Pravda o solární energii
Solární energetika má mnoho zastánců, ale i odpůrců. Jaké jsou její výhody a nevýhody? Je solární energie opravdu udržitelná? To se dozvíte ve videu z dílny ColdFusionTV, o které jste si sami řekli.
Přepis titulků
Sledujete ColdFusionTV. Vítejte u dalšího ColdFusion videa. Naše Slunce je úžasné. Jeho světlo putuje
miliony kilometrů vesmírem a atmosférou až k nám a poskytuje nám teplo, světlo
a rostlinám životně důležitou energii. Co kdybychom mohli
energii ze Slunce smysluplně využít? O to se snaží solární energetika.
Nechali jsme se napálit podvodnými projekty jako solární silnice. Ale jaká je pravda o solární energii? Může změnit náš svět? Podívejme se na současný stav solární energetiky. Zdá se totiž, že jsme na počátku solární éry. Jdeme na to. Nejdřív se podívejme, o čem je řeč. Kolik energie ze Slunce Země vlastně absorbuje? Celková energie, kterou absorbuje zemská atmosféra, půda a moře, se pohybuje kolem 3,85 yottajoulů ročně.
To vám asi moc neřeklo. Kolik je to tedy energie? Pouhá hodina absorbování této energie představuje více, než se na celém světě spotřebuje za rok. Jinými slovy, jeden rok energie získané ze Slunce představuje dvakrát více energie, než kdy získáme ze všech zemských neobnovitelných zdrojů jako uhlí, ropa, zemní plyn a uran dohromady.
To je spousta energie. Ale dokážeme využít jen zlomek. Vezmeme-li v úvahu izolaci, oblačnost, půdu využívanou lidmi atd., dokážeme využít asi 0,4-13 % sluneční energie, která k nám doputuje. Jak rychlá je solární revoluce? Nárůst adaptace na solární energii je celkem rychlý. Od roku 2000 je to každý rok o 40 %. Z určitého pohledu momentálně produkujeme přes 97krát více solární energie než v roce 2004.
Zdá se to jako hodně, ale solární energie stále tvoří pouze něco přes 1 % světové produkce. Avšak nárůst je povzbudivý. Studie Mezinárodní energetické agentury z roku 2014 předpověděla, že solární energie bude do roku 2050 představovat 27 % světové produkce elektřiny. Asi si říkáte, že to jsou všechno pěkné nesmysly. Solární energie je drahá a pro polovinu světa nevyužitelná kvůli počasí.
To bývala pravda, ale za posledních pár let se začaly nejčastější argumenty proti solární energii hroutit. Je opravdu tak drahá? Podívejme se na aktuální náklady. S přihlédnutím k inflaci byla cena solárního modulu za watt kolem roku 1975 96 dolarů. Díky technologickému pokroku a zavedení velkovýroby je dnes cena za watt 36 centů.
Zůstaňme u nákladů a podívejme se na průlomové případy klesající ceny solární energie. Síť solárních panelů na severu Chile produkovala víc energie, než bylo v dané oblasti potřeba. Cena elektřiny tak klesla na nulu. To je skvělé pro spotřebitele, ale pro investory je to katastrofa. Potíž byla v tom, že na jednom místě bylo mnoho dodavatelů, kteří nemohli převádět přebytečnou elektřinu do jiné sítě.
Něco podobného se stalo v Německu. Tam byla cena elektřiny záporná kvůli přebytku ze solárních zdrojů vedle tradičních jaderných a uhelných. Podobný příběh: Apple produkoval víc elektřiny než potřeboval, tak začal přebytečnou elektřinu prodávat pod novou firmou Apple Energy. Další příklad propadu ceny. Podle Bloombergu bude solární energie cenou brzy konkurovat tradičnímu uhlí.
Největším producentem solární energie je Čína, kde náklady mohou klesnout až na 8 centů za kWh, alespoň podle předsedy největšího výrobce solárních panelů Trina. A poslední zajímavost ohledně ceny solárních panelů. Od roku 2012 mají solární články vlastní ekvivalent Mooreova zákona, tzv. Swansonův zákon. Cena solárních článků každé desetiletí klesne o polovinu díky většímu odbytu. To zní všechno moc hezky, ale jakmile se objeví mraky, je po všem.
To nemusí být úplně pravda, alespoň podle tohohle chlapíka. Mám otázku ohledně ceny energie, což je v současné době velké politické téma. Udělali jsme chybu při výběru zdroje produkce energie? Solar bude dlouhodobě největším producentem energie v Británii. - A že je tu poměrně zataženo? - Přesně to jsem chtěl říct. Ano, ale i přesto těmi mraky projde 80–90 % sluneční energie, jen nevidíme její jasný zdroj, tedy Slunce.
Snadno si to uvědomíme, když se podíváme na rostliny. Ty by tu bez solární energie nebyly. A Británie je hodně zelená země. To ale není všechno. Vědci letos vytvořili solární panel, který produkuje energii ze slunečního svitu i z deště. To je krok směrem k výrobě solární energie po celý rok. Když je řeč o pokroku, podívejme se na technologický pokrok v solární energii za poslední rok.
MIT vytvořilo 3D solární články, které lépe absorbují sluneční záření pod různými úhly. Mají 2krát až 20krát lepší produkci než ploché články. Toto 3D uspořádání funguje tak dobře díky počítačovému algoritmu. MIT také vytvořilo solární články tenké jako mýdlová bublina. Následující technologii mám nejradši, protože zahrnuje start-up, který se snaží jít lepší cestou. Perovskit má vyšší absorpční koeficient než křemíkový článek.
Absorbuje veškeré sluneční záření ve vrstvě tenčí než vlas. Tento článek je lehoučký, ohebný, neláme se jako tradiční články a využívá i umělé světlo. Jeho výroba je díky použití dostupných materiálů překvapivě levná. Olga Malinkiewicz zvolila stabilní a reprodukovatelnou metodu tisku. To umožňuje efektivní proces výroby. Fólie prodlouží životnost baterie běžných elektronických zařízení. Mobil, tablet či laptop se bude nabíjet i z umělého světla.
Tradiční solární články nahradí technologicky vyspělejší fólie, které splynou se střechou. Mohou se vyrábět v různých barvách, aby při výrobě energie splynuly s domem. Stále potřebují další investice, ale pokud uspějí, mohli by solární energii hodně posunout. A co solární přeprava? Víme o autonomní lodi zvané Scout, která jako první solární plavidlo překoná Atlantik. Víme také o experimentálním letadle Solar Impulse, které létá po světě pouze s využitím solární energie.
