Co nás motivuje?
Jak správně motivovat lidi? Je to skutečně jenom o penězích, jak se často říká? Následující video se pokusí na tyto otázky odpovědět. A možná se i dozvíte, proč lidé ve svém volném čase překládají pro VideaČesky.
Přepis titulků
˙ţ1
Naae motivace je
neuvYiteln zajímavá. Pracuji na tom pár let a stále mi to pYipadá
velice poutavé a zajímavé, tak~e vám
o tom chci vyprávt. Vda je skute
n
pYekvapující. Vda je trochu trhlá. Jasné? Nejsme tak
nekone
n manipulovatelní a pYedvídatelní,
jak si mo~ná myslíte.
Existuje Yada neuvYiteln zajímavých studií. Uvedu zde dv. ProvYují tyto nápady: OdmHujete-li ur ité chování, dostaneto ho více? Trestáte-li ur ité chování, dostáváte ho mén? Tak pojme z... Londýna do apinavých ulic Cambridge ve stát Massachusetts, severovýchodní ásti Spojených státo a bavme se o studii vypracované na MIT.
Vzali skupinu studento a dali jim Yadu úkolo. Vci jako pamatování Yad ísel, Yeaení slovních hádanek, prostorových hádanek i fyzických úkolo jako házení mí e do koae. Dali jim tyhle úkoly a pro správnou motivaci jim dali tYi úrovn odmn.
Kdy~ se vám celkem daYilo, dostali jste malou pen~ní odmnu. Kdy~ se vám daYilo více, dostali jste stYední odmnu. A kdy~ se vám opravdu daYilo, kdy~ jste byli jedni z nejlepaích, dostali jste hodn penz. To u~ jsme nkde vidli. Tohle je typické motiva ní schéma ve spole nostech.
OceHujeme nejlepaí pracovníky, kaaleme na ty nejhoraí a ti uprostYed, no dobYe, nco jim dáme. Co se stane? Provedou test, mají tyto motivace a na tohle pYijdou: 1. Pokud úkoly zahrnují jen mechanické dovednosti, odmny fungují tak, jak by lovk ekal. ím víc penz, tím lepaí výkon.
To dává smysl, ale stane se tohle: Ale pokud úkol vy~aduje alespoH základní kognitivní dovednosti, vtaí odmna vedla k horaímu výkonu. To je divné, ne? Vtaí odmna vedla k horaímu výkonu? Jak je to mo~né? Zajímavé na tom je, ~e lidé, kteYí tento prozkum provedli, jsou vaichni ekonomové.
Dva na MIT jeden na Chicagské univerzit, jeden na Carnegie Mellon. Nejvyaaí ekonomická liga. A dochází k závru, který, zdá se, protiYe í tomu, co se mnozí z nás u ili v ekonomii. Toti~, ~e ím vtaí odmna, tím lepaí výkon. A Yíkají, ~e jakmile pYekro íte základní kognitivní schopnosti, je to naopak.
Myalenka, ~e odmny takkhle nefungují, vypadá trochu levicov a socialisticky, ~e? Je to divné socialistické spiknutí. Ty z vás, kteYí mají podobné konspira ní teorie, chci upozornit na levicovou skupinu, která sponzoruje výzkum: Federální Zálo~ní Banku. Je to tedy hlavní proud docházející k závru, který je pYekvapivý.
Odporuje zákonom behaviorální fyziky. To je zvláatní zjiatní, tak~e si Yekli: "Tohle je aílené! Pojme to otestovat jinam." Mo~ná cena 50 nebo 60 dolaro není pro studenta MIT dostate n motivující. Pojme tedy nkam, kde je 50 dolaro relativn dole~itjaích.
Vyzkouaejme tenhle experiment v Madurai v Indii, na indickém venkov, kde 50 nebo 60 dolaro je pYedstavuje dost penz. Zopakovali pokus v Indii asi takto: Malá odmna odpovídala platu za dva týdny, toti~ slabý výkon odpovídal platu za dva týdny, stYední výkon odpovídal platu za msíc, dobrý výkon odpovídal platu za dva msíce.
To je dobrá motivace, tak~e tady dostanete jiné výsledky. Stalo se vaak, ~e lidé se stYední odmnou nepracovali lépe ne~ lidé s malou odmnou, ale tentokrát si lidé s velkou odmnou vedli nejhoYe ze vaech.
