvětluje, proč jsou Polynésané tlustí.

Před 5000 lety géniové na Taiwanu vymysleli nový druh člunu, který plul dál a rychleji. Díky těmto pravěkým high-tech lodím začala mohutná migrace označovaná jako austronéská. Před 1000 lety je objevena Polynésie a poté kolonizovány další ostrovy. Cesta je obtížná, mnozí umřou hladem nebo zimou. I v tropech se dá umřít zimou, když jste mokří a fouká na vás vítr. Klíčem k přežití migrace je jedna věc – tuk. Tuk je zásobárnou energie.

Když na tlusté přišel hlad, byli hubení už dávno kaput. Většina z těch, co dorazili, měla "tlusté" geny. Tomu se říká evoluční epizoda a tahle byla obzvlášť brutální. Dnešní Polynésané jsou uzpůsobení k ukládání energie, protože jejich předci díky tomu v minulosti prošli extrémně drsným výběrem. Bylo to fajn, dokud Polynésané jedli ryby a hlízy – stravu s nízkým obsahem tuku. Ale jejich strava se změnila s příchodem západního stylu života, zejména toho amerického. S průmyslovou stravou bohatou na cukry a tuky se jejich dar stal skutečným prokletím.

Za 50 let nabyly statistiky o tamní obezitě šílené rozměry. Museli rozšířit sanitky, aby se lidé dostali dovnitř, a posílit nosítka a invalidní vozíky, aby unesly lidi vážící přes 200 kg. Pokud jste Polynésan, v 75 % případů opustíte tento svět kvůli kardiovaskulární příhodě. Tělo dokonale uzpůsobené k zadržení každé kalorie je prokletí Polynésanů. Říká se tomu hypotéza úsporného genu.

V Polynésii se projevuje diabetem. A to je blbý. Je to jako by Nigelovův nos, který mu umožňoval přežít, se stal nevýhodou, jakmile bylo dost potravy. Polynéský příklad je skvělá metafora dějin celého lidstva. Člověk je nejtučnější ze všech primátů. Je to další odlišnost podobně jako velký mozek nebo chůze po dvou. Lidé jsou schopni ukládat tuk, jak to jiný primát nedokáže. Existuje mnoho teorií, proč lidé umí ukládat tuk lépe než ostatní primáti.

Jedna teorie tvrdí, že předky lidí potkalo to samé co předky Polynésanů. Předci lidí byli vybráni k ukládání energie, což bylo užitečné za tvrdých klimatických podmínek, například v době ledové. Biologie nám tedy občas pomáhá chápat jevy současnosti. Jsme výsledky dlouholetého vývoje, ne náhody. Všichni jsme srdcem trochu Polynésani. A taky nejtlustší primáti. Překlad: zizala www.videacesky.cz