Konformita
V dnešním videu si můžete poslechnout shrnutí výsledků několika studií, které se zabývaly konformitou. Možná budete překvapení, do jaké míry jsme ovlivňovaní většinovým chováním ostatních. Zájemci můžou níže najít dvě přeložené tabulky z videa.
Pozn: Konformita je proces, při kterém se člověk přizpůsobuje dominantním názorům skupiny nebo společnosti, v níž žije, na úkor vlastního projevu.
Tabulka z 3:55:
Tabulka z 9:17:
Zkreslení | Uvědomují si konflikt? | Věří, že závěr skupiny je: | Oblast mozku: |
Vnímání | Ne | Správný | Týlní/temenní |
Úsudek | Ano | Správný | Orbitofrontální kůra/přední cingulární kůra |
Jednání | Ano | Špatný |
Skutečné pocity | Jednání | Obava, že si o vás budou myslet, že jste... |
„Nemám rád tancování“ | Tancuju, abych potěšil ostatní | Asociální |
„Jsem rád nahý“ | Odsuzuju nahotu | Perverzní |
„Jsem si rovný se svými rodiči“ | Chovám se jako dítě | Neuctivý |
„Jsem ateista“ | Chodím do kostela | Nemorální |
„Jsem bisexuál“ | Předstírám, že jsem gay/heterosexuál | Zmatený |
Přepis titulků
Je to téma, které psychologové
zkoumali většinu minulého století. Chci se tu s vámi podělit
o několik průkopnických studií a také o nedávnou
neurologickou studii, která popisuje, jak hluboce
nás ovlivňuje mínění ostatních. Video zakončím několika
osobními postřehy a výzvou. V roce 1935 Sherif
ve své studii o sociálních vlivech využil tzv. autokinetického
efektu, který popisuje, proč nehybný bod světla v úplně temné
místnosti vypadá, že se pohybuje.
Je to způsobeno tím, že naše oči dělají drobné mimovolné pohyby. V dobře osvělené místnosti, kde se máme podle čeho orientovat, náš mozek tyto pohyby vykompenzuje. V místnosti bez světla se ale nemáme podle čeho orientovat a nevíme, jestli se pohnulo naše oko nebo světlo. Sherif jednotlivé osoby požádal, aby odhadly, jak moc se světlo pohnulo. Když byly tázány jednotlivě, rozsah odpovědí byl poměrně široký. Některé opakovaně tvrdily, že se světlo pohnulo o 6 palců, Jiné opakovaně tvrdily, že se nepohnulo skoro vůbec.
Když ale byly tázány ve skupině, jejich odpovědi se ustálily na průměru. Odmítaly představu, že by mohly být ovliňovány skupinou. V následujících testech, které dělaly samostatně, ale nadále podávaly odpovědi, které odpovídaly normě jejich skupiny. Sherifův experiment byl kritizován kvůli tomu, že úkol nebyl jednoznačný. Protože osoby přesně nevěděly, o kolik se světlo pohnulo, byly náchylnější k tomu, aby změnily názor.
Co by se stalo, kdyby ten úkol nebyl nejednoznačný? Co by se stalo, kdyby ten úkol nebyl nejednoznačný? V 50. letech se touto otázkou zabýval Asch, který použil velmi konkrétní úkol. Shromáždil ve třídě 7 až 9 vysokoškolských studentů. V experimentu testoval vizuální vnímání. Předložil jim sérii takovýchto karet.
Účastníci pak jeden po druhém museli určit, která z čar napravo je stejná jako čára nalevo. Klíčové bylo, že všichni až na jednoho spolupracovali s Aschem. Měli za úkol odpovědět nesprávně u 12 z 18 karet počínaje třetí sadou. Asch otestoval 123 osob. V normální situaci osoby odpověděly nesprávně jen v 1 % případů. Pod sociálním tlakem Aschových spolupracovníků se tento počet zvýšil na 37 %.
74 % osob se přizpůsobilo většině alespoň v jednom případě. Ne všichni se přizpůsobili okamžitě. Někteří skupině několik kol vzdorovali, ale postupem času byli čím dál víc nerozhodní a nakonec se podřídili skupině. Asch tvrdil, že konformita se dá vysvětlit zkreslením jedné ze tří úrovní: vnímání, úsudek a jednání.
Na úrovni jednání lidé věří, že většina nemá pravdu, ale stejně se jí přizpůsobí. Na úrovni úsudku si lidé uvědomují jistý konflikt, ale zavrhnou vlastní úsudek a vyvodí si, že většina má pravdu. Na úrovni vnímání je vnímání lidí zkresleno odpověďmi většiny.
Berns a spol. se těmito třemi vysvětleními zabývali v nedávné neurologické studii za použití magnetické rezonance, aby zjistili, které části mozku jsou zapojeny. Bylo otestováno celkem 32 osob. Úkolem tentokrát bylo otáčet v mysli dva trojrozměrné objekty a rozhodnout se, jestli jsou totožné. Stejně jako předtím zbytek skupiny tvořili lidé, kterým bylo předem řečeno, jak mají odpovídat.
Stejně jako u Asche osoby vykazovaly konformní chování v 41 % případů. Ale hlavním úkolem tohoto experimentu bylo zjistit, které části mozku jsou zapojeny. Na úrovni vnímání byl zapojen týlní a temenní lalok. Ty jsou spojeny s vizuálním a prostorovým vnímáním. Na úrovni úsudku a jednání byly zapojeny jiné oblasti jako orbitofrontální kůra, která slouží k rozhodování.
Magnetická rezonance ukázala aktivitu v týlní a temenní oblasti, čímž podpořil vysvětlení o vnímání. Pokud je to pravda, vnímání osob je skutečně zkreslené. To znamená, že názor skupiny může zásadně ovlivnit proces zpracování informací. Nemyslím si, že je možné tyto výsledky aplikovat i na Aschův experiment. Myslím, že je zásadní rozdíl v obtížnosti těchto dvou úkolů.
