Tank Man

Zatímco svět se v hrůze dívá a naslouchá, poklidný pro-demokratický protest
v Číně končí krveprolitím, rozdrcený vlnou ozbrojených sil. Přišel jsem do diplomatické zóny,
kde byla kancelář AP, a našel zprávu z New Yorku:
"Nechceme zbytečné riskování, ale ocenili bychom, kdyby někdo vyfotil
obléhané náměstí Nebeského klidu." A tak se tahaly sirky, já měl nejkratší
a musel jít ven. Hrozně jsem se bál. Přejetá kola, trosky, občasné
výstřely z přilehlých ulic...

V hotelu Peking ochranka nutila
novináře odevzdat všechno vybavení elektrickým pohaněčem dobytka...
Tak jsem schoval foťák, jak nejlíp to šlo. Ve stínu vstupní haly jsem zahlédl
vysokého zahraničního studenta. Přišel jsem k němu a povídám:
"Kde jsi byl, Joe? Hledal jsem tě." A šeptem dodal: "Jsem z AP, vezmeš
mě k sobě do pokoje?" Souhlasil. Jmenoval se Kirk Martin
a sehrál při focení velkou roli. Na klidu mi vůbec nepřidala
díra po kulce ve zdi za mnou. Věděl jsem, že budu snadný cíl
pro kteréhokoliv ostřelovače.

Tanky postrkovaly ohořelé autobusy, lidé kolem toho projížděli na kolech
a já všechno fotil. Nakonec mi došel film a poprosil jsem
Kirka, aby sehnal další. Já jít nemohl, aby neodhalili,
že jsem novinář. Vrátil se po dvou nebo třech hodinách
s jedinou cívkou filmu. Uslyšel jsem lomoz tanků a z balkonu
uviděl celou kolonu, mířící k nám. Napadlo mě, že to bude
pěkný komprimovaný záběr... A najednou před ně nakráčí
muž s nákupními taškami, což mě naštve, tak povídám Kirkovi:
"Ten chlap mi zkazí záběr!"

A Kirk na to: "Vždyť ho zabijou!"
Pak mi došlo, jaký je to blázen. Všude kolem se ozývá střelba,
ale on nehnutě stojí. Slyšeli jsme nejen kalašnikovy,
ale i automatické dávky z větších kalibrů. Ani tak se nepohnul. Bylo neuvěřitelné,
kolik měl odvahy bránit svou věc. Z balkonu jsem udělal tři rychlé snímky. A Kirk hulákal: "Máš to? Máš to?" Dalo by se to přirovnat k Davidu
a Goliášovi, ale je to mnohem víc.

Máme tu muže,
který se vypravil na nákup, a cestou zjistil, že už toho má dost.
Tak šel a postavil se proti tankům. Pokud má všech pět pohromadě,
tak ví, že zemře, ale je mu to jedno. Protože má důvod. Přišel o někoho blízkého,
nebo už má jen plné zuby vlády... Jeho sdělení je důležitější než jeho život. Z filmu vyšly tři snímky.
Dva rozmazané, třetí ucházející. Druhý den ráno jsem musel
zpátky do kanceláře a ve schránce našel
hromady gratulací z celého světa.

Byl jsem ohromený. Až po letech mi došlo,
že mám na kontě ikonický snímek. Každý by si z toho měl odnést,
že naděje není ztracena, že můžete zanechat odkaz. Že máte důstojnost
a měli byste bojovat za svá práva. Muž před tankem nebyl nikdy identifikován.
Do dnešního dne zůstává jeho osud skrytý.