Divoká prasataPravdivá fakta

Gepardice na lovu objeví kořist, která vypadá lahodně, ať je to cokoliv. Tak se pustí do pronásledování. Snaží se jí rozptýlit, ale ona nespouští oči z cíle. Pak ostře doprava, to už si říká: „Ten teda umí běhat.“ Ale přijde rovinka a gepard je přece jen nejrychlejší suchozemský tvor. Už ho málem má, ohlédne se a… Ku*va, cože?! Vidíte, jak najednou zdrhá?

To prase honí ji, dokud se nezastaví s myšlenkou: „Co to sakra bylo?“ Její kámoš se ptá, co se stalo. A ona: „Nevím, ale vypadalo to jako slůně, co se snaží vyklubat z kravské hlavy.“ Prase bradavičnaté: „Naser si, geparde!“ Trochu poodstoupíme. Prase bradavičnaté patří do čeledi prasatovitých. Tu čeleď sdílejí s běžnými prasaty, ta patří k rodu prase. Je jich na světě miliarda a zřejmě to nikomu nevadí. Dříve to bývala divoká prasata.

Jedna skupina se rozhodla spřátelit s lidmi. Co by se mohlo stát… Lidé se zeptali, co prasata jedí. Prasata na to: „Všechno.“ Všechno? Vážně? Co sračky? „Proč by ne.“ A tak dostali lidé nápad. Tomuto se říká „prasečí záchod“. Kadibudka nad prasečím chlívkem, prasata jedí hovínka a lidé jedí prasata. Takový kruh života, ale ne ze Lvího krále, z hlavy německého režiséra fetišistického porna.

Teď jich tu máme miliardu a něco chystají, jsou chytrá. Ale k těm bludištím: vědci pořád dávají prasata do bludišť a jsou ohromeni, že najdou cestu. Ale byli jste někdy v lese? Je to IKEA přírody, nejde se tam neztratit. Ale prasatům se tam daří. Vycítí i směr magnetického pole Země. Takže bludiště asi nejsou problém, ale říkají si: „Lidi vypadaj chytře, jen architektura je zbytečně složitá, to předěláme, až převezmeme moc.“ Přesně to se děje.

Chcete důkaz? Hele, pro chůzi používají jen dva prsty na každé noze. K čemu jsou ty zbylé dva? Povím vám to. Budou jimi ovládat naše počítače a stroje. Pokud jste mě neposlouchali, protože vás to roztomilé prase rozptýlilo, padli jste do jejich léčky. Procpali se do našich příběhů, koukejte na to selátko, neřešte, že jich je miliarda.

A i ta selátka mají temnou stránku. Jasně, jsou roztomilá, ale jako jediná mezi savci se rodí se zbraněmi určenými na boj s vlastními sourozenci. Rodí se se dvěma páry špičáků a řezáků. Jeden horní a jeden dolní pár. Jsou umístěny v takovém úhlu, že umožňují útoky do stran. Dobré na roztrhání obličeje toho, kdo chce stejnou bradavku jako vy. To dělají. Bojují o bradavky a pak u nich zůstanou. A navíc musí být rychlá.

Zásadních je prvních 24 hodin, tehdy mateřské mléko obsahuje mlezivo, které selata potřebují pro imunitní systém. Víte, co ještě dostanou od mámy? Zdravý střevní mikrobiom. A víte jak? Snědí její bobky. Vás zabalili do dečky, zpívali ukolébavku, ale takový selátka dostanou kousance do tlamy a hovna k snědku. Ale i když najdete bradavku, nejsou všechny stejné. Ty u hlavy fungují líp.

Silnější selata maj tyhle. Ty vzadu jsou druhořadý. Jako když chcete limonádu z automatu, kde dochází. Do kelímku vám vyprdne akorát pár kapek. Takže skrčci jsou vzadu a někdy potřebujou něco navíc. Samice ze stejného stáda často kojí i selata jiné prasnice. Takové AirBnB na bradavky. Dokonce to může způsobit, že jejich vlastní sele pojde hlady. Úplná hra o trůny.

Nic pro slabochy. Pokud vám život selat přijde těžký, nechtějte vědět, kolik práce dá je počít. To je prase divoké, z nich bylo vyšlechtěno to domácí. Samice žijí ve skupinách po 3–5 společně se selaty. Samci jsou samotáři, než přijde doba páření. Ta je jednou ročně, takže se to celkem nahromadí. Co já vím, neumí masturbovat, jo, googlil jsem to. Teď zrovna to googluju. Pokud na mě chcete cílit reklamu, potřebujete takovýhle klíčový slova.

Každopádně se samci v době páření trochu změní. V podstatě přestanou jíst, to je divný, dost je toho čeká. Alevědci. Pardon, ale vědci si myslí, že to souvisí s hormony ve slinách. A těch slin je hodně. Nejsou jak sliny tvý mámy, stojej za to a slušně smrděj. Jsou v nich sexy feromony dost silný na to, aby u mladých samic, které je ucítí, spustily pubertu.

Jeden z těch feromonů je androstenol a nachází se i v lanýžích. Lanýže jsou podzemní houby, které vydávají pach, aby je zvířata vyhrabala a šířila jejich semínka, spóry. Prase je ucítí v hloubce až jednoho metru. Předpokládalo se, že lanýž láká prasata, protože voní jako sex. Představte si dorrito s chutí m*dání a kus by vám spadl do gauče. Taky byste tam hrabali. Ale pak přišel vědec a chtěl zjistit, jestli je to pravda.

Není. Prasatům jde o jinou věc – dimetylsulfát. Věda zase jednou zkazila skvělou historku. Odbočuju. Takže hodně nadrženej a hladovej samec se snaží najít samice a otřít o ně sliny, aby byly taky nadržený a byla párty. Problém je, že to dělaj i jiný samci. Ještě že mají vycpávky. Na období páření si samci vytvoří tlustou vrstvu tkáně, skoro chrupavku pod kůží na zádech a ramenou. To pomáhá, protože pak se řežou jako koně. Většina boje sestává z hledání pozice, ze které můžou roztrhnout bok protivníka.

Mají na to dobré zbraně, oba špičáky na obou stranách míří nahoru. To proto, že jejich alveolární výběžek, kost, ve které je zubní lůžko, je otočená nahoru. U prasete bradavičnatého ještě víc. Ale protože je příroda šílená, jeden druh prasat to vyhnal do extrému. Rod babirusa se oddělil od ostatních prasat před 12 miliony lety. Skončili na ostrovech v Indonésii a vede se jim dobře. Žádní predátoři, dost jídla, mívají dvě nebo tři mláďata, takže se sourozenci nezabíjejí.

Měli čas najít svou skutečnou podobu. Ta je ve stylu gothic. Demon gothic. Vypadaj šíleně. Tak si představuju Satanovy jednorožce. Jejich alveolární výběžek se otočil natolik, že jim zuby prorůstají kůží na hlavě. A rostou furt, když se o ně nikdo nestará, prorostou špičky kůží znovu. Babirusu piercingem v jazyce neohromíte. Věřilo se, že horní kly mohou sloužit k obraně při boji na ochranu hlavy.

Ale extrémní otočení alveolární kosti vede k tomu, že mají kly mělké kořeny. Jsou moc křehké, nefungují. Navíc ty bitky vypadaj spíš jako macho objímání. Tomu říkáš objetí? Co tohle? Je těsný. Fakt těsný, kámo. Prasata bradavičnatá bojují jako týpci, co stojej hrozně blízko, div se nelíbaj. Nelíbaj. Ale mohli by, kdyby chtěli. Na rozdíl od babarusy má prase bradavičnaté predátory. Proto má tak dlouhé nohy, aby jim mohlo utéct. Problém ale je, že mají tlamu moc daleko od země, kde je jejich potrava.

Takže k jídlu si musí kleknout. Ale vlastně klečí na zápěstích. Zkuste ohnout zápěstí, jako když napodobujete zajíčka. A tak chodí. Na hřbetech ruky. Jsou kreativní, vyřešili spoustu situací. Vemte si ty mouchy, to je otrava. Když je mokro, koupou se v bahně. Ochladí se a odradí mouchy a parazity. V období sucha není dost bahna, tak našli jiné řešení. Najmou si mangusty.

Nebo mangustice? Ne, Jerry, manga určitě ne. Najmou si sem tam mangustu, aby jim žrala ***. Teď to zní blbě. Uvažuj, Jerry, ty mangusty jim samozřejmě nežerou ***. I když daleko od toho nejsou. To je panečku důvěra. Tak by se dala definovat. Jak blízko pustíte něčí zuby ke svejm genitáliím. Lichotíš mi, Jerry, ale byla to řečnická otázka. Ne, neřeknu ti to. Dobře, 7,5 centimetru. Ano, je to dál, než jsi říkal ty, Jerry.

Ale je to ***. Jerry, nemůžeš to vypípat jen proto, že jsem zranil tvé city. Nedělej to. Jerry! Překlad: jesterka www.videacesky.cz