Toyota představila novou verzi Priusu se střešním solárním panelem, který automobil pomáhá pohánět. To všechno zní hezky, ale nemůžeme nezmínit i negativa. Jaké jsou nevýhody solární energie? Hlavní problémy solární energie jsou následující. Je přirozené, že poptávka po elektřině v průběhu dne kolísá. U solární energie však není snadné sladit produkci s těmito výkyvy.
V domácnosti je například nejvyšší spotřeba v noci. K největší produkci energie však dochází ve dne. S tím mohou pomoci akumulátory jako Powerwall od Tesly, které energii uchovávají na později. Málokdo si uvědomuje, že takovéto akumulátory jsou bezpečnější, ekologičtější a levnější díky rozvoji elektromobilů. Přesto si ještě počkáme, než bude produkce dostatečně vysoká a tato technologie běžně dostupná.
Dalším problémem je, že nejlepší solární panely jsou dnes účinné jen na 30–35 %. I když tradiční uhlí má účinnost méně než 50 %, solární energie má stále co dohánět. To by se mělo změnit s vývojem technologií v následujících letech. Posledním problémem jsou staré elektrické rozvody v USA i jinde, které vyžadují obrovské investice do modernizace infrastruktury, aby se solární energie mohla zavést celoplošně.
Jaké jsou tedy závěry? I když solární energie má své mouchy a není perfektní, spousta chytrých lidí se snaží najít řešení. S celosvětovým meziročním růstem kolem 40 % je patrný neustálý pokrok. Navíc si vlády znovu uvědomují naléhavou potřebu solární energie. Německo chce do roku 2020 ze Slunce vyrábět 35 % energie, Čína do roku 2030 plánuje 20 % a australské Sydney chce do roku 2030 ze Slunce vyrábět 100 % energie.
A to jsme nezmínili plán Dubaje postavit nejvyšší a nejlevnější solární věž na světě. Mým záměrem nebylo vás přesvědčit, že každý technologický pokrok povede k celoplošné produkci. Spíš jsem se vám snažil ukázat, že k technologickému pokroku dochází po celém světě a čím dál častěji. To znamená, že vývoj solárních článků a jeho vliv na průmysl, bude v budoucnu jen sílit.
To je přeci úžasné. A na závěr zmíním něco, čím je podle mě solární energie okouzlující. Je to myšlenka získání využitelné energie ze Slunce zadarmo. Díky za pozornost. Snad se vám video líbilo. Pokud ano, dejte videu palec nahoru a přihlaste se k odběru. Loučí se Dagogo z ColdFusion. Nashle u příštího videa.
Mějte se. Překlad: Veru www.videacesky.cz I když zatím nejsme připraveni na největší rozmach solární energie, při současném vývoji by roky 2025–2035 mohly být zlatou érou solární energie. Co si o tom myslíte?
Nechali jsme se napálit podvodnými projekty jako solární silnice. Ale jaká je pravda o solární energii? Může změnit náš svět? Podívejme se na současný stav solární energetiky. Zdá se totiž, že jsme na počátku solární éry. Jdeme na to. Nejdřív se podívejme, o čem je řeč. Kolik energie ze Slunce Země vlastně absorbuje? Celková energie, kterou absorbuje zemská atmosféra, půda a moře, se pohybuje kolem 3,85 yottajoulů ročně.
To vám asi moc neřeklo. Kolik je to tedy energie? Pouhá hodina absorbování této energie představuje více, než se na celém světě spotřebuje za rok. Jinými slovy, jeden rok energie získané ze Slunce představuje dvakrát více energie, než kdy získáme ze všech zemských neobnovitelných zdrojů jako uhlí, ropa, zemní plyn a uran dohromady.
To je spousta energie. Ale dokážeme využít jen zlomek. Vezmeme-li v úvahu izolaci, oblačnost, půdu využívanou lidmi atd., dokážeme využít asi 0,4-13 % sluneční energie, která k nám doputuje. Jak rychlá je solární revoluce? Nárůst adaptace na solární energii je celkem rychlý. Od roku 2000 je to každý rok o 40 %. Z určitého pohledu momentálně produkujeme přes 97krát více solární energie než v roce 2004.
Zdá se to jako hodně, ale solární energie stále tvoří pouze něco přes 1 % světové produkce. Avšak nárůst je povzbudivý. Studie Mezinárodní energetické agentury z roku 2014 předpověděla, že solární energie bude do roku 2050 představovat 27 % světové produkce elektřiny. Asi si říkáte, že to jsou všechno pěkné nesmysly. Solární energie je drahá a pro polovinu světa nevyužitelná kvůli počasí.
To bývala pravda, ale za posledních pár let se začaly nejčastější argumenty proti solární energii hroutit. Je opravdu tak drahá? Podívejme se na aktuální náklady. S přihlédnutím k inflaci byla cena solárního modulu za watt kolem roku 1975 96 dolarů. Díky technologickému pokroku a zavedení velkovýroby je dnes cena za watt 36 centů.
Zůstaňme u nákladů a podívejme se na průlomové případy klesající ceny solární energie. Síť solárních panelů na severu Chile produkovala víc energie, než bylo v dané oblasti potřeba. Cena elektřiny tak klesla na nulu. To je skvělé pro spotřebitele, ale pro investory je to katastrofa. Potíž byla v tom, že na jednom místě bylo mnoho dodavatelů, kteří nemohli převádět přebytečnou elektřinu do jiné sítě.
Něco podobného se stalo v Německu. Tam byla cena elektřiny záporná kvůli přebytku ze solárních zdrojů vedle tradičních jaderných a uhelných. Podobný příběh: Apple produkoval víc elektřiny než potřeboval, tak začal přebytečnou elektřinu prodávat pod novou firmou Apple Energy. Další příklad propadu ceny. Podle Bloombergu bude solární energie cenou brzy konkurovat tradičnímu uhlí.
Největším producentem solární energie je Čína, kde náklady mohou klesnout až na 8 centů za kWh, alespoň podle předsedy největšího výrobce solárních panelů Trina. A poslední zajímavost ohledně ceny solárních panelů. Od roku 2012 mají solární články vlastní ekvivalent Mooreova zákona, tzv. Swansonův zákon. Cena solárních článků každé desetiletí klesne o polovinu díky většímu odbytu. To zní všechno moc hezky, ale jakmile se objeví mraky, je po všem.