Vyaaí motivace zhoraila výkon. Zajímavé na tom je, ~e to vlastn není tak zvláatní. Bylo to mnohorát zopakováno psychology, do ur ité míry sociology a ekonomy. Znovu a znovu a znovu. Pro jednoduché úkoly typu, kdy~ udláa tohle, dostanea tamto, tato motivace funguje skvle! Pro algoritmické úkoly, kdy máte jen postupovat podle ur itých pravidel, úkoly kdy~-tak, s jasnou odmnou i trestem - nepYekonatelné!
Ale kdy~ je úkol slo~itjaí, kdy~ potYebuje kreativní myalení, tento zposob motivace prokazateln nefunguje. Fakt! Peníze jsou v práci motivací, ale trochu zvláatn. Kdy~ lidem neplatíte dost, nebudou motivovaní.
A kupodivu je tu dalaí paradox. Nejlepaí zposob pou~ití penz k motivaci je zaplatit lidem tak, aby nemuseli na peníze myslet, zaplatit jim dost, aby nemysleli na peníze, ale na práci. Kdy~ to udláte, existují tYi vci, které vedou k lepaím výkonom a taky k osobní spokojenosti. Samostatnost, brilance a ú el. Samostatnost je naae touha jít vlastní cestou, ovládat vlastní ~ivot V mnoha smrech tomu tradi ní Yídící postupy brání.
Xízení je skvlé, chcete-li poddajnost. Pokud ale chcete zaujetí, co~ chceme po pracovnících dnes, kdy lidé dlají stále slo~itjaí vci, Samostatnost je lepaí. Uvedu nkolik pYíklado témY extrémní formy samostatnosti na pracoviati, která byla prospaná.
Za nme se spole ností Atlassian, australskou softwarovou spole ností, která dlá nco skvlého. Jednou za tvrt roku ve tvrtek odpoledne Yeknou svým vývojáYom: "PYíatích 24 hodin mo~ete pracovat na emkoli chcete. Mo~ete na tom pracovat jak chcete, s kým chcete, jediné, co chceme, je, abyste firm po tch 24 hodinách ukázali výsledky.
Na zábavném setkání, ne na tajné uzavYené schozce, ale na zábavném setkání s pivem, zákusky a tak podobn." Ukázalo se, ~e ten jediný den isté, koncentrované samostatnosti vedl k Yad oprav existujícího softwaru a ke spoust nápado na nové produkty, které by se jinak neobjevily.
Jeden den! A tohle není nco, co bych udlal pYed tYemi lety, kdy jsem jeat neznal tenhle výzkum. Xekl bych: "Chcete, aby lidi byli vynalézavjaí? Dejte jim za to bonus. Kdy~ udláa nco dobrého, dám ti 2 500 dolaro." Oni to tak nedlají, v podstat Yíkají: "Asi chcea dlat nco zajímavého, tak já ti v tom nebudu pYeká~et." Jediný den samostatnosti vytváYí produkty, které by jinak nevznikly. Te si pojme Yíct o brilanci.
Brilance je touha být v n em dobrý. To jsme rádi. Proto lidé o víkendu hrají na hudební nástroje. Vaichni tihle lidé se chovají z ekonomického hlediska iracionáln. O víkendu hrají na hudební nástroje? Pro ? Nic za to pYece nedostanou, tak pro ? Proto~e je to zábava! Proto~e se tím zlepaujete a to je uspokojující. Vraeme se zpt v ase. Jako bych ael za svou první profesorkou ekonomie. Dámou jménem Mary Allys Schulmanová.
V roce 1983 bych za ní ael a Yekl: "Profesorko Schulmanová, mohl bych si s vámi po pYednáace promluvit?" Mám takový nápad, obchodní plán, který bych vám chtl pYedvést. Takhle by to fungovalo. Máte skupinu lidí po celém svt kteYí dlají vysoce kvalifikovanou práci, ale jsou ochotni ji dlat zadarmo a dobrovoln 20 nebo 30 hodin týdn."
Dívá se na vás trochu skepticky. "Ale jeat jsem neskon il. A to co vytvoYí radai jen odevzdají ne~ aby to prodali. Tohle bude velké." Myslela by si, ~e jsem se zbláznil. Zdá se to jako hloupost, ale co máme? Linux, na kterém be~í tvrtina servero ve 400 - 500 spole nostech.