V případě trojrozměrných objektů by lidé mohli víc spoléhat na úsudek druhých. Abychom si byli jistí, že mozek je zapojen stejně i u Aschova experimentu, osoby by musely vykonávat jeho úkol s čarami. Přestože tento výzkum podpořil vysvětlení o vnímání, víme, že ostatní dva procesy existují také. Každý z nás si vybaví situaci, kdy jsme se vědomě podřídili skupině, navzdory našim výhradám nebo názorům.
Existuje spousta mechanismů, které nám mohou pomáhat nebo naopak. Naše selektivní vnímání vedlo k mnoha různým vědeckým objevům, kde jsme správně identifikovali platné vzorce v přírodě. Také kvůli němu vznikají různé iracionální pověry. Představujeme si ve vztazích vzorce, které nejsou nijak reálně podložené. Konformita samozřejmě má své výhody. Může dát společenskému životu vhodnou strukturu a předvídatelnost. Umožňuje nám udržovat užitečné sociální konvence jako stání ve frontě bez toho, abychom o nich museli pořád pochybovat.
Ale začně pracovat proti nám, když skupině dovolíme, aby nás utlačovala v oblastech, kde to není žádoucí. Může to vést k tomu, že zbytečně ztratíme velkou část sama sebe. Naši autonomii, osobní touhy a záliby, které nemají žádný dopad na druhé, odůvodněné námitky v důležitých záležitostech.
Zdá se mi, že se toho vzdáváme víc, než tušíme. Tlak přizpůsobit se je všudypřítomný a zákeřný. Často máme pocit osvobození, když se odtrhneme od většiny, ke které jsme patřili pouze kvůli sociálním tlakům. Vytváříme menšinové komunity, které představují svobodu před těmito tlaky. Tyto menšinové komunity ale mohou být ovlivňovány stejnými sociálními tlaky.
Ve studii z roku 2007 o tom, jak vyhodnocujeme názor skupiny, Weaver a spol. zjistili, že když někoho slyšíme svůj názor třikrát zopakovat, má to téměř stejný účinek, jako když tento názor vyjádří tři různí lidé. Někteří tvrdí, že oblíbenost názoru vyhodnocujeme podle toho, kolikrát jsme ho už slyšeli. Náš mozek naneštěstí ne vždy rozlišuje mezi tím, jestli byl názor vyjádřen mnoha různými lidmi nebo jestli ho jen opakovalo několik málo jedinců.
Konformitou můžeme mařit své vlastní záměry. Řekněme, že máme skupinu lidí s názorem x. Polovina lidí ve skupině s tím názorem tajně nesouhlasí. Kvůli sociální trestům, které stihly několik členů, kteří nesouhlasili, raději mlčí. Konformitou zvyšujeme počet skupin, ke kterým ve skutečnosti nepatříme, a udržujeme při životě představu většin, které možná neexistují.
Představte si, jak by se společnost změnila, kdyby nikdo konformitě nepodléhal. Už díky tomu, že víme o Aschově experimentu, bychom byli méně ovlivnitelní při podobných experimentech. Čím víc jsme si vědomi naší zranitelnosti kvůli konformitě, tím lépe jsme schopni se bránit.
Je snazší být skeptický vůči skupinám, do kterých nepatříme. Konformita se ale nejvíc projevuje ve skupinách, se kterými se ztotožňujeme. Abychom získali kýženou podporu a přijetí, často se vzdáme více věcí, než získáme na oplátku. Být členem skupiny neznamená, že musíte souhlasit se vším. V jakékoli skupině bychom měli být schopni vyjádřit oprávněnou kritiku, ať už to je rodina, přátelé nebo sociální zájmová skupina.
Nemáme-li pocit, že je to možné, dáváme těm skupinám prestiž a autoritu, kterou si nezaslouží a kterou ve skutečnosti nemají. Pokud skupina nesnese oprávněnou kritiku, není to skupina, které bych chtěl být členem. Přemýšlení je prvním krokem, jednání následuje. Někteří lidé celé roky čtou různé příručky, Učiní hluboká teoretická poznání, mají prozření a zásadní průlomy.
Jsou ale zklamaní, když zjistí, že přes všechno jejich uvědomění se jejich život nezměnil. Nezměnil se, protože navzdory svému porozumění nezměnili své chování. Uvědomění je důležité, ale chování je stejně zásadní. Osoby, které své skupině vzdorovaly, vykazovaly mozkovou aktivitu spojenou s emocionálním vzrušením. Vyčnívat nám připadá riskantní, ale čím víc to děláte, tím snazší to pro vás je.
Myslím, že je důležité se v životě namáhat. Když od sebe nic neočekáváme, nemůžeme stagnovat. Ale očekávání musí být realistická. Naše vlastní očekávání i očekávání ostatních. Když někoho zklamete, může to být velmi polidšťující. Těm, co jsme zklamali, to umožní si uvědomit, že jejich požadavky možná nebyly rozumné. Zkuste se zamyslet nad tím, co děláte, abyste se přízpůsobili většině.
Záliby, činnosti, víra, fyzické vlastnosti, které nikomu neškodí. Ale všichni se podřizujeme myšlence, že nejsou přijatelné. Jaké obavy nás k takovému chování vedou? Jsou tyto názory racionální? Jestli neradi tancujete, netancujte. Myšlenky, knihy, filmy, lidé, kteří mě inspirují, oslavují různorodost, individualitu a autentičnost.
Nikdy mě neinspiroval nikdo, kdo prosazoval konformitu nebo kdo se ve mně snažil vyvolat strach a nepříjemné pocity. Nikdo, kdo prohlašuje tyhle nebetyčný kecy. Vás snad ano? Neberte to za samozřejmé. Pochybujte o své skupině. Mějme odvahu být víc sami sebou. Překlad: qetu www.videacesky.cz
Je to způsobeno tím, že naše oči dělají drobné mimovolné pohyby. V dobře osvělené místnosti, kde se máme podle čeho orientovat, náš mozek tyto pohyby vykompenzuje. V místnosti bez světla se ale nemáme podle čeho orientovat a nevíme, jestli se pohnulo naše oko nebo světlo. Sherif jednotlivé osoby požádal, aby odhadly, jak moc se světlo pohnulo. Když byly tázány jednotlivě, rozsah odpovědí byl poměrně široký. Některé opakovaně tvrdily, že se světlo pohnulo o 6 palců, Jiné opakovaně tvrdily, že se nepohnulo skoro vůbec.
