Zpět na seznamPravdivá fakta4.7 (189 hodnocení)
jesterkaPublikováno: 7 let
Načítám přehrávač...
Mravenčí mutualismus
5:18
11.8K zhlédnutí
Některé druhy mravenců se daly na zemědělství. Ať už houby, mšice nebo housenky, v mutualistickém vztahu profitují obě strany. Ale pozor na zombie-houby.
Blízko ne moc nadýchaného
koberce lesní půdy pilně pracuje jeden z nejúžasnějších farmářů přírody. Mravenec střihač
opatrně porcuje živé listy na kousky vážící
až 20násobek jeho váhy. Přidá se ke svým druhům
na dlouhé cestě zpět do svého úkrytu. Dobrá práce, Terrenci, to je krásný list.
Milo, Angie, bravo. Super, Katie. Davide, vrať se. Davide, to je bobek. Tato karavana mravenců střihačů
je opravdová podívaná.
Ale co z pohledu stromů? Představte si, že stojíte úplně klidně
a kolem chodí mravenci a nesou kousíčky lidských prstů,
možná útržek bradavky nebo předkožky. Nebo kousek horního rtu. Z takového pohledu je to ku*evsky děsivý. Davide, myslím to vážně, to je fakt bobek. Samozřejmě zůstává otázka,
na co u všech farmářů ty listy potřebujou? Vytváří pod zemí přesnou repliku lesa?
Možná je Země obří piñata,
kterou naplňují. Anebo hrajou mravenci hru
Lístečku, lístečku, kdopak je čů*ák. Ukázalo se,
že listy přenáší zpět do svých děr, do houbových komor.
Což je dobré jméno pro kapelu. Tam se listy zpracovávají na jídlo
pro houby čeledi Lepiotaceae. Ale musí být vybíraví,
ne všechny houby se dají sklízet. Některé houby, třeba Ophiocordyceps,
změní hostitele na zombie, donutí mravence
vylézt někam vysoko a pevně se chytit, zatímco z jeho hlavy vyraší zárodek houby, což je šílené.
A taky hrozná,
ačkoliv docela hustě vypadající smrt. Ale uvnitř hnízda střihačů
jsou listy usilovně přeměňovány na jídlo. Dělnice různých velikostí stříhají,
propichují a drtí listy. Dokonce vylučují fekální tekutiny,
aby se listy lépe rozložily na kousky vhodné pro jejich houbovou farmu. Nakonec jsou výsledné kousky
jemně zasazené do sítě vláken hub. Tyto houbové zahrady potom produkují
výživné, nateklé konce podhoubí, které rostou ve svazcích, tzv.
staphylae.
Ty na oplátku krmí mravence a larvy. Tento neuvěřitelně složitý vztah je
výsledkem téměř 50 milionů let koevoluce. Tyto houby
se vzdaly schopnosti vytvářet spory a jejich přežití
naprosto závisí na mravencích. Pro srovnání, před 50 miliony lety
byl největší společenský průlom u našich předků, že se naučili
házet na sebe bobky a smát se tomu. Ještě pořád je to vtipné. Střihači nejsou jediní,
kdo se dal na zemědělství.
Jiné druhy mravenců vyvinuly
mutualistický vztah se mšicemi, kterým se někdy říká mravenčí krávy.
To jméno nemají rády ani krávy, ani mšice, ale mravencům se líbí,
protože je to docela pravda. Mravenci chrání mšice
před predátory a parazity a někdy se i starají o jejich vajíčka,
krmí malé mšice, nebo je dokonce nosí na nejlepší místo pro pastvu. Když při takové práci usnete,
mšice dokážou být agresivní. Ťuky ťuk, zase spát.
Mšice se živí šťávou hostitelských rostlin
a vylučují lahodný cukrový nektar zvaný medovice. Mšice, které nejsou krávy mravenců,
ty kapky medovice odhazují na zem. To je docela dobré pravidlo pro to,
co dělat s tím, co vám vyleze z p*dele. Ale mšice, o které pečují mravenci,
vylučují menší kapky medovice a nechávají mravence, aby je snědli. Mravenci mšice často dojí
hlazením jejich zadků, čímž stimulují vylučování
sekretu bohatého na cukr.
Seber se, chlape. Mravenci poté medovicí
naplní své dva žaludky. Jeden pro sebe
a druhý pro krmení svých přátel. Tento proces se nazývá trofalaxie
neboli vzájemné krmení. Ve zkratce, mravenci snědí bobky mšic
a vyzvrací je kamarádům do pusy. Ale nesoudím je. Klidně bych pro vás vyměšoval z pupíku
malé hamburgry, abyste je mohli sníst. Mohl bych nosit ustřižené tričko
a malou ledvinku plnou ubrousků.
Tak sdílí mravenci, kámo. Rozmanitost mutualismu mravenců
je zdánlivě nekonečná. Třeba nedávno byla objevena
parazitická rostlina žijící uvnitř stromu, která vytváří na kůře malé pupínky.
Housenky ty pupínky jí a mravenci ochraňují ty housenky.
A jednou za čas namalují mravenci housenkám na břicho vařila myšička...
A máme tu výměšek, lidi, který potom mravenci snědí. Prostě je tu hodně vyměšování.
Teď mám nízké sebevědomí
kvůli hodnotě mých výměšků. Rozhodně nic, co by stálo za dopis domů. Ale byla by sranda takový dopis psát. Možná musíte v životě prostě jen
najít někoho, kdo přijme to, co dáváte. Davide, podívej se kolem sebe.