To nemusí být úplně pravda, alespoň podle tohohle chlapíka. Mám otázku ohledně ceny energie, což je v současné době velké politické téma. Udělali jsme chybu při výběru zdroje produkce energie? Solar bude dlouhodobě největším producentem energie v Británii. - A že je tu poměrně zataženo? - Přesně to jsem chtěl říct. Ano, ale i přesto těmi mraky projde 80–90 % sluneční energie, jen nevidíme její jasný zdroj, tedy Slunce.
Snadno si to uvědomíme, když se podíváme na rostliny. Ty by tu bez solární energie nebyly. A Británie je hodně zelená země. To ale není všechno. Vědci letos vytvořili solární panel, který produkuje energii ze slunečního svitu i z deště. To je krok směrem k výrobě solární energie po celý rok. Když je řeč o pokroku, podívejme se na technologický pokrok v solární energii za poslední rok.
MIT vytvořilo 3D solární články, které lépe absorbují sluneční záření pod různými úhly. Mají 2krát až 20krát lepší produkci než ploché články. Toto 3D uspořádání funguje tak dobře díky počítačovému algoritmu. MIT také vytvořilo solární články tenké jako mýdlová bublina. Následující technologii mám nejradši, protože zahrnuje start-up, který se snaží jít lepší cestou. Perovskit má vyšší absorpční koeficient než křemíkový článek.
Absorbuje veškeré sluneční záření ve vrstvě tenčí než vlas. Tento článek je lehoučký, ohebný, neláme se jako tradiční články a využívá i umělé světlo. Jeho výroba je díky použití dostupných materiálů překvapivě levná. Olga Malinkiewicz zvolila stabilní a reprodukovatelnou metodu tisku. To umožňuje efektivní proces výroby. Fólie prodlouží životnost baterie běžných elektronických zařízení. Mobil, tablet či laptop se bude nabíjet i z umělého světla.
Tradiční solární články nahradí technologicky vyspělejší fólie, které splynou se střechou. Mohou se vyrábět v různých barvách, aby při výrobě energie splynuly s domem. Stále potřebují další investice, ale pokud uspějí, mohli by solární energii hodně posunout. A co solární přeprava? Víme o autonomní lodi zvané Scout, která jako první solární plavidlo překoná Atlantik. Víme také o experimentálním letadle Solar Impulse, které létá po světě pouze s využitím solární energie.
Toyota představila novou verzi Priusu se střešním solárním panelem, který automobil pomáhá pohánět. To všechno zní hezky, ale nemůžeme nezmínit i negativa. Jaké jsou nevýhody solární energie? Hlavní problémy solární energie jsou následující. Je přirozené, že poptávka po elektřině v průběhu dne kolísá. U solární energie však není snadné sladit produkci s těmito výkyvy.
V domácnosti je například nejvyšší spotřeba v noci. K největší produkci energie však dochází ve dne. S tím mohou pomoci akumulátory jako Powerwall od Tesly, které energii uchovávají na později. Málokdo si uvědomuje, že takovéto akumulátory jsou bezpečnější, ekologičtější a levnější díky rozvoji elektromobilů. Přesto si ještě počkáme, než bude produkce dostatečně vysoká a tato technologie běžně dostupná.
Dalším problémem je, že nejlepší solární panely jsou dnes účinné jen na 30–35 %. I když tradiční uhlí má účinnost méně než 50 %, solární energie má stále co dohánět. To by se mělo změnit s vývojem technologií v následujících letech. Posledním problémem jsou staré elektrické rozvody v USA i jinde, které vyžadují obrovské investice do modernizace infrastruktury, aby se solární energie mohla zavést celoplošně.
Jaké jsou tedy závěry? I když solární energie má své mouchy a není perfektní, spousta chytrých lidí se snaží najít řešení. S celosvětovým meziročním růstem kolem 40 % je patrný neustálý pokrok. Navíc si vlády znovu uvědomují naléhavou potřebu solární energie. Německo chce do roku 2020 ze Slunce vyrábět 35 % energie, Čína do roku 2030 plánuje 20 % a australské Sydney chce do roku 2030 ze Slunce vyrábět 100 % energie.
A to jsme nezmínili plán Dubaje postavit nejvyšší a nejlevnější solární věž na světě. Mým záměrem nebylo vás přesvědčit, že každý technologický pokrok povede k celoplošné produkci. Spíš jsem se vám snažil ukázat, že k technologickému pokroku dochází po celém světě a čím dál častěji. To znamená, že vývoj solárních článků a jeho vliv na průmysl, bude v budoucnu jen sílit.
To je přeci úžasné. A na závěr zmíním něco, čím je podle mě solární energie okouzlující. Je to myšlenka získání využitelné energie ze Slunce zadarmo. Díky za pozornost. Snad se vám video líbilo. Pokud ano, dejte videu palec nahoru a přihlaste se k odběru. Loučí se Dagogo z ColdFusion. Nashle u příštího videa.
Mějte se. Překlad: Veru www.videacesky.cz I když zatím nejsme připraveni na největší rozmach solární energie, při současném vývoji by roky 2025–2035 mohly být zlatou érou solární energie. Co si o tom myslíte?