Když ale byly tázány ve skupině, jejich odpovědi se ustálily na průměru. Odmítaly představu, že by mohly být ovliňovány skupinou. V následujících testech, které dělaly samostatně, ale nadále podávaly odpovědi, které odpovídaly normě jejich skupiny. Sherifův experiment byl kritizován kvůli tomu, že úkol nebyl jednoznačný. Protože osoby přesně nevěděly, o kolik se světlo pohnulo, byly náchylnější k tomu, aby změnily názor.
Co by se stalo, kdyby ten úkol nebyl nejednoznačný? Co by se stalo, kdyby ten úkol nebyl nejednoznačný? V 50. letech se touto otázkou zabýval Asch, který použil velmi konkrétní úkol. Shromáždil ve třídě 7 až 9 vysokoškolských studentů. V experimentu testoval vizuální vnímání. Předložil jim sérii takovýchto karet.
Účastníci pak jeden po druhém museli určit, která z čar napravo je stejná jako čára nalevo. Klíčové bylo, že všichni až na jednoho spolupracovali s Aschem. Měli za úkol odpovědět nesprávně u 12 z 18 karet počínaje třetí sadou. Asch otestoval 123 osob. V normální situaci osoby odpověděly nesprávně jen v 1 % případů. Pod sociálním tlakem Aschových spolupracovníků se tento počet zvýšil na 37 %.
74 % osob se přizpůsobilo většině alespoň v jednom případě. Ne všichni se přizpůsobili okamžitě. Někteří skupině několik kol vzdorovali, ale postupem času byli čím dál víc nerozhodní a nakonec se podřídili skupině. Asch tvrdil, že konformita se dá vysvětlit zkreslením jedné ze tří úrovní: vnímání, úsudek a jednání.
Na úrovni jednání lidé věří, že většina nemá pravdu, ale stejně se jí přizpůsobí. Na úrovni úsudku si lidé uvědomují jistý konflikt, ale zavrhnou vlastní úsudek a vyvodí si, že většina má pravdu. Na úrovni vnímání je vnímání lidí zkresleno odpověďmi většiny.
Berns a spol. se těmito třemi vysvětleními zabývali v nedávné neurologické studii za použití magnetické rezonance, aby zjistili, které části mozku jsou zapojeny. Bylo otestováno celkem 32 osob. Úkolem tentokrát bylo otáčet v mysli dva trojrozměrné objekty a rozhodnout se, jestli jsou totožné. Stejně jako předtím zbytek skupiny tvořili lidé, kterým bylo předem řečeno, jak mají odpovídat.
Stejně jako u Asche osoby vykazovaly konformní chování v 41 % případů. Ale hlavním úkolem tohoto experimentu bylo zjistit, které části mozku jsou zapojeny. Na úrovni vnímání byl zapojen týlní a temenní lalok. Ty jsou spojeny s vizuálním a prostorovým vnímáním. Na úrovni úsudku a jednání byly zapojeny jiné oblasti jako orbitofrontální kůra, která slouží k rozhodování.
Magnetická rezonance ukázala aktivitu v týlní a temenní oblasti, čímž podpořil vysvětlení o vnímání. Pokud je to pravda, vnímání osob je skutečně zkreslené. To znamená, že názor skupiny může zásadně ovlivnit proces zpracování informací. Nemyslím si, že je možné tyto výsledky aplikovat i na Aschův experiment. Myslím, že je zásadní rozdíl v obtížnosti těchto dvou úkolů.
V případě trojrozměrných objektů by lidé mohli víc spoléhat na úsudek druhých. Abychom si byli jistí, že mozek je zapojen stejně i u Aschova experimentu, osoby by musely vykonávat jeho úkol s čarami. Přestože tento výzkum podpořil vysvětlení o vnímání, víme, že ostatní dva procesy existují také. Každý z nás si vybaví situaci, kdy jsme se vědomě podřídili skupině, navzdory našim výhradám nebo názorům.
Existuje spousta mechanismů, které nám mohou pomáhat nebo naopak. Naše selektivní vnímání vedlo k mnoha různým vědeckým objevům, kde jsme správně identifikovali platné vzorce v přírodě. Také kvůli němu vznikají různé iracionální pověry. Představujeme si ve vztazích vzorce, které nejsou nijak reálně podložené. Konformita samozřejmě má své výhody. Může dát společenskému životu vhodnou strukturu a předvídatelnost. Umožňuje nám udržovat užitečné sociální konvence jako stání ve frontě bez toho, abychom o nich museli pořád pochybovat.
Ale začně pracovat proti nám, když skupině dovolíme, aby nás utlačovala v oblastech, kde to není žádoucí. Může to vést k tomu, že zbytečně ztratíme velkou část sama sebe. Naši autonomii, osobní touhy a záliby, které nemají žádný dopad na druhé, odůvodněné námitky v důležitých záležitostech.
Zdá se mi, že se toho vzdáváme víc, než tušíme. Tlak přizpůsobit se je všudypřítomný a zákeřný. Často máme pocit osvobození, když se odtrhneme od většiny, ke které jsme patřili pouze kvůli sociálním tlakům. Vytváříme menšinové komunity, které představují svobodu před těmito tlaky. Tyto menšinové komunity ale mohou být ovlivňovány stejnými sociálními tlaky.