Apache pohánjící vtainu webových servero. Wikipedii... Co se dje, pro to lidé dlají? Pro tihle lidé, hodn z nich jsou technicky zdatní, vysoce kvalifikovaní lidé, kteYí MAJÍ PRÁCI ! MAJÍ práci. Vydlávají si slo~itou a sofistikovanou prací. A stejn si bhem svého omezeného volného asu.
Dlají stejn, ne-li více, technicky náro né práce a to ne pro svého zamstnavatele, ale pro nkoho jiného. Zadarmo. To je zvláatní ekonomické chování. Ekonomové to studovali, pro to dlají? Je to zcela zYejmé. Výzva, brilance a touha pYispt. To je vae. Mo~ete tady sledovat nco, co lze nazvat motivace ú elem. Stále více spole ností chce mít njaký vyaaí cíl.
áste n proto~e pak jde práce lépe, aste n proto~e tak získají nadanjaí lidi. Vidíme te, ~e kdy~ se ztratí spojení mezi motivy zisku a ú elu, djí se apatné vci, eticky apatné. Ale taky apatné ve smyslu... ...nekvalitní. Mizerné produkty, apatné slu~by, neinspirující pracovní prostYedí.
Kdy~ se motiv zisku stane pYevládajícím a úpln se odtrhne od motivu ú elu, lidé nedlají dobré vci. Stále více spole ností si to uvdomuje a ruaí dlení na kategorie, co je zisk a co ú el. A myslím, ~e tohle je zajímavé. Myslím, ~e spole nosti, které prosperují ae ziskové i neziskové, jsou vedeny tímto zposobem.
Uvedu nkolik pYíklado... Vezmte si zakladatele Skype. Xíká: "Budeme destruktivní, abychom u inili svt lepaím místem." Dobrý dovod. Vezmte si Steva Jobse. "Chci zazvonit vesmírem." To je vc, která vás ráno nakopne na cestu do práce.
Myslím si, ~e chceme maximalizovat ú el, ne jenom zisk. Vda ukazuje, ~e se velmi sna~íme o brilanci a také ~e se chceme vést sami. A hlavním poselstvím tady je, ~e kdy~ se za neme k lidem chovat jako k lidem a ne jako ke koním, pomalejaím, menaím, voHavjaím koním, pYeneseme-li se pYes tenhle zposob myalení a podíváme se na vdu, vybudujeme organizace, které budou úspanjaí a mo~ná i udlají svt o trochu lepaím.
PYeklad: isard www.videacesky.cz
Existuje Yada neuvYiteln zajímavých studií. Uvedu zde dv. ProvYují tyto nápady: OdmHujete-li ur ité chování, dostaneto ho více? Trestáte-li ur ité chování, dostáváte ho mén? Tak pojme z... Londýna do apinavých ulic Cambridge ve stát Massachusetts, severovýchodní ásti Spojených státo a bavme se o studii vypracované na MIT.
Vzali skupinu studento a dali jim Yadu úkolo. Vci jako pamatování Yad ísel, Yeaení slovních hádanek, prostorových hádanek i fyzických úkolo jako házení mí e do koae. Dali jim tyhle úkoly a pro správnou motivaci jim dali tYi úrovn odmn.
Kdy~ se vám celkem daYilo, dostali jste malou pen~ní odmnu. Kdy~ se vám daYilo více, dostali jste stYední odmnu. A kdy~ se vám opravdu daYilo, kdy~ jste byli jedni z nejlepaích, dostali jste hodn penz. To u~ jsme nkde vidli. Tohle je typické motiva ní schéma ve spole nostech.
OceHujeme nejlepaí pracovníky, kaaleme na ty nejhoraí a ti uprostYed, no dobYe, nco jim dáme. Co se stane? Provedou test, mají tyto motivace a na tohle pYijdou: 1. Pokud úkoly zahrnují jen mechanické dovednosti, odmny fungují tak, jak by lovk ekal. ím víc penz, tím lepaí výkon.
To dává smysl, ale stane se tohle: Ale pokud úkol vy~aduje alespoH základní kognitivní dovednosti, vtaí odmna vedla k horaímu výkonu. To je divné, ne? Vtaí odmna vedla k horaímu výkonu? Jak je to mo~né? Zajímavé na tom je, ~e lidé, kteYí tento prozkum provedli, jsou vaichni ekonomové.
