Co nás motivuje?

Thumbnail play icon
91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:405
Počet zobrazení:8 411

Jak správně motivovat lidi? Je to skutečně jenom o penězích, jak se často říká? Následující video se pokusí na tyto otázky odpovědět. A možná se i dozvíte, proč lidé ve svém volném čase překládají pro VideaČesky.

Přepis titulků

˙ţ1 Naae motivace je neuvYiteln zajímavá. Pracuji na tom pár let a stále mi to pYipadá velice poutavé a zajímavé, tak~e vám o tom chci vyprávt. Vda je skute n pYekvapující. Vda je trochu trhlá. Jasné? Nejsme tak nekone n manipulovatelní a pYedvídatelní, jak si mo~ná myslíte.

Existuje Yada neuvYiteln zajímavých studií. Uvedu zde dv. ProvYují tyto nápady: OdmHujete-li ur ité chování, dostaneto ho více? Trestáte-li ur ité chování, dostáváte ho mén? Tak pojme z... Londýna do apinavých ulic Cambridge ve stát Massachusetts, severovýchodní ásti Spojených státo a bavme se o studii vypracované na MIT.

Vzali skupinu studento a dali jim Yadu úkolo. Vci jako pamatování Yad ísel, Yeaení slovních hádanek, prostorových hádanek i fyzických úkolo jako házení mí e do koae. Dali jim tyhle úkoly a pro správnou motivaci jim dali tYi úrovn odmn.

Kdy~ se vám celkem daYilo, dostali jste malou pen~ní odmnu. Kdy~ se vám daYilo více, dostali jste stYední odmnu. A kdy~ se vám opravdu daYilo, kdy~ jste byli jedni z nejlepaích, dostali jste hodn penz. To u~ jsme nkde vidli. Tohle je typické motiva ní schéma ve spole nostech.

OceHujeme nejlepaí pracovníky, kaaleme na ty nejhoraí a ti uprostYed, no dobYe, nco jim dáme. Co se stane? Provedou test, mají tyto motivace a na tohle pYijdou: 1. Pokud úkoly zahrnují jen mechanické dovednosti, odmny fungují tak, jak by lovk ekal. ím víc penz, tím lepaí výkon.

To dává smysl, ale stane se tohle: Ale pokud úkol vy~aduje alespoH základní kognitivní dovednosti, vtaí odmna vedla k horaímu výkonu. To je divné, ne? Vtaí odmna vedla k horaímu výkonu? Jak je to mo~né? Zajímavé na tom je, ~e lidé, kteYí tento prozkum provedli, jsou vaichni ekonomové.

Dva na MIT jeden na Chicagské univerzit, jeden na Carnegie Mellon. Nejvyaaí ekonomická liga. A dochází k závru, který, zdá se, protiYe í tomu, co se mnozí z nás u ili v ekonomii. Toti~, ~e ím vtaí odmna, tím lepaí výkon. A Yíkají, ~e jakmile pYekro íte základní kognitivní schopnosti, je to naopak.

Myalenka, ~e odmny takkhle nefungují, vypadá trochu levicov a socialisticky, ~e? Je to divné socialistické spiknutí. Ty z vás, kteYí mají podobné konspira ní teorie, chci upozornit na levicovou skupinu, která sponzoruje výzkum: Federální Zálo~ní Banku. Je to tedy hlavní proud docházející k závru, který je pYekvapivý.

Odporuje zákonom behaviorální fyziky. To je zvláatní zjiatní, tak~e si Yekli: "Tohle je aílené! Pojme to otestovat jinam." Mo~ná cena 50 nebo 60 dolaro není pro studenta MIT dostate n motivující. Pojme tedy nkam, kde je 50 dolaro relativn dole~itjaích.

Vyzkouaejme tenhle experiment v Madurai v Indii, na indickém venkov, kde 50 nebo 60 dolaro je pYedstavuje dost penz. Zopakovali pokus v Indii asi takto: Malá odmna odpovídala platu za dva týdny, toti~ slabý výkon odpovídal platu za dva týdny, stYední výkon odpovídal platu za msíc, dobrý výkon odpovídal platu za dva msíce.

To je dobrá motivace, tak~e tady dostanete jiné výsledky. Stalo se vaak, ~e lidé se stYední odmnou nepracovali lépe ne~ lidé s malou odmnou, ale tentokrát si lidé s velkou odmnou vedli nejhoYe ze vaech.