Ve studii z roku 2007 o tom, jak vyhodnocujeme názor skupiny, Weaver a spol. zjistili, že když někoho slyšíme svůj názor třikrát zopakovat, má to téměř stejný účinek, jako když tento názor vyjádří tři různí lidé. Někteří tvrdí, že oblíbenost názoru vyhodnocujeme podle toho, kolikrát jsme ho už slyšeli. Náš mozek naneštěstí ne vždy rozlišuje mezi tím, jestli byl názor vyjádřen mnoha různými lidmi nebo jestli ho jen opakovalo několik málo jedinců.
Konformitou můžeme mařit své vlastní záměry. Řekněme, že máme skupinu lidí s názorem x. Polovina lidí ve skupině s tím názorem tajně nesouhlasí. Kvůli sociální trestům, které stihly několik členů, kteří nesouhlasili, raději mlčí. Konformitou zvyšujeme počet skupin, ke kterým ve skutečnosti nepatříme, a udržujeme při životě představu většin, které možná neexistují.
Představte si, jak by se společnost změnila, kdyby nikdo konformitě nepodléhal. Už díky tomu, že víme o Aschově experimentu, bychom byli méně ovlivnitelní při podobných experimentech. Čím víc jsme si vědomi naší zranitelnosti kvůli konformitě, tím lépe jsme schopni se bránit.
Je snazší být skeptický vůči skupinám, do kterých nepatříme. Konformita se ale nejvíc projevuje ve skupinách, se kterými se ztotožňujeme. Abychom získali kýženou podporu a přijetí, často se vzdáme více věcí, než získáme na oplátku. Být členem skupiny neznamená, že musíte souhlasit se vším. V jakékoli skupině bychom měli být schopni vyjádřit oprávněnou kritiku, ať už to je rodina, přátelé nebo sociální zájmová skupina.
Nemáme-li pocit, že je to možné, dáváme těm skupinám prestiž a autoritu, kterou si nezaslouží a kterou ve skutečnosti nemají. Pokud skupina nesnese oprávněnou kritiku, není to skupina, které bych chtěl být členem. Přemýšlení je prvním krokem, jednání následuje. Někteří lidé celé roky čtou různé příručky, Učiní hluboká teoretická poznání, mají prozření a zásadní průlomy.
Jsou ale zklamaní, když zjistí, že přes všechno jejich uvědomění se jejich život nezměnil. Nezměnil se, protože navzdory svému porozumění nezměnili své chování. Uvědomění je důležité, ale chování je stejně zásadní. Osoby, které své skupině vzdorovaly, vykazovaly mozkovou aktivitu spojenou s emocionálním vzrušením. Vyčnívat nám připadá riskantní, ale čím víc to děláte, tím snazší to pro vás je.
Myslím, že je důležité se v životě namáhat. Když od sebe nic neočekáváme, nemůžeme stagnovat. Ale očekávání musí být realistická. Naše vlastní očekávání i očekávání ostatních. Když někoho zklamete, může to být velmi polidšťující. Těm, co jsme zklamali, to umožní si uvědomit, že jejich požadavky možná nebyly rozumné. Zkuste se zamyslet nad tím, co děláte, abyste se přízpůsobili většině.
Záliby, činnosti, víra, fyzické vlastnosti, které nikomu neškodí. Ale všichni se podřizujeme myšlence, že nejsou přijatelné. Jaké obavy nás k takovému chování vedou? Jsou tyto názory racionální? Jestli neradi tancujete, netancujte. Myšlenky, knihy, filmy, lidé, kteří mě inspirují, oslavují různorodost, individualitu a autentičnost.
Nikdy mě neinspiroval nikdo, kdo prosazoval konformitu nebo kdo se ve mně snažil vyvolat strach a nepříjemné pocity. Nikdo, kdo prohlašuje tyhle nebetyčný kecy. Vás snad ano? Neberte to za samozřejmé. Pochybujte o své skupině. Mějme odvahu být víc sami sebou. Překlad: qetu www.videacesky.cz
Komentáře (50)
u (anonym)Odpovědět
24.08.2022 08:46:56
k
vejce (anonym)Odpovědět
19.04.2020 21:10:01
ahoj
ChodnikOdpovědět
24.06.2012 21:09:04
Náboženskej flame v komentářích na videacesky.cz, klasika :D
Každopádně díky za překlad qetu, jediný co můžu říct je: "Jen houšť a větší kapky." :)
VevacOdpovědět
14.06.2012 00:01:22
Spoonere už úplně naposledy, protože mne ta debata nebaví:
Jakoukoli konkrétní víru lze dokázat nebo (v některých případech) vyvrátit jako třeba tvůj oblíbený ninja - když za sebou nahmatám dva tisíce rukou, nic neuvidím a vzápětí mne cosi sejme mám důkaz že existuje. Takhle jednoduše. Stejně tak, kdyby se starému slovanovi zjevil Svantovít a jakkoli dokázal kdo je nebo před starým Řekem postával Atlas a měl na ramenou nebesa - hle víra dokázána. Protože to je z principu možné. Je to možnost teoretická, ale je tu. Naproti tomu dokázat, že nic z toho, v co věří někdo z těch miliard lidí, co žijí a kdy žily, není pravda, z principu nelze. Je to oblast nepoznatelna, se kterou nemá nikdo z nás žádné zkušenosti, nelze změřit a zvážit. Je to tedy jen otázka víry a osobního přesvědčení. Není náhoda, že řada špičkových vědců jsou věřící. A někteří nejsou samozřejmě.
Taky bych rád poznamenal, že mezi absencí víry, tedy nulovou potřebou věřit v něco vyššího, a snahou prosadit, že všechny víry světa jsou nesmysl, je diametrální rozdíl. V prvním případě je to skutečná nepotřeba a to vskutku není víra, prostě se o to nezajímají. V druhém případě je to potřeba nahradit víru v něco vírou, že nic takového neexistuje.... a pak o tom přesvědčit ostatní. To už je víra jako prase a o té jsem mluvil.
A nakonec zdůrazním, že většina věřících nejsou ti, kteří způsobují problémy. Problémy jsou s fanatickými věřícími a to i fanatickými ateisty.
Howgh!
LostindreamOdpovědět
12.06.2012 16:02:26
To je ale nudný video. :-( Přitom tak zajímavé téma...
Pan_FilutaOdpovědět
11.06.2012 17:03:40
To spooner:
Myslím, že ani po 2 tisíci letech nemůžeš zavrhnout víru v boha, protože podle tebe nejsou exaktní důkazi a pozorování. Z naší debaty a tvé racionálnosti předpokládám, že hledáš vysvětlení ve vědě a logickém myšlení - nicméně ani věda za celou historii lidstva boha nepopřela a ani popírat nemůže. Ano, posunula hranice jeho působnosti obrazně řečeno z nebes za hranice prostoru a času našeho pozorovatelného vesmíru, vyltlačila ho z pozice jako přímého tvůrce člověka a určila mu status tvůrce fyzikálních zákanů na základě kterého život vznikl. Není tohle snad dostatečný důkaz minimálně pro to, že zavrhovat víru jako hloupost dostatečný.
To o mluvících hadech trochu přeháníš. Pokud si četl bibli výš že je plná metafor a vyobrazení. Samotná bible byla přeci psána v jiném období, tedy její forma byla přispůsobena tehdejší kultuře a poměrům. Stejně jak se vyvíjela kultura společnoti a její myšlení, tak se vyvíjí i výklad bible, tudíž mluvit o tom že Bůh schvaluje znášilňování, vraždení a otroky v kontextu naší doby je přeci blbost.
Já mám nejzásadnější problém s tvrzením: "že věřit v něco, co nemá důkaz je blbost" - spustu lidí věří v osud ačkoliv nejsou důkazi o jeho "exitenci", věří v mimozemšťany a pro ně nějsou také důkazy, věří v to, že uvnitř každého člověka je dobro, nehledě na to že páchá zlo, věří že bude možné cestovat zpátky časem, ale důkazi taky nejsou. Nemluvě o tom, že důkaz pro jednoho nemusí nic znamenat pro druhého. Máš přeci milion případů kdy prostě důkazy nemáš (nebo máš i důkazy proti), ale přesto v ně věříš. Kdyby neexitovala víra, společnost, věda a kultura by se přeci nikam neposunovala, tudíž přece nemůžeš víru bez důkazů degradovat.
Pan_FilutaOdpovědět
11.06.2012 17:10:29
V podstatě chci říst, že máš výsostní právo věřit/nevěrit čemu se ti zlíbí, ale nemůžeš degradovat víru někoho jiného. Kritizovat můžeš činny a jednání vycházející z jeho víry ale né víru samotnou, ať je pro tobe jakkoliv "padlá nahlavu".
SpoonerOdpovědět
11.06.2012 17:52:16
Já nemusím nic dokazovat. Ty dokaž, že bůh existuje. Jinak budu stále tvrdit, že je hloupost si myslet, že existuje. Proč nevěříš v ty víly? Nechápeš jak hloupé je dokazovat, že něco neexistuje?
Nechápeš, že jsou to slova boží? říká ti to bůh. Je na tom postavená ideologie. Tudíž hovořit o tom není vůbec z cesty. Spoustu lidí kvůli bibli doopravdy věří, že se na jednu lod vešlo čtyři miliony druhů a Noe se dožil devíti set let. Tito lidé rozhodně nejsou racionální a řekl bych, že můžou být i hrozbou.
Já také věřím v mimozemštany, protože jsem si na základě vědeckého poznání vědom rozlehlosti vesmíru a malé šance, že by někde mimo zemi nebyl život. Něvěřím však, že se dostali na zem ,protože není jediný důkaz. Vědou se společnost posouvá. Nebo snad teologové vymysleli čtyřdobý motor? Na základě vědeckého pozorování zjistíš, že je něco možné, později pravděpodobné a nakonec pravda.
Pan_FilutaOdpovědět
11.06.2012 21:25:47
+SpoonerSlova boží jsou přeci obsažena v desateru, kde přeci bůh jasně říka "nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví proti bližnímu svému, nebudeš dychtit po statcích bližního svého ...", z čeho usuzuješ, že Bůh nabádá zabíjet, znásilňovat atd.?
Máš pravdu, že někteří lidé i v současnosti berou bibli jako dogma, ale to je extrémní příklad. Vždyť kdyby jsi stejným způsobem přistupoval k racionalitě tak bys například jakožto stoprocentně racionální člověk vystřílel osoby v trvalé pracovní neschopnosti, protože nemohou poskytovat svůj lidský kapitál jakožto výrobní faktor a tudíž tak snižují reálný výstup ekonomiky. Tito lidé by nebyli nebezpeční?
Klidně tvrď že bůh neexistuje, ale netvrď, že věřit v jeho exitenci je hloupost, protože pokud není důkaz o jeho existenci, neznaména to jeho neexistenci, nemůžeš tedy racionálně rozhodnout o tom zda je to hloupost.
Jinak věda jako taková přeci vzešla práve z filozofie a teologie a vzájemně se doplňují. Navíc vědeckým pozorováním zjistíš, že je něco možné, později pravděpodobné ale pravda to vůbec být - stačí se podívat na ekonomické a fyzikální teorie a jejich výboj a stálou obměnu. Stejné je to i přeci s vírou.
Zajímavá debata :)
SpoonerOdpovědět
11.06.2012 23:32:21
Bible je slovo boží.
Kdyby muž spal s mužem jako s ženou, oba se dopustili ohavnosti; musejí zemřít, jejich krev padni na ně...
2Když koupíš hebrejského otroka, bude sloužit šest let; sedmého roku odejde jako propuštěnec bez výkupného.
3Jestliže přišel sám, odejde sám, měl-li ženu, odejde jeho žena s ním.
4Jestliže mu dal jeho pán ženu, která mu porodila syny nebo dcery, zůstane žena a její děti u svého pána, a on odejde sám.
5Prohlásí-li otrok výslovně: „Zamiloval jsem si svého pána, svou ženu a syny, nechci odejít jako propuštěnec,“
6přivede ho jeho pán před Boha, totiž přivede ho ke dveřím nebo k veřejím, probodne mu ucho šídlem a on zůstane provždy jeho otrokem.
