Thumbnail play icon

Točený med přímo z úlu

96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:701
Počet zobrazení:7 710

Včely jsou důležitou součástí ekosystému a navíc produkují chutný med. Avšak samotné získávání medu bylo velmi náročné, dokud nepřišel jeden australský včelař s elegantním řešením. Líbilo by se vám, kdybyste si mohli na zahradě natočit vlastní čerstvý med? Pokud vás video zaujalo, víc informací najdete ZDE.

Komentáře (78)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Když mystifikace, tak pořádně. Toto je dokonalé a věřím tomu, že na to skočí i nejeden včelař. :-)

00

Odpovědět

Jen tak pro porování jeden tento úl stojí skoro 18 000 Kč. Normální ulý co se používají v ČR stojí okolo 2 500 Kč, už vidim jak naši 70letí vělaři obejdnávaj na netu úl za osnácku z Austrálie :D

00

Odpovědět

1.
Řídký med prý zkysne? Myslí si někdo, že včelař vytáčí rámek, jen když je zavíčkovaný do poslední buňky? Nesmysl. Okrajové a dolní buňky zůstávají nezavíčkované a plást se přesto považuje za plný a normálně se vytáčí. Nikdo nemá schopnost telepaticky včelám přikázat, ať zavíčkují celý plást, takže se vytáčí jak med hustší, z buněk zavíčkovaných, tak med řídký z buněk nezavíčkovaných. Med kvůli tomu samozřejmě nezkysne, leda byste do něj nalili hodně vody a důkladně zamíchali, pak by začal kvasit a stalo by se z něj alkoholem nasycené medové víno, které odpradávna zoveme medovinou.

2.
Proč by vytáčení medu z medníku, mělo proboha živého narušit plod? Někteří koukám ještě neslyšeli o mateří mřížce. A proč by měla včela "opouštět problémové místo?" Co je to za blbost? Zkuste včelám posunout úl o deset centimetrů výš a netrefí na česno. Včela svůj úl, na který je naučená jen tak neopouští. Rozhodně ne proto, že v horní části ubyla trocha medu. Uvědomte si, že to co včely ukládají do horní části úlu, je jejich přebytek. Dole v plodišti mají fůru medu, který včelař nechává být.

3.
Řepkový med zcukernatí do týdne až 14 dnů, černému lesnímu to trvá až dva roky, to jsou takové krajní extrémy. Nicméně řepkový med velmi rychle zaplní úl a rychle se taky vytočí, takže nestíhá zkrystalizovat. Kromě toho je v úle docela horko, někdy až tak, že včely sedí na česně a celý den křídly chladí úl, takže v letním horku se medu špatně krystalizuje. Řepkový med se vůbec nesmí nechávat v úle přes zimu, včely si v zimě nemají jak donést vodu na jeho zředění a zahynou pak hlady na zkrystalizovaných zásobách. Naopak med z čistého cukru, kterým včelař přikrmuje na zimu, právě nekrystalizuje vůbec.

4.
Je mi taky extrémně divné, proč kolem té flašky na stáčení, nelítá mračno chtivých podrážděných včel. U nás stačí jen nechat někde něco trošku upatlané od medu a včely se z toho můžou pominout. Asi tam používají mírnější druh.

30

Odpovědět

Uvedení dobrého nápadu do života je všude ve světě problém. A systém obracení se na veřejnost se žádostí o příspěvky v případě nedostatku financí je nejen v USA možným řešením. Je otázkou, jak která země má toto ošetřeno pro případ podvodu. Řada příspěvkářů si zařízení koupí a odzkouší, ostatní jen přispějí v dobré víře v dobrou věc. Pokud zařízení zklame, a akce zkrachuje, vyřeší to(nebo nevyřeší) soud. Výsledky mohou být různé. Pokud byste vy něco smysluplného objevil, vynalezl či vyvinul a pracoval na to jako oni 10let, také byste chtěl dostat zpět náklady, které jste do vývoje vložil a vydělat i další finance. Je to smyslem(nebo alespoň by mělo být) uvedení v život každé nové věci, nové myšlenky. Vyrobit pár kousků a čekat na úspěch je v dnešní době nesmysl. Pro rozjetí výroby jsou třeba dostatečné investice a když chybí, je tu i toto řešení. Vaše věta o klasické podnikatelské cestě mě připomíná začátky milionáře jako čističe bot na Wall Streetu, případně fór o milionáři prodávajícího vyleštěná jablka, který ale ty miliony nakonec stejně zdědil.