Komentáře (65)
Jamo796 (anonym)Odpovědět
15.07.2017 23:31:12
Jen abych se vyjadril k tomuto problemu ja osobne jsem odpurce fotovoltaiky a to jiz z nekolika duvodu ktere nize uvedu
1: negativni vliv na stabilitu rozvodne site - solarni zdroj patri k nestabilnim zdrojum elektricke energie a to kdyz je v siti velke mnozstvi solaru muze delat velky problem jelikoz prejde oblak a mate najednou energie nedostatek podom oblak odejde pryc a najednou mate rebytky a precerpavacky to moc nepodrzi kdezto uranu je totalne jedno jake je pocasi lze jeho vykon regulovat coz u slunecnich jde velmi tezko (nerikam ze to nejde) a navic je uran stabilni zdroj elektricke energie a pusobi positivnim vlivem na roditelnost soustavy
2 - odpad a naklady k vyrobe:
Naklady na vyrobu panelu nejsou male a energie co se do nich vlozi je velke je tak velke ze samotny panel musi bezet cca 18-24 mesicu aby vyrobil tolik energie ktera byla do nej vlozena oponent samozdrejme ma stejny argument ze vystavba jaderne elektrarny je tez nakladna a tez se na ni spotrebuje velke mnozstvi energie ale jadro si ji vyrobi ani ne za 14 dni potom prostredky k vyrobe samotneho panelu potrebujete sakra cisty uhlik a ten udelate jen za pomoci ruznych chemickych s****k ktere jsou od jedu az po neco co muze zpusobit otravu podzemnich vod
3 - riziko havarie
Kazdemu se vybavi cernobil no jiste riziko tu je vzdy a vzdy bude to se u slunecnich nemuze stat aby se jadernym spadem kontaminovala cela evropa
4 - odpad
Ty chemikalie zminene ve druhem bode jsou extreme toxicke a je potreba odborne likvidace a toho odpadu je daleko vice nez u jadra to ci vydety ty barely tak je jen opatreni k tomu aby at se stane cokoli nedostal radioaktivni odpad ven
5 - ostatní
Slunecni elektrarny jsou jednim z prvku ktere prispivaji k jevu znamemu jako blackout (rozvodna sit spadne ) a jaderna pomaha ustat kdyz to pada kolem viz 2008 nemecko mlcky zrusilo zakaz o jadru a stavy elektrarnu argument na protijadro je ze jeho stavba trva dlouho coz je fakt na ktery v soucasnosti nemam backfire
Alberto123Odpovědět
11.09.2018 16:49:45
1 Jaderná elektrárna jede 24 hodin na plno. Výkon se reguluje jen v případě nouze. "uran stabilni zdroj elektricke energie a pusobi positivnim vlivem na roditelnost soustavy" A kde jsi na tohle přišel? Regulaci elektrické energie v rozvodné síti zajišťují především vodní přečerpávací elektrárny.
2 Nesmysl. https://cs.wikipedia.org/wiki/Sol%C3%A1rn%C3%AD_panel. Nejtoxičtější a nejvíce energeticky nákladný díl je asi krycí sklo které chrání polovodiče.
4 Křemík je plně recyklovatelný stejně jako sklo. Je můj předpoklad správný že nemáš ani tušení jak se získává čistý křemík?
5 Jak jaderná elektrárna pomáhá ustát blackout? Předem děkuji za odpověď.
InAtomITrustOdpovědět
10.09.2016 18:20:27
Měl by někdo nějaké bližší info/zdroje k těm solárním silnicím, jak jsou uváděny na začátku (kromě videa zde na videačesky) - např jak jsme se napálili, to už prostě tento koncept je absolutně mrtvý a nejde to?
Joodgo (anonym)Odpovědět
08.09.2016 17:59:45
Kristova noho to je furt dokola, kto chce usetrit pol hodinu zivota (10min video+20min citanim diskusie) tu je zhrnutie:
Vyrabat energiu zo slnka je skutocne vyhodne a efektivne nakolko vsak nejde o stabilny zdroj a naviac nieje mozne regulovat mnozstvo takto vyrabanej energie v realnom case, moze sluzit len ako doplnok inym zdrojm a na celkovej energetickej bilancii moze mat len minoritny podiel.
Medzitym co sa diskuteri dohaduju akym smerom sa bude uberat buducnost energetiky, "svet" sa uz davno rozhodol. Staci si spocitat kolko MW tej ktorej formy sa momentalne pripaja na siet rsp. je vo vystavbe a je jasne ktora lobby (jadro vs. eko) to "vyhrala".
Komentátor (anonym)Odpovědět
03.09.2016 10:30:11
Mňa už len prvých 10s videa odradilo v pozeraní..
Pepek námořník (anonym)Odpovědět
29.08.2016 23:54:30
s****a největší, akorát se snažej lidi nalákat na solární energii. Neříkám že je to špatná cesta solární energie, ale místo těch populistických keců by to mohli vysvětlit jak to funguje z čeho se vyrábí a konkrétně popsat vývoj.
AlennOdpovědět
30.08.2016 16:55:45
:D jako solární energie? Na základce mi vyprávěli jak funguje fotovoltaika, není to žádná velká věda a jak funguje Slunce to si přečti v Bibli. Solar je budoucnost, už jen ten fakt, že dneska jsou lidi co napájí celej dům a ty platíš 1300, měsíčně. Což dle starých výpočtů je 17% úrok pro ČR.
Mr. cynik (anonym)Odpovědět
02.09.2016 20:15:24
+AlennSouhlasím s Pepkem, tohle video je hovadina zaměřili se na nic neříkající údaje co se týkají využívání sluneční energie ve světě, na technologický pokrok výroby a přidali k tomu úryvek rozhovoru s Muskem, místo toho, aby řekli jak na tom ve skutečtnosti momentálně jsme. Nikdo se ve videu nezmínil, že oproti mnohem čistší jaderné energii je solární o desítky let pozadu, že ty solární panely po skončení pracovní doby jsou radioaktivní, že se pole mění na plantáže solárních panelů atd. . Nechci tvrdit, že solární energie není energií budouctnosti, ale momentálně spíš škodí kvůli naší technologii v tomto oboru.
Alberto123Odpovědět
06.09.2016 22:58:04
+Mr. cynik"že ty solární panely po skončení pracovní doby jsou radioaktivní" O tom jsem nic nenašel. https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotovoltaick%C3%BD_jev
Ashen-ShugarOdpovědět
29.08.2016 19:53:16
Sám jsem fanoušek fotovoltaické energie pro domácí použití a mám doma flexibilní solární panel na difůzní světlo. Difůzní světlo znamená rozostřené (např. mraky), takže tento panel by měl dobře vyrábět energii i při zatažené obloze, přesně jak to říkají ve videu. Při použití panelu jako nabíječka na mobil na tůry dává panel na pěti voltech krásných 0,6 - 0,8A, takže bez problémů za den nabijete telefon. Při jen lehce zatažené obloze padá proud na 0,02A a telefon ani nezaregistruje nabíjení. Takže asi tak se to má s těmi panely na difůzní světlo :-)
šťouravý prďola (anonym)Odpovědět
29.08.2016 15:24:55
opět ani slovo o množství energie nutné k výrobě solárního panelu a jeho životnosti...
Foux (anonym)Odpovědět
29.08.2016 19:04:29
A ke kterému typu? Ve videu bylo hned několik způsobů výroby článků. myslíte, že jsou všechny vyrobeny stejným způsobem, za využití stejného množství energie a že mají všechny stejnou životnost?
Je možné, že se u některých novějších kvůli sbírání zkušeností ještě ta životnost nezná. A co se týče množství energie, tak to se částečně promítá do ceny.
Ondry235 (anonym)Odpovědět
29.08.2016 20:16:21
+FouxOno najít tyhle studie není moc složitý
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3727-analyza-ukazuje-ze-solarni-jednotky-zpusobuji-vice-emisi-sklenikovych-plynu-nez-moderni-uhelne-elektrarny
Jsou tam zdroje na originální studie.
Alberto123Odpovědět
29.08.2016 21:11:00
+Ondry235Páni, pokud je to pravda tak výroba křemíkových procesorů je pak stonásobně horší.
Ondry235 (anonym)Odpovědět
30.08.2016 08:09:30
+Alberto123A výroba oceli je úplně v hajzlu, ale nikdo netvrdí, že ocelovej nosník je ekologickej a zachraňuje planetu.
Alberto123Odpovědět
30.08.2016 10:57:24
+Ondry235"Analýza ukazuje, že solární jednotky způsobují více emisí skleníkových plynů než moderní uhelné elektrárny" a to při výrobě, provozu a likvidaci. Což neplatí. Ferroni nezahrnuje do výpočtů stavbu uhelné elektrárny, její likvidaci a ani její průměrnou životnost plus také tam nezahrnuje likvidaci a ani recyklaci odpadu jež elektrárna vyprodukuje. Uvádí že moderní uhelná elektrárna emituje 846 g CO2/kWh a nic víc. Tudíž žádné objektivní srovnání.
TheStify (anonym)Odpovědět
29.08.2016 14:36:53
Tyhle videa fakt miluju. Tisíckrát zopakují informace který už všichni máme a jakmile nadnesou něco zajímavýho, okamžitě tu informaci zabijou. Určitě jsou i lepší naučný zdroje..
honza3142 (anonym)Odpovědět
29.08.2016 10:35:51
Pro silovou energetiku jsou solární a větrné zdroje absolutně nevhodne právě pro jejich nestabilitu výkonu. Dokud bude jejich podíl pár procent, tak to nebude vidět, ale jakmile jejich podíl naroste na desítky procent, začneme mít obrovské problémy s regulací. Uhelné elektrárny by měly být nahrazovány stabilními zdroji, tedy vodními a jadernými, časem možná, pokud se ji podaří zvládnout a pokud bude ekonomicky únosná, tak i fúzí.
666Odpovědět
28.08.2016 23:10:09
wow další zelené nicneříkající video... výroba takového solárního panelu spotřebuje tolik energie, jakou sám panel vyrobí za svou životnost (o té se raději nezmínili, ani o tom že tato životnost klesá), o nějaké účinnosti, světelného spektra a jiných nadějných technologií taky raději ne, ano cena klesá na úkor obrovských vládních dotací, kterou zaplatí všichni (ano i temelín). Baterie, které budeme potřebovat na uchovávání taky nejsou a ani nebudou levné (dokud se to zase nebude dotovat), jsou tu s námi desítky let a tvrdit že baterie zázrakem zlevní "WHAT?" nehledě na to že se rychleji opotřebují než samotné panely a severské země v zimě budou topit tak že z minimálního svitu začnou podpalovat panely a baterie, aby neumrzli. Prostě zelné propaganda zelených mozků, ekologická je jen zásuvka a energie se bere v ní, proto můj prius jezdí ekologicky/logicky/(skoro)zadarmo.
wat (anonym)Odpovědět
29.08.2016 09:27:53
tesla tedka buduje velkou tovarnu na baterie tudiz rapidne slevni, dalsi vec kterou rikas je ze vyroba solarniho panelu spotrebuje vice energie nez sam da za celou svoji vyrobu... vetsi nesmysl jsem jeste neslysel.. a to ze v severskych zemich je zima neznamena ze tam ma panel mensi ucinost..
honza3142 (anonym)Odpovědět
29.08.2016 10:32:53
+watTesla sice může vyrábět velkou továrnu na baterie, ale uvědom si, že aby měla z energetického hlediska taková baterie smysl, musela by mít kapacitu aspoň stovek MWh. Nejenomže by to bylo EXTRÉMNĚ drahé, ale každá baterie degraduje, a se současnými technologiemi nevydrží déle než pět let, navíc výroba baterek není ani zdaleka čistá, nemluvě o jejich likvidaci. A těch pět let je ještě hodně optimistický předpoklad, nebot baterie na vyrovnávání špiček by byla dost nešetrně zatěžována (nabíjena krátkými a velmi vysokými špičkami, nepravidelné nabíjení a vybíjení atd).
O energii na výrobu solárního článku tolik nejde, solární článek vyrobí určitě více energie než se spotřebováno při výrobě, ale jde i o ekologickou stopu kterou zanechá jeho výroba. Žádný zdroj není bezemisní, pokud se budeme hledět na všechny aspekty. Někdo musí ten křemík vytěžit zpracovat atd... Další problém pak bude s likvidací... Fotovoltaika je super, ale jen pro ostrovní provoz, nikoliv pro silovou energetiku, aspon ne do doby, než budeme umět energii vhodněji uchovávat což v dohledné době moc nehrozí.
A v severských zemích je větší zima právě protože tam dopadá méně sluneční energie, takže fotovoltaický článek na rovníku bude mít určitě větší výrobu, než článek v těchto severských zemích...
Foux (anonym)Odpovědět
29.08.2016 19:11:42
+honza3142A proto jsou sítě budoucnosti decentralizované, aby nikde nemusel být článek na stovky MWh, ale aby stačil v každé domácnosti jeden menší článek spolu s panely na střeše, případně aby v případě větších výkyvů mohla proudit energie oběma směry. Je to všechno sice hudba budoucnosti, ale věřím, že to tak časem bude.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
29.08.2016 23:01:07
+FouxJenže při 60% obyvatel, kteří bydlí v panelových, nebo činžových domech není "jeden menší článek" vůbec reálný.
Decentralizace zdrojů je tedy možná na úrovni statutárních nebo okresních měst. Nikoli na úrovni jednotlivých domů, či domácností.
KuxaOdpovědět
28.08.2016 23:02:13
Díky moc za super video!
Mám jen jednu výtku, "silicon" znamená v tomhle významu určitě křemík, ne silikon :) Bohužel už nevím, kde přesně to bylo :D Ale tuším, že někde kolem poloviny videa.