7Když někdo prodá svou dceru za otrokyni, nebude s ní nakládáno jako s jinými otroky.
8Jestliže se znelíbí svému pánu, který si ji vzal za družku, dovolí ji vyplatit, ale nemá právo prodat ji cizímu lidu a naložit s ní věrolomně.
9Jestliže ji dal za družku svému synovi, bude s ní jednat podle práva dcer.
10Jestliže on si vezme ještě jinou, nesmí ji zkrátit na stravě, ošacení a manželském právu.
11Jestliže jí nezajistí tyto tři věci, smí ona odejít bez zaplacení výkupného.
Toto praví Hospodin: Hle, já způsobím, aby proti tobě povstalo zlo z tvého domu. Před tvýma očima vezmu tvé ženy a dám je tomu, kdo je ti blízký; ten bude s tvými ženami spát za bílého dne.
A ačkoli tys to spáchal tajně, já tuto věc učiním před celým Izraelem, a to za dne.“
Tohle je podle mě ta největší prasárna z bible, bůh vzal ženy muže, který se nechoval podle božího přání a dal je k znásilnění sousedovi.
28, 29 Když najde muž dívku, pannu, která není zasnoubena, a chytí ji, bude s ní ležet a budou přistiženi,
muž, který s ní ležel, dá otci té dívky padesát šekelů stříbra. Stane se jeho ženou, protože ji ponížil. Po celý svůj život ji nesmí propustit.
Vážně bys nutil dívku, kterou muž znásilnil, aby s tím mužem žila po celý život?to snad ne!
To ty jsi nejspíš bibli nečetl.
SpoonerOdpovědět
11.06.2012 23:36:57
+SpoonerRacionální člověk by věděl, že ti lidé chtějí také žít. Budu tvrdit, že je to hloupost. Je hloupost věřit ve víly? odpověz prosím na otázku.
Z teologie? Teologie je dogma! Když padne dogma- teologie přijde rozkvět vědy. Protože postupně získáváme nové poznatky.
x125Odpovědět
11.06.2012 11:51:07
Já se bavím odpověďmi na otázku: „Proč jsi na Facebooku?“
DrLOdpovědět
11.06.2012 07:56:34
Super video i počteníčko pod videem :D
SpoonerOdpovědět
10.06.2012 17:36:01
re Pan Filuta
"Není náhadou víra právě v tom, že věříš, aškoliv nevíš zda to tak doopravdy je? Kdyby Bůh opravdu byl, pak by se přeci nejednalo o víru ale o skutečnost. Mám takový pocit, že ve společnosti (především v té české) převládá právě tento názor, že například křesťané věří v “takovou blbost” jako je stvoření světa za 7 dní atd., hodně lidí bohužel nechápe, že v křesťanství (a náboženství obecně) jde o ideologii a bible, korán atd. slouží jako podobenství a je právě na věřícím jak ho vnímá a vztahuje k sobě samému."
Takže víra je o tom věřit v něco v co je hloupost věřit, protože nemám ani jediný důkaz? To z věřícího dělá hlupáka. Opravdu krásná ideologie, zabíjení homosexuálů, znásilnování žen, vlastnění otroků, vraždy a zase vraždy(sám bůh má jenom podle bible na svědomí dva a půl milionu mrtvých). A to všechno ti tahle ideologie říká.
"Jinak co se týče té iracionálnosti – na světě nenajdeš zcela racionálního člověka, tudíž potenciál páchat nejhorší zločiny mají všichni bez rodílu. Samotná podstata člověka je postavena na iracionálsnosti – jsme prioritně řízeni chemickými signály našeho těla, racionální myšlení přicházi až potom co jsou tyto signály uspokojeny."
Signály uspokojeny?větší hloupost jsem neslyšel. Každý z nás je schopen myslet, ale když si vymýšlí věci ke kterým není důkaz, je iracionální.
VevacOdpovědět
11.06.2012 03:36:46
Aniž bych tu chtěl rozpoutávat bůhvíjaký flame, ale musím oponovat. Ateismus je ze všech věr ta nejtvrdší. Ano nepřepsal jsem se. Ateismus je víra, že žádný bůh neexistuje (a=ne, teismus= náboženství, víra). Na rozdíl od jakéhokoli náboženství se ateismus nedá nijak dokázat. Jakékoli víře teoreticky stačí k důkazu v podstatě jakýkoli projev očekávané božské síly. Pomiňme, že se na takovém důkazu většinou neshodou ani dva lidé, ale pokud by se nějaký takovýto projev podařilo nade vši pochybnost zadokumentovat byla by ta či ona víra potvrzena. Ateismus naproti tomu dokázat nelze. Kdo mi nevěří nechť si nalistuje v každé elementární učebnici logiky, ja se dokazuje že něco (v tomto případě bůh) neexistuje. Je to prosté - logicky se neexistence dokázat nedá, pokud nedokážu něco, co existenci (boha) vylučuje. To neumíme. Ergo pokud věřím že bůh (bohové) neexistuje činím tak bez důkazu a pak to nelze nazvat jinak než vírou. Jsi věřící v ateismus?
A co se týká sporu racionalita x iracionalita, člověk je racionální nanejvýš z poloviny. Bylo na to tady myslím taky nějaké video, ale jsem líný ho hledat.
VevacOdpovědět
11.06.2012 03:39:28
+VevacAch ani jsem si nevšim, že odkaz je hned pod videem. "Všichni se chováme iracionálně" od Dana Arieliho... :-)
SpoonerOdpovědět
11.06.2012 12:37:56
+VevacAteismus je absence víry v existenci boha, takže asi těžko víra. Najdi si definici něž něco začneš psát. Není na ateismu, aby cokoliv dokazoval. Břemeno důkazu leží na tobě? Ty tvrdíš, že bůh existuje, tak to dokaž. Víš jak je hloupé dokazovat, že něco neexistuje? Dokaž mi, že neexistují víly.Proč v ně nevěříš? Taky není důkaz, jako pro boha.
