Dětská pevnost s Davidem DuchovnymThe Late Show with Stephen Colbert

Vítejte zpět. Davide, můžu se tě zeptat na osobní otázku? - Ne. - Dobře. Můžu se tě zeptat na neosobní otázku? - Ano. - Dobře. Jsi dospělý, že ano? Ano, jsem, i když mám takový ten hezký chlapecký vzhled. Stýská se ti někdy po tom, že už nejsi dítě?

- Jo. - Jo, mně taky. Věci byly mnohem jednodušší, nemusel jsi znát důvody, mohl sis prostě vymýšlet, jak věci fungují. - Je to jako politika. - Jo. Teď rozumím tomu, proč a jak se věci dějou. Sníš někdy o tom, že existuje místo, kde můžeš byt znovu dítětem? Ano, sním. Ale to je opravdu jen sen. Ne, Davide, je to realita.

Uvnitř mojí pevnosti. DĚTSKÁ PEVNOST S DAVIDEM DUCHOVNYM Hej, Davide, jsi vzhůru? Jo. To bylo tak strašidelné, vyděsil jsi mě. Už to nikdy nedělej. Ne, já nežertuju, nedělej to. - Omlouvám se.

- Moje máma nám sem nedala plínky. Už se to neděje tak často, ale nechceš, aby se to opakovalo. - Hej, Davide. - Ano, Stephene. Už jsi někdy viděl podprsenku? Jo, jednou mě máma vzala do obchoďáku a některé figuríny je měly oblečené. Vyděsilo mě to, ale taky vzrušilo. - Hej, Stephene? - Jo? Co se stane, když kýchneš a nikdo ti neřekne: "Na zdraví!"

Půjdeš do pekla. Aspoň to tak říká můj brácha, že půjdeš do pekla. Pokud ve stejnou dobu neřekneš: "Betsy na Nebesích." Opravdu to funguje? Jen když se jmenuješ Betsy. Stephene, připadám si, že nás někdo sleduje. To je moje sestra. Vrať se do postele, Lulu. Nás nevyděsíš.

- Hej, Davide? - Stephene? Máš tam dole chlupy? Cože, fakt? Vždyť jsi jen o 2 měsíce starší. Jak je to možné? Ale byly to opravdu 2 náročné měsíce. Ko... kolik? Kolik? 8 a půl.

Musíš být opravdu silný. Víš, jak vždycky dědečci jsou plešatí a češou si vlasy na stranu, aby tím zakryli pleš? - Jo. Tam dole? Hrál jsi někdy Scrabble? Ne. Tak to nedělej. Rodiče ti řeknou, že je to zábava, ale přitom se jen učíš hláskovat se svými bratranci.

Slyšel jsi o tom zvláštním objetí, které dělá maminka s tatínkem? Jo, jo. Jednou jsem o tom viděl i knihu, je v tom hodně vzdychání a pocení. A když je po všem, všichni jsou šťastní, teda až na moji mámu. Jo, o tom vzdychání a pocení jsem taky slyšel, ale víš, jak tomu říkají? - Jo, Heimlich. Slyšel jsem, že to museli udělat i mojí babičce v restauraci. Brečíš?

- Nebreč. - Doufám, že nechala velké dýško. Budeš sledovat premiéru seriálu Aquarius tento čtvrtek na NBC? **** že jo!