Dva na MIT jeden na Chicagské univerzit, jeden na Carnegie Mellon. Nejvyaaí ekonomická liga. A dochází k závru, který, zdá se, protiYe í tomu, co se mnozí z nás u ili v ekonomii. Toti~, ~e ím vtaí odmna, tím lepaí výkon. A Yíkají, ~e jakmile pYekro íte základní kognitivní schopnosti, je to naopak.
Myalenka, ~e odmny takkhle nefungují, vypadá trochu levicov a socialisticky, ~e? Je to divné socialistické spiknutí. Ty z vás, kteYí mají podobné konspira ní teorie, chci upozornit na levicovou skupinu, která sponzoruje výzkum: Federální Zálo~ní Banku. Je to tedy hlavní proud docházející k závru, který je pYekvapivý.
Odporuje zákonom behaviorální fyziky. To je zvláatní zjiatní, tak~e si Yekli: "Tohle je aílené! Pojme to otestovat jinam." Mo~ná cena 50 nebo 60 dolaro není pro studenta MIT dostate n motivující. Pojme tedy nkam, kde je 50 dolaro relativn dole~itjaích.
Vyzkouaejme tenhle experiment v Madurai v Indii, na indickém venkov, kde 50 nebo 60 dolaro je pYedstavuje dost penz. Zopakovali pokus v Indii asi takto: Malá odmna odpovídala platu za dva týdny, toti~ slabý výkon odpovídal platu za dva týdny, stYední výkon odpovídal platu za msíc, dobrý výkon odpovídal platu za dva msíce.
To je dobrá motivace, tak~e tady dostanete jiné výsledky. Stalo se vaak, ~e lidé se stYední odmnou nepracovali lépe ne~ lidé s malou odmnou, ale tentokrát si lidé s velkou odmnou vedli nejhoYe ze vaech.
Vyaaí motivace zhoraila výkon. Zajímavé na tom je, ~e to vlastn není tak zvláatní. Bylo to mnohorát zopakováno psychology, do ur ité míry sociology a ekonomy. Znovu a znovu a znovu. Pro jednoduché úkoly typu, kdy~ udláa tohle, dostanea tamto, tato motivace funguje skvle! Pro algoritmické úkoly, kdy máte jen postupovat podle ur itých pravidel, úkoly kdy~-tak, s jasnou odmnou i trestem - nepYekonatelné!
Ale kdy~ je úkol slo~itjaí, kdy~ potYebuje kreativní myalení, tento zposob motivace prokazateln nefunguje. Fakt! Peníze jsou v práci motivací, ale trochu zvláatn. Kdy~ lidem neplatíte dost, nebudou motivovaní.
A kupodivu je tu dalaí paradox. Nejlepaí zposob pou~ití penz k motivaci je zaplatit lidem tak, aby nemuseli na peníze myslet, zaplatit jim dost, aby nemysleli na peníze, ale na práci. Kdy~ to udláte, existují tYi vci, které vedou k lepaím výkonom a taky k osobní spokojenosti. Samostatnost, brilance a ú el. Samostatnost je naae touha jít vlastní cestou, ovládat vlastní ~ivot V mnoha smrech tomu tradi ní Yídící postupy brání.
Xízení je skvlé, chcete-li poddajnost. Pokud ale chcete zaujetí, co~ chceme po pracovnících dnes, kdy lidé dlají stále slo~itjaí vci, Samostatnost je lepaí. Uvedu nkolik pYíklado témY extrémní formy samostatnosti na pracoviati, která byla prospaná.
Za nme se spole ností Atlassian, australskou softwarovou spole ností, která dlá nco skvlého. Jednou za tvrt roku ve tvrtek odpoledne Yeknou svým vývojáYom: "PYíatích 24 hodin mo~ete pracovat na emkoli chcete. Mo~ete na tom pracovat jak chcete, s kým chcete, jediné, co chceme, je, abyste firm po tch 24 hodinách ukázali výsledky.
Na zábavném setkání, ne na tajné uzavYené schozce, ale na zábavném setkání s pivem, zákusky a tak podobn." Ukázalo se, ~e ten jediný den isté, koncentrované samostatnosti vedl k Yad oprav existujícího softwaru a ke spoust nápado na nové produkty, které by se jinak neobjevily.