SpoonerOdpovědět
11.06.2012 13:34:05
+SpoonerKdybys věřil ve všechno proti čemu není důkaz. huh, dvou tisíc ruký neviditelný ninja hned za tebou?pfff
VevacOdpovědět
12.06.2012 00:58:56
+SpoonerHochu hochu, rychleji píšeš než důkladně čteš. Já tady netvrdím nic jiného než že jakoukoli víru kromě ateismu dokázat z principu lze (vůbec tím netvrdím, že se tak někdy stalo).
Ateismus dokázat z principu nelze. A pokud si myslím, že je něco nepochybná pravda aniž bych to mohl jakkoli dokázat je to u mne víra, protože nemáš nic jiného než že věříš, že je to pravda.
Tato dvě tvrzení jsou hodně racionální a dají se dokázat s elementárními znalostmi logiky. Ostatně jsi to sám přiznal absencí snahy o logicky neprůstřelnou odpověď (ninja je např. argument zcela emocionální). BTW toto stanovisko bych mohl zastávat i jako naprostý ateista. Je to jen uvědomění si slabosti argumentační pozice.
A konečně vůbec nemusím dokazovat že bůh existuje protože jsem nic takového netvrdil. I když ano, jsem věřící ale vůbec ne křesťan a slovo bůh používám jen pro zjednodušení a protože mi na názvu nezáleží.
SpoonerOdpovědět
13.06.2012 00:54:38
+VevacChlapče, tak mi ukaž jak průstřelný je ninja. Lze, ale nestalo se?
SpoonerOdpovědět
13.06.2012 01:17:21
+VevacDokázat ateismus? Dokázat absenci víry v nějakou nadpřirozenou bytost?vyjadřuj se přešně.
VevacOdpovědět
12.06.2012 01:05:59
+SpoonerA ještě: pan Filuta má pravdu v tom, že má každý právo věřit čemu chce a neměl by odsuzovat ostatní za to čemu věří oni. Takže cílem mého snažení nebylo ani v nejmenším ti vymlouvat to v co věříš, jen jsem chtěl veřejně poukázat na málo známý fakt, že ateismus pojatý jako popření existence vyšší moci se zakládá toliko na víře a nemůže to být jinak.
SpoonerOdpovědět
13.06.2012 01:26:44
+VevacNa víře? Ateismus je absence víry. Jak může být absence víry víra? Nemáš žádný důkaz, proto v to nevěříš. Jak jednoduché. Zeptej se křestana jestli bůh existuje nebo ne. Neřekne nevim, ale že existuje. Oni ví, že existuje, přitom nemají jediný důkaz. Dokonce ho uctívají a vytvářejí pohádky. Jak hloupé a někdy nebezpečné.
Pan_FilutaOdpovědět
11.06.2012 14:01:01
"Takže víra je o tom věřit v něco v co je hloupost věřit, protože nemám ani jediný důkaz? To z věřícího dělá hlupáka"
Atesité přeci v boha nevěří, ačkoliv nemají důkaz že neexituje, tudíž dle tvé logiky nemáš ani jediný důkaz o neexitenci boha a tudíž to i z nevěřícího dělá hlupáka.
Nejsem si jistý, jestli jsi zprávně pochopil co jsem myslel - víra je přeci založená na tom, že neexitují relevantní důkazy pro nebo proti - je to přeci volba jedince a jeho subjektivním přesvědčení.
Jak můžeš tvrdit, že Bůh má na svědomí vraždy, znásilňování atd. a že tohle káže bible - četl jsi ji vůbec? Tohle všechno je dílo člověka a jeho (ať už chybné či záměrné) interpretace víry, tudíž se mi zdá hloupost uvádět takovouto argumentaci.
Nechci tě tady přesvědčovat o tom zda bůh je nebo není, nebo která ideologie či náboženství je zprávné či špatné, nepřišlo mi zprávné tvrzení, že věřící jsou iracionální lidé a tudíž páchají nejhorší zločiny - jen pro ilustraci Hitler byl nevěřící - dosti racionální člověk (ať se to někomu líbí nebo ne) a podívej se co všechno udělal.
SpoonerOdpovědět
11.06.2012 14:39:05
+Pan_FilutaJá netvrdím, že bůh neexistuje, akorát říkám, že je hloupost si myslet, že existuje, protože nemáš důkaz. Břemeno důkazu je na tom, kdo tvrdí, že něco existuje. Protože dokazovat, že něco neexistuje je nesmysl. Dokaž mi, že víly neexistují. Když se člověk podívá všude, kde je si myslí, že by něco našel a nic nenajde je rozumné si myslet, že to neexistuje.
Ano, četl jsem a bibli a tohle všechno tam našel. Jsou to slova boží, kterými se máš řídit. Chceš poslat jednotlivé pasáže?
Četl jsi Mein Kampf?
"Hence today I believe that I am acting in accordance with the will of the Almighty Creator: by defending myself against the Jew, I am fighting for the work of the Lord."
"My feelings as a Christian points me to my Lord and Savior as a fighter. It points me to the man who once in loneliness, surrounded by a few followers, recognized these Jews for what they were and summoned men to fight against them and who, God's truth! was greatest not as a sufferer but as a fighter. In boundless love as a Christian and as a man I read through the passage which tells us how the Lord at last rose in His might and seized the scourge to drive out of the Temple the brood of vipers and adders. How terrific was His fight for the world against the Jewish poison. To-day, after two thousand years, with deepest emotion I recognize more profoundly than ever before the fact that it was for this that He had to shed His blood upon the Cross. As a Christian I have no duty to allow myself to be cheated, but I have the duty to be a fighter for truth and justice... And if there is anything which could demonstrate that we are acting rightly it is the distress that daily grows. For as a Christian I have also a duty to my own people.
Sám o sobě říká, že je křestan, tak tuhle analogii vůbec nezkoušej.