BugHer0 (Překladatel)Odpovědět
28.08.2016 23:34:28
Máš pravdu. Opraveno. Díky moc. :-)
gffdgdfgfd (anonym)Odpovědět
28.08.2016 22:57:11
Podle me je ten problem jasnej - investice do e. pripojky je minimalni.
Investice do panelu a celeho toho zrizeni je alespon u nas vhodne ojeteho auta..
Znamej to tak ma.. a jo, je to fajn kdyz muzou pres den jet vsichni na proud zadarmo.. (v noci se stejne moc proudt nepouziva).. ale taky rikal ze je problem kdyz ten proud nespotrebuje ze dokonce musi platit aby ho moh vypustit do site CEZu :D Coz je na palici..
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
29.08.2016 16:44:09
A proč si nekoupí dva bojlery, které bude vyhřívat právě tím nespotřebovaným proudem?
A proč bychom se měli skládat my všichno na jeho regulaci proudu?
FrankOdpovědět
28.08.2016 21:59:46
Jsem rád, že jste přeložili toto video. V dnešní atmosféře se hodí obzvlášť.
Ondry235 (anonym)Odpovědět
28.08.2016 21:50:52
Dost zavádějící video. Plné polopravd a špatně pochopených výsledků.
Začíná s yotawattama a my dokážeme využít dnes až 13% této energie. Pro lepší představu dopadající výkon v ČR při nádherným slunečním dni je cca 1kW (varná konvice) na metr čtvereční, jenže z té dopadající my jsme schopni využít 20% ( i když tam se baví o účinnosti až 40%) Tak dejme tomu, že 1 čtvereční metr vyprodukuje 400W což je ruční mixer na metr čtvereční. Takže pole 1x1km je schopno pohánět za dokonale nádherného dne pár hodin 1000 mixérů. Zatímco Temelín který má rozlohu cca 1x1km je schopen pohánět 1 000 000 000 varných konvic pořád.
Baví se o výkupní ceně která klesá kvůli přemnožení těchto zdrojů. To nás jako uživatele absolutně nezajímá. Naopak tím, že je solární energie nerentabilní musela být dotována a tím se nám zdražila energie. Pokud víte, že platíte pořád stejně, otočte na druhou stranu výkazu od ČEZu nebo koho máte jako dodavatele a na druhé straně je příspěvek na obnovitelné zdroje, pro rodinný domek to vyjde cca 3000Kč ročně.
Nadbytek energie naopak způsobuje problémy v síti, bohužel legislativa nařizuje odebírat "čistou" energii z obnovitelných zdrojů, kvůli čemuž hrozí přetížení sítě a výpadky, možný až blackout. Německo je reprezentováno jako vzor naopak mají velmi nestabilní síť a díky naší energetice, která vykrývá neduhy jejich "eko" energie.
Tato energie jednak není zadarmo a už vůbec není ekologická! Musí se brát celkový život zdroje, což znamená výroba, fungování, likvidace. Fotovoltaika má při výrobě a likvidaci nejhorší dopad na životní prostředí.
Solární články které fungují na difuzní světlo (světlo procházející přes mraky) existují dávno. Na ostravsku kde je málo slunečných dnů, velký smog se staví právě tyto elektrárny. Mají samozřejmě nižší účinnost i při krásným slunečním dni.
Akumulace energie do baterek existuje. Ale slušná baterie vyjde mnohonásbně dráž než ten solární panel. A pokud budete tři dny pod mrakem tak ji stejně vyčerpáte. Na VŠB se už pár let zabývají autonomními domy už pár let a zatím jsou výsledky i do budoucna spíš tragické.
Jednak je tato energie neregulovatelná, my sluníčko opravdu neovládáme, jak jsem psal energie přetěžuje síť a taky zdroj této energie je nekvalitní což je dnešní problém co dělají spínané zdroje (veškerá elektronika) s kvalitou energie. V síti není krásný sinusový průběh, v extrému až lichoběžník a na to přestávají fungovat transformátory bez kterých nemůžete energii převést. Navíc s tím, ženejste schopni sluníčko regulovat, musíte to regulovat sekundárně a to pomocí zlých uhelných elektráren, který snižují svůj výkon. Oni mají za týto manipulace příplatky a tím je energie ještě dražší.
Uvádění Dubaje bych vůbec nevytahoval, není tajemství, že je to jedno z nejhůř ekonomických měst, bez kanalizace a nejasnou budoucností.
Autor nazval video pravdou, ale na konci vyjadřuje svůj názor jasně zaujatý video.
Solární energie má smysl. Energetický mix je výhodný. Taky máme dva fotovoltaické a solární panely na střeše ano jsou dva druhy. O čem celou dobu mluví je fotovoltaika. Solární elektrárna je to co má nakonec v záběrech. Velké pole zrcadel směřující na věž ve které se zahřívá voda a ta může být přivedena jako pára na turbínu, toto využití je v rozvojových zemích blízko rovníku opravdu skvělé.
Rekt (anonym)Odpovědět
29.08.2016 00:05:38
Na začátku máte zajímavou matematiku, když máte 1 km x 1 km, tak je to 1 000 000 m2, ne 1000.
Ondry235 (anonym)Odpovědět
29.08.2016 07:45:51
+RektDěkuji za opravu hloupé chyby :) tak tedy fotovoltaika produkuje maximálně 400MW pár hodin v nejideálnějším krásným dni. A Temelín 2100MW stále. Je tak?
honza3142 (anonym)Odpovědět
29.08.2016 10:19:28
Souhlas, jen bych doplnil, že tolik energie se z metru čtvrečního fotovoltaiky nevyrobí. Účinost těchto článků navíc strašně rychle klesá, stačí jen malá vrstva prachu a účinost jde dolů. Během dne jsou navíc strašné výkyvy se špičkami v naprosto nevhodných dobách. Mluvit o ukládání elektřiny ve velkém do baterií je už naprostá kravina z hlediska silové energetiky. Nejen že neexistují akumulátory s dostatečnou kapacitou (bavíme se o stovkách MWh), ale jakýkoliv akumulátor dnes nevdrží více jak 2 roky na rozumné výkonnostní úrovni, stačí se podívat jak dlouho vydrží baterka v mobilu, která je zatěžována šetrněji, než by byl akummulátor pro energetické účely. Jedinou možnosti jak ve velkém vhodně skladovat energii jsou přečerpávací elektrárny, jenže kde je chcete postavit?
Velká energetika nepotřebuje labilní zdroje jako soláry a vítr, ale stabilní zdroje jako je jádro (a z energetického, nikoliv z ekologického hlediska, také uhlí).