Vyaaí motivace zhoraila výkon. Zajímavé na tom je, ~e to vlastn není tak zvláatní. Bylo to mnohorát zopakováno psychology, do ur ité míry sociology a ekonomy. Znovu a znovu a znovu. Pro jednoduché úkoly typu, kdy~ udláa tohle, dostanea tamto, tato motivace funguje skvle! Pro algoritmické úkoly, kdy máte jen postupovat podle ur itých pravidel, úkoly kdy~-tak, s jasnou odmnou i trestem - nepYekonatelné!

Ale kdy~ je úkol slo~itjaí, kdy~ potYebuje kreativní myalení, tento zposob motivace prokazateln nefunguje. Fakt! Peníze jsou v práci motivací, ale trochu zvláatn. Kdy~ lidem neplatíte dost, nebudou motivovaní.

A kupodivu je tu dalaí paradox. Nejlepaí zposob pou~ití penz k motivaci je zaplatit lidem tak, aby nemuseli na peníze myslet, zaplatit jim dost, aby nemysleli na peníze, ale na práci. Kdy~ to udláte, existují tYi vci, které vedou k lepaím výkonom a taky k osobní spokojenosti. Samostatnost, brilance a ú el. Samostatnost je naae touha jít vlastní cestou, ovládat vlastní ~ivot V mnoha smrech tomu tradi ní Yídící postupy brání.

Xízení je skvlé, chcete-li poddajnost. Pokud ale chcete zaujetí, co~ chceme po pracovnících dnes, kdy lidé dlají stále slo~itjaí vci, Samostatnost je lepaí. Uvedu nkolik pYíklado témY extrémní formy samostatnosti na pracoviati, která byla prospaná.

Za nme se spole ností Atlassian, australskou softwarovou spole ností, která dlá nco skvlého. Jednou za tvrt roku ve tvrtek odpoledne Yeknou svým vývojáYom: "PYíatích 24 hodin mo~ete pracovat na emkoli chcete. Mo~ete na tom pracovat jak chcete, s kým chcete, jediné, co chceme, je, abyste firm po tch 24 hodinách ukázali výsledky.

Na zábavném setkání, ne na tajné uzavYené schozce, ale na zábavném setkání s pivem, zákusky a tak podobn." Ukázalo se, ~e ten jediný den isté, koncentrované samostatnosti vedl k Yad oprav existujícího softwaru a ke spoust nápado na nové produkty, které by se jinak neobjevily.

Jeden den! A tohle není nco, co bych udlal pYed tYemi lety, kdy jsem jeat neznal tenhle výzkum. Xekl bych: "Chcete, aby lidi byli vynalézavjaí? Dejte jim za to bonus. Kdy~ udláa nco dobrého, dám ti 2 500 dolaro." Oni to tak nedlají, v podstat Yíkají: "Asi chcea dlat nco zajímavého, tak já ti v tom nebudu pYeká~et." Jediný den samostatnosti vytváYí produkty, které by jinak nevznikly. Te si pojme Yíct o brilanci.

Brilance je touha být v n em dobrý. To jsme rádi. Proto lidé o víkendu hrají na hudební nástroje. Vaichni tihle lidé se chovají z ekonomického hlediska iracionáln. O víkendu hrají na hudební nástroje? Pro ? Nic za to pYece nedostanou, tak pro ? Proto~e je to zábava! Proto~e se tím zlepaujete a to je uspokojující. Vraeme se zpt v ase. Jako bych ael za svou první profesorkou ekonomie. Dámou jménem Mary Allys Schulmanová.

V roce 1983 bych za ní ael a Yekl: "Profesorko Schulmanová, mohl bych si s vámi po pYednáace promluvit?" Mám takový nápad, obchodní plán, který bych vám chtl pYedvést. Takhle by to fungovalo. Máte skupinu lidí po celém svt kteYí dlají vysoce kvalifikovanou práci, ale jsou ochotni ji dlat zadarmo a dobrovoln 20 nebo 30 hodin týdn."

Dívá se na vás trochu skepticky. "Ale jeat jsem neskon il. A to co vytvoYí radai jen odevzdají ne~ aby to prodali. Tohle bude velké." Myslela by si, ~e jsem se zbláznil. Zdá se to jako hloupost, ale co máme? Linux, na kterém be~í tvrtina servero ve 400 - 500 spole nostech.

Apache pohánjící vtainu webových servero. Wikipedii... Co se dje, pro  to lidé dlají? Pro  tihle lidé, hodn z nich jsou technicky zdatní, vysoce kvalifikovaní lidé, kteYí MAJÍ PRÁCI ! MAJÍ práci. Vydlávají si slo~itou a sofistikovanou prací. A stejn si bhem svého omezeného volného asu.