Ty nejhorší zločiny páchají ve víře, že to co dělají je dobré, protože jim to řekl bůh. Vlastnit otroka? znásilnit ženu? zabít homosexuála?- a to tu mluvim jenom o křestanství.
Pan_FilutaOdpovědět
11.06.2012 15:25:12
+Spooner"Já netvrdím, že bůh neexistuje, akorát říkám, že je hloupost si myslet, že existuje, protože nemáš důkaz."
Pokud tě chápu dobře nevyvracíš exitenci boha - tudíž přeci nemůžeš tvrdit že je hloupost v jeho exitenci věřit, to by si přeci musel mít důkaz proč je to hloupost a jak sám tvrdíš dokazovat neexitence nečeho je blbost, tudíž i samotná neexitence nemůže být důkazem, na základě kterého budeš usuzovat že je to hloupost.
Není to právě snad víra, co je motorem hledání důkazů? Vždyť vzhledem k náboženctví je víra charakterizována jako proces hledáni cesty k bohu a potažmo tedy i hledání důkazů o jeho exitenci. Nemůžeš přeci degradovat víru v něco, jenom proto, že jsi dosud nebyli nalezeny důkazy a tudíž ji zavrhnout.
Určitě se shodneme na tom, že ve jménu prakticky všech náboženství jsou konány neomluvitelné zločiny, avšak bych se vyvaroval zobecňování, že to mají na svědomí všichni věřící. Jak si sám napsal dříve - věřící konají také hodně dobra (nehledě na to jestli jsou to křesťané nebo muslimové).
SpoonerOdpovědět
11.06.2012 15:40:13
+Pan_FilutaJe to hloupost, protože nemáš důkaz. Trochu ses do toho zamotal. Stejně jako nevěřím v jednorožce, nevěřím v boha. Pokud bys věřil ve všechno v co není důkaz věřil bys na každou věc, která tě ihned napadne.
Můžu zavrhnout víru v něco v co se přes 2 tísíce let věřilo bez jediného důkazu a tak i dělám. Stejně jako ty jsi zavrhnul víly, protože není důkaz. Jako bys zavrhnul neviditelného dvou tisíc rukého ninju stojícího za tebou.
Ano, ale, co bys čekal od člověka, který věří v mluvící hady? Co bys čekal od člověka pro kterého je víra vše a jeho bůh mu schvaluje znásilnování, vraždění nevinných, vlastnění otroků? Co bys čekal od člověka, který se vzdal rozumu a věří věcem ke kterým nemá jediný důkaz?
SpoonerOdpovědět
11.06.2012 15:40:47
+Pan_FilutaOdpověz kdyžtak nahoru, už tu není místo : )
TornadoOdpovědět
10.06.2012 02:10:09
Děkuji za jedno z nejkvalitnějších videí, co se tu objevilo. Hodně mi to připomnělo toto video: http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/moralni-stranka-vrazdy
Též patřím za člověka, co často chodí proti proudu. Na jednu stranu se málokdo najde, co by mi něco vytkl (a racionálně to odůvodnil), na tu druhou skoro v každém kolektivu, kde jsem, nějakým způsobem vybočuji a nejsem na první dojem sympatický. Nevím, jak to vnímá mé okolí, ale já sám to vnímám jako, že mám hodně silnou individualistickou povahu a nebojím se jít do konfliktu a stát za svým názorem (někdy až moc). Na druhou vnímám taky to, že mě časem unavuje furt se s někým přít a pořád si jen obhajovat, proč zase, když 29 lidí si jde koupit jablko, si já jdu koupit hrušku a pro vnitřní klid radši ustoupím většině. Nebral bych podřízení se většině jako vyloženě dobrou, či špatnou věc. Obojí se někdy hodí a obojí je někdy taktické, avšak co aspoň já vidím v naší společnosti, tak dost lidí by nedokázalo mít jiný (vlastní) názor ani v těch pro ně nejdůležitějších věcech, pokud by to znamenalo vyboření z kolektivu, a jdou jak tupé ovečky dál v tom stádu a když stádo půjde na porážku, tak oni tam dojdou svorně s ním.
TwoROdpovědět
10.06.2012 00:44:38
Kdyz uz sme u tech socialnich otazek, myslim ze by bylo fajn prelozit neco o nabozenstvi - od Dawkinse nebo Hitchense, nejlip nejakou debatu. Myslim ze v nasi zemi, ktera je hodne "ateisticka", chcete-li, by to melo dobrou odezvu,
SpoonerOdpovědět
10.06.2012 01:34:14
Jsem pro. Škoda, že Hitchens už není mezi námi.
cwsOdpovědět
10.06.2012 00:42:45
Osobní postřeh :o): Do druháku jsem měl 3jky z matematiky, ve třeťáku přišla učitelka, od které mě osobně začalo učivo bavit - zajímavý je, že do té doby, co jsem měl z matematiky 3jku, tak mě sice exaktní předměty jako třeba fyzika bavily, ale neměl jsem snahu je zkusit pochopit, to se změnilo, co jsem začal dostávat lepší známky
- o co mi jde :D Konformita zřejmě funguje i v myšlenkách ve stylu "Nepochopil jsem todle, nebudu se ani snažit chápat zbytek..".
PS: Všimli jste si jak "konformě" fungují tlačítka typu "palec nahoru/dolu", "líbí se mi/negativní komentář", ..? Mně osobně ze začátku vsugerovaly pocit, že je něco špatně a že bych to měl změnit. :o)
cervaOdpovědět
10.06.2012 00:32:00
je to pěkný video problém ale je v jeho podání - vypráví to nějakej típek takovým stylem že po chvilce se mi chce spát
standysmanOdpovědět
09.06.2012 18:47:33
Proč chodíte do práce? No protože to tak dělají všichni. :-D
TwoROdpovědět
09.06.2012 16:57:56
Devíti z deseti lidí se líbí video o konformitě :)
DaralynOdpovědět
09.06.2012 18:09:09
tak tohle bylo krutě upřímné :-)