Solární články jsou super pro ostrovní provoz. Tzn. na střechu domu si dám články, zapojím je na akumulátor a třeba si s tím doma svítím, poháním čerpadlo k jezírku nebo něco méně náročného. Jak bychom se chtěli bavit o pohánění náročnějších aplikaci jako výtápění, tak tam už je problém s neexistující možnosti adekvátního ukládání energie...
Alberto123Odpovědět
29.08.2016 21:01:22
Doporučuji shlédnout celé video nebo si ho pustit vícekrát. To co jste tu rozepsal na půl stránky je plné polopravd a špatně pochopených výsledků. Píšeš že jsme schopni využít 13% této energie, ale to je pravda jen za předpokladu, že by jsi celý povrch planety země pokryl fotovoltaickými články. Co se týče doby energetické návratnosti u většiny dnešních fotovoltaických panelů se pohybuje okolo 1-2 let. Garantovaná životnost fotovoltaických panelů je 25 let, což je přijatelná a ekologická hodnota. Návratnost investice do solárních panelů pohybuje do 10 let, a to bez jakýchkoliv dotací. "Fotovoltaika má při výrobě a likvidaci nejhorší dopad na životní prostředí." To platí pouze u několika málo ojedinělých typů tenkovrstevných solárních panelů jejich součástí jsou toxické látky, například sloučeniny těžkého kovu kadmia. Většina solárních panelů jsou zařízení naprosto bez toxických látek a svým složením se neliší od běžného domácího elektroodpadu typu LCD televize atd. Co se týče výkonu při zamračené obloze tak se pohybuje přibližně v rozmezí 35% a 10%, při dešti pod 10%. Aby se předešlo blackoutu je nutné investovat do infrastruktury, především do přečerpávacích vodních elektráren a rozvodné sítě. Tady je odkaz na wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotovoltaick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek.=
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
31.08.2016 15:20:32
+Alberto123Jenže ty jsi nepochopil zásadní výtku k fotovoltaice a to je její regulace.
Jasně, že FV má papírovou návratnost dva roky, ale tento údaj znamená 730 dní plného a neomezovaného výkonu. Což v českých podmínkách znamená obvykle 7 let.
Navíc "v zásuvce" chceš mít obvykle krásný sinusový průběh, které FV panely vůbec neumí.
A pokud chceš FV používat v ostrovním systému, pak se budeš rozhodovat-svítí venku slunko, nepotřebuju svítit uměle, nepotřebuju ani FV; nesvítí venku slunko, potřebuju svítit uměle, FV ale potřebuje slunko také, takže je na dvě věci.
Alberto123Odpovědět
31.08.2016 15:35:19
+orcinusorca2016"Navíc "v zásuvce" chceš mít obvykle krásný sinusový průběh, které FV panely vůbec neumí." Mou odpověď na to jsem už napsal a je to i ve videu. "Je nutné investovat do infrastruktury, především do přečerpávacích vodních elektráren a rozvodné sítě."
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
31.08.2016 19:16:26
+Alberto123Ale nenapsal jsi, kdo by měl do přečerpávacích eletráren investovat.
Jinak přečerpávačky jsou až v Rakousku, které jsou "krmeny" větrnou energií z Pomořanska.
Navíc většina našich pohraničních hor je buď zanesena jako ChKO, nebo dokonce jako Národní Park.
Alberto123Odpovědět
31.08.2016 19:54:07
+orcinusorca2016V ČR jsou čtyři přečerpávací elektrárny. Z hlediska energetiky je "nej" mezi českými vodními elektrárnami právě přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně: největší instalovaný výkon 2x325 MW, největší spád 510,7 m a největší reverzní Francisovy turbíny v Evropě (325 MW). Tady je odkaz na wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e%C4%8Derp%C3%A1vac%C3%AD_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna .
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
31.08.2016 23:44:33
+Alberto123Jenže si dostatečně nepročetl ani svůj vlastní odkaz.
Stavba začala v roce 1978, ale byla dána do ostrého provozu až v roce 1996; navíc i stavbu této přečerpávací elektrárny provázely protesty-a to i za tuhého normalizačního režimu (řešení typu "natáhneme dráty do Rakous" se ozývalo už tehdy).
A konečně pás 100 metrů x 52 000 metrů, na kterém se nic nevypěstuje, není ekologický úspěch, ale barbarství.
Jinak si přečti odkaz číslo 11, který tuto elektránu pomlouvá.
Alberto123Odpovědět
01.09.2016 12:18:19
+orcinusorca20161. Svůj odkaz jsem si pročetl, ty ale očividně ne.
2. A Vodní nádrž Dalešice byla postavená za 8 let, a? Jinak stavbu každé větší přehrady v ČR doprovázeli protesty.
3. Ano, řešení že natáhneme dráty do Rakous se ozývalo už tehdy, stejně jako se z druhé strany ozývalo ať zastavíme výstavbu Temelína.
4. A co se toho pásu týče, tak to můžeš přeci říct o kterýkoliv přehradě.
Ty jsi asi příznivcem uhlí a plynu, než jádra a vody, co?
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
01.09.2016 15:03:22
+Alberto123ad 4.
Zkus rolovat trochu níže. Nejsem příznivcem uhlí, ani fotovoltaiky, ale biomasy
(především jejího zplynování na metan-ideální pro regulaci nočního vs. denního výkyvu) geotermální energie, jádra.(základní pokrytí spotřeby naší země).
Alberto123Odpovědět
01.09.2016 17:36:17
+orcinusorca2016Pořád jsi nenapsal, jak chceš regulovat výkon jaderné elektrárny.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
01.09.2016 20:10:12
+Alberto123Tak ještě jednou a úplně.
Podíl českých jaderných elektráren tvoří na trhu pouhých 30% (až 35%)-jinak řečno i kdyby Temelín (zhruba 2200 MWe) a Dukovany (2000 MWe) běžely na 100%, pak je ještě potřeba 500 MWe na dosud nejnižší zaznamenanou spotřebu 4700 MWe (3. srpna v 6 hodin);
nevýhodou jaderných elktráren , o kterém se moc nemluví, je obtížné využívání tepelné energie-teplovod ani do Budějovic, ani do Brna zatím nestojí. A právě v této situaci by měla nastoupit bioplynová stanice, která přeměňuje zemědělské zbytky na metan a prodávat ho jako palivo do aut, nebo do kogeneračních jednotek.