Jeden den! A tohle není nco, co bych udlal pYed tYemi lety, kdy jsem jeat neznal tenhle výzkum. Xekl bych: "Chcete, aby lidi byli vynalézavjaí? Dejte jim za to bonus. Kdy~ udláa nco dobrého, dám ti 2 500 dolaro." Oni to tak nedlají, v podstat Yíkají: "Asi chcea dlat nco zajímavého, tak já ti v tom nebudu pYeká~et." Jediný den samostatnosti vytváYí produkty, které by jinak nevznikly. Te si pojme Yíct o brilanci.
Brilance je touha být v n em dobrý. To jsme rádi. Proto lidé o víkendu hrají na hudební nástroje. Vaichni tihle lidé se chovají z ekonomického hlediska iracionáln. O víkendu hrají na hudební nástroje? Pro ? Nic za to pYece nedostanou, tak pro ? Proto~e je to zábava! Proto~e se tím zlepaujete a to je uspokojující. Vraeme se zpt v ase. Jako bych ael za svou první profesorkou ekonomie. Dámou jménem Mary Allys Schulmanová.
V roce 1983 bych za ní ael a Yekl: "Profesorko Schulmanová, mohl bych si s vámi po pYednáace promluvit?" Mám takový nápad, obchodní plán, který bych vám chtl pYedvést. Takhle by to fungovalo. Máte skupinu lidí po celém svt kteYí dlají vysoce kvalifikovanou práci, ale jsou ochotni ji dlat zadarmo a dobrovoln 20 nebo 30 hodin týdn."
Dívá se na vás trochu skepticky. "Ale jeat jsem neskon il. A to co vytvoYí radai jen odevzdají ne~ aby to prodali. Tohle bude velké." Myslela by si, ~e jsem se zbláznil. Zdá se to jako hloupost, ale co máme? Linux, na kterém be~í tvrtina servero ve 400 - 500 spole nostech.
Apache pohánjící vtainu webových servero. Wikipedii... Co se dje, pro to lidé dlají? Pro tihle lidé, hodn z nich jsou technicky zdatní, vysoce kvalifikovaní lidé, kteYí MAJÍ PRÁCI ! MAJÍ práci. Vydlávají si slo~itou a sofistikovanou prací. A stejn si bhem svého omezeného volného asu.
Dlají stejn, ne-li více, technicky náro né práce a to ne pro svého zamstnavatele, ale pro nkoho jiného. Zadarmo. To je zvláatní ekonomické chování. Ekonomové to studovali, pro to dlají? Je to zcela zYejmé. Výzva, brilance a touha pYispt. To je vae. Mo~ete tady sledovat nco, co lze nazvat motivace ú elem. Stále více spole ností chce mít njaký vyaaí cíl.
áste n proto~e pak jde práce lépe, aste n proto~e tak získají nadanjaí lidi. Vidíme te, ~e kdy~ se ztratí spojení mezi motivy zisku a ú elu, djí se apatné vci, eticky apatné. Ale taky apatné ve smyslu... ...nekvalitní. Mizerné produkty, apatné slu~by, neinspirující pracovní prostYedí.
Kdy~ se motiv zisku stane pYevládajícím a úpln se odtrhne od motivu ú elu, lidé nedlají dobré vci. Stále více spole ností si to uvdomuje a ruaí dlení na kategorie, co je zisk a co ú el. A myslím, ~e tohle je zajímavé. Myslím, ~e spole nosti, které prosperují ae ziskové i neziskové, jsou vedeny tímto zposobem.
Uvedu nkolik pYíklado... Vezmte si zakladatele Skype. Xíká: "Budeme destruktivní, abychom u inili svt lepaím místem." Dobrý dovod. Vezmte si Steva Jobse. "Chci zazvonit vesmírem." To je vc, která vás ráno nakopne na cestu do práce.
Myslím si, ~e chceme maximalizovat ú el, ne jenom zisk. Vda ukazuje, ~e se velmi sna~íme o brilanci a také ~e se chceme vést sami. A hlavním poselstvím tady je, ~e kdy~ se za neme k lidem chovat jako k lidem a ne jako ke koním, pomalejaím, menaím, voHavjaím koním, pYeneseme-li se pYes tenhle zposob myalení a podíváme se na vdu, vybudujeme organizace, které budou úspanjaí a mo~ná i udlají svt o trochu lepaím.
PYeklad: isard www.videacesky.cz
Komentáře (0)