Dlají stejn, ne-li více, technicky náro né práce a to ne pro svého zamstnavatele, ale pro nkoho jiného. Zadarmo. To je zvláatní ekonomické chování. Ekonomové to studovali, pro  to dlají? Je to zcela zYejmé. Výzva, brilance a touha pYispt. To je vae. Mo~ete tady sledovat nco, co lze nazvat motivace ú elem. Stále více spole ností chce mít njaký vyaaí cíl.

áste n proto~e pak jde práce lépe, aste n proto~e tak získají nadanjaí lidi. Vidíme te, ~e kdy~ se ztratí spojení mezi motivy zisku a ú elu, djí se apatné vci, eticky apatné. Ale taky apatné ve smyslu... ...nekvalitní. Mizerné produkty, apatné slu~by, neinspirující pracovní prostYedí.

Kdy~ se motiv zisku stane pYevládajícím a úpln se odtrhne od motivu ú elu, lidé nedlají dobré vci. Stále více spole ností si to uvdomuje a ruaí dlení na kategorie, co je zisk a co ú el. A myslím, ~e tohle je zajímavé. Myslím, ~e spole nosti, které prosperují ae ziskové i neziskové, jsou vedeny tímto zposobem.

Uvedu nkolik pYíklado... Vezmte si zakladatele Skype. Xíká: "Budeme destruktivní, abychom u inili svt lepaím místem." Dobrý dovod. Vezmte si Steva Jobse. "Chci zazvonit vesmírem." To je vc, která vás ráno nakopne na cestu do práce.

Myslím si, ~e chceme maximalizovat ú el, ne jenom zisk. Vda ukazuje, ~e se velmi sna~íme o brilanci a také ~e se chceme vést sami. A hlavním poselstvím tady je, ~e kdy~ se za neme k lidem chovat jako k lidem a ne jako ke koním, pomalejaím, menaím, voHavjaím koním, pYeneseme-li se pYes tenhle zposob myalení a podíváme se na vdu, vybudujeme organizace, které budou úspanjaí a mo~ná i udlají svt o trochu lepaím.

PYeklad: isard www.videacesky.cz

Komentáře (24)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět


Odpovědět

co je cognitivni ? to neumite prekladat do cestiny ?

1836

Odpovědět

Místo toho, abys ocenil snahu překladatelů, kteří odvádí skvělou práci, tak fňukáš nad jedním slovíčkem, které neznáš a které se dá těžko přeložit. Kognitivní = mající poznávací význam. Abys neřek.

310

Odpovědět

Chtěl bych vidět, jak bys to do toho překladu nacpal.

240

Odpovědět

...řekla bych, že některá cizí slova se v češtině používají úplně běžně. Kognitivní mezi ně určitě patří. Pokud neznáš význam, není nic jednoduššího než např. použít google a rozšířit si slovní zásobu.

240

Odpovědět

a opravdu ho chceš do "cestiny"?

210

Odpovědět

Calwen má pravdu - "kognitivní" je už český výraz, který se v psychologii používá naprosto běžně. Slovo sice původně je cizí, ale bylo do češtiny přijato - to, že ti zní cize tedy neznamená, že nepatří do českého jazyka. Doporučuju se příště ptát na význam slov, kterým nerozumíš před tím, než budeš předpokládat, že je někdo neschopný nebo líný je přeložit :) Nebo můžeš navrhnout, že by určité výrazy mohly být uvedeny pod videem (tím si schladíš žáhu stejně jako jsi to udělal teď, ale alespoň to nikoho nepohorší, naopak ten nápad někoho i potěší)

240

Odpovědět

viz. Venus Project či Zeitgeist. Peníze jsou zbytečné pro inteligentí, vstřícnou společnost. Otázka času kdy na to dospějí všichni, větší či menší materialisti.

183

Odpovědět

Jsem jedinej, kdo na začátku, jak je tam to logo firmy četl místo RSA PRSA? :D

1917

Odpovědět

..asi jo ;)

211

Odpovědět

to je vysvětlení proč se politici chovají tak jak se chovají

223

Odpovědět

Video zajímavé, ale musela jsme se na to kouknout dvakrát, protože při prvním shlédnutí jsme sledovala jenom jak krásně kreslí a co z toho vzniká.

241

Odpovědět

Docela bych chtěl na konci videa vidět celý ten velký pokreslený papír zdálky.. :D

252

Odpovědět

já taky, podle mě je to spíš taková ta bílá tabule na fixy, ale jistě to nevím

200

Odpovědět

Pokud se o to někdo opravdu zajímá nebo by se chtěl podívat do hloubky, doporučuji knihy nebo přednášky z TEDu od Dana Arielyho, vede výborný výzkum, dělá zajímavé experimenty a ještě dokáže všechno poutavě vyprávět a podat/prodat své zkušenosti dál!!!