Další využítí využití biomasy vidím v tom, že polovina odpadu, který lidé vytvoří, je právě biologicky rozložitelný-proč tedy mít skládky, ze kterých se metan samovolně uvolňuje do ovzduší (mimochodem je horším skleníkovým plynem než CO2) a nemít stanice, ve kterých z metanu můžeme vytvářet el. energii (pro příklad investice 83 milionů Kč; dokáže vytvořit energii pro 1000 lidí (1400 MWh elektrických) z 12 tisíc tun odpadu ročně, tedy návratnost okolo 7 let).
Alberto123Odpovědět
02.09.2016 04:22:15
+orcinusorca2016Tak ještě jednou a úplně. V atomových a uhelných elektrárnách bylo vyrobeno 77 GWh elektřiny v roce 2012. Z toho jaderné elektrárny vyrobili 30,5 GWh. Podle údajů Energetického regulačního úřadu byla čistá spotřeba elektrické energie v roce 2012 58,8 GWh. Z toho vyplývá, že zde dochází ke značným výkyvům ve spotřebě el. energie v různých částech sítě a tyto výkyvy je potřeba nějak řešit. Hlavním úkolem přečerpávací elektrárny je tak zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou a výkonem dodávaným energetickými zdroji. A to se děje. Máš nějaký důkaz, že snad ne? Navrhl jsi nějaké řešení? Odpověď je ne. https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99enosov%C3%A1_soustava
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
02.09.2016 14:44:13
+Alberto123Promiň, ale odmítám se bavit s tím, kdo si plete okamžitý výkon (udávaný ve wattech-A TEN SE REGULUJE, aby byl příkon elektráren a výkon spotřebičů v rovnováze) a celkovou práci (měřenou ve Wh, udávající celkovou práci, kterou vykoná el. proud za určité období).
Z čísel, které jsi napsal jen vyplývá, že Česká republika je vývozcem el. energie (za CELÝ rok 2012 to bylo nějakých 20 GWh).
Sice ve svém dalším psaní píšeš o "rovnováze mezi spotřebou a výkonem dodávaným energetickými zdroji", který stejně jako přečerpávací elektrárny u nás v ChKO zajístí přečerpávací elektrárny v Rakousku ( řešení "natáhnout dráty do Rakous")-navíc Rakousko má k tomuto úkolu vhodnější geografický profil země.
Další řečnický faul jsi udělal, když z regulace jaderných elektráren (čísla ukazují, že právě jaderky u nás mohou čistě hypoteticky běžet v režimu 24/7) si udělal regulaci jaderných elektráren a uhelných elektráren. Řešení je utlumit jednu nebo dvě uhelné elektrárny.
Alberto123Odpovědět
03.09.2016 20:36:25
+orcinusorca2016Ty promiň, ale odmítám se bavit s člověkem co nedokáže odpovědět na jednoduchou otázku. A co se týče faulů tak zatím vedeš ty.
1. Jo chybí mi tam pár nul.
2. Ne, neptám se kterou uhelnou elektrárnu utlumit. O tom se přeci nebavíme. Jestli ti to pomůže, tak nahraď všechny uhelný elektrárny plynovýma, ty přece taky na noc nebudeš vypínat, navíc jsme napojení na Polskou, Německou a Rakouskou přenosovou soustavu. Něco prostě musíš udělat s noční „nevyužitou“ energií. Jak chceš teda nahradit přečerpávací elektrárny?
3. Také z toho vyplývá kolik uhelných elektráren musí zálohovat naše jaderky, kdyby náhodou vypadli.
A také dovozcem (11 587 GWh).
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
04.09.2016 10:35:05
+Alberto123Nevím, proč stále nechápeš, že "nevyužitá" energie se dá prodat. Rakušáci budou jen rádi, že ji mohou poslat dále na Balkán. Dělají to s pomořanskou větrnou energií, proč by to nemohli dělat i s českou energií.
Dále nechápu, proč odmítáš elektrárny na biomasu. Navrhuju tato dvě řešení, ale víš co, zajeď si do Maďarska a zkus tam najít přečerpávací elektrárnu (nápověda: maďarsko je rovinatá země, takže budeš hledat marně).
Alberto123Odpovědět
04.09.2016 11:34:17
+orcinusorca2016Takže ze všeobecné diskuze jsi utekl do ČR, a když to nevyšlo ta do Rakous a nakonec do Maďarska. Kam to bude příště?
1. A taky se prodává.
2. Ano, dělají to s pomořanskou větrnou energií, proč by to nemohli dělat i s českou energií, tak to nevím, to je energetická politika ČR.
3. Neodmítám. Kde jsem to napsal?
4. Takže stejně jako já nemáš ani tucha jak to řeší v Maďarsku, že?
5. Vadí ti přečerpávací elektrárny konkrétně nebo všeobecně? Pokud ti vadí všeobecně tak čím je chceš nahradit? Odpovíš mi nebo se budeš i nadále vyhýbat mým otázkám?
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
02.09.2016 14:58:36
+Alberto123P. S.
A ptáš se kterou uhelnou elektrárnu utlumit?
Co třeba tu největší a "nejméně ekologickou", která měla být uzavřena už v roce 2015?
(http://www.ekobydleni.eu/energie/cez-uzavre-elektrarnu-prunerov-i-v-roce-2019)
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
02.09.2016 15:31:27
+Alberto123P.S. 2 Jinak kdyby byly problém pouze v "dvaceti GWh", pak to je zhruba "jedno odpoledne" výroby el. energie v Temelínu.
Temelín a Dukovany totiž nevyrobí ročně 30 GWh, ale 30 000 GWh (víceméně rovným dílem); obdobně hnědouhelné elektrárny vytváří tisíce GWh, nikoli jen 4 desítky GWh.
AlennOdpovědět
30.08.2016 17:02:43
v ČR je průměrně 1500 slunečných hodin/rok.
SimonkaOdpovědět
28.08.2016 21:08:00
To vážně? Nemohla jsem na tohle video narazit před rokem a půl, kdy jsem se hodiny dělala s prezentací o solárních panelech na blbou fyziku...:D
BugHer0 (Překladatel)Odpovědět
28.08.2016 21:11:58
Omlouváme se, že jsme to sem nedali dřív. :-D
:-( (anonym)Odpovědět
29.08.2016 12:12:49
+BugHer0Přesně ! Mohl jsi to video, které nahráli na YT 22. 6. 2016 přeložit už dva roky zpět !!