Nikdo nenese nic, co by se podobalo bobku. Jenom ty.
koberce lesní půdy pilně pracuje jeden z nejúžasnějších farmářů přírody. Mravenec střihač
opatrně porcuje živé listy na kousky vážící
až 20násobek jeho váhy. Přidá se ke svým druhům
na dlouhé cestě zpět do svého úkrytu. Dobrá práce, Terrenci, to je krásný list.
Milo, Angie, bravo. Super, Katie. Davide, vrať se. Davide, to je bobek. Tato karavana mravenců střihačů
je opravdová podívaná.
Ale co z pohledu stromů? Představte si, že stojíte úplně klidně
a kolem chodí mravenci a nesou kousíčky lidských prstů,
možná útržek bradavky nebo předkožky. Nebo kousek horního rtu. Z takového pohledu je to ku*evsky děsivý. Davide, myslím to vážně, to je fakt bobek. Samozřejmě zůstává otázka,
na co u všech farmářů ty listy potřebujou? Vytváří pod zemí přesnou repliku lesa?
Možná je Země obří piñata,
kterou naplňují. Anebo hrajou mravenci hru
Lístečku, lístečku, kdopak je čů*ák. Ukázalo se,
že listy přenáší zpět do svých děr, do houbových komor.
Což je dobré jméno pro kapelu. Tam se listy zpracovávají na jídlo
pro houby čeledi Lepiotaceae. Ale musí být vybíraví,
ne všechny houby se dají sklízet. Některé houby, třeba Ophiocordyceps,
změní hostitele na zombie, donutí mravence
vylézt někam vysoko a pevně se chytit, zatímco z jeho hlavy vyraší zárodek houby, což je šílené.
A taky hrozná,
ačkoliv docela hustě vypadající smrt. Ale uvnitř hnízda střihačů
jsou listy usilovně přeměňovány na jídlo. Dělnice různých velikostí stříhají,
propichují a drtí listy. Dokonce vylučují fekální tekutiny,
aby se listy lépe rozložily na kousky vhodné pro jejich houbovou farmu. Nakonec jsou výsledné kousky
jemně zasazené do sítě vláken hub. Tyto houbové zahrady potom produkují
výživné, nateklé konce podhoubí, které rostou ve svazcích, tzv.
staphylae.
Ty na oplátku krmí mravence a larvy. Tento neuvěřitelně složitý vztah je
výsledkem téměř 50 milionů let koevoluce. Tyto houby
se vzdaly schopnosti vytvářet spory a jejich přežití
naprosto závisí na mravencích. Pro srovnání, před 50 miliony lety
byl největší společenský průlom u našich předků, že se naučili
házet na sebe bobky a smát se tomu. Ještě pořád je to vtipné. Střihači nejsou jediní,
kdo se dal na zemědělství.
Jiné druhy mravenců vyvinuly
mutualistický vztah se mšicemi, kterým se někdy říká mravenčí krávy.
To jméno nemají rády ani krávy, ani mšice, ale mravencům se líbí,
protože je to docela pravda. Mravenci chrání mšice
před predátory a parazity a někdy se i starají o jejich vajíčka,
krmí malé mšice, nebo je dokonce nosí na nejlepší místo pro pastvu. Když při takové práci usnete,
mšice dokážou být agresivní. Ťuky ťuk, zase spát.
Mšice se živí šťávou hostitelských rostlin
a vylučují lahodný cukrový nektar zvaný medovice. Mšice, které nejsou krávy mravenců,
ty kapky medovice odhazují na zem. To je docela dobré pravidlo pro to,
co dělat s tím, co vám vyleze z p*dele. Ale mšice, o které pečují mravenci,
vylučují menší kapky medovice a nechávají mravence, aby je snědli. Mravenci mšice často dojí
hlazením jejich zadků, čímž stimulují vylučování
sekretu bohatého na cukr.
Seber se, chlape. Mravenci poté medovicí
naplní své dva žaludky. Jeden pro sebe
a druhý pro krmení svých přátel. Tento proces se nazývá trofalaxie
neboli vzájemné krmení. Ve zkratce, mravenci snědí bobky mšic
a vyzvrací je kamarádům do pusy. Ale nesoudím je. Klidně bych pro vás vyměšoval z pupíku
malé hamburgry, abyste je mohli sníst. Mohl bych nosit ustřižené tričko
a malou ledvinku plnou ubrousků.
Tak sdílí mravenci, kámo. Rozmanitost mutualismu mravenců
je zdánlivě nekonečná. Třeba nedávno byla objevena
parazitická rostlina žijící uvnitř stromu, která vytváří na kůře malé pupínky.
Housenky ty pupínky jí a mravenci ochraňují ty housenky.
A jednou za čas namalují mravenci housenkám na břicho vařila myšička...
A máme tu výměšek, lidi, který potom mravenci snědí. Prostě je tu hodně vyměšování.
Teď mám nízké sebevědomí
kvůli hodnotě mých výměšků. Rozhodně nic, co by stálo za dopis domů. Ale byla by sranda takový dopis psát. Možná musíte v životě prostě jen
najít někoho, kdo přijme to, co dáváte. Davide, podívej se kolem sebe.
Nikdo nenese nic, co by se podobalo bobku. Jenom ty.
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