00

Odpovědět

Fajn, všechno pěkný, ale nejn že je ted pro ně zklízení medu uplná hračka a mají očividně dost času, navíc tu maj revoluční vynález na kterém vidělají ještě víc než na medu krerého tedmají víc ku odpracovanému času (samozdřejmě jim taky trvalo to sestrojit..) a oni ještě chcou, aby jim lidi posílaly peníze. Oni prostě chcou obchcat klasickou podnikatelskou cestu nejistoty a čekání na to kdy se jim vrátí investice :D. Jestli teda kecám tak o tom vubec nic nevim, soudím jen podle toho videa.

66

Odpovědět

Tak pánové kravina to není. Kdybyste se pořádně podívali na jejich stránky, viděli byste a dočetli se, jak to vlastně funguje. Toto video to tak podrobně nepopisuje. Problém je jestli to lze v našich malých českých snůškových poměrech uplatnit a využít. Je to systém, který se dá velmi dobře využít v americkém či jiném systému velkovčelaření, ale asi už poněkud méně u většiny včelařů v českých zemích. Zralost medu zřejmě posuzují dle krajních buněk za sklem, když jsou krajní buňky řádně zavíčkované odshora až dolů, tak by měl být zavíčkovaný i celý plást a tudíž med by měl být zralý. Med podle nich vytéká čistý, beze stop(nebo nepatrně) po víčkách, dle videa při rozpojení med neodtéká přes víčka a navíc v podstatě vůbec nedochází k rozrušení víček. K těmto buňkám se nesmí dostat matka, aby je nezakladla, což lze zajistit mateří mřížkou. Ale také určitě nejsou tyto plásty určeny do plodiště, ale pouze do medníkových nástavků! Plást musí být vyroben z plastu, který musí mít jak výborné mechanické vlastnosti(přesně vylisované buňky, pevný a pružný ve slušném rozsahu teplot a kvůli pohybu a pod.), tak zcela zdravotně nezávadný. Konstrukce plástu musí být hodně přesná, aby po posunu poloviny buněk a jejich vrácení buňky zase dobře k sobě přilehly a těsnily zvláště z počátku kdy je med, či spíše nektar dost řidký! Na druhou stranu vzhledem k čistícímu a stavebnímu pudu včely při čištění jednak odstraní zbytky víček a zároveň buňky spraví a tak utěsní! Vzhledem k tomu, že buňky zůstávají i přes posun víceméně zavíčkované, není problém se včelami při zpětném pohybu poloviny buněk, kdy by teoreticky mohlo dojít ke skřípnutí včel, a navíc vzájemná poloha a vzdálenost stěn buněk posunutých částí je taková, že se včela do vzniklých mezer nemůže dostat. Vytékající med se musí chránit před včelami kvůli možnému vzniku loupeže. I když pokud je snůška, tak si toho medu ve flaškách včely moc všímat nebudou, ale zase ve snůšce je v plástech ještě dost řidký med a je nutné pečlivě posoudit jeho zralost, aby nedocházelo k pozdějšímu kvašení. V našich běžných snůškových podmínkách by asi ta plnost plástů a z toho vyvození zralosti medu byl problém. Americký systém včelaření je zhruba takový, že jsou ke snůškám vytvořeny velmi silné oddělky do plodiště, na který se nasadí medník a odveze se to do snůškové oblasti. Po splnění své úlohy se oddělky v podstatě likvidují. Takže takovýto vynález lze u nich docela dobře i praktikovat. Hlavní problém pro nás by však asi byl finanční. Jestli jsem to dobře pochopil, nabízejí jeden plně vyzbrojený medník za 600$ a minimální příspěvek na podporu 30$.

70

Odpovědět

Dle názoru včelaře je tento způsob úplná kravina a tito páni vůbec neví nic o včelařině! Lajkovi to příjde jako revoluce a hned pošlou cash!

38

Odpovědět

Ty bláho! Na tý crowdfundingový stránce chtěli 70 000 dolarů a už mají 7 000 000!

60

Odpovědět

Všechno je na hovno, jen včely jsou na med a ten je taky na hovno.

2914

Odpovědět

V článku Dekonstrukce-flow-hive je uvedeno že "Vosk jak známo zbavuje med toxinů" pravda je taková, že nezbavuje.

41

Odpovědět

+Alberto123to se pleteš, právě jeho 'detocikační' účinky ze včelího medu dělají oblíbenou surovinu do různých i přírodních léčiv.

25

Odpovědět

+Alberto123Přírodní toxiny obsažené v nektaru jedovatých rostlin v medu zůstávají. Proto se také v některých částech světa nesbírá med v období kdy dané jedovaté rostliny kvetou. Jaké toxiny pro člověka nebezpečné teda včelí vosk z medu odstraňuje?

103

Odpovědět

No, vypadá to jako dobrý nápad, jenom doufám, že konstrukce úlu nebrání včelaři v tom, aby do nich vlezl a ošetřil je a tak. Samozřejmě je také potřeba vyřešit to stáčení tak, aby se k těm sklenicím nemohli dostat včely, ale tuším, že něco takového jsem tam zahlédl. Taky by se mohl projevit problém s odstraňováním starého díla (těch černých pláství). Normálně je to jednoduché, prostě je vytavíte, ale nevím jak tady, možná nějak chemicky nebo mechanicky odstranit ty košilky z té plastové kostry.

130

Odpovědět

1:39 rekne 'in such a gentle way' a mate to prelozeno jako elegantnim zpusobem, pritom je to obv mysleno, ze je ten system setrny ke vcelam

74

Odpovědět

Tady je to samý včelař :D...to co tam stáčí má do medu hodně daleko, pravý med zraje až několik týdnů v plástvích...ale tohle velebnosti - to je břečka.

1021

Odpovědět

A jak víš že nečeká několik měsíců? :D

153

Odpovědět

+poslitomneČetl jsem, že tady slibovali až několikanásobnou výnosnost oproti klasickým úlům...což je blbost, ty včely taky musí z něčeho žít a krmit je jen přidaným cukrem nemůžeš - sice nejsem včelař, ale hodně jich znám, nevím jak ty...

88

Odpovědět

+poslitomneJá taky nejsem včelař, ale znám někoho kdo viděl dokument o vosách.

220

Odpovědět

Jak víš že je to břečka? Pokud je buňka s medem uzavřena voskovým víčkem tak je med zralý. Další skladování ho ňják nevylepší. " http://www.med-votice.cz/clanky/o-medu/jak-vznika-med/ " . Jinak něco o včelách " http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela_medonosn%C3%A1 "

52

Odpovědět

Zajímavý. Ale pár věcí by mě zajímalo a budu rád když mi je někdo zodpoví. Nejprve mě přijde zvláštní, že kolem vytékajícího medu nejsou včely. My když vytáčíme tak med láká spousty včel i vos a to stačíme na druhém konci zahrady v zavřené "dílně". Nehledě na to, že když nechám jen sítko od medu venku tak je velmi rychle obaleno včelami a nejsou zrovna přátelské. Také mě zajímá kam zmizí vosk z víček?! Taky jsem zvědav na kvalitu medu a jak časují medobraní když med musí zrát. Nehledě na životnost plastových rámů. No třeba se časem dozvíme víc o tom jak to funguje. :)

391

Odpovědět

"Zajímavý. Ale pár věcí by mě zajímalo a budu rád když mi je někdo zodpoví."

jak vidíme, je to tu samej odborník a chytrák, ale když někdo položí dotaz, nikdo mu jej nezodpoví

260

Odpovědět

Nejsem "včelař-vědec", ale zkusím Vám zprostředkovat svoji domněnku: Při vytáčení medu unikají za působení odstředivé síly aromatické látky, které jsou "vábničkou" včel - tak jak zmiňuje např. pan Smolík (1). Proto se ani nedoporučuje přibližovat se k včeličkám navoněný nějakým deodorantem apod. Ze své osobní zkušenosti můžu potvrdit právě jak slova pana Smolíka (o tom, že největší intensitu vůni medu zná včelař při medometu - a myslím, že i Vy to potvrdíte) tak i to, že deodoranty na Vás dokážou nalákat nejednu včeličku.

Při tomto způsobu pravděpodobně nedochází k úniku oněch aromatických látek, nebo alespoň ne v takové míře.

Je dost možné, že zde hraje i roli kompletní umělý plást.

Každopádně tohle nahrazení přírodního plástu za umělý ve mně vyvolává spíše zděšení než uznání těmto pánům – působí to na mě dojmem: zde jde čistě jen o zisk aneb co nejmíň „obřadů“ kolem tohoto tvora a jen z něj vytřískat co nejvíc se dá. Resp. mám pocit, že tihle páni vůbec k včeličkám nechovají žádnou úctu a respekt, nejsou to včelaři, alespoň ne takový, na které jsem zvyklý - naši trenýrkový včelaři, kteří za kilo medu jsou ochotní dostat třeba i desítky žihadel, či jsou ochotni vběhnout pro úl do plamenů ohně, aby je zachránili.
____________________________________
(1) http://relax.lidovky.cz/vcelar-anebo-medar-03k-/zajimavosti.aspx?c=A150210_143322_ln-zajimavosti_ape

89

Odpovědět

+GiovanniMohl to být i dobrý článek je by nesměl projít rukama redaktorů z bulváru. Článek působí dojmem, že redaktor jenž ho měl na starosti včelaření moc nerozuměl.

00

Odpovědět

Je to nesmysl. Med se vytáčí moc vlhký a hned potom zkysne ..... :/

821

Odpovědět

A když se stáčel normálně, tak vlhký nebyl? :D Stáčíš zcukernatělý med nebo co?

16
Další
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)