191

Odpovědět

Tohle mi někdo vysvětlete: Napřed říká, že čím měli lidi lepší výsledky v testech, tím vyšší odměnu dostali. A najednou zjistili, že čím vyšší odměnu dostali, tím měli horší výsedky? Co mi uniká?

198

Odpovědět

Rekl bych, ze mel spise na mysli cim lepe hodnoceny ukol, tim horsi vysledek, s tim ze to ohodnoceni zaviselo na narocnosti toho ukolu. Tohle podle me lepe popsal Dan Ariely http://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/jak-nas-ovlivnuji-vysoke-premie-v-praci .

182

Odpovědět

Pokud byl test čistě mechanický - větší odměna -> lepší výkon
Pokud k testu bylo potřeba nějaké (kreativní) myšlení - větší odměna -> horší výkon

193

Odpovědět

+jedyAno, jistě, to říkal. Jenže taky na začátku stanovil, že odměna se odvíjí od kvality vykonané práce. Z logiky věci tedy vyplývá, že v tomto experimentu NEMŮŽE být horší výkon hodnocen lépe.

181

Odpovědět

+jedyMam pocit ze si to zle pochopil redc22, respektive bud ty alebo ja. Ja to chapem ak ze si pozvali jedneho cloveka a povedali mu ze ak uroby nejaku vec tak dostane dvojtyzdnovy plat, on to urobil viac menej dobre. Potom si pozvali druheho cloveka a tomu povedali ze ak nieco uroby tak dostane dvoj mesacny plat a tento clovek to urobil ale jeho vykon bol horsi ako toho ktoremu ponukli dvoj tyzdnovy plat. Predpokladam ze ti si to pochopil tak ze si pozvali cloveka a povedali mu ze ak do urobis do takej miery tak 2 tyzdnovy, ak to trocha vyssej tak mesacny a ak do este lepsiej miery tak dvoj mesacny, ale ako som povedal to je podla mna zle pochopene... Ale je mozne ze aj ja sa mylim

180

Odpovědět

+jedyRedC22: říkal, že v praxi to tak funguje, odměnujeme více penězi ty nejlepší, ale v experimentu se jedná o totéž, co v podobných experimentech Arielyho, takže jak to popsal postolka, oni všem dali stejný úkol, ale některým řekli, že když ho splní, dostanou tolik a některým řekli víc... A Ti, kterým nabídly nejvyšší odměnu, neměli nejlepší výsledky, proto taky pak uvádí, že kvalita výsledku závisí na množství nabídnutých peněz...

180

Odpovědět

+jedyrarita: Ano, já jsem předpokládal, že jsem to pochopil nesprávně (jinak by to nedávalo smysl) a proto jsem měl radost, když se Stýv zeptal na to samý, co vrtalo havou i mně (Mimochodem, proč má jeho příspěvek tolik mínusů?). Co mě ale trochu popudilo, byla jedyho odpověď, ve který v podstatě papouškoval už řečené a proto jsem musel reagovat.

rarita, chucic: Ano, patrně to tak bude. Já bohužel nejsem obeznámen s prací Dana Arielyho, takže jsem v tom nenašel souvislosti, které už znám. Jsem nicméně přesvědčen, že ve videu je podstata experimentu vysvětlena minimálně nejasně.

180

Odpovědět

Hezké video, řekl bych že v případě kdy v zájmu pokusu jako je tento představíme lidem podmínky jež měli. Další z problémů je ten, že pokud dostaneme jasný úkol na fyzické bázi, potom není problém, motivace odměny zvýší naši koncentraci a výkonnost. Ovšem pokud se jedná o úkol na bázi vlastního kreativního myšlení, a vlastních jedinečných schopností, pak nás motivace zisku a hlavně motivace prestiže "být nejlepším ze skupiny" naopak zpomaluje. Ten pocit soutěže nás stresuje a tím potlačuje naši kreativitu. Proto se nejlíp tvoří s pocitem, že to děláme z vlastní vůle, zadarmo a pro dobrý pocit ... tedy nikdo nás nemůže kritizovat za něco co je jen projevem vlastní vůle.
Každopádně pocit zadostiučinění, touha být součástí nějakého projektu a mít své jméno napsané pod neziskovou organizací nebo skupinou lidí, která se zabývá tím co je mým vlastním zájmem ... je daleko silnější než jakákoli zavazující finanční odměna. Proto jsem často pomohl zadarmo radši tam, kde mi bylo řečeno, že budou rádi když pomůžu, než tam, kde jsem mohl očekávát nějaký mizerný plat a jednání podle toho